230 C 30/2023
č. j. 230 C 30/2023-36
V PLATNOSTIOkresní soud v Kladně rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od určitého data. Soud zjistil, že smlouva o úvěru nebyla uzavřena, protože žalobkyně neprokázala, že žalovaný podal žádost a podepsal smlouvu. Rozsudek byl založen na ustanovení o bezdůvodném obohacení podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku. Žalobkyně byla náležitě omezena na náhradu nákladů řízení ve výši 1 484 Kč, což odpovídá jejímu poměrnému úspěchu.
Plný text
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Ťoupalíkovou Bredovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 25 980 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 20 000 Kč za období od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 5 980 Kč a co do úroku z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 25 980 Kč za období od datum do datum a co do úroku ve výši 8,5% ročně z částky 5 980 Kč za období od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 484 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 25 980 Kč se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba) a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr ve výši 20 000 Kč a na základě které se žalovaný zavázal vrátit úvěrovou jistinu a smluvní úrok ve výši 4 600 Kč do datum Smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dle tvrzení žalobkyně uzavřena prostřednictvím webových stránek webová adresa, kde žalovaný vyplnil data o požadovaném úvěru, vyplnil registrační formulář s údaji o sobě (včetně telefonního čísla a emailové adresy). Obsah smlouvy a dalších dokumentů odsouhlasil zaškrtnutím příslušného pole. Žádost byla následně právní předchůdkyní schválena a žalovanému byl na zadaný bankovní účet poskytnut úvěr. Pro identifikaci plateb dle tvrzení žalobkyně smluvní strany úvěrové smlouvy sjednaly variabilní symbol v podobě čísla úvěrové smlouvy.
2. Žalovaný ale poskytnutý úvěr dle tvrzení žalobkyně řádně nesplácel, pročež by celý úvěr ke dni datum zesplatněn. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupena žalobkyni, která žalovaného bez úspěchu vyzvala ke splacení dluhu. Žalobkyně požadovala i smluvní pokutu ve výši 1 380 Kč, když tvrdila, že pokuta v této výši byla mezi účastníky sjednána pro případ prodlení s hrazením úvěru v úvěrové smlouvě.
3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoli k tomu byl soudem vyzván; k ústnímu jednání u zdejšího soudu konanému datum se účastníci bez omluvy nedostavili, ač byli řádně a včas předvoláni.
4. Z listinných důkazů provedených v rámci jednání soud zjistil následující skutečnosti.
5. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru číslo ze dne datum mezi právnická osoba a žalovaným, na které absentují podpisy obou smluvních stran; dále pak úvěrovou smlouvu číslo ze dne datum mezi žalovaným a právnická osoba, na které opět absentují podpisy obou smluvních stran; dále pak smlouvu o úvěru číslo ze dne datum mezi žalovaným a právnická osoba, na které opět absentují podpisy obou smluvních stran; dále pak smlouvu o úvěru číslo ze dne datum mezi právnická osoba, na které absentují podpisy obou smluvních stran a konečně smlouvu o úvěru ze dne datum číslo na které opět absentují podpisy smluvních stran, u jména žalovaného je však uveden údaj, že návrh smlouvy byl klientem potvrzen pomocí kódu odeslaného na tel. číslo.
6. Z výpisu z účtu číslo vedeného u právnická osoba bylo zjištěno, že dne datum byla na tento účet z bankovního účtu č. bankovní účet s poznámkou celé jméno žalovaného zaslána částka 0,11 Kč, a to pod variabilním symbolem číslo.
7. Z výpisu transakcí z účtu č. bankovní účet vedeného u právnická osoba bylo zjištěno, že dne datum byla na účet č. bankovní účet zaslána s poznámkou celé jméno žalovaného platba 20 000 Kč pod variabilním symbolem číslo.
8. Ze zprávy právnická osoba z datum bylo zjištěno, že bankovní účet č. bankovní účet byl od datum veden pro žalovaného a že jiná osoba než žalovaný k tomuto účtu neměla dispoziční oprávnění.
9. Z výzvy právní předchůdkyně žalobkyně datované datum bylo zjištěno oznámení o zesplatnění dlužné úvěrové jistiny právní předchůdkyní žalobkyně a z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzvy k zaplacení dluhu datované datum včetně podacího archu z téhož dne bylo zjištěno, že datum bylo žalovanému odesláno oznámení právní předchůdkyně o tom, že postoupila pohledávku z výše uvedené úvěrové smlouvy žalobkyni na základě smlouvy ze dne datum.
10. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda skutečně došlo mezi účastníky tohoto řízení k uzavření tvrzené úvěrové smlouvy a dospěl k závěru, že v tomto směru neunesla žalobkyně svou povinnost tvrzení, ani povinnost důkazní. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy. Žalobkyně k tomu neoznačila v podstatě žádné důkazy, vyjma (zřejmě, neboť tyto listiny ani formálně jako důkaz označeny nebyly a žalobkyně je pouze předložila) výpisů z informačního systému právní předchůdkyně (shora citovaných pět vyhotovení smluv o úvěru pod číslo různě datovaných s absentujícímu podpisy smluvních stran s výjimkou listiny datované datum, která u jména žalovaného obsahuje informaci o telefonickém potvrzení kódu). Tato vyhotovení ovšem vytvořila sama právní předchůdkyně žalobkyně a spolehlivě proto nemohou prokázat tvrzení žalobkyně, zejména skutečnost, že to byl právě žalovaný, kdo celý žalobkyní popsaný proces uzavření provedl (především že právě on vyplnil žádost a poslal ověřovací SMS kód). Pochybnosti pak vzbuzuje fakt, že předloženo bylo pět vyhotovení smluv stejného čísla s pokaždé jinou datací. Předložena byl i výpis z účtu obsahující platbu ze dne datum ve výši 0,11 Kč označenou jménem žalovaného, nicméně žalobkyní nebyla uplatněna žalobní tvrzení, která by měla tato listina prokazovat – variabilní symbol platby pak neodpovídá tvrzenému číslu uzavřené smlouvy, mezi datem této platby a tvrzeným datem uzavření smlouvy pak uběhl cca rok.
11. Břemeno tvrzení i důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejímž základě měl žalovaný plnit, tíží žalobkyni (viz např. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, a tam citovaná literatura). Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), aby doplnila svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy a identifikace žalovaného v rámci kontraktačního procesu a zejména označila důkazy ke svým tvrzením. Jelikož se však žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Nelze tedy než uzavřít, že žalobkyně neunesla své břemeno tvrzení a důkazní stran skutečnosti, že to byl právě žalovaný, kdo podal žádost o úvěr a kódem podepsal smlouvu žalobou tvrzeného obsahu.
12. Podle § 1725 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.
13. Podle § 1745 občanského zákoníku smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.
14. Podle § 561 odst. 1 občanského zákoníku se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího.
15. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.
16. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
18. Soud se nejprve zabýval tím, zda mezi účastníky byla uzavřena smlouva. Jak vyplývá z § číslo věty první a § 1745 občanského zákoníku, smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednají její obsah, konkrétně v okamžiku účinnosti přijetí nabídky. Jinými slovy, podmínkou uzavření smlouvy je úplný konsens (souhlasná vůle) smluvních stran na (zásadně) celém obsahu smlouvy.
19. Jak již bylo výše uvedeno, žalobkyně uzavření smlouvy o úvěru neprokázala, resp. neprokázala, že to byl právě žalovaný, kdo vůči žalobkyni učinil nabídku v podobě žádosti o úvěr.
20. Soud následně zkoumal, zda lze věc posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. občanského zákoníku). Právní předchůdkyně zaplatila žalovanému na jeho účet (jak bylo prokázáno zprávou banky) celkem 20 000 Kč, aniž by k tomu existoval právní důvod, zejména závazek ze smlouvy mezi účastníky. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 občanského zákoníku), jímž se žalovaný na úkor žalobkyně obohatil a je proto povinen je podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku vydat. Žalovaný přitom netvrdil, ani v řízení nevyšlo najevo, že by dosud právní předchůdkyni či žalobkyni cokoliv vydal. Pohledávka na zaplacení výše uvedené částky za žalovaným byla v souladu s § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobkyni (k závěru o aktivní legitimaci žalobkyně postačuje řádné oznámení postoupení žalovanému, viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
21. Splatnost pohledávky žalobkyně soud posoudil odlišně. Nelze ji odvíjet od smlouvy, neboť ta vůbec nebyla uzavřena. V případech bezdůvodného obohacení se splatnost řídí doručením výzvy k vydání takového obohacení, popř. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně prokazatelně (podací arch z datum, ohledně ostatních výzev k zaplacení žalobkyně neprokázala jejich odeslání do dispoziční sféry žalovaného) vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky do 3 dnů výzvou odeslanou dne datum. Do dispozice žalovaného se dostala dne datum (§ 573 občanského zákoníku), splatnost tedy nastala dne datum a od datum je žalovaný v prodlení. Teprve až od tohoto dne žalobkyni náleží zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
22. Ze shora uvedených důvodů soud prvním výrokem uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 20 000 Kč s úrokem z prodlení v žalobkyní požadované výši 8,5 % ročně z částky 20 000 Kč od datum do zaplacení. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. Druhým výrokem soud žalobu zamítl v části, kterou žalobkyně požadovala úrok z úvěru a smluvní pokutu, neboť tyto nároky pro neuzavření smlouvy vůbec nevznikly, a úrok z prodlení v části, v níž žalobkyni nenáleží.
23. Třetím výrokem soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Při posouzení procesního úspěchu stran soud musel přihlédnout i k příslušenství (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015). Žalobkyně ve věci z procesního hlediska z větší části uspěla (žalobkyně uspěla co do 20 000 Kč, žalovaný co do 5 980 Kč a celkový předmět řízení činil 25 980 Kč), má proto právo na poměrnou část náhrady účelně vynaložených nákladů proti méně úspěšné žalované, tj. na 54 % celkových nákladů. Náhradu nákladů řízení tvoří: odměna advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, předžalobní výzva) podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), po 300 Kč podle § 14b odst. 1 a 6 advokátního tarifu; paušální náhrada hotových výdajů za tři úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu; a náhrada za daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 písm. a) a § 151 odst. 2 o. s. ř. v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. K náhradě nákladů řízení náleží i soudní poplatek ve výši 1 299 Kč. Celková výše náhrady tak činí 2 751 Kč, z čehož žalobkyni náleží poměrná část v rozsahu 54 %, tj. 1 484 Kč. Náhrada je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Postup podle § 14b advokátního tarifu je odůvodněn tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově a právně obdobných věcech vedených u zdejšího soudu, jedná se o peněžité plnění, tarifní hodnota předmětu řízení nepřesahuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kladně. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout exekuci nebo výkon rozhodnutí.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.