230 C 127/2023

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Ťoupalíkovou Bredovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o zaplacení částky 63 427 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 63 427 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně za období od 8. 8. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

I. Co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 63 427 Kč za období od 5. 8. 2023 do 7. 8. 2023, se řízení zastavuje.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 27 410,76 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se domáhal zaplacení žalované částky s odůvodněním, že dne 13. 1. 2022 uzavřel jakožto objednatel a současně spotřebitel s žalovanou jakožto zhotovitelem smlouvu o dílo – instalace fotovoltaické elektrárny (dále též jen „smlouva o dílo“). Žalovaná se ve smlouvě o dílo zavázala pro žalobce na základě udělené plné moci vyhotovit a odeslat žádost o připojení výrobny elektřiny k distribuční soustavě k rukám příslušného Distributora elektrické energie, vyhotovit projektovou dokumentaci fotovoltaického systému, doručit a instalovat komponenty díla do uceleného celku, provést testy a uvést do provozu soustavu díla, provést předání soustavy zadavateli vč. zaškolení, zajistit revizi fotovoltaické elektrárny, která bude využita jako podklad k připojení mikro-zdroje do distribuční sítě a k podání žádosti o dotaci, na základě plné moci za objednatele připravit podklady a podat „žádost o první paralelní připojení“, vyhotovit odborný posudek, potřebný k podání žádosti o dotaci a na základě udělené plné moci připravit podklady a podat „žádost o poskytnutí dotace“. Montáž díla měla být provedena do 6 kalendářních měsíců od uhrazení první zálohové faktury, za předpokladu, že žalobce uhradí první část kupní ceny včas a dle smlouvy a poskytne potřebnou součinnost zhotoviteli a jeho smluvním partnerům. Zálohová faktura byla vystavena na částku 281 700 Kč se splatností ke dni 20. 1. 2022 a k jejímu zaplacení došlo dne 18. 1. 2022. Žalobce postupně dle požadavků žalované dne 15. 2. 2022 předal plnou moc pro podání žádosti o poskytnutí dotace, souhlas druhého spoluvlastníka nemovitosti s žádostí o dotaci, plnou moc pro podání žádosti o první paralelní připojení. Dne 16. 2. 2022 žalované zaslal roční vyúčtování elektřiny za poslední dva roky. Dne 28. 2. 2022 žalobce dle pokynů žalované zřídil e-identitu. Téhož dne byl poprvé požádán o předložení potvrzení o vlastnictví bankovního účtu, což učinil dne 7. 3. 2022. Žalobce tak splnil zcela podmínky smlouvy o dílo tak, aby bylo namontováno ve lhůtě 6 kalendářních měsíců od uhrazení první zálohové faktury, žalovaná však dílo dokončila až dne 17. 10. 2022. Žalobci tak vznikl nárok na slevu z kupní ceny díla ve výši 1 % za každý týden prodlení, tj. za 13 týdnů, ve výši 63 427 Kč. Poslední výzvu k úhradě dlužné částky zaslal žalobce žalované dne 4. 8. 2023, žalovaná však dosud ničeho neuhradila.

2. Žalovaná nárok vznesený žalobou odmítla s odůvodněním, že s žalobcem dne 13. 1. 2022 sice uzavřela smlouvu o dílo, nicméně interpretace smlouvy ze strany žalobce je chybná. Především lhůta k provedení díla nezapočala běžet toliko na základě úhrady zálohy, nebyly-li splněny i další podmínky stanovené ve smlouvě o dílo, a to poskytnutí potřebné součinnosti. Poslední z nezbytných podkladů přitom žalobce žalované poskytl až dne 7. 3. 2022, kdy bylo dodáno potvrzení o vlastnictví bankovního účtu. Počátkem běhu lhůty k plnění dle smlouvy o dílo proto není den 18. 1. 2022, kdy byla zálohová faktura uhrazena, ale až den 7. 3. 2022, neboť teprve k tomuto datu byly splněny veškeré podmínky předpokládané smlouvou o dílo. Bez součinnosti žalobce nemohla sama žalovaná dříve s plněním díla začít. S ohledem na to je nutné dojít k závěru, že šestiměsíční lhůta k provedení díla uplynula až dne 7. 9. 2022. Nárok na slevu z kupní ceny pak dle smlouvy o dílo vzniká v případě, že dílo nebude dokončeno ani do 40 dnů od uplynutí lhůty. Slevu z kupní ceny přitom není možné počítat od uplynutí šestiměsíční lhůty k plnění, ale až od 41. dne prodlení. Dílo bylo dokončeno dne 17. 10. 2022, tj. 41. den po uplynutí lhůty k plnění, žalobci proto nárok na slevu z kupní ceny nevznikl. Své stanovisko žalovaná žalobci v rámci předžalobní komunikace sdělila, přesto jí žalobce i poté zaslal dne 4. 8. 2022 výzvu k úhradě dlužné částky.

3. Ze shodných tvrzení účastníků a z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že dne 13. ledna 2022 uzavřel žalobce, jakožto objednatel a současně spotřebitel, s žalovanou, jakožto zhotovitelem, smlouvu o dílo – instalace fotovoltaické elektrárny, jejímž předmětem bylo provedení díla složeného z dílčích částí specifikovaných body I. až IX. smlouvy. Zálohová faktura byla žalobci zaslána dne 13. ledna 2022 na částku 281 700 Kč se splatností do 20. 1. 2022. Žalobce ji uhradil dne 18. ledna 2022. Žalovaná po žalobci požadovala postupně v rámci emailové komunikace součinnost, a to následovně:a) dne 15. února 2022 žalovaná požadovala dodání plné moci pro podání žádosti o poskytnutí dotace a souhlas druhého spoluvlastníka nemovitosti s žádostí o dotaci, dále plnou moc pro podání žádosti o první paralelní připojení a zaslání ročního vyúčtování elektřiny za poslední dva roky. Tyto dokumenty žalobce žalované předal dne 15. února 2022 emailem s poznámkou, že byly v písemné formě předány panu , Anonymizováno, při uzavírání Smlouvy o dílo osobně. Roční vyúčtování bylo odesláno 16. února 2022.b) dne 23. února 2022 žalovaná požadovala po žalobci zřízení e-identity, na což žalobce reagoval dne 26. února 2022 s dotazem, zda nedostačuje bankovní identita. Dne 27. února 2022 žalovaná sdělila žalobci, že na tento dotaz nedokáže odpovědět, jelikož nemá potřebnou zkušenost. Dne 28. února 2022 žalobce informoval žalovanou o zřízení e-identity.c) dne 28. února 2022 byl žalobce poprvé požádán o předložení potvrzení o vlastnictví bankovního účtu, které žalované, vzhledem k tomu, že musel o jeho vydání požádat banku, dodal dne 7. března 2022.

5. Mezi účastníky bylo dále nesporné, že žalobce poskytl žalované řádně a v přiměřeném termínu součinnost potřebnou k provedení díla. Žalobce tak bez dalšího splnil všechny podmínky žalované, tj. zaplatil první zálohovou fakturu včas a dle smlouvy o dílo a poskytl potřebnou součinnost. Dílo spočívající v činnostech specifikovaných v bodech I. – IX. na str. 2 Smlouvy o dílo bylo dokončeno a předáno dne 17. října 2022. Žalobce žalovanou opakovaně vyzýval k poskytnutí slevy z díla. Jeho výzvy byly žalovanou opakovaně odmítnuty. Dne 4. 8. 2023 poslal žalobce žalované poslední kvalifikovanou výzvu k úhradě dlužné částky ve výši 63 427,- Kč a následně pak dne 16. 10. 2023 byla zaslána předžalobní výzva.

6. Ze smlouvy o dílo ze dne 13. 1. 2022 soud zjistil, že se žalovaná zavázala provést ve prospěch žalobce dílo spočívající v instalaci fotovoltaické elektrárny na klíč. Součástí díla byly tyto dílčí kroky: I. vyhotovit a odeslat žádost o připojení výrobny elektřiny k distribuční soustavě k rukám příslušného Distributora elektrické energie, II. vyhotovit projektovou dokumentaci fotovoltaického systému, III. doručit a instalovat komponenty díla do uceleného celku, IV. provést testy a uvést do provozu soustavu díla, V. provést předání soustavy zadavateli vč. zaškolení, VI. zajistit revizi fotovoltaické elektrárny, která bude využita jako podklad k připojení mikro-zdroje do distribuční sítě a k podání žádosti o dotaci, VII. na základě plné moci za objednatele připravit podklady a podat „žádost o první paralelní připojení“, VIII. vyhotovit odborný posudek potřebný k podání žádosti o dotaci a IX. na základě udělené plné moci připravit podklady a podat „žádost o poskytnutí dotace“. Žalovaná se zavázala provést montáž díla pro žalobce nejpozději do 6 kalendářních měsíců od uhrazení první zálohové faktury, za předpokladu, že zadavatel uhradí první část kupní ceny včas a dle této smlouvy a poskytne potřebnou součinnost zhotoviteli či jeho smluvním partnerům. Splatnost první části kupní ceny byla stanovena do 5 pracovních dnů od vystavení zálohové faktury. Žalobce se ve smlouvě zavázal poskytnout žalované nezbytnou a potřebnou součinnost při zpracování podkladů pro žádost o dotaci. Současně se strany dohodly, že žalovaná začne provádět dílo ihned po uhrazení zálohové faktury, a v případě, že nebude dílo dokončeno ani do 40 dnů od sjednaného termínu, bude žalobci poskytnuta sleva z kupní ceny díla ve výši 1 % za každý týden v prodlení.

7. Žádné další důkazy nebyly prováděny, neboť skutkový stav věci byl dostatečně zjištěn na základě nesporných tvrzení účastníků a smlouvy o dílo. Další dokazování by tak bylo za tohoto stavu nadbytečné a v rozporu se zásadou hospodárnosti a rychlosti řízení.

8. Soud tedy ve věci dospěl ke skutkovému k závěru, že dne 13. 1. 2022 žalobce a žalovaná podepsali smlouvu o dílo – instalace fotovoltaické elektrárny, ve které se žalovaná zavázala pro žalobce zejm. na základě udělené plné moci vyhotovit a odeslat žádost o připojení výrobny elektřiny k distribuční soustavě, vyhotovit projektovou dokumentaci, instalovat komponenty díla do uceleného celku a soustavu díla uvést do provozu, zajistit revizi elektrárny, vyhotovit odborný posudek a na základě plné moci podat žádost o poskytnutí dotace. Účastníci si ve smlouvě o dílo ujednali, že montáž díla bude provedena do 6 kalendářních měsíců od uhrazení první zálohové faktury, za předpokladu, že žalobce uhradí první část kupní ceny včas a dle smlouvy a poskytne potřebnou součinnost žalované a jejím smluvním partnerům. Zálohová faktura byla vystavena na částku 281 700 Kč se splatností ke dni 20. 1. 2022 a k její úhradě došlo dne 18. 1. 2022. Žalobce postupně dle požadavků žalované dne 15. 2. 2022 předal plnou moc pro podání žádosti o poskytnutí dotace, souhlas druhého spoluvlastníka nemovitosti s žádostí o dotaci, plnou moc pro podání žádosti o první paralelní připojení. Dne 16. 2. 2022 žalované zaslal roční vyúčtování elektřiny za poslední dva roky. Dne 28. 2. 2022 žalobce dle pokynů žalované zřídil e-identitu. Téhož dne byl poprvé požádán o předložení potvrzení o vlastnictví bankovního účtu, což doložil dne 7. 3. 2022. Žalovaná dílo dokončila dne 17. 10. 2022. Žalobce u žalované z důvodu prodlení uplatnil nárok na slevu z kupní ceny a dne 4. 8. 2023 žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky, přičemž žalovaná dosud nezaplatila ničeho.

9. Právně soud hodnotil skutkovou situaci podle právní úpravy obsažené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, (dále jen „o. z.“).

10. Podle § 2586 odst. 1 o. z. platí, že smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

11. Podle § 2590 odst. 1 o. z. platí, že zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba.

12. Podle § 2591 o. z. platí, že je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy.

13. Podle § 2604 o. z. platí, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

14. Podle § 2605 odst. 1 o. z. platí, že dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

15. Podle § 419 o. z. platí, že je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

16. Podle § 420 odst. 1 o. z. platí, že kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

17. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že žalobce a žalovaná uzavřeli dne 13. 1. 2022 smlouvu o dílo, kterou se žalovaná jakožto zhotovitel zavázala pro žalobce provést dílo spočívající v instalaci fotovoltaické elektrárny a žalobce jakožto objednatel se zavázal zaplatit cenu díla. Smlouvu je třeba posuzovat jako smlouvu spotřebitelskou, neboť žalobce ji uzavřel mimo rámec své výdělečné činnosti (§ 419 o. z.), zatímco žalovaná vystupuje v rámci smluvního vztahu jako podnikatel (§ 420 o. z.).

18. Mezi účastníky nebylo sporu o skutkovém stavu věci, rozcházeli se však ve výkladu smluvních ujednání týkajících se běhu lhůty k provedení díla a na to navazujícího výpočtu slevy z ceny díla dle čl. I. a VI. smlouvy o dílo. Účastníci si ve smlouvě o dílo výslovně ujednali, že „Zhotovitel se zavazuje provést montáž díla pro Zadavatele v následující sjednané lhůtě, tedy nejpozději do 6 kalendářních měsíců od uhrazení první zálohové faktury, za předpokladu, že Zadavatel uhradí první část kupní ceny včas a dle této smlouvy a poskytne potřebnou součinnost Zhotoviteli či jeho smluvním partnerům“. Smlouva o dílo přitom taxativně nedefinuje, jaké konkrétní úkony pod pojem součinnosti spadají. Bude se tak jednat např. jak o explicitně uvedené doložení plné moci k podání žádosti o poskytnutí dotace, zřízení e-identity či potvrzení o vlastnictví bankovního účtu, tak o činnosti ve smlouvě o dílo přímo nespecifikované, např. umožnění instalace fotovoltaické elektrárny na rodinný dům apod. S pojmem součinnosti pracuje občanský zákoník i v § 2591, kde výslovně počítá s povinností zadavatele poskytnout zhotoviteli součinnost k provedení díla. Součinností se rozumí spolupůsobení objednatele, nezbytné a potřebné pro vytvoření, resp. provedení díla, včetně umožnění jeho nerušeného provedení v místě a čase, v němž má být vytvořeno, resp. provedeno (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2014, sp. zn. 32 Cdo 3741/2013). Zda a popřípadě jaké součinnosti věřitele je třeba ke splnění dluhu dlužníkem v době jeho splatnosti, je nutné posoudit podle obsahu závazku. Součinnost může spočívat nejenom v úkonech ujednaných, ale i v různých dalších úkonech, bez nichž nelze závazek splnit (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2014, sp. zn. 30 Cdo 3994/2014).

19. Z uvedeného vyplývá, že objednatel je povinen poskytovat zhotoviteli součinnost průběžně tak, jak se naskytne její potřeba, a to až do provedení díla. Výklad provedený žalovanou by tak fakticky ve svém důsledku znamenal, že by počátek lhůty k provedení díla navázaný na nedefinovanou součinnost ze strany žalobce nebyl pevně stanoven, v průběhu provádění díla by se s ohledem na potřebnou součinnost mohl měnit a od počátku by tak nebylo zřejmé, kdy lhůta uplyne. Takový výklad však neodpovídá jak znění textu smlouvy o dílo, ale ani právní jistotě a vůli stran. Namítá-li žalovaná, že bez součinnosti žalobce nemohla sama dříve s plněním díla začít, soud konstatuje, že se v čl. VI. smlouvy o dílo s žalobcem výslovně dohodli, že žalovaná začne provádět dílo ihned po uhrazení zálohové faktury. Žalovaná je zkušená obchodní společnost podnikající v oblasti fotovoltaiky a s ohledem na postavení žalobce jakožto spotřebitele lze předpokládat, že obsah a znění smlouvy byl především v její režii. Potud je otázkou, proč by na takové ujednání přistupovala, pokud by věděla, že jej není schopna (bez součinnosti žalobce) splnit.

20. Podle § 1724 o. z. platí, že smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

21. Podle § 556 odst. 1 o. z. platí, že co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

22. Podle § 1812 o. z. platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

23. Z judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu týkající se výkladu právních úkonů (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 1. 2019 sp. zn. II. ÚS 4073/18) plyne, že při výkladu smluv je nutno jako prioritní brát takový výklad, který respektuje vyjádřenou vůli účastníků tohoto smluvního vztahu. Výklad právních úkonů musí být rozumný a spravedlivý a je třeba vycházet z předpokladu, že strany se při uzavření smlouvy nechovaly nelogicky, pročež výklad projevu vůle nemůže vést k takovým důsledkům, které jsou z hlediska pravidel logiky zjevně absurdní.

24. Stran výkladu uvedeného ujednání ve smlouvě o dílo se tak soud zcela ztotožňuje s výkladem poskytnutým žalobcem, neboť doslovným jazykovým výkladem nelze dojít k jinému závěru, než že lhůta k plnění počíná běžet od zaplacení první faktury a je tomu tak tehdy, pokud faktura bude zaplacena řádně a včas a pokud žalobce poskytne žalované dostatečnou součinnost. Ještě zřetelnějším je tento výklad tehdy, pokud bude pořadí jednotlivých vět v souvětí zaměněno, aniž by souvětí ztratilo svůj význam, tj. „Za předpokladu, že Zadavatel uhradí první část kupní ceny včas a dle této smlouvy a poskytne potřebnou součinnost Zhotoviteli či jeho smluvním partnerům, se Zhotovitel zavazuje provést montáž díla pro Zadavatele nejpozději do 6 kalendářních měsíců od uhrazení první zálohové faktury.“25. Aplikováno na projednávaný případ, první zálohová faktura byla zaplacena dne 18. 1. 2022, přičemž žalobce žalované poskytl veškerou požadovanou součinnost k provedení díla, a proto od tohoto dne počala plynout lhůta 6 měsíců k montáži díla. Jelikož dílo bylo dokončeno až dne 17. 10. 2022, dostala se žalovaná v období od 18. 7. 2022 do 17. 10. 2022 do prodlení.

26. Co se týče ujednání smlouvy o dílo týkající se slevy z ceny díla, tj. že „v případě, že nebude dílo dokončeno ani do 40 dnů od termínu uvedeného v čl. I smlouvy, bude poskytnuta zadavateli sleva z kupní ceny díla ve výši 1 % za každý týden v prodlení“, soud přistoupil obdobně k jazykovému výkladu daného ujednání a dospěl k závěru, že ani zde výklad žalované tak, jak jej v řízení prezentovala, neobstojí. Ve smlouvě o dílo je výslovně uvedeno, že sleva z ceny díla činí 1 % z ceny díla za každý týden prodlení, přičemž nárok na tuto slevu vzniká, je-li prodlení delší 40 dnů. Z daného ujednání jsou tak patrné dvě základní skutečnosti: 1) v případě prodlení delší 40 dnů má žalobce nárok na slevu z ceny díla, 2) sleva z ceny díla činí 1 % z ceny díla za každý týden prodlení. Žalovaná byla v prodlení 13 týdnů, sleva tak činí 13 x 1 % z částky 487 900 Kč, tj. 63 427 Kč.

27. K výše popsanému výkladu smluvních ujednání soud přistoupil nejen s ohledem na obsah slov a jejich význam, ale i s přihlédnutím k povaze smlouvy o dílo jako smlouvy spotřebitelské. Pokud jedna strana (např. podnikatel profesionál) může těžit ze svých zkušeností, odborných znalostí či lepší informovanosti o právu, zatímco druhá strana (např. spotřebitel) takovými výhodami nedisponuje, je výchozí pozice obou stran nevyvážená a jejich rovné postavení pouze formální. K dosažení skutečné rovnováhy je nutné vzájemné vztahy právně vyvážit. Ochrana spotřebitele je typickým příkladem zásady ochrany slabší strany a je pevnou součástí českého a unijního právního řádu a též judikatury Ústavního soudu (viz nález Ústavního soudu ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. II. ÚS 996/18). Pokud jsou v daném případě možné různé způsoby výkladu smlouvy o dílo, je nezbytné se dle § 1812 odst. 1 o. z. přiklonit k výkladu, který je pro spotřebitele, tj. pro žalobce, příznivější.

28. Z výše uvedených důvodů proto soud žalobě o zaplacení částky 63 427 Kč vyhověl. Zákonný úrok z prodlení pak žalobkyni náleží od 8. 8. 2023, neboť platí, že nebyla-li splatnost dluhu určena dohodou či stanovena právním předpisem nebo rozhodnutím orgánu, lze o splnění dluhu dlužníka požádat kdykoliv. Dlužník je v takovém případě povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o jeho splnění věřitelem požádán (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 33 Cdo 554/2020). Žalobce dopisem ze dne 4. 8. 2023, doručeným do datové schránky žalované téhož dne, vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky do 3 dnů od doručení výzvy. Počínaje dnem 8. 8. 2023 je tak žalovaná v prodlení a od tohoto dne žalobci náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

29. Co do zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 63 427 Kč za období od 5. 8. 2023 do 7. 8. 2023 vzal žalobce při jednání dne 27. 3. 2024 žalobu zpět, proto soud postupoval podle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a řízení v tomto rozsahu zastavil.

30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 146 odst. 2 o. s. ř. a § 142 odst. 3 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšnějšímu žalobci plnou náhradu nákladů řízení, neboť neúspěch žalobce v rozsahu částečného zpětvzetí návrhu co do úroku z prodlení za období od 5. 8. 2023 do 7. 8. 2023 je v poměru k částce, která byla žalobci přiznána, zcela nepatrný. Náklady řízení jsou tvořeny ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 538 Kč a z nákladů za právní zastoupení, které sestávají jednak z odměny za úkony právní služby, dále náhrady hotových výdajů, náhrady promeškaného času a náhrady cestovní výdajů, to vše dle níže uvedených ustanovení vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif, dále jen „a. t.“). Odměna advokáta je stanovena dle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5 a. t. z tarifní hodnoty 63 427 Kč, tj. v částce 3 660 Kč za každý z 5 úkonů právní služby, konkrétně za přípravu a převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., návrh v věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., vyjádření k podanému odporu ze dne 24. 1. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a účast na jednání dne 27. 3. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. Dále náleží zástupci žalobce paušální náhrada hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300 Kč, tedy za 5 úkonů celkem částka 1 500 Kč. Zástupci žalobce náleží též náhrada cestovních výdajů, a to za cestu na jednání před soudem ze sídla advokátní kanceláře v , adresa, a zpět vozem , Anonymizováno, s průměrnou spotřebou 5,9 litru benzinu na 100 km a průměrné ceně benzinu 38,20 Kč/litr při opotřebení ve výši 5,60 Kč/km a délce trasy , adresa, a zpět 58 km, celkem tedy částka 455,52 Kč, zaokrouhleno na 456 Kč. Podle § 14 odst. 1 a 3 a. t. dále náleží zástupci žalobce náhrada za promeškaný čas za 3 půlhodiny po 100 Kč, tj. celkem částka 300 Kč.

31. Podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. a § 151 odst. 2 věty druhé o. s. ř. patří k nákladům řízení též náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 4 316,76 Kč z odměny za zastupování ve výši 18 300 Kč, z režijních paušálů ve výši 1 500 Kč, z náhrady za promeškaný čas ve výši 300 Kč, z náhrady cestovného ve výši 456 Kč, kterou je povinen zástupce žalovaných odvést dle zvláštního předpisu, a to ve výši 21 %.

32. Celkem přiznanou náhradu nákladů řízení ve výši 27 410,76 Kč uložil soud žalované zaplatit žalobci v obecné pariční lhůtě 3 dnů (§ 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.), k rukám zástupce žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).