230 C 27/2026
č. j. 230 C 27/2026-31
V PLATNOSTICitované zákony (9)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 101 § 142 § 149 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 6
- o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, 418/2011 Sb. — § 6 § 7
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 2991
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Ťoupalíkovou Bredovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 10 400 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 000 Kč za období od 16. 12. 2025, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do částky 2 400 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 000 Kč za období od 19. 7. 2025 do 15. 12. 2025, se žalobní návrh zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 980 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 10 400 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že jako podnikatelka, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, s žalovanou dne 18. 6. 2025 uzavřela smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalované úvěr v původní výši 8 000 Kč, který měl být splacen nejpozději do dne 18. 7. 2025. Žalovaná se zavázala k datu splatnosti uhradit žalobkyni smluvní úrok v kapitalizované výši 2 400 Kč. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím webové stránky www., Anonymizováno, .cz, na které si žalovaná vybrala dle své vlastní volby dostupné parametry (výše úvěru a doba splatnosti ve dnech). Následně vyplnila registrační formulář, kde uvedla své osobní údaje, a to včetně telefonního čísla a emailové adresy. Poté byla povinna obeznámit se s obsahem, podmínkami, právy a povinnostmi a sankčními ujednáními plynoucími z uzavření smlouvy. Žalovaná potvrdila, že návrh smlouvy přečetla a s jejím obsahem souhlasí. Dále se žalovaná zavázala poskytnout žalobkyni částku ve výši 1 Kč prostřednictvím bankovního převodu, jenž je označena jako ověřovací platba. Po přijetí této platby byla smlouva podepsána prostřednictvím unikátního SMS kódu, jenž žalobkyně zaslala žalované na jí uvedené telefonní číslo. SMS kód ve znění , Anonymizováno, žalovaná vložila do příslušeného formulářového pole na webových stránkách žalobkyně a odesláním potvrdila vůli být smlouvou vázána. Žalobkyně poskytla žalované úvěr dne 18. 6. 2025 na bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaná však úvěr do dnešního dne nesplatila. Předmětem žalobního návrhu je tak pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny ve výši 8 000 Kč, smluvního úroku ve výši 1 % denně z dlužné jistiny za dobu čerpání úvěru v kapitalizované výši 2 400 Kč včetně zákonného úroku z prodlení od 19. 7. 2025 do zaplacení. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila, ač k tomu byla před podáním žaloby vyzvána.
2. Žalobkyně se z jednání nařízeného na den 30. 4. 2026 omluvila a souhlasila s projednáním rozhodnutím věci v její nepřítomnosti. Žalovaná se na jednání nedostavila, ani se z něj neomluvila, ač byla řádně a včas předvolána. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“).
3. Z listin předložených žalobkyní (z listiny nazvané „rámcová smlouva o úvěru , Anonymizováno, a „smlouva o úvěru , Anonymizováno, “, z potvrzení o platbě, z předžalobní výzvy včetně podacího lístku) soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci.
4. Z listiny nazvané „rámcová smlouva o úvěru , Anonymizováno, a „smlouva o úvěru , Anonymizováno, “ s datem 18. 6. 2025 bylo zjištěno, že na listině jsou jako smluvní strany na jedné straně označena žalobkyně (společnost), na druhé straně žalovaná (klient). Na listině je žalovaná označena rodným číslem, adresou trvalého bydliště, číslem občanského průkazu, číslem bankovního účtu, telefonním číslem a e-mailovou adresou. Je zde uvedeno, že žalobkyně poskytne žalované úvěr ve výši 8 000 Kč, který měla žalovaná žalobkyni splatit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z úvěrové jistiny za každý den čerpání úvěru do 18. 7. 2025. Na místě předpokládaném pro podpis žalované je namísto jeho vlastnoručního podpisu uvedeno jméno žalované a kód SMS verifikace , Anonymizováno, .
5. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 18. 6. 2025 v 19:39 byla na bankovní účet č. , č. účtu, odeslána částka ve výši 8 000 Kč.
6. Z předžalobní výzvy ze dne 5. 12. 2025 včetně podacího lístku ze dne 9. 12. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně dne 9. 12. 2025 vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 3 dnů.
7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně poskytla žalované dne 18. 6. 2025 převodem na její bankovní účet finanční prostředky v celkové výši 8 000 Kč, přičemž žalovaná žalobkyni dosud nevrátila ničeho. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána, aby dlužnou částku žalobkyni ve stanovené lhůtě zaplatila, takto však neučinila. Pokud však žalobkyně v řízení tvrdila, že s žalovanou uzavřela dne 18. 6. 2025 „rámcovou smlouvu o úvěru , Anonymizováno, “ a „smlouvu o úvěru , Anonymizováno, “, na jejichž základě žalované poskytla úvěr ve výši 8 000 Kč, který měla žalovaná žalobkyni splatit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z úvěrové jistiny za každý den čerpání úvěru do 18. 7. 2025, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno. Z listiny označené jako „rámcová smlouva o úvěru , Anonymizováno, “ a „smlouva o úvěru , Anonymizováno, ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k dohodě, na jejímž základě by se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni načerpanou částku za sjednaných podmínek. Nebyl prokázán obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložené listině, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceném na předložených listinách. Skutečnost, že některé k důkazu předložené listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí jejího projevu vůle.
8. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, (dále jen „zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce“).
9. Podle § 1725 věty první o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.
10. Podle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.
11. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího.
12. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
13. Podle § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.
14. Podle § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.
15. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS) se „elektronickým podpisem“ rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání.
16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
17. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
19. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda vůbec mezi účastníky tohoto řízení k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru došlo a dospěl k závěru, že v tomto směru neunesla žalobkyně své břemeno důkazní, které ji v tomto sporu tíží. Jak vyplývá z § 1725 věty první a § 1745 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednají její obsah, konkrétně v okamžiku účinnosti přijetí nabídky. Jinými slovy, podmínkou uzavření smlouvy je úplný konsensus (souhlasná vůle) smluvních stran na (zásadně) celém obsahu smlouvy. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala svá tvrzení o uzavření předmětné smlouvy o úvěru právě s žalovanou a v tvrzeném rozsahu právního jednání. Žalobkyně k tomu neoznačila žádné jiné důkazy, kromě listiny označené jako „rámcová smlouva o úvěru , Anonymizováno, a „smlouva o úvěru , Anonymizováno, “, ve které je namísto vlastnoručního podpisu žalované uvedeno pouze její jméno a příjmení a kód SMS verifikace , Anonymizováno, . Toto vyhotovení ovšem vytvořila sama žalobkyně, a proto nemůže spolehlivě prokázat tvrzení žalobkyně, zejména skutečnost, že to byla právě žalovaná, kdo celý žalobkyní popsaný proces uzavření provedla (především že právě ona vyplnila žádost a poslala ověřovací SMS kód a dále, že akceptovala nabídku smlouvy žalobkyní tvrzeného znění).
20. Podle zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS. Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis, všechny ostatní elektronické podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, což žalobkyně neučinila. Žalobkyní předložená listina smlouvy o úvěru je opatřena za stranu úvěrované dle připojené doložky jen příslušným elektronickým kódem, což samo o sobě uzavření smlouvy neprokazuje (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2023, sp. zn. , spisová značka, ). Nadto nebylo v řízení prokázáno, že smlouva byla (měla být) uzavřena právě v soudu předloženém znění, když z elektronického dokumentu neplyne zabezpečení proti pozdějším změnám.
21. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měla žalovaná plnit, tíží žalobkyni (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 29 ICdo 50/2017, a tam citovaná literatura). Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnila svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy právě s žalovanou a v tvrzeném rozsahu právního jednání a aby označila důkazy ke svým tvrzením. Jelikož se však žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).
22. Soud následně zkoumal, zda lze věc posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Žalobkyně vyplatila žalované na bankovní účet č. , č. účtu, celkem 8 000 Kč, aniž by k tomu existoval právní důvod, zejména závazek ze smlouvy mezi účastníky. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.), jímž se žalovaná na úkor žalobkyně obohatila a je proto povinna je podle § 2991 odst. 1 o. z. vydat. Žalovaná přitom na dlužnou částku nezaplatila ničeho (toto tvrzení žalovaná v řízení nijak nerozporovala). Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 16. 12. 2025, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 9. 12. 2025, ve smyslu § 573 o. z. jí doručila žalované třetí den po odeslání a stanovila lhůtu k plnění do 3 dnů, tj. do 15. 12. 2025. Ode dne následujícího je tak žalovaná v prodlení.
23. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobě vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 000 Kč od 16. 12. 2025 do zaplacení. Výše úrokové sazby je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývající části nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 980 Kč, přičemž tato částka představuje 54 % z jejich celkové výše 1 815 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení a úspěchu žalované). Celkové náklady sestávají ze zaplaceného a doměřeného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 400 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Soud přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b a. t., protože se jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení nebylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota by přesahovala 50 000 Kč. Za podání ze dne 1. 4. 2026 soud žalobkyni náhradu nepřiznal, neboť nedosahuje kvality úkonu právní služby (jde o prostou omluvu z jednání).
25. Zaplacení nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.