230 C 140/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Marií Ťoupalíkovou Bredovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o zaplacení částky 16 442 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 000 Kč za období od 22.1.2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 422 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 16 442 Kč za období od 4.9.2024 do 21.1.2025, co do úroku ve výši 12,75% ročně z částky 442 Kč za období od 22.1.2025 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 0,75% ročně z částky 16 000 Kč za období od 22.1.2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 621 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 16 442 Kč se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ) a žalovanou byla dne 20.4.2024 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla úvěr ve výši 6 000 Kč a na základě které se žalovaná zavázala vrátit úvěrovou jistinu a smluvní pokutu ve výši 512 Kč. Smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostřednictvím webových stránek www.zaplo.cz, kde žalovaná vyplnila data o požadovaném úvěru, vyplnila registrační formulář s údaji o sobě (včetně telefonního čísla a emailové adresy). Obsah smlouvy a dalších dokumentů odsouhlasila zaškrtnutím příslušného pole. Žádost byla následně právní předchůdkyní schválena a žalované byl na zadaný bankovní účet poskytnut úvěr. Pro identifikaci plateb dle tvrzení žalobkyně smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly variabilní symbol v podobě čísla úvěrové smlouvy.

2. Žalovaná ale poskytnutý úvěr dle tvrzení žalobkyně řádně nesplácela, pročež by celý úvěr zesplatněn. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, která žalovanou bez úspěchu vyzvala ke splacení dluhu. Žalobkyně požadovala i smluvní pokutu ve výši 512 Kč, když tvrdila, že pokuta v této výši byla mezi účastníky sjednána pro případ prodlení s hrazením úvěru v úvěrové smlouvě.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, ačkoli k tomu byl soudem vyzvána; k ústnímu jednání u zdejšího soudu konanému 15.9.2025 se bez omluvy nedostavila, ač byli řádně a včas předvolána. Žalobkyně svou neúčast na jednání omluvila.

4. Z listinných důkazů provedených v rámci jednání soud zjistil následující skutečnosti.

5. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru č. , hodnota, ze dne 20.4.2024 mezi , právnická osoba, a žalovanou, na které absentují podpisy obou smluvních stran; dále pak její dodatek č. , hodnota, , č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, ., na kterých opět absentují podpisy obou smluvních stran.

6. Z výpisu transakcí z účtu č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, bylo zjištěno, že dne 30.5.2024 byla na účet č. , č. účtu, zaslána platba 1 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, , dne 8.5.2024 pak platba 2 000 Kč pod VS , var. symbol, , dne 30.4.2024 pak částka 3 000 Kč pod VS , var. symbol, , dne 23.5.2024 částka 4 000 Kč pod VS , var. symbol, , dne 20.4.2024 pak částka 6 000 Kč pod VS , var. symbol, .

7. Ze zprávy ČSOB, a.s. z 14.8.2025 bylo zjištěno, že bankovní účet č. , č. účtu, je veden pro žalovanou a že jiná osoba než žalovaná k tomuto účtu neměla dispoziční oprávnění.

8. Z výzvy právního zástupce žalobkyně datované 18.1.2025 včetně podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu a bylo jí odesláno oznámení o postoupení pohledávky z výše uvedené úvěrové smlouvy na žalobkyni.

9. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda skutečně došlo mezi účastníky tohoto řízení k uzavření tvrzené úvěrové smlouvy a dospěl k závěru, že v tomto směru neunesla žalobkyně svou povinnost tvrzení, ani povinnost důkazní. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy. Žalobkyně k tomu neoznačila v podstatě žádné důkazy, vyjma výpisů z informačního systému právní předchůdkyně shora citované smlouvy o úvěru pod č. , hodnota, včetně dodatků různě datovaných s absentujícímu podpisy smluvních stran. Tato vyhotovení ovšem vytvořila sama právní předchůdkyně žalobkyně a spolehlivě proto nemohou prokázat tvrzení žalobkyně, zejména skutečnost, že to byl právě žalovaná, kdo celý žalobkyní popsaný proces uzavření provedl (především že právě ona vyplnila žádost a poslala ověřovací SMS kód). Pochybnost způsobuje i nesoulad s žalobními tvrzeními, kdy žalobkyně tvrdí poskytnutý úvěr ve výši 6 000 Kč, k důkazu pak navrhla listiny prokazující odeslání jiných částek, v souhrnu pak 16 000 Kč.

10. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měl žalovaný plnit, tíží žalobkyni (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 29 ICdo 50/2017, a tam citovaná literatura). Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), aby doplnila svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy a identifikace žalované v rámci kontraktačního procesu a zejména označila důkazy ke svým tvrzením. Jelikož se však žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Nelze tedy než uzavřít, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní stran skutečnosti, že to byl právě žalovaná, kdo podal žádost o úvěr a kódem podepsal smlouvu žalobou tvrzeného obsahu.

11. Podle § 1725 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.

12. Podle § 1745 občanského zákoníku smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

13. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího.

14. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

15. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Soud se nejprve zabýval tím, zda mezi účastníky byla uzavřena smlouva. Jak vyplývá z § 1725 věty první a § 1745 občanského zákoníku, smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednají její obsah, konkrétně v okamžiku účinnosti přijetí nabídky. Jinými slovy, podmínkou uzavření smlouvy je úplný konsens (souhlasná vůle) smluvních stran na (zásadně) celém obsahu smlouvy.

18. Jak již bylo výše uvedeno, žalobkyně uzavření smlouvy o úvěru neprokázala, resp. neprokázala, že to byla právě žalovaná, kdo vůči žalobkyni učinil nabídku v podobě žádosti o úvěr.

19. Soud následně zkoumal, zda lze věc posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku). Právní předchůdkyně zaplatila žalované na její účet (jak bylo prokázáno zprávou banky) celkem 16 000 Kč, aniž by k tomu existoval právní důvod, zejména závazek ze smlouvy mezi účastníky. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 občanského zákoníku), jímž se žalovaný na úkor žalobkyně obohatila a je proto povinna je podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku vydat. Žalovaná přitom netvrdila, ani v řízení nevyšlo najevo, že by dosud právní předchůdkyni či žalobkyni cokoliv uhradila. Pohledávka na zaplacení výše uvedené částky za žalovaným byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobkyni (k závěru o aktivní legitimaci žalobkyně postačuje řádné oznámení postoupení žalovanému, viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007).

20. Splatnost pohledávky žalobkyně soud posoudil odlišně. Nelze ji odvíjet od smlouvy, neboť ta vůbec nebyla uzavřena. V případech bezdůvodného obohacení se splatnost řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Žalobkyně prokazatelně (podací arch z 18.1.2025, ohledně ostatních výzev k zaplacení žalobkyně neprokázala jejich odeslání do dispoziční sféry žalované) vyzvala žalovanou k uhrazení dlužné částky do 3 dnů výzvou odeslanou dne 18.1.2025. Do dispozice žalované se dostala dne 21.1.2025 (§ 573 občanského zákoníku), splatnost tedy nastala dne 22. 1. 2025 a od 22. 1. 2025 je žalovaná v prodlení. Teprve až od tohoto dne žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

21. Ze shora uvedených důvodů soud prvním výrokem uložil žalované zaplatit žalobkyni 16 000 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 12% ročně z částky 16 000 Kč od 22. 1. 2025 do zaplacení. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. Druhým výrokem soud žalobu zamítl v části, kterou žalobkyně požadovala jistinu o 442 Kč vyšší a úrok z prodlení v části, v níž žalobkyni nenáleží.

22. Třetím výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Při posouzení procesního úspěchu stran soud musel přihlédnout i k příslušenství (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Žalobkyně ve věci z procesního hlediska z větší části uspěla (žalobkyně uspěla co do 16 000 Kč, žalovaná co do 3 712 Kč a celkový předmět řízení činil 19 712 Kč), má proto právo na poměrnou část náhrady účelně vynaložených nákladů proti méně úspěšné žalované, tj. na 62 % celkových nákladů. Náhradu nákladů řízení tvoří: odměna advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“), po 400 Kč podle § 14b odst. 1 a 6 advokátního tarifu; paušální náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu; a náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o. s. ř. v sazbě 21 % ve výši 315 Kč. K náhradě nákladů řízení náleží i soudní poplatek ve výši 800 Kč. Celková výše náhrady tak činí 2 615 Kč, z čehož žalobkyni náleží poměrná část v rozsahu 62 %, tj. 1 621 Kč. Náhrada je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Postup podle § 14b advokátního tarifu je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.