233 C 77/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Nikolou Wejmelkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 173 742,16 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 173 742,16 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 711,17 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6 923,77 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 173 742,16 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení a úrokem ve výši 11,9 % ročně z částky 169 950,16 Kč od 24. 8. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 58 435,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 23. 4. 2025 domáhala vůči žalovanému zaplacení shora specifikované částky s příslušenstvím. K odůvodnění svého návrhu zejména uvedla, že žalovaný uzavřel dne 5. 10. 2016 se společností právnická osoba., IČ: IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, na jejímž základě bylo žalovanému poskytnuto 450 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou částku právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně s úrokem ve výši 11,90 % ročně. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně proto úvěr ke dni 23. 8. 2024 zesplatnila. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2024 s účinností ke dni 13. 12. 2024 postoupila žalobkyni a žalovanému bylo postoupení oznámeno. Žalovaný dluh nezaplatil, přestože k tomu byl žalobkyní vyzván.

2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní, nedostavil se ani k jednání, která soud ve věci nařídil a k nimž byl řádně předvolán.

3. Soud provedl dokazování listinami a zjistil tento skutkový stav.

4. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet vč. všeobecných obchodních podmínek, základních produktových podmínek a sazebníku poplatků, soud zjistil, že dne 5. 10. 2016 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyní smlouvu o úvěru s jistinou úvěru ve výši 450 000 Kč.

5. Ze zprávy právnická osoba. vč. potvrzení o výši příjmu žalovaného soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného a k ověření jeho příjmů od něj vyžádala potvrzení o výši jeho příjmu, z nějž se podává i příjem za dobu minulou.

6. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému úvěr, žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas.

7. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že úvěr zesplatnila.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. seznamu postupovaných pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni a žalovanému bylo toto postoupení oznámeno.

9. Z předžalobní výzvy a podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala před podáním žaloby k úhradě dluhu a tato výzva byla žalovanému odeslána dne 13. 3. 2025.

10. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a zák. č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „SpÚ“), ve znění k datu právního jednání.

11. Dle ustanovení § 1 SpÚ tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

12. Dle ustanovení § 9 odst. 1 SpÚ věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a právní předchůdkyně žalobkyně jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru. Bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v uvedené výši, ovšem naopak prokázáno nebylo, že by žalovaný řádně hradil splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně před sjednáním úvěru zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, což prokázala předložením potvrzení o příjmu žalovaného, kde zaměstnavatel zhodnotil i příjem žalovaného za období minulé. Na smluvním základě tak žalobkyně oprávněně prohlásila úvěr za splatný a požadovala po žalovaném uhrazení jistiny a příslušenství. V řízení má soud tedy za prokázané, že závazky žalovaného vůči právní předchůdkyni žalobkyně platně vznikly a dospěly, přičemž žalovaný v řízení zánik těchto závazků netvrdil, ani v řízení tato skutečnost nevyšla najevo. Proto soud uložil žalovanému povinnost dluh žalobkyni uhradit.

16. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dostal do prodlení s peněžitým plněním v rámci jednotlivých splátek a od 24. 8. 2024 se dostal do prodlení s celou nesplacenou jistinou včetně příslušenství. V případě úvěrového dluhu dále platí, že žalovaný je po dobu prodlení povinen k úhradě nejen úroku z prodlení, ale taktéž smluvního úroku, a to až do zaplacení dlužné částky. Nárok žalobkyně splňuje zákonné požadavky, a proto v příslušenství žalobě plně vyhověl.

17. Lhůta k plnění se opírá o § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 58 435,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 950 Kč, odměny za 5 úkonů právní služby dle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“) po 8 060 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby a účast při jednání konaném dne 24. 9. 2025 a 3. 11. 2025), náhradu hotových výdajů za 5 úkonů právní služby po 450 Kč dle 13 odst. 1, 4 a.t. a 21 % DPH dle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 8 935,50 Kč. Žalobkyně žádala přiznání odměny rovněž za podání učiněné dne 18. 6. 2025, soud však žalobkyni odměnu za toto vyjádření nepřiznal, neboť se jednalo o procesní vyjádření k výzvě soudu, nejedná se o žádný úkon dle ustanovení § 11 odst. 2 a.t. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kladně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.