230 C 49/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Ťoupalíkovou Bredovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 57 232,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 56 136,05 Kč spolu s úrokem ve výši 17,9% ročně z částky 57 232,54 Kč za období od 24.2.2025 do 23.3.2025, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12% ročně z částky 57 232,54 Kč za období od 6.3.2025 do 7.4.2025, spolu s úrokem ve výši 12% ročně z částky 57 232,54 Kč za období od 24.3.2025 do 7.4.2025, spolu s úrokem ve výši 12% ročně z částky 56 136,05 Kč za období od 8.4.2025 do zaplacení, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 666,18 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do zákonného úroku z prodlení ve výši 0,75% ročně z částky 57 232,54 Kč za období od 6.3.2025 do 7.4.2025, co do úroku ve výši 0,75% ročně z částky 57 232,54 Kč za období od 24.3.2025 do 7.4.2025, co do úroku ve výši 0,75% ročně z částky 56 136,05 Kč za období od 8.4.2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů ve výši 3 462 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Kladně doměřený soudní poplatek za žalobu ve výši 572 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení původně částky 57 232,54 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které byl žalované aktivován běžný účet č. , č. účtu, , současně s podpisem rámcová smlouvy žalovaný požádal žalobkyni o úvěr ve výši 78 000 Kč a uzavřel smlouvu o úvěru č. , IBAN, , na základě níž byla žalovanému dne 20.1.2021 vyplacena úvěrová jistina. Před poskytnutím úvěru zkoumala žalobkyně schopnost žalovaného splácet úvěr lustrací žalovaného v bankovním a nebankovním registru klientských informací, dále ověřila tvrzený příjem žalované z pracovního poměru na dobu neurčitou ve výši XXX výpisem z jejího bankovního účtu a dospěla tak k závěru, že žalovaný je schopen požadovaný úvěr řádně splácet.

2. Žalovaný se úvěr zavázal splatit včetně obchodního úroku s roční úrokovou sazbou ve výši 17,9 % p.a. v pravidelných měsíčních splátkách po 1 603 Kč. Počínaje prosincem 2024 však žalovaný sjednané splátky úvěru nehradil, a to i přesto, že byla opakovaně upomínkami k úhradě splátek vyzývána. Žalobkyně proto v souladu se smluvním ujednáním stran celý úvěr ke dni 24.2.2025 zesplatnila. Ani po zesplatnění úvěru žalovaný svůj dluh neuhradil, a to ani po předžalobní výzvě.

3. Po podání žaloby došlo ze strany žalovaného k úhradě částky 2 050,56 Kč, v tomto rozsahu bylo řízení po částečném zpětvzetí žaloby řízení zastaveno (usnesení Okresního soudu v Kladně z 12.6.2025, č.j. 230 C 49/2025-49). Požadovaná žalovaná částka se tak ke dni vydání konečného rozhodnutí ve věci sestávala z dlužné úvěrové jistiny ve výši 56 136,05 Kč a příslušenství v podobě nesplaceného úroku z úvěru ve výši 1 666,18 Kč (kapitalizovaného za období od 24.11.2024 do 23.2.2025) a následně pak úroku z úvěru ve výši 17,9 % z úvěrové jistiny za období 24.2.2025 do 23.3 2025 a úrok z úvěru ve výši 12,75 % ročně z úvěrové jistiny za období od 24.3.2025 do zaplacení; dále pak úroku z prodlení v zákonné výši za období od 6.3.2025 do zaplacení.

4. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, k jednání nařízenému na 7.7.2025 se bez o mluvy nedostavil.

5. Soud provedl dokazování Rámcovou smlouvou ze dne , datum, uzavřenou mezi účastníky v listinné podobě, ze které zjistil, že žalobkyně se žalovanému zavázala poskytovat bankovní služby včetně vedení běžného účtu č. , hodnota, , současně byl rámcovou smlouvou sjednáno poskytnutí neúčelového úvěru ve výši 78 0100 Kč na běžný účet žalovaného a závazek žalovaného následně jej splatit v měsíčních splátkách po 1 603 Kč včetně úroků z úvěru ve výši 17,9% ročně. Součástí rámcové smlouvy strany sjednaly i obchodní podmínky, podmínky používání úvěru, podmínky pro používání kontokorentu a další dokumenty.

6. Z dokladu o načerpání úvěru bylo zjištěno, že k vyplacení úvěrové jistiny 78 000 Kč došlo dne 20.1.2021 na účet , č. účtu, ; z přehledu plateb pak bylo zjištěno, že žalovaný hradil sjednané splátky úvěru řádně do 22.11.2024, poslední splátka byla uhrazena pouze částečně ve výši 397 Kč dne 22.12.2024.

7. Předžalobní výzvou ze dne 24.2.2025 bylo zjištěno, že žalobkyně žalované oznámila předčasné zesplatnění všech jejích pohledávek z důvodu porušení její povinnosti hradit splátky řádně a včas.

8. Po provedení shora uvedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný dne 20.1. 2021 uzavřel s žalobkyní rámcovou smlouvu o poskytování služeb včetně smlouvy o úvěru ve výši 78 000 Kč, který byl skutečně dne 20.1.2021 žalovanému vyplacen převodem na jeho běžný bankovní účet. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr včetně úroku ve výši 17,9 % p.a. z čerpané jistiny, kdy tato sazba byla neměnná po celou dobu trvání smlouvy o úvěru. Úvěr měl být splacen v měsíčních splátkách ve výši a se splatností uvedenými ve smlouvě a dodatcích k ní. Žalovaný nehradil v rozporu se smluvním ujednáním splátky řádně a včas, žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění zůstatku úvěru s příslušenstvím.

9. Právně soud věc hodnotil za použití zákona č. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru.

10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Příslušným nařízením pak je nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, platí, že u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

13. Po právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána v plném rozsahu důvodně. V řízení bylo prokázáno, že účastníci platně uzavřeli smlouvy o úvěru podle § 2395 a následujících občanského zákoníku, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 78 000 Kč, které se žalovaný zavázal pravidelně splácet za podmínek dle výše citované smlouvy. Žalovaný porušila smluvní podmínky, když nehradil dohodnuté splátky řádně a včas. V důsledku tohoto jednání prohlásila žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr za splatný a vyzvala žalovaného k úhradě jistiny úvěru spolu s příslušenstvím. Soud má za prokázané, že žalobkyně svoji povinnost vyplývající ze smlouvy, tedy poskytnout žalovanému peněžní prostředky, splnila řádně, naopak žalovaný svoji povinnost poskytnutý úvěr splácet a zaplatit z něj úroky nesplnil (žalovaný v průběhu řízení ostatně ani netvrdil, že by tomu bylo jinak). Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil žalobkyni dle uzavřených smluv, dostal se do prodlení s plněním. Žalovaná částka se skládá dlužné úvěrové jistiny ve výši 56 136,05 Kč a příslušenství v podobě nesplaceného úroku z úvěru ve výši 1 666,18 Kč (kapitalizovaného za období od 24.11.2024 do 23.2.2025) a následně pak úroku z úvěru ve výši 17,9 % z úvěrové jistiny za období 24.2.2025 do 23.3 2025 a úroku z úvěru ve výši 12,75 % ročně z úvěrové jistiny za období od 24.3.2025 do zaplacení; dále pak úroku z prodlení v zákonné výši za období od 6.3.2025 do zaplacení. Úrok z úvěru po 90 dnech prodlení je snižován na výši úrokové sazby podle § 122 zák. o spotřebitelském úvěru (tj. v daném případě 12% ročně). Žalobkyně však požadovala úrok vyšší – 12,75 % ročně, s ohledem na zmíněnou právní úpravu (bod 12) byl požadovaný úrok z úvěru přesahující zákonem stanovenou hranici zamítnut (výrok II. rozsudku). Žalobkyně má dále s ohledem na prodlení žalovaného s úhradou zesplatněných úvěrů nárok na úrok z prodlení z úvěrových jistin ode dne následujícího po zesplatnění úvěru do zaplacení v zákonné výši stanovené prováděcím předpisem k § 1970 o.z. – tj. nařízením vlády 351/2014 Sb. ve výši 12% ročně. Žalobkyní byl požadován úrok z prodlení ve vyšší než zákonné výši (12,75 % ročně), co do výše 0,78% byl proto požadovaný úrok z prodlení zamítnut (výrok II. rozsudku).

14. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.

15. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. podle zásady procesního úspěch ve sporu. Plně úspěšné žalobkyni tak soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 5 718 Kč, kterou tvoří soudní poplatek za žalobu ve výši 2 862 Kč a paušální náhrada nákladů nezastoupeného účastníka za dva úkony po 300 Kč ve smyslu vyhlášky č. 254/2015 Sb. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. rovněž třídenní lhůtu k plnění.

16. Výrokem IV. bylo rozhodnuto o povinnosti žalobkyně doplatit soudní poplatek to podle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. a) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť ve věci nebyl vydán platební rozkaz. Přes výzvu soudu ze dne 7. dubna 2024 (č.j. 230 C 49/2025-49) dosud doplatek soudního poplatku nebyl uhrazen. Na výši doplatku nemá vliv částečné zastavení řízení, když v případě zastavení řízení před prvním jednání ve věci je žalobci vrácen zaplacený poplatek za řízení snížený o 20 %, nejméně však o 1000 Kč (§ 10 odst. 3 zákona o soudních poplatcích).