234 C 70/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Vítem Juráskem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A ., IČO IČO žalobkyně A sídlem Jméno žalobkyně B . Gerstnera č.ev. 52, Jméno žalobkyně C 7, 370 01 Jméno žalobkyně C zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 147 944,50 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 45 768 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 45 768 Kč od 24. 4. 2024 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V rozsahu, ve kterém se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 102 176,50 Kč a úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 84 991,72 Kč od 24. 4. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 147 944,50 Kč s příslušenstvím z důvodů, že s ním na základě jeho žádosti ze dne 6. 6. 2021 uzavřela smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě byly v jeho prospěch poskytnuty peněžní prostředky ve výši 198 000 Kč, jež se žalovaný zavázal vrátit a dále zaplatit úrok a částku za pojištění, to vše ve 48 pravidelných měsíčních splátkách po 6 343 Kč splatných vždy k 6. dni kalendářního měsíce počínaje dnem 6. 7. 2021. Součástí smlouvy byly obchodní podmínky, jak bylo uvedeno v žádosti. Smlouva byla uzavřena přijetím žádosti žalovaného ze strany žalobkyně zastoupené prodejcem v souladu s čl. 1 odst. , právnická osoba, podmínek. Peněžní prostředky byly dne 9. 6. 2021 převedeny ve prospěch účtu prodejce. Žalovaný však počínaje splátkou splatnou dne 6. 7. 2023 přestal splácet ujednané splátky. Žalobkyně upomínala žalovaného o splacení dlužné částky a upozornila jej na možnost zesplatnění všech pohledávek podle smlouvy, žalovaný však dlužnou částku nesplatil. Žalobkyně proto dopisem ze dne 3. 4. 2024 sdělila žalovanému v souladu s čl. 5 odst. 3 a , právnická osoba, podmínek, že ke dni 7. 3. 2024 došlo k zesplatnění všech pohledávek ze smlouvy, a vyzvala žalovaného ke splacení celé dlužné částky. V případě prodlení žalovaného se splacením více než 3 splátek, které vede k zesplatnění všech pohledávek podle smlouvy, měla žalobkyně podle čl. 5 odst. , právnická osoba, podmínek právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně. Žalobkyní požadovaná částka 147 944,50 Kč se skládala z 9 nesplacených splátek po 6 343 Kč měsíčně splatných od 6. 7. 2023 do 6. 3. 2024 v celkové výši 57 087 Kč, ze zbývající částky poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků, které neměly být splaceny ani v uvedených 9 splátkách, ve výši 69 941,72 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 11 881,78 Kč vypočtené sazbou 0,1 % denně z částky 69 941,72 Kč za období ode dne 23. 4. 2024 do dne 25. 3. 2026 jako dne podání žaloby, z kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 950 Kč vypočteného v zákonné sazbě z jednotlivých měsíčních splátek ode dne jejich splatnosti do dne splatnosti celé pohledávky v souladu s čl. 5 odst. , právnická osoba, podmínek, z částky za dopojištění ve výši 3 731 Kč, z účelně vynaložených nákladů na odeslání 3 upomínek ze dne 18. 7. 2023, ze dne 16. 8. 2023 a ze dne 12. 9. 2023 po 150 Kč, odeslaných v důsledku prodlení žalovaného se splacením splátky, v celkové výši 450 Kč, z účelně vynaložených nákladů na odeslání oznámení o okamžité splatnosti ve výši 200 Kč a ze smluvní pokuty za prodlení se splacením jednotlivých splátek ve výši 703 Kč. Účelně vynaložené náklady na upomínky a oznámení o zesplatnění byly žalobkyní žalovanému účtovány podle čl. 5 odst. 6 obchodních podmínek ve výši podle sazebníku poplatků a byly splatné neprodleně poté, co žalovaný upomínku obdržel, stejně jako smluvní pokuta. Žalovaný však uvedené částky nesplatil ani přes další upomínku, kterou mu žalobkyně odeslala. Jako příslušenství žalobkyně po žalovaném požadovala běžící úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 130 759,72 Kč od 24. 4. 2024 do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. K projednání věci soud nařídil jednání na den 11. 5. 2026 od 13.00 hodin. Žalobkyně ani její zástupce se k jednání nedostavili, aniž by žalobkyně požádala o odročení, přestože předvolání k jednání bylo zástupci žalobkyně doručeno již dne 13. 4. 2026 (č. l. 54). Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, přestože předvolání k uvedenému jednání a žaloba mu byly doručeny do vlastních rukou již dne 30. 4. 2026 (č. l. 54 a 56). Předvolání a žaloba jako první písemnosti, které byly žalovanému v tomto řízení doručovány, mu byly doručovány jednou zásilkou prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu jeho místa trvalého pobytu uvedenou u jeho označení v záhlaví tohoto rozsudku, kterým je sídlo ohlašovny označené v informačním systému evidence obyvatel jako adresa úřadu podle zákona o evidenci obyvatel (č. l. 48 a 49), přičemž žalovaný si je nevyzvedl ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla doručované písemnosti připraveny k vyzvednutí, poté co žalovaný nebyl zastižen a co mu byla vhodným způsobem zanechána písemná výzva, aby si písemnost vyzvedl, v souladu s § 45 odst. 3 písm. a), § 46a odst. 1, § 46b písm. a) částí věty za středníkem, § 48 odst. 1 písm. d), § 49 odst. 2 větou první a odstavcem 4 a § 50m odst. 4 písm. a) o. s. ř. (č. l. 56). V den konání jednání ve 12.32 hodin byl soudu doručen e-mail bez uznávaného elektronického podpisu z adresy , e-mail, , jenž byl podle svého obsahu omluvou žalobkyně z jednání, nicméně ani v tomto e-mailu nebylo požádáno o odročení jednání a žalobkyně podle jeho obsahu žádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného.

4. Z písemnosti označené jako úvěrová smlouva č. , IBAN, (č. l. 41–43) soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný si spolu dne 6. 6. 2021 ujednali, že žalobkyně poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 198 000 Kč, které jí žalovaný vrátí a zaplatí úrok ve výši 9,33 % ročně, poplatek ve výši 741 Kč měsíčně za sjednané havarijní pojištění, poplatek ve výši 481 Kč měsíčně za sjednané zákonné pojištění a poplatek ve výši 162 Kč měsíčně za sjednané doplňkové pojištění, to vše ve 48 měsíčních splátkách po 6 343 Kč splatných vždy k 6. dni v měsíci počínaje dnem 6. 7. 2021. Účelem poskytnutí peněžních prostředků byla úhrada celé pořizovací ceny vozidla , jméno FO, , jméno FO, 2.0 TDI 110kW DSG Ambition Combi, VIN , VIN kód, . Žalobkyně byla při podpisu písemnosti zastoupena společností s tehdejší obchodní firmou , jméno FO, , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , u níž bylo uvedeno číslo účtu , č. účtu, . Žalovaný byl v písemnosti označen jako fyzická osoba nepodnikatel (zaměstnanec). O žalovaném bylo v písemnosti uvedeno, že je svobodný, nemá žádné vyživované osoby, pracuje jako řemeslník a opravář u společnosti , právnická osoba, , jeho čistý měsíční příjem činí 29 000 Kč, měsíční příjem jeho domácnosti činí 55 000 Kč, na jiné úvěry splácí 2 069 Kč, jeho výdaje na bydlení činí 2 000 Kč a žádné jiné měsíční výdaje nemá. V písemnosti bylo ujednáno, že pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou 3 a více měsíčních splátek a neuhradí-li veškeré dlužné částky ani poté, co jej žalobkyně k zaplacení vyzve a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů, může žalobkyně prohlásil dosud nesplacenou jistinu za okamžitě splatnou ke dni uvedenému v oznámení o okamžité splatnosti, které žalovanému odešle spolu s vyčíslením dlužné částky (článek 1.3). Dále bylo v písemnosti ujednáno, že v případě prodlení žalovaného se splacením splátky nebo jiné dlužné částky byl povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, s jejímž splacením se ocitl v prodlení (článek 1.2). Součástí dané smlouvy měly být podmínky č. 300720CAR ze dne 1. 7. 2020 a sazebník poplatků.

5. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č. , IBAN, (č. l. 34–37) soud zjistil, že obsah tohoto formuláře odpovídal obsahu výše uvedené písemnosti označené jako úvěrová smlouva.

6. Ze smlouvy o obchodním zastoupení ze dne 19. 11. 2018 (č. l. 23–29) soud zjistil, že žalobkyně udělila dne 19. 11. 2018 společnosti s tehdejší obchodní firmou , jméno FO, , právnická osoba, , IČO , IČO, , plnou moc k jednání jménem a na účet žalobkyně při uzavírání smluv o úvěru (článek 9).

7. Z výpisu z účtu číslo , č. účtu, ze dne 9. 6. 2021 (č. l. 33) soud zjistil, že dne 9. 6. 2021 byla z účtu žalobkyně číslo , č. účtu, provedena platba ve výši 198 000 Kč ve prospěch účtu číslo , č. účtu, označená variabilním symbolem , var. symbol, .

8. Dále soud z protokolu o předání − převzetí automobilu ke smlouvě č. , IBAN, (č. l. 38) zjistil, že žalovaný převzal dne 6. 6. 2021 od společnosti s tehdejší obchodní firmou , jméno FO, , právnická osoba, , IČO , IČO, , automobil , jméno FO, , jméno FO, 2.0 TDI 110kW DSG Ambition Combi, SPZ , SPZ, , VIN , VIN kód, .

9. Z úvěrových podmínek č. 300720CAR ze dne 1. 7. 2020 včetně sazebníku (č. l. 5–11) soud zjistil, že pokud žalovaný nesplatil splátku do ujednaného data, mohla mu žalobkyně odeslat upomínku a účtovat mu za ni poplatek ve výši 150 Kč. Za odeslání oznámení o okamžité splatnosti pak žalobkyně mohla účtovat žalovanému poplatek ve výši 200 Kč (článek 5.7).

10. Z tabulky umoření (č. l. 39–40) soud zjistil, že žalovaný splatil žalobkyni prvních 24 sjednaných splátek splatných v období od 6. 7. 2021 do 6. 6. 2023 po 6 343 Kč měsíčně včetně poplatků za pojištění. Poslední 4 splátky splatné od 6. 3. 2023 do 6. 6. 2023 žalovaný takto splatil dne 21. 6. 2023. Celkem žalovaný splatil žalobkyni na splátkách částku 152 232 Kč.

11. Ze 7 faktur číslo ZPZ24/0003583 až číslo ZPS24/0003589 ze dne 8. 4. 2024 (č. l. 16–22) soud zjistil jen tolik, že tyto faktury byly dne 8. 4. 2024 vystaveny žalobkyní pro žalovaného označeného jako příjemce a odběratel, a to s výjimkou faktury nejvyššího čísla vždy na částku 546 Kč, faktura číslo ZPS24/0003589 pak na částku 455 Kč. V žádné z faktur nebylo uvedeno, co bylo předmětem fakturovaného plnění, uveden byl vždy jen variabilní symbol , var. symbol, .

12. Z dopisu označeného jako zesplatnění pohledávky vyplývající z úvěrové smlouvy č. , hodnota, (č. l. 14) včetně dodejky ze dne 19. 4. 2024 (č. l. 15) soud zjistil, že uvedeným dopisem ze dne 3. 4. 2024 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky v celkové výši 137 330,72 Kč zahrnující i nesplacenou jistinu podle uvedené smlouvy, a to nejpozději do 23. 4. 2024. Dopis byl žalovaným převzat osobně dne 19. 4. 2024.

13. Dále soud z dopisu označeného jako odstoupení od dohody o zajišťovacím převodu práva ze dne 16. 12. 2025 (č. l. 30) zjistil, že uvedeným dopisem žalobkyně oznámila žalovanému, že odstupuje od dohody o zajišťovacím převodu práva, jež byla součástí smlouvy č. , IBAN, ze dne 6. 6. 2021, a to k předmětu financování, kterým byl automobil , jméno FO, , jméno FO, 2.0 TDI 110kW DSG Ambition Combi, VIN , VIN kód, .

14. Konečně z předžalobní upomínky ze dne 22. 1. 2026 (č. l. 12 p. v. – 13) včetně poštovního podacího archu (č. l. 12) a potvrzení , právnická osoba, ., ze dne 22. 1. 2026 (č. l. 13 p. v.) soud zjistil, že dopisem odeslaným dne 22. 1. 2026 advokát zastupující žalobkyni vyzval žalovaného k zaplacení celkové částky 178 618,10 Kč zahrnující i jistinu na základě smlouvy č. , hodnota, , podle níž byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 198 000 Kč, a to nejpozději do 7 dnů od odeslání dopisu.

15. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobkyně na č. l. 44–45.

16. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně dne 9. 6. 2021 poskytla ve prospěch žalovaného peněžní prostředky v celkové výši 198 000 Kč. Podle žalobkyní předložené smlouvy se žalovaný zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem a dalšími částkami v ujednaných splátkách. Žalovaný již splatil žalobkyni splátky v celkové výši 152 232 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné jistiny nejpozději do 23. 4. 2024.

17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“) „[s]mlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“18. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) „[s]potřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.“19. Podle § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru „[p]oskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.“ Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023 „[s]potřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.“20. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023 „[p]oskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023 „[p]oskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“21. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022, „[p]oskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“22. Podle § 2993 o. z., „[p]lnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.“23. Výše popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 o. z. Žalovaný v tomto závazku vystupoval jako spotřebitel a žalobkyně byla poskytovatelkou ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka podle § 420 o. z. poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

24. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023 je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023 posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. V případě porušení povinnosti poskytovatele dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.

25. K výše uvedené neplatnosti smlouvy soud přihlíží bez návrhu i přes § 87 odst. 1 větu druhou zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022, a to na základě § 588 věty první o. z., neboť porušení povinnosti poskytovatele spotřebitelského úvěru posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr zjevně narušuje veřejný pořádek. Povinnost soudu přihlížet k neplatnosti i bez návrhu a bez časového omezení plyne též z čl. 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS [srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020, OPR-Finance s.r.o. v. GK (C-679/18), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2022, č. j. 30 Co 147/2021-89, či rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2023, sp. zn. 22 Co 201/2023]. K tomu se sluší poznamenat, že podle čl. XVIII zákona č. 96/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů, zní § 87 odst. 2 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022 výslovně takto: „Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.“26. Z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěrů, jak požaduje § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně takové skutečnosti ani netvrdila. Z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by příjmy a výdaje žalovaného byly ověřovány s použitím nezávisle ověřitelných údajů podle § 84 odst. 2 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023.

27. Poskytovatel spotřebitelského úvěru přitom nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru a nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení spotřebitele o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele tedy nejsou míněny takové informace, které byly získány toliko od spotřebitele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

28. Pro úplnost soud poukazuje na podezřele nízkou výši výdajů žalovaného uvedených přímo ve smlouvě, a to pouze 2 000 Kč za bydlení a 2 069 Kč jako splátky jiných úvěrů a s tvrzenou nulovou výší veškerých jiných výdajů. Žalobkyně mohla žalovaného vyzvat, aby tyto informace doplnil nebo vysvětlil podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023, žalobkyně však ani netvrdila, natož aby prokázala, že by tak učinila.

29. Žalobkyně se k jednání před soudem nedostavila, aniž by požádala o odročení, a proto přišla o možnost být soudem vyzvána a poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť takovou výzvu a poučení soud činí jen vůči účastníkovi přítomnému při jednání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007).

30. Vzhledem k výše uvedenému soud posoudil řešenou smlouvu o úvěru jako neplatnou podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 28. 5. 2022, neboť žalobkyně poskytla žalovanému úvěr, aniž by v řízení byť jen tvrdila, natož prokázala, že by před poskytnutím úvěru posoudila úvěruschopnost žalovaného podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023.

31. Žalovaný získal od žalobkyně ve svůj prospěch částku 198 000 Kč a dosud žalobkyni splatil splátky v celkové výši 152 232 Kč. Jelikož se jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou se vztahuje zákon o spotřebitelském úvěru, tj. zákon speciální sloužící k ochraně spotřebitele, řídí se povinnost vydat bezdůvodné obohacení podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž pro zjištění skutečné výše bezdůvodného obohacení není nutný návrh na započtení ze strany žalovaného, jako je tomu v případě klasického bezdůvodného obohacení v režimu § 2993 o. z., ale soud k započtení přistupuje z úřední povinnosti, jak ostatně jednoznačně vyžaduje i judikatura Soudního dvora. Rozdíl mezi peněžními prostředky, které žalovaný ve svůj prospěch získal, a prostředky, které již vrátil, tak činil 45 768 Kč (198 000 Kč − 152 232 Kč = 45 768 Kč). V daném případě se tak žalovaný na úkor žalobkyně co do částky 45 768 Kč bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tedy částku 45 768 Kč představující nesplacenou jistinu, vrátit. Co do částky 45 768 Kč proto soud žalobě vyhověl.

32. Žalovaný byl povinen plnit na výzvu žalobkyně ve lhůtě, kterou určila, v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. Žalobkyně v dopise ze dne 3. 4. 2024 určila lhůtu do 23. 4. 2024. Nesplacením peněžitého dluhu řádně a včas se žalovaný dne 24. 4. 2024 dostal do prodlení podle § 1968 o. z., čímž mu vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě vyhověl i v rozsahu úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 45 768 Kč od 24. 4. 2024 do zaplacení.

33. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

34. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud žalobu co do zbývajících nároků, tedy v rozsahu částek, které již byly žalobkyni v rámci splátek splaceny a nebyly dosud v požadované jistině zohledněny, v rozsahu částek požadovaných na úroku a poplatcích za pojištění, v rozsahu smluvních pokut, v rozsahu poplatků za upomínky o oznámení o okamžité splatnosti a v rozsahu kapitalizovaného úroku z prodlení jako nedůvodnou zamítl.

35. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný měl ve věci větší částečný úspěch než žalobkyně, jelikož soud žalobu proti žalovanému v rozsahu nadpoloviční většiny předmětu řízení zamítl, a žalovaný by tak měl vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu odpovídajícím rozdílu mezi poměrem úspěchu žalovaného a poměrem úspěchu žalobkyně, žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.