Okresní soud v Kladně · Rozsudek

230 C 135/2025

č. j. 230 C 135/2025-43

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-09-30 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKD:2025:230.C.135.2025.43

Citované zákony (8)

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Marií Ťoupalíkovou Bredovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , IČO IČO žalovaného místem podnikání Anonymizováno o zaplacení částky 19 863,55 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 699 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 699 Kč za období od 15.3.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 6 164,55 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 070 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 19 863,55 Kč (dlužné úvěrové jistiny ve výši 10 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 5000 Kč a úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z úvěrové jistiny za období od 15.3.2024 do 12.6.2024 ve výši 6 164,55 Kč), s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 13 699 Kč, a to vše s odůvodněním, že mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla dne 13.2.2024 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně vyplatila žalovanému podnikatelský úvěr ve výši 10 000 Kč, jež se žalovaný zavázal splatit do 30 dnů spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 500 Kč, dále se zavázal zaplatit za službu expresní výplaty poplatek ve výši 199 Kč. Pro případ prodlení se žalovaný zavázal zaplatit smluvní úrok z prodlení, jak shora uvedeno. Žalovaný úvěr čerpal, avšak nesplatil.

2. Dne 30.9.2025 bylo ve věci podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednáno v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se prostřednictvím svého právního zástupce omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se bez omluvy nedostavil.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud v řízení pro zjištění důvodnosti žaloby provedl následující důkazy.

5. Ze smlouvy o úvěru ve spojení se všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně a ceníkem, které jsou součástí smlouvy, zprávy , Anonymizováno, s.. ze dne 3.9.2025 a potvrzení o provedené platbě bylo shledáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla prostřednictvím 13.2.2024. na běžný účet žalovaného poukázala částku 10 000 Kč jako účelový úvěr pro podnikatelské účely žalovaného. Žalovaný se zavázal smlouvou splatit úvěr do 30 dnů spolu s poplatkem ve výši 3 500 Kč, dále si sjednal službu expresního vyplacení za poplatek 199 Kč. Ve smlouvě byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky za prvních 90 dnů prodlení a od 91. dne ve výši 0,1 % denně. Ze všeobecných obchodních podmínek ve spojení s ceníkem bylo zjištěno, že pro případ prodlení se zaplacením byla také smluvena smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky, dále bylo smluveno, že vedle smluvní pokuty a úroku z prodlení je žalovaný povinen platit účelné náklady spojené s vymáháním, konkrétně dle ceníku náklady na odeslání upomínek ve výši 500 Kč za jednu upomínku zasílanou týdně po dobu 4 týdnů, dále náklady na posouzení dalšího postupu při vymáhání a za zpracování případu pro předání inkasní společnosti ve výši 1 500 Kč, dále účelně vynaložené náklady inkasní společnosti. Vyplacení úvěru ve výši 10 000 Kč bylo prokázáno z potvrzení o platbě ve spojitosti se zprávou banky o běžném účtu žalovaného. Výpisem z živnostenského rejstříku bylo prokázáno, že žalovaný je podnikající osobou od 6.10.2021 až dosud. Předžalobní upomínka ze dne 30.4.2025 ve spojení s výpisem informací k zásilce prokazují, že žalovaný byl o zaplacení dluhu upomenut ještě před podáním žaloby.

6. Podle § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.

8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán.

9. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 122 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ( dále jen „zákon“) věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle § 122 odst. 2 zákona uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Dle § 122 odst. 3 zákona souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. Podle § 122 odst. 5 tohoto zákona se odstavce 1,2 a 4 použijí obdobně i na úvěr, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše úvěru.

11. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Po zhodnocení shora uvedených zjištění z listin soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovaným byla podle § 2395 občanského zákoníku uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalovaný čerpal úvěr ve výši 10 000 Kč, který spolu se smluveným úrokem – poplatkem za úvěr ve výši 3 500 Kč - ve lhůtě splatnosti do 30 dnů nezaplatil. Soud proto shledal žalobu co do jistiny ve výši 10 000 Kč a co do úroku do doby sjednané splatnosti ve výši 3 500 Kč po právu a podle § 2395 občanského zákoníku uložil žalovanému povinnost tyto částky žalobkyni zaplatit. Dále soud podle § 1721 a § 1723 odst. 1 ve spojení se smlouvou o úvěru uložil žalovanému zaplatit žalobkyni smluvené poplatky za expresní vyplacení ve výši 199 Kč.

13. Jako rozporný s dobrými mravy byl zamítnut uplatněný smluvní úrok z prodlení, který svou výší více jak desetinásobně, resp. následně dvojnásobně překračující zákonný úrok z prodlení (když k prvnímu dni prodlení činil zákonný úrok 14,75 % ročně, avšak žalobkyně nárokuje smluvený úrok z prodlení pro prvních 90 dnů prodlení ve výši 182,5 % ročně) je zjevně lichevního charakteru a zjevně v rozporu s dobrými mravy.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci úspěch ve výši 69 % (jistina, poplatek za poskytnutí úvěru, expresní poplatek), žalovaný ve výši 31 % (smluvní pokuta). Žalobkyni přísluší 38 % náhrady nákladů řízení. Ty ze 100 % sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč podle položky 1 písm. a) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, dále náhrady za právní zastoupení, a to odměny advokáta z tarifní hodnoty 19 863,55 Kč stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 400 Kč za 3 úkony právní služby dle § 11 a.t. (převzetí a příprava věci, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč, povýšeno o 21% DPH, jíž je právní zástupce žalobkyně plátcem ve výši 315 Kč – tj. celkem 2815 Kč. 38% pak tvoří 1 070 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.