230 C 8/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Ťoupalíkovou Bredovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 12 836 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 000 Kč za období od 27. 11. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky 3 500 Kč, co do částky 1 336 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 000 Kč za období od 17. 6. 2025 do 26. 11. 2025, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 693,62 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobním návrhem po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 836 Kč s příslušenstvím, který odůvodnila tím, že žalobkyně s žalovaným uzavřela rámcovou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě téhož dne uzavřeli smlouvu o úvěru č. , hodnota, , dle níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezhotovostním převodem na jeho bankovní účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr žalobci vrátit nejpozději do 16. 6. 2025 spolu se smluvním úrokem ve výši 1 % denně z poskytnutého úvěru. Úvěr byl žalovanému poskytnut dne 17. 5. 2025. doba úvěru, za kterou měl žalovaný uhradit smluvní úrok ve výši 1 % denně z poskytnutého úvěru činila 30 dní. Žalovaný však žalobkyni však úvěr spolu se smluvní pokutou ke dni splatnosti ani později neuhradil, a proto byla žalobkyně nucena žalovaného k úhradě opakovaně vyzývat. V této souvislosti vznikla žalovanému povinnost uhradit poplatky ve výši 520 Kč a 580 Kč. Předmětem žalobního návrhu je jistina úvěru ve výši 8 000 Kč, smluvní úrok ve výši 2 400 Kč a poplatky ve výši 1 100 Kč. Dále žalobkyně po žalovaném požadovala smluvní pokutu ve výši 0,10 % denně z poskytnutého úvěru za období ode dne následujícího po dni, do nějž se žalovaný zavázal úvěr žalobci vrátit (17. 6. 2025) do dne vyhotovení žalobního návrhu (30. 11. 2025) v částce 1 336 Kč. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil, ač k tomu byl před podáním žaloby vyzván.

2. Žalobkyně se z jednání nařízeného na den 5. 3. 2026 omluvila a souhlasila s projednáním rozhodnutím věci v její nepřítomnosti. Žalovaný se na jednání nedostavil, ani se z něj neomluvil, ač byl řádně a včas předvolán. Soud tak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“).

3. Z listin předložených žalobkyní (potvrzení o platbě, předžalobní upomínky včetně podacího archu, z listiny nazvané jako „, Anonymizováno, “, z listiny nazvané jako „, Anonymizováno, , upomínky, zprávy banky, výpisu z účtu a výsledku scoringu) soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci.

4. Z listiny nazvané „, Anonymizováno, “ a „, Anonymizováno, “ s datem 17. 5. 2025 bylo zjištěno, že na listinách jsou jako smluvní strany na jedné straně označena žalobkyně (společnost), na druhé straně žalovaný (klient). Na listinách je žalovaný označen rodným číslem, adresou trvalého bydliště, číslem občanského průkazu, číslem bankovního účtu, telefonním číslem a e-mailovou adresou. Je zde uvedeno, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč, který měl žalovaný žalobkyni splatit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z úvěrové jistiny za každý den čerpání úvěru do 16. 6. 2025. Na místě předpokládaném pro podpis žalovaného je namísto jeho vlastnoručního podpisu uvedeno jméno žalovaného a kód SMS verifikace , Anonymizováno, .

5. Z potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že dne 17. 5. 2025 v 10:15 byla na bankovní účet č. , č. účtu, odeslána částka ve výši 8 000 Kč.

6. Ze zprávy , právnická osoba, . bylo zjištěno, že jediným majitelem a disponentem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaný. Na tento účet byla v květnu 2025 evidována příchozí platba ve výši 8 000 Kč.

7. Z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že v období od března 2025 do května 2025 byly na tento účet připsány 3 platby od společnosti , právnická osoba, ., a to ve výši 56 279 Kč, 64 175,01 Kč a 59 084 Kč.

8. Z printscreenu obrazovku o výsledku scoringu žalovaného bylo zjištěno, žalovaný má 4 aktivní kontrakty, přičemž celková dlužná částka činí 130 021 Kč a měsíční splátky pak činí celkem 21 520 Kč.

9. Z upomínky ze dne 6. 7. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně měla žalovaného vyzvat k úhradě dlužné částky ve výši 11 776 Kč, a to do 13. 7. 2025.

10. Z předžalobní upomínky ze dne 19. 11. 2025 a podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky do 26. 11. 2025. Upomínka byla žalovanému odeslána dne 19. 11. 2025.

11. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, (dále jen „zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce“).

12. Podle § 1725 věty první o. z. je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah.

13. Podle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

14. Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího.

15. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

16. Podle § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

17. Podle § 7 zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5.

18. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (dále jen „nařízení eIDAS) se „elektronickým podpisem“ rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky tohoto řízení došlo k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru. Dospěl k závěru, že v tomto směru neunesla žalobkyně své břemeno důkazní, které ji v tomto sporu tíží. Jak vyplývá z § 1725 věty první a § 1745 o. z., smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednají její obsah, konkrétně v okamžiku účinnosti přijetí nabídky. Jinými slovy, podmínkou uzavření smlouvy je úplný konsensus (souhlasná vůle) smluvních stran na (zásadně) celém obsahu smlouvy. Žalobkyně však dle soudu neprokázala své tvrzení o tom, že tvrzenou smlouvu uzavřela právě s žalovaným a ani neprokázala, že by k tomu došlo v rozsahu tvrzeného právního jednání. Vzhledem k tomu, že žalobkyně k důkazu označila toliko „, Anonymizováno, a „, Anonymizováno, , ve kterých je namísto vlastnoručního podpisu žalovaného uvedeno pouze jeho jméno a příjmení a kód SMS verifikace , Anonymizováno, , nebylo možné spolehlivě prokázat, že to byl právě žalovaný, kdo akceptoval nabídku smlouvy v žalobkyní tvrzeném znění.

23. Podle zákona o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS. Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis, všechny ostatní elektronické podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, což žalobkyně neučinila. Žalobkyní předložené listiny smluv o úvěru jsou opatřeny za stranu úvěrovaného dle připojené doložky jen příslušným elektronickým kódem, což samo o sobě uzavření smlouvy neprokazuje (k tomu srov. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 23. 3. 2023, sp. zn. 24 Co 10/2023). Nadto nebylo v řízení prokázáno, že smlouva byla (měla být) uzavřena právě v soudu předloženém znění, když z elektronického dokumentu neplyne zabezpečení proti pozdějším změnám.

24. Břemeno tvrzení a důkazní ohledně uzavření smlouvy, na jejíž základě měl žalovaný plnit, tíží žalobkyni (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2019, sp. zn. 29 ICdo 50/2017, a tam citovaná literatura). Soud měl v úmyslu žalobkyni při jednání poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnila svá tvrzení o způsobu uzavření smlouvy právě s žalovaným a v tvrzeném rozsahu právního jednání a aby označila důkazy ke svým tvrzením. Jelikož se však žalobkyně jednání neúčastnila, přišla o možnost být v tomto směru soudem poučena. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o. s. ř. je zásadně poskytováno při jednání. Po účastníkovi lze spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil, nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud ani není povinen uvedené poučení sdělovat účastníkovi jinak, či odročovat kvůli tomu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009).

25. Soud následně zkoumal, zda bylo prokázáno tvrzení žalobkyně o tom, že na účet žalovaného zaslala částku ve výši 8 000 Kč a zda lze věc posoudit podle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. o. z.). Ze zprávy banky vyplynulo, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla v průběhu měsíce května roku 2025 zaslána platba ve výši 8 000 Kč, a to z bankovního účtu žalobkyně. Lze tak uzavřít, že žalobkyně vyplatila žalovanému na jeho bankovní účet částku 8 000 Kč, aniž by k tomu existoval právní důvod. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.), jímž se žalovaný na úkor žalobkyně obohatil a je proto povinen je podle § 2991 odst. 1 o. z. vydat. Žalovaný přitom na dlužnou částku nezaplatil ničeho. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. Zákonný úrok z prodlení bylo možné žalobkyni přiznat až od 27. 11. 2025, neboť v případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti dluhu na bezdůvodném obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 1. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne 19. 11. 2025 a stanovila lhůtu k plnění do 26. 11. 2025. Ode dne následujícího je tak žalovaný v prodlení.

26. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobě vyhověl v části, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 000 Kč od 27. 11. 2025 do zaplacení. Výše úrokové sazby je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbývající části nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 693,62 Kč, přičemž tato částka představuje 24,64 % z jejich celkové výše 2 815 Kč (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 62,32 % v řízení a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,68 %). Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 12 836 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby, a to za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Soud přiznal náhradu nákladů řízení podle § 14b a. t., protože se jedná o občanské soudní řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobné věci a předmětem řízení nebylo peněžité plnění, jehož tarifní hodnota by přesahovala 50 000 Kč. Za podání ze dne 4. 3. 2026 soud náhradu nepřiznal, neboť jde o doplnění žalobních tvrzení, která měla být perfektní již v době podání žaloby.

28. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.