230 C 23/2025
č. j. 230 C 23/2025-41
V PLATNOSTIOkresní soud v Kladně vyhověl žalobkyni v části žádosti o zaplacení částky 14 800 Kč jako bezdůvodného obohacení, které vzniklo z neplnění dluhu z půjčky. Soud uznal právo na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně začínající od 10. listopadu, neboť výzva k úhradě byla doručena v rozhodném období. Žaloba byla zamítnuta ve části požadující kapitalizovaný úrok z prodlení za období před doručením výzvy. Soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.
Plný text
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Ťoupalíkovou Bredovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 14 800 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 800 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 800 Kč za období od 10. 11. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 12 114,62 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 800 Kč za období od 28. 9. 2023 do 9. 11. 2023 se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, IČO IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 27. 7. 2012 smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě předala téhož dne žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti, jež se žalovaný zavázal vrátit včetně sjednaných poplatků v 60 týdenních splátkách po 765 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 20. 9. 2013. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas a dostal se do prodlení. Od uzavření smlouvy na dlužnou částku uhradil celkem 10 200 Kč. Pohledávka byla s účinností ke dni 27. 9. 2023 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně informován. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení pouze částky představující bezdůvodného obohacení, a to dlužné jistiny ve výši 14 800 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 114,62 Kč za období od 21. 9. 2013 do 27. 9. 2023 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 800 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoliv k tomu byl před podáním žaloby vyzván.
2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů.
3. Z předložených listin soud zjistil následující skutečnosti.
4. Ze smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že dne 27. 7. 2012 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali v listinné podobě smlouvu o půjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému půjčku ve výši 25 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal za tuto půjčku zaplatit poplatek ve výši 20 900 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 45 900 se žalovaný zavázal splácet v 60 splátkách po 765 Kč.
5. Ze zákaznické karty ze dne 26. 7. 2012 bylo zjištěno, že žalovaný ke své osobě uvedl, že bydlí v nájmu, důvodem půjčky jsou neočekávané výdaje, přičemž je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako skladník u společnosti právnická osoba. s měsíčním příjmem ze zaměstnání ve výši 12 000 Kč a dalším příjmem domácnosti ve výši 11 000 Kč. Žalovaný dále uvedl, že náklady na bydlení činí 7 400 Kč měsíčně, výdaje na domácnost 5 000 Kč měsíčně a dále platí za telefon 200 Kč měsíčně. Jiné závazky neuvedl. V zákaznické kartě je zaškrtnuto, že k prokázání své solventnosti žalovaný předložil pracovní smlouvu, výplatní pásky, nájemní smlouvu a SIPO, totožnost žalovaného byla ověřena podle občanského průkazu.
6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 9. 2023 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o půjčce na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován a současně byl vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení tohoto oznámení. Oznámení bylo odesláno na adresu žalovaného dne 27. 10. 2023.
7. Z výzvy k plnění ze dne 30. 7. 2024 včetně podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do 14. 8. 2024. Výzva byla odeslána na adresu žalovaného dne 30. 7. 2024.
8. Na základě takto provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 27. 7. 2012 smlouvu o půjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 25 000 Kč a žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem ve výši 20 900 Kč. V zákaznické kartě žalovaný uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako skladník u společnosti právnická osoba. s měsíčním příjmem ze zaměstnání ve výši 12 000 Kč a dalším příjmem domácnosti ve výši 11 000 Kč, měsíční výdaje označil ve výši 12 600 Kč. Pohledávka ze smlouvy o půjčce byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ačkoliv k tomu byl před podáním žaloby vyzván.
9. Při právním posouzení věci soud za použití ustanovení § 3028 odst. 1 a 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) postupoval podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), neboť právní vztah mezi účastníky vznikl přede dnem 1. 1. 2014. Postoupení pohledávky se posuzuje dle příslušných ustanovení o. z.
10. Podle § 657 obč. zák. platí, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.
11. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle ostst. 2 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.
12. Podle § 517 obč. zák. platí, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
13. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel o bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Žalobkyně se v řízení po žalovaném domáhala pouze vydání bezdůvodného obohacení. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně převzal částku ve výši 25 000 Kč, což stvrdil svým podpisem na smlouvě o půjčce, přičemž dosud na dlužnou částku zaplatil pouze 10 200 Kč, jak vyplývá z tvrzení žalobkyně, které žalovaný v průběhu řízení nijak nerozporoval. Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně co do částky 14 800 Kč bezdůvodně obohatil a je tak povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení také vrátit. Pohledávka na zaplacení výše uvedené částky byla v souladu s § 1879 o. z. postoupena na žalobkyni. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 517 obč. zák. a § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení soud žalobkyni přiznal až od 10. 11. 2023, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně poprvé učinila dne 27. 10. 2023 a stanovila lhůtu k plnění do 10 dnů po obdržení výzvy. Výzva byla doručena třetí den po odeslání a od té doby běžela desetidenní lhůta k plnění. Ode dne 10. 11. 2023 je tak žalovaný v prodlení a od tohoto dne žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení.
15. Ze shora uvedených důvodů soud žalobě prvním výrokem vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 14 800 spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně za období od 10. 11. 2023 do zaplacení. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. Výše úroku z prodlení je dána žalobním návrhem, který soud není oprávněn překročit. Co do zbývající části úroku z prodlení soud žalobu druhým výrokem zamítl jako nedůvodnou.
16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu těchto nákladů, neboť s přihlédnutím k uplatněnému příslušenství pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015) byl ve věci procesně úspěšnější žalovaný, kterému však žádné náklady řízení nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.