233 C 15/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Nikolou Wejmelkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 15 656,85 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 9 959,96 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 959,96 Kč od 21. 8. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení 5 696,89 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 15 656,85 Kč od 16. 6. 2024 do 20.8.2025 a zákonného úroku z prodlení z částky 5 696,89 Kč od 21. 8. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7,68 % nákladů řízení ve výši 543,10 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 11. 11. 2025 domáhala zaplacení shora specifikované částky s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaný uzavřel dne 5. 3. 2024 se společností , právnická osoba, ., IČ: , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu ke službě , Anonymizováno, účet. Žalovaný prostřednictvím této služby realizoval platby za zboží nebo služby a zavázal se měsíčně hradit vyúčtování služby. Žalovaný však nezaplatil vyúčtování za březen 2024, které znělo na žalovanou částku. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 2. 2025 postoupena žalobkyni a žalovanému bylo toto postoupení oznámeno.

2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.

3. Soud provedl dokazování listinami a zjistila tento skutkový stav.

4. Ze smlouvy ke službě , Anonymizováno, účet soud zjistil, že dne 5. 3. 2024 byla vypracována smlouvy, z níž není patrné, zda a jakým podpisem ji žalovaný opatřil.

5. Z vyúčtování za březen 2024 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vystavila vyúčtování znějící na částku 15 656,85 Kč se splatností do 15. 4. 2024.

6. Z upomínky ze dne 11. 3. 2025, předžalobní upomínky a záznamu o sledování zásilky soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. seznamu pohledávek a potvrzení o připsání úplaty a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni a žalovanému bylo toto postoupení oznámeno.

8. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žádala o poskytnutí lhůty k doplnění tvrzení a označení důkazů k výzvě soudu o okolnostech uzavření smlouvy a tato žádost byla soudem zamítnuta, neboť se jedná o natolik esenciální součást kontraktačního procesu, že žalobkyně měla být schopna tyto skutečnosti tvrdit a prokázat již v žalobě, nejpozději však při nařízeném jednání. Vzhledem k těmto okolnostem dospěl soud k závěru, že poskytnutí lhůty a s tím spojené prodloužení řízení v důsledku nutnosti odročení jednání je v rozporu se zásadou rychlosti řízení. Ve smyslu ustanovení § 119 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) nebyly soudem v této konkrétní věci shledány důležité důvody pro odročení jednání.

9. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) ve znění k datu právního jednání.

10. Podle § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, ať už v písemné, ústní či konkludentní podobě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatnou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. Elektronický podpis může být i tzv. prostý, ovšem z hlediska důkazní síly je tento podpis velmi slabý, neboť nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měly dohodnout, ani osobu jednajícího. Z pohledu praxe je zřejmé, že tímto způsobem může za žalovaného uzavřít smlouvu kdokoli, neboť stačí mít pouze přístup k bankovnímu účtu žalovaného. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, neboť z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis, všechny ostatní elektronické podpisy (včetně tzv. „prostého“) tyto záruky neposkytují a je třeba v řízení výše uvedené skutečnosti prokázat dalšími věrohodnými důkazy, které žalobkyně neoznačila ani soudu nepředložila. Písemná forma v řízení tak prokázána nebyla. Ve vztahu k jiné formě dohody dle soudu žalobkyně taktéž neunesla břemeno důkazní, neboť případná ústní či konkludentní dohoda mezi stranami je opřena o shodné důkazy, které dle soudu daná tvrzení neprokazují.

13. Osobní podpis jednající osoby je historicky i právně etablovaný prostředek právního jednání, který je do určité míry originální a lze jej porovnávat či zkoumat, zatímco elektronická komunikace se naopak vyznačuje neosobní datovou stopou, u které je třeba o to více dbát na důvěryhodnost a průkaznost. Žalobkyně navíc ani řádně netvrdila a neprokázala, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného s řádnou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru.

14. Na druhou stranu bylo v řízení zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaného realizovala platby ve výši 9 959,96 Kč, přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce, má žalobkyně podle § 2991 o. z. právo na vrácení těchto prostředků. Ve spotřebitelských vztazích je třeba postupovat vždy ve prospěch slabší strany, navíc ani žalobkyně by neměla těžit z protiprávního stavu, který svou činnosti (nebo spíše nečinností) vyvolala spoléhajíc na to, že druhá strana nebude hájit svá práva (§ 6 o. z.). V řízení tak bylo prokázáno obohacení na straně žalovaného, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Žalovaný ani netvrdil, že by žalobkyni vrátil víc, než tvrdila žalobkyně. Soud proto rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 959,96 Kč.

15. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od 21. 8. 2025. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu, u které bylo v řízení prokázáno její odeslání, žalobkyně učinila dne 8. 8. 2025 s určením data splatnosti do 20. 8. 2025. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od 21. 8. 2025. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 543,10 Kč, která odpovídá 7,68 % z jejich celkové výše 7 071,65 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 53,84 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 46,16 %). Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, odměny advokáta stanovené dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 656,85 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných do podání návrhu ve věci samé včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a.t., z odměny za 1 úkon právní služby dle § 7 bod 5 a.t. ve výši 1 740 Kč (účast na ústním jednání), z náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 4 a.t. ve výši 450 Kč za 1 úkon právní služby, náhrady za promeškaný čas za 4 půlhodiny po 150 Kč za cestu k soudu a zpět dle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a.t., cestovného ve výši 893,18 Kč dle údajů vyplývajících z potvrzení údajů o vozidle při ujetí 110 km (spotřeba pohonných hmot 3,7 l/100km, spotřeba elektřiny 13 kWh/100km, cena pohonných hmot 34,7 Kč/l, cena elektřiny 7,2 Kč/kWh, náhrada za opotřebení vozidla 5,9 Kč/km) a 21 % DPH ve výši 1 088,47 Kč dle § 137 odst. 3 o.s.ř. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. a povinnost plnit k rukám zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř.