234 C 84/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Vítem Juráskem ve věci žalobkyně: Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 20 125 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 17 500 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 044,38 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 17 500 Kč od 31. 5. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V rozsahu, ve kterém se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 2 625 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 600 Kč a úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 17 500 Kč od 31. 5. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 316,18 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částek v celkové výši 20 125 Kč s příslušenstvím z důvodů, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , uzavřela s žalovanou dne 9. 3. 2024 smlouvu č. , hodnota, , na jejímž základě uvedená společnost poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to ve prospěch bankovního účtu uvedeného žalovanou ve smlouvě. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úrok ve výši 279,83 % ročně, to vše jednorázově do data 8. 4. 2024. Smlouva byla uzavřena elektronicky on-line a totožnost žalované byla ověřena na základě zaslané kopie občanského průkazu a na základě platby ve prospěch účtu společnosti , právnická osoba, , kterou provedla žalovaná z účtu, jehož byla majitelkou a v jehož prospěch byly následně peněžní prostředky poskytnuty. Žalovaná provedením platby zároveň přijala návrh společnosti , právnická osoba, na uzavření smlouvy. Společnost , právnická osoba, zhodnotila bonitu žalované, její důvěryhodnost a platební morálku a ověřila správnost žalovanou poskytnutých údajů prostřednictvím společnosti SOLUS s.r.o. a prostřednictvím bankovního a nebankovního registru klientských informací. Žalovaná však poskytnuté peněžní prostředky do ujednaného dne nevrátila a úrok nezaplatila. Tím žalované podle smluvního ujednání vznikla povinnost zaplatit dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % z poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků za každý den prodlení s jejich vrácením a také paušální náklady spojené s vymáháním pohledávky, a to konkrétně za odeslání písemných upomínek po 50 Kč za upomínku. Uvedená pohledávka vůči žalované byla společností , právnická osoba, na základě rámcové smlouvy ze dne 13. 11. 2023 a následné dílčí smlouvy postoupena na společnost s tehdejší obchodní firmou , právnická osoba, (nyní , právnická osoba, v likvidaci), IČO , IČO, , o čemž byla žalovaná vyrozuměna odeslaným oznámením ze dne 19. 9. 2024, přičemž celková výše takto postoupené pohledávky činila 25 019 Kč. Smlouvou ze dne 27. 5. 2025 pak byla uvedená pohledávka vůči žalované společností s tehdejší obchodní firmou , právnická osoba, postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna odeslaným oznámením ze dne 20. 3. 2026, přičemž celková výše takto postoupené pohledávky ke dni 1. 2. 2025 činila 26 063,38 Kč a skládala se z jistiny ve výši 17 500 Kč, z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 600 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 2 819 Kč, z poplatků za upomínky v celkové výši 100 Kč a z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ke dni 1. 2. 2025 ve výši 1 044,38 Kč. Žalobkyně v tomto řízení po žalované nepožadovala zaplatit uvedené poplatky ve výši 100 Kč a na smluvní pokutě po žalované požadovala jen částku 2 625 Kč vypočtenou sazbou 0,1 % denně z dlužné jistiny 17 500 Kč za období od 9. 4. 2024 do 5. 9. 2024. Jako příslušenství žalobkyně po žalované požadovala kromě kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 600 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 044,38 Kč rovněž běžící zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 17 500 Kč od 31. 5. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Soud věc projednal při jednání dne 10. 6. 2026, při němž provedl dokazování a vyhlásil rozsudek. Žalobkyně svou neúčast i neúčast svého zástupce na jednání předem omluvila a souhlasila, aby bylo ve věci rozhodnuto v její nepřítomnosti (č. l. 48). Žalovaná se k jednání nedostavila ani nepožádala o odročení, přestože předvolání k jednání spolu s žalobou jí byly doručeny do vlastních rukou již dne 11. 5. 2026 (č. l. 44 p. v. a č. l. 45). Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalované.

4. Z potvrzení obchodního rejstříku Kyperské republiky (č. l. 16–22) soud zjistil, že žalobkyně je zapsána v daném rejstříku.

5. Z písemnosti označené jako smlouva o úvěru č. , hodnota, (č. l. 24–25) soud zjistil, že v této písemnosti jsou jako smluvní strany označeny společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovaná. Písemnost nebyla opatřena vlastnoručním ani uznávaným elektronickým podpisem žalované, namísto toho obsahovala pouze údaje o kódu zaslaném v SMS a e-mailem. Podpisem žalované nebyly opatřeny ani obchodní podmínky společnosti , právnická osoba, pro poskytování úvěrů splatných jednorázově (č. l. 27–34), z nichž soud z toho důvodu nezjistil žádné skutečnosti, které by byly významné pro rozhodnutí.

6. Dále soud z výpisu z účtu číslo , č. účtu, za období od 1. 10. 2020 do 31. 10. 2020 (č. l. 36) zjistil, že dne 16. 10. 2020 byla z účtu číslo , č. účtu, vedeného na jméno žalované připsána ve prospěch účtu společnosti , právnická osoba, příchozí platba ve výši 0,01 Kč.

7. Z výpisu z běžného účtu u společnosti , právnická osoba, . (č. l. 35) soud zjistil, že dne 9. 3. 2024 byla provedena platba ve výši 20 000 Kč ve prospěch účtu číslo , č. účtu, označená variabilním symbolem , var. symbol, .

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2023 včetně jejích příloh č. , hodnota, až 8 (č. l. 23 a elektronický soudní spis sp. zn. EPR , č. účtu, ), ze společného prohlášení smluvních stran o uzavřené dílčí smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 26. 9. 2024 (č. l. 14–15) a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 9. 2024 (č. l. 8) včetně podacího archu ze dne 16. 9. 2024 (č. l. 13) soud zjistil, že na základě rámcové smlouvy z listopadu 2023 a dílčí smlouvy ze dne 5. 9. 2024 společnost , právnická osoba, postoupila pohledávku vůči žalované související se smlouvou číslo , hodnota, ve výši 25 019 Kč zahrnující jistinu ve výši 17 500 Kč na společnost s tehdejší obchodní firmou , právnická osoba, , o čemž společnost , právnická osoba, vyrozuměla žalovanou dopisem odeslaným dne 16. 9. 2024, v němž žalovanou současně vyzvala k plnění do 10 dnů od obdržení dopisu.

9. Dále soud ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 5. 2025 (č. l. 26 a elektronický soudní spis sp. zn. EPR , č. účtu, ) včetně přílohy č. , hodnota, – seznamu postupovaných pohledávek (č. l. 5–6) zjistil, že smlouvou ze dne 27. 5. 2025 společnost s tehdejší obchodní firmou , právnická osoba, postoupila pohledávku vůči žalované související se smlouvou číslo , hodnota, ve výši 26 063,38 Kč na žalobkyni.

10. Konečně z předžalobní upomínky ze dne 20. 3. 2026 (č. l. 7) včetně podacího archu ze dne 21. 3. 2026 (č. l. 12) soud zjistil, že uvedeným dopisem odeslaným dne 21. 3. 2026 advokát zastupující žalobkyni vyzval žalovanou k plnění a současně ji vyrozuměl o postoupení pohledávky na žalobkyni.

11. Soud neměl za prokázané, že by se žalovaná seznámila s obsahem písemnosti označené jako smlouva o úvěru, natož že by projevila vůli být obsahem této písemnosti vázána. Písemnost byla vyhotovena pouze v elektronické podobě bez jakéhokoliv vlastnoručního podpisu žalované a nebyl k ní připojen ani žádný uznávaný elektronický podpis ve smyslu § 6 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 296/2016 Sb.“). Přestože k podepsání elektronické písemnosti by v tomto případě postačoval i jiný typ elektronického podpisu podle § 7 zákona č. 296/2016 Sb., k žalobkyní předloženým písemnostem nebyl připojen žádný elektronický podpis vytvořený osobně žalovanou jako podepisující osobou, jak vyžaduje čl. 3 odst. 9 a 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. I kdyby však bylo zjištěno, že by snad žalovaná osobně aktivně učinila úkon mimo písemnost, který by se v písemnosti nepřímo projevil například zobrazením jejího jména, stále by z žalobkyní předložené písemnosti nebylo možné zjistit její integritu, tedy že byla soudu předložena tatáž písemnost a v téže podobě, v jaké by ji žalovaná popsaným způsobem podepsala, a že nedošlo k její záměně ani k pozdější změně jejího obsahu. Za takové situace nebylo možné danou písemnost hodnotit jako věrohodný důkaz o svém obsahu (srov. též odstavec 18 odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2025, č. j. 22 Co 34/2025-82). Pouhá skutečnost, že společnost , právnická osoba, případně ověřovala totožnost žalované, nevypovídá nic o tom, zda sama žalovaná projevila vůli uzavřít se společností , právnická osoba, smlouvu a jaký měl být obsah smlouvy, kterým by se žalovaná hodlala řídit.

12. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Společnost , právnická osoba, poskytla dne 9. 3. 2024 ve prospěch bankovního účtu, jehož majitelkou byla žalovaná, peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Pohledávka vůči žalované byla společností , právnická osoba, postoupena na společnost s tehdejší obchodní firmou , právnická osoba, , o čemž společnost , právnická osoba, žalovanou vyrozuměla dopisem odeslaným dne 16. 9. 2024, v němž žalovanou současně vyzvala k zaplacení zbývající jistiny ve výši 17 500 Kč do 10 dnů od obdržení dopisu. Následně byla pohledávka vůči žalované společností s tehdejší obchodní firmou , právnická osoba, postoupena na žalobkyni.

13. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), „[k]do se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2992 odst. 2 o. z. „[b]ezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“14. Podle § 2993 věty první o. z., „[p]lnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“15. Výše popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že žalovaná získala na úkor společnosti , právnická osoba, majetkový prospěch v podobě peněžních prostředků ve výši 20 000 Kč bez právního důvodu podle § 2991 odst. 2 o. z. Proto byla žalovaná povinna vrátit uvedené společnosti vše, co tato společnost žalované plnila, jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1 a § 2993 věty první o. z. Uvedená pohledávka společnosti , právnická osoba, vůči žalované, z níž zůstalo nesplaceno 17 500 Kč, byla podle § 1879 a § 1880 odst. 1 o. z., postoupena na společnost s tehdejší obchodní firmou , právnická osoba, , jež ji dále postoupila na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna podle § 1882 odst. 1 o. z. Co do částky 17 500 Kč proto soud žalobě vyhověl.

16. Žalovaná byla povinna plnit na výzvu společnosti , právnická osoba, v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. Společnost , právnická osoba, v dopise vyzvala žalovanou k plnění do 10 dnů od doručení dopisu, přičemž dopis odeslala dne 16. 9. 2024. Podle § 573 o. z. se má za to, že zásilka obsahující danou výzvu odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tedy dne 19. 9. 2024. Poslední den lhůty tak s ohledem na § 607 o. z. připadl na 30. 9. 2024. Nesplacením peněžitého dluhu řádně a včas se žalovaná dne 1. 10. 2024 dostala do prodlení podle § 1968 o. z., čímž jí vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy ve výši 12,75 % ročně odpovídající počátku prodlení žalované až ve druhém kalendářním pololetí roku 2024. Proto soud žalobě vyhověl i v rozsahu běžícího úroku z prodlení z částky 17 500 Kč požadovaného žalobkyní od 31. 5. 2025 do zaplacení, ale jen ve výši 12,75 % ročně. V případě žalobkyní požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení jeho požadovaná výše 1 044,38 Kč nepřevyšovala úrok z prodlení vypočtený sazbou 12,75 % ročně z částky 17 500 Kč za období od 1. 10. 2024 do 30. 5. 2025, proto soud s ohledem na § 153 odst. 2 o. s. ř. žalobě vyhověl v rozsahu celého požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení.

17. Naopak z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by mezi společností , právnická osoba, a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť nebylo prokázáno, že by žalovaná smlouvu podepsala nebo jinak projevila vůli být jí vázána. Nedošlo proto ani k ujednání o povinnosti žalované platit úroky a smluvní pokutu.

18. Avšak i v případě, pokud by mezi společností , právnická osoba, a žalovanou k uzavření smlouvy o úvěru došlo, byla by taková smlouva absolutně neplatná na základě § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by uvedená společnost před případným uzavřením takové smlouvy řádně posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, jak požaduje § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, přestože by se jednalo o spotřebitelský úvěr vymezený v § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 419 o. z. Žalobkyně takové skutečnosti ani podrobně netvrdila. I v případě neplatnosti smlouvy o úvěru by žalovaná byla povinna vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru bez úroku a smluvní pokuty.

19. Žalobkyně se k jednání před soudem nedostavila, aniž by požádala o odročení, a proto přišla o možnost být soudem vyzvána a poučena podle § 118a odst. 3 o. s. ř., neboť takovou výzvu a poučení soud činí jen vůči účastníkovi přítomnému při jednání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007).

20. Co do zbytku, tedy v rozsahu smluvní pokuty, v rozsahu úroku a v rozsahu běžícího úroku z prodlení nad rámec přiznaného soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež měla v řízení větší úspěch než žalovaná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 316,18 Kč, přičemž tato částka představuje 46,64 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73,32 % a úspěchu žalované v rozsahu 26,68 %). Při výpočtu míry úspěchu účastnic ve věci soud zohlednil i příslušenství ve výši ke dni vyhlášení rozsudku [srov. nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08 (N 175/58 SbNU 529), a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015]. Soud tak vycházel z toho, že žalobkyně byla úspěšná co do částky 20 842,87 Kč (částka 17 500 Kč + kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 044,38 Kč + úrok z prodlení ve výši 2 298,49 Kč vypočtený sazbou 12,75 % ročně z částky 17 500 Kč za období od 31. 5. 2025 do 10. 6. 2026), zatímco žalovaná byla úspěšná co do částky 7 585,55 Kč (částka 2 625 Kč + kapitalizovaný úrok ve výši 4 600 Kč + úrok z prodlení ve výši 360,55 Kč vypočtený sazbou 2 % ročně z částky 17 500 Kč za období od 31. 5. 2025 do 10. 6. 2026). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 007 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 125 Kč a sestávající z částky 400 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 400 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 400 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty vypočtená sazbou 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.

22. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.