230 C 28/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Ťoupalíkovou Bredovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec a číslo - část obce zastoupený / zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , obec a číslo proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa , obec o zaplacení 4 764,57 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 457,89 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za období od 18. 2. 2020 do zaplacení a dále pak částku 1 306,68 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky za období od 31. 3. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že její právní předchůdce [právnická osoba] uzavřel s žalovanou dne 10.9.2015 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, podle které odebírala žalovaná elektrickou energii a s touto dodávkou spojené služby v odběrném místě [obec], [ulice a číslo]; za realizovanou spotřebu elektřiny v období od 30.1.2019 do 30.1.2020 v objemu 2.948 MWh však zaplatila pouze částečně – po odečtení přijatých zálohových plateb 13 200 Kč činí dlužná částka za citované období 3 457,89 Kč (tato částka byla vyčíslena fakturou [číslo] se splatností 17.2.2020). Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaná nezaplatila za odběr elektřiny v objemu 0,219 MWh také v období od 31.1.2020 do 3.3.2020, a to částku 1306,68 Kč vyčíslenou fakturou [číslo] splatnou 30.3.2020.

2. Žalobkyně dále tvrdila, že výše zmíněné pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně byly ke dni 27.5.2002 na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13.10.2017 postoupeny žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 2.6.2022; dále byla žalovaná vyzvána k plnění dluhu předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne 2.6.2022.

3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobce věc rozhodl podle § 115a o.s.ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Podle předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 10.9.2015 [číslo] uzavřeli právní předchůdce žalobkyně a žalovaná s účinností od 11.9.2015 smlouvu o dodávkách elektrické energie do odběrného místa [obec], [ulice a číslo].

5. Z předložených faktur za elektřinu [číslo] za období od 30.1.2019 do 30.1.2020, splatné 17.2.2020 a [číslo] za období od 31.1.2020 – 3.3.2020, splatné 30.3.2020, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované za odběr elektrické energie v odběrném místě [obec], [ulice] částky 3 457,89 Kč a 1306,68 Kč.

6. Následně byla žalovaná upomínána o zaplacení uvedených faktur upomínkou v rámci zákaznického účtu vedeného právní předchůdkyní žalobkyně, dále pak písemně dne 2.6.2022 v rámci oznámení o postoupení pohledávky, dále pak předžalobní výzvou opět z 2.6.2022. Všechny tyto upomínky byly žalobkyní v rámci řízení předloženy a prokazují výše citovaná tvrzení žalobkyně o výzvách žalované k zaplacení dluhu.

7. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek č. 2017 a dílčího předávacího protokolu o postoupení pohledávek [číslo] bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla z právního předchůdce [právnická osoba] postoupena na žalobkyni.

8. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah ukončila dříve, než tvrdil žalobce, nebo že by na svůj dluh žalobci cokoliv zaplatila, ani že by její závazek zanikl z jiného důvodu.

9. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřeli kupní smlouvu na dodávku elektrické energie, podle které žalovaná ve shora uvedeném období odebrala elektrickou energii a související služby ve shora uvedené hodnotě, spotřeba jí byla vyúčtována fakturami splatnými dne 17.2.2020 a 30.3.2020; žalovaná však nic nezaplatila. Následně byla dlužná pohledávka postoupena žalobkyni.

10. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou vznikl právní vztah z kupní smlouvy uzavřené podle § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona. Žalovaná nesplnila svou základní povinnost kupujícího zaplatit za poskytnuté zboží (služby) kupní cenu podle § 2118 o.z. Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl žalobci jako prodávajícímu též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 764,57 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.

12. Soud v daném případě uplatnil snížení sazby za úkon právní služby advokáta v souladu s § 14b a.t., neboť projednávaný případ byl zahájen návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, jak je soudu známo z jeho úřední činnosti. Žaloby o dlužné platby za odběr elektrické energie jsou typickým příkladem tzv. formulářových žalob, v daném případě nebyla zjištěna žádná specifika odůvodňující vyšší časovou či odbornou náročnostpodání návrhu, když odlišnost daného žalobního návrhu spočívala pouze ve vyúčtování dlužných plateb dvěma fakturami za dvě pojistná období na základě totožné smlouvy pro totožné odběrové místo.