24 C 37/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně trvale bytem Adresa žalobkyně Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 37 639,89 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 37 639,89 Kč a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 15 219,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobou došlou soudu dne 30. 10. 2023 (č. l. 2–6) se tehdy nezletilá žalobkyně, při podání žaloby zastoupená svou matkou (jak upřesnila při jednání před soudem dne 1. 11. 2024 – č. l. 111 p. v.), domáhala po žalovaném jako svém otci zaplacení částky uspořené na stavebním spoření vedeném na jméno žalobkyně u společnosti , právnická osoba, . na základě smlouvy číslo , hodnota, , kterou žalovaný z tohoto stavebního spoření vybral poté, co dané stavební spoření zrušil. Při jednání před soudem dne 3. 4. 2024 (č. l. 105) žalobkyně upřesnila svůj žalobou uplatněný nárok tak, že po žalovaném požaduje zaplatit částku 42 169,62 Kč. Podáním ze dne 22. 11. 2024 (č. l. 50–52) pak žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 4 529,73 Kč a po žalovaném nadále požadovala zaplatit již jen částku 37 639,89 Kč jako rozdíl mezi celkovou částkou 192 169,62 Kč uspořenou na výše uvedeném stavebním spoření a částkou 154 529,73 Kč, kterou jí žalovaný z uspořené částky již vyplatil. Co do částky 4 529,73 Kč soud řízení zastavil usnesením vyhlášeným při jednání dne 26. 9. 2025 (č. l. 67 p. v.), přičemž žalobkyně i žalovaný se odvolání proti uvedenému usnesení vzdali.

2. Žalovaný nárok uplatňovaný žalobou neuznal. Ve věci uvedl, že smlouva o stavebním spoření číslo , hodnota, uzavřená dne 2. 2. 2009 se společností , právnická osoba, . byla ukončena až po uplynutí vázací doby, a to ke dni 30. 8. 2017 dohodou, kterou podepsali oba rodiče tehdy nezletilé žalobkyně. Žalovaný z částky uspořené na stavebním spoření vyplatil žalobkyni dne 23. 11. 2023, kdy již byla zletilá, část ve výši 154 529,73 Kč. Další část uspořené částky ve výši 37 480 Kč žalovaný použil na úhradu vybavení dětského pokoje žalobkyně podle jejího výběru v době, kdy byla ještě nezletilá (č. l. 22, č. l. 47 p. v. a č. l. 75). Kromě toho žalovaný přispíval žalobkyni po dobu 13 měsíců částkou 1 000 Kč měsíčně nad rámec běžného výživného a v roce 2024 uhradil náklady na opravu jejího vozidla , Anonymizováno, ve výši 6 911 Kč (č. l. 79). Žalovaný dále namítl promlčení žalobkyní uplatňovaného práva na zaplacení výše uvedené částky.

3. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, (č. l. 1), jež nabylo právní moci dne 22. 5. 2025, soud tuto věc vyloučil k samostatnému řízení.

4. Soud věc projednal před jejím vyloučením k samostatnému řízení při jednáních dne , datum, (č. l. 99–100), dne , datum, (č. l. 103–104), dne , datum, (č. l. 33–34), dne , datum, (č. l. 105–106) a dne , datum, (č. l. 111–112), vše pod spisovou značkou , spisová značka, . Po vyloučení této věci k samostatnému řízení ji soud dále projednal při jednáních dne , datum, (č. l. 67–68) a dne , datum, (č. l. 74–75). Rozsudek soud vyhlásil dne , datum, .

5. V souladu s § 120 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) vzal soud za svá skutková zjištění shodná tvrzení účastníků, že žalovaný jako otec žalobkyně vybral částku uspořenou na stavebním spoření vedeném na jméno žalobkyně u společnosti , právnická osoba, . v konečné výši 192 169,62 Kč a z této uspořené částky vyplatil přímo žalobkyni část ve výši 154 529,73 Kč (č. l. 74).

6. Z kopie listiny označené jako ukončení smlouvy o stavebním spoření (č. l. 102, důkaz proveden při jednání dne , datum, – č. l. 99 p. v.) soud zjistil, že dne 22. 8. 2017 žalovaný a , jméno FO, , narozená , datum, , oba označení jako zákonní zástupci žalobkyně, společně v písemné formě navrhli společnosti , právnická osoba, . uzavření dohody na ukončení smlouvy o stavebním spoření číslo , hodnota, uzavřené dne 2. 2. 2009, a to ke dni 15. 9. 2017. Jako účastník stavebního spoření byla označena žalobkyně. Podpis , Anonymizováno, , jméno FO, na listině byl úředně ověřen. Listina byla společnosti , právnická osoba, . doručena dne 30. 8. 2017.

7. Dále soud z prohlášení žalobkyně ze dne 7. 11. 2024 předloženého žalovaným (č. l. 44–46) zjistil, že žalobkyně dne 7. 11. 2024 žalovanému písemně potvrdila, že žalovaný jako její otec podle jejího výběru vybavil její dětský pokoj na adrese , Adresa žalovaného, , a to nábytkem, koberci, televizorem, povlečením a LED páskem za celkovou cenu 37 480 Kč. Z nábytku se jednalo o obývací stěnu s úložným prostorem a LED osvětlením v poličkách, 4 police, 2 skříňky s úložným prostorem se zavíracím neprůhledným čelem a 1 spodní skříň pod televizor s úložným prostorem, to vše za 10 990 Kč, dále psací stůl, kontejner a židli celkem za 4 500 Kč a postel 160 × 200 cm včetně matrace a roštu za 5 000 Kč. Z koberců se jednalo jednak o kulatý koberec s vysokým chlupem o průměru 1,3 metru za 2 000 Kč, jednak o obdélníkový koberec s vysokým chlupem o rozměrech 1,5 metru × 2 metry za 4 000 Kč. Cena televizoru značky , Anonymizováno, činila 9 990 Kč, cena povlečení činila 500 Kč a cena LED pásku nad postel o délce 5 metrů činila 500 Kč. Cílem vybavení bylo pro žalobkyni vytvořit prostor odpovídající jejím potřebám jako studentky, umožňujícím jí přípravu na školní povinnosti v příjemném, funkčním a klidném prostředí, a také jako prostor pro odpočinek, v němž se bude cítit příjemně. Pod podpisem žalobkyně bylo připsána věta: „Vlastní rukou podepisuji“, a za ní smajlík.

8. Pro rozhodnutí věci nebylo podstatné, zda žalobkyně výše uvedené prohlášení ze dne 7. 11. 2024 učinila ze své svobodné vůle. Obrana žalovaného proti žalobou uplatněnému nároku, k jejímuž prokázání mělo dané prohlášení sloužit, že částku uspořenou na stavebním spoření použil na vybavení dětského pokoje pro žalobkyni, totiž nebyla důvodná, jak je vysvětleno níže. Z SMS komunikace a komunikace prostřednictvím aplikace WhatsApp mezi žalobcem a žalovanou na č. l. 71 p. v. a na č. l. 72 proto soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí věci. Tvrzení žalovaného, k jejichž prokázání tyto důkazy předložil (č. l. 70–71), o okolnostech podpisu výše uvedeného prohlášení ze dne 7. 11. 2024, nebyla pro věc podstatná. Ze stejného důvodu soud jako nadbytečný neprovedl ani žalovaným navrhovaný důkaz účastnickým výslechem žalobkyně (č. l. 70 p. v.), který by ostatně bylo možné provést jedině se souhlasem samotné žalobkyně s ohledem na § 131 odst. 1 o. s. ř.

9. Ani z potvrzení o přijetí daru ve výši 150 000 Kč ze dne 23. 11. 2023 (č. l. 101), kterým soud provedl důkaz při jednání dne 24. 1. 2024 (č. l. 99 p. v.), soud nezjistil žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí věci nad rámec výše popsaných zjištění, neboť již ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalovaný vyplatil žalobkyni částku 154 529,73 Kč.

10. Z jiných důkazů provedených při jednáních před soudem předcházejících vyloučení této věci k samostatnému řízení soud nezjistil žádné skutečnosti, které by byly významné pro rozhodnutí této věci, jelikož takové jiné důkazy se nevztahovaly k tvrzením žalobkyně a žalovaného o skutečnostech významných pro tuto věc.

11. Písemné prohlášení žalobkyně ze dne 11. 11. 2024 na č. l. 41 bylo jen jejím dalším tvrzením v řízení vtěleným do samostatné listiny, nikoliv důkazem.

12. Při jednání dne 26. 9. 2025 soud žalovaného vyzval podle § 118a odst. 3 o. s. ř. (č. l. 67 p. v.), aby ve lhůtě 7 dnů od jednání navrhl další důkazy k prokázání svých tvrzení, že finanční prostředky ze stavebního spoření využil ve prospěch a se souhlasem žalobkyně. Současně soud žalovaného poučil o následcích nevyhovění této výzvě v podobě možnosti pro něj nepříznivého rozhodnutí ve věci. Žalovaný ani po této výzvě neoznačil žádné důkazy k prokázání svého tvrzení, že uhradil náklady na opravu vozidla žalobkyně, a tuto tvrzenou skutečnost, i kdyby byla pro věc podstatná, tak soud neměl za prokázanou.

13. Soud neprovedl žalobkyní navrhovaný důkaz výpisem z účtu stavebního spoření číslo , č. účtu, k datu 25. 10. 2025 na č. l. 113, protože žalobkyní tvrzené skutečnosti, k jejichž prokázání tento důkaz označila (č. l. 51 p. v.), soud zjistil již ze shodných tvrzení účastníků.

14. Dále soud neprovedl žalobkyní navrhované vyžádání úplného výpisu z jejího stavebního spoření evidovaného u společnosti , právnická osoba, . pod číslem smlouvy , Anonymizováno, (č. l. 6 p. v.) ani zprávy od společnosti , právnická osoba, . o tom, jaké částky žalovaný jako její otec na stavební spoření uhradil, kam žalovaný částky ze stavebního spoření žalobkyně převedl a jak s nimi naložil (č. l. 32 p. v.), neboť nebylo patrné, jaká tvrzení žalobkyně o skutečnostech významných pro tuto věc, která zůstala mezi účastníky sporná, by měla být těmito navrhovanými důkazy prokázána. Důkaz slouží k prokázání účastníkových tvrzení, nikoliv ke zjištění, co by vůbec mohl účastník ve svém zájmu v řízení tvrdit.

15. Konečně soud neprovedl důkaz ani žalovaným předloženou SMS komunikací mezi ním a matkou žalobkyně na č. l. 80 a na č. l. 81, protože žalovaným tvrzený obsah dané komunikace (č. l. 78 a č. l. 78 p. v.) je pro řízení v této věci o nároku žalobkyně na zaplacení částky 37 639,89 Kč bez významu. Právě tak jsou pro tuto věc zcela nepodstatné náklady žalovaného spojené s jeho zastoupením advokátkou, a proto soud neprovedl důkaz ani žalovaným předloženými fakturami na č. l. 82–98.

16. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých provedených důkazů a ze shodných tvrzení účastníků soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný jako otec žalobkyně, jež v té době nedovršila osmnáctý rok věku, vybral částku uspořenou na stavebním spoření vedeném na jméno žalobkyně v konečné výši 192 169,62 Kč a z této uspořené částky vyplatil žalobkyni pouze část ve výši 154 529,73 Kč.

17. Podle § 30 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“) „[p]lně svéprávným se člověk stává zletilostí. Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku věku.“18. Podle § 900 odst. 1 o. z. „[p]říjmy z majetku dítěte, které rodiče nepoužijí k řádné správě jeho majetku (zisk), použijí nejprve k výživě dítěte. Je-li toho třeba, mohou rodiče poté použít zbývající zisk z majetku dítěte jako jeho příspěvek na vlastní výživu rodičů a výživu nezletilého sourozence dítěte, pokud s dítětem žijí v rodinné domácnosti, ledaže je z důležitých důvodů nezbytné zachovat je pro dítě na dobu po nabytí svéprávnosti.“19. Podle § 902 odst. 1 o. z., „[j]akmile dítě nabude plné svéprávnosti, odevzdají mu rodiče jmění, které spravovali, především mu předají součásti jeho majetku, popřípadě na ně převedou jejich správu a podají dítěti vyúčtování ze správy jmění bez zbytečného odkladu, nejpozději však do šesti měsíců ode dne, kdy dítě nabylo plné svéprávnosti. Vyúčtování není zapotřebí, pokud je dítě nežádá.“20. Výše popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že žalovaný jako rodič tehdy nezletilé žalobkyně spravoval její jmění zahrnující uspořenou částku na stavebním spoření vedeném pro žalobkyni ve výši 192 169,62 Kč. Dne 16. 11. 2023 žalobkyně dovršila osmnáctý rok věku, čímž podle § 30 odst. 1 o. z. nabyla zletilosti a stala se plně svéprávnou. Jakmile žalobkyně nabyla plné svéprávnosti, byl žalovaný podle § 902 odst. 1 věty první o. z. povinen nejpozději do šesti měsíců ode dne, kdy žalobkyně nabyla plné svéprávnosti, jí předat součásti jejího majetku zahrnující výše uvedenou částku 192 169,62 Kč. Žalovaný však žalobkyni předal pouze částku 154 529,73 Kč.

21. Obrana žalovaného, podle níž část z peněz pocházejících ze stavebního spoření žalobkyně použil na vybavení pokoje pro žalobkyni v době, kdy byla dosud nezletilá, nebyla důvodná. S ohledem na § 900 odst. 1 o. z. by totiž žalovaný mohl pro tyto účely použít jen případný zisk z majetku žalobkyně, nikoliv však samotný její majetek. Vybavení pokoje pro tehdy nezletilou žalobkyni, a to běžným nábytkem a elektronikou pro účely přípravy na školní výuku i pro trávení volného času, je součástí výživy nezletilého dítěte v širším slova smyslu, neboť takové vybavení pokoje slouží k uspokojování odůvodněných potřeb dítěte podle § 913 o. z. Jinými slovy není přípustné, aby rodič pro plnění své vyživovací povinnosti vůči nezletilému dítěti zahrnující i vhodné vybavení pokoje pro dítě spotřebovával majetek tohoto dítěte, byť by si dítě takové vybavení samo vybralo.

22. Zároveň nebyla důvodná obrana žalovaného, podle níž žalobkyni platil výživné o 1 000 Kč vyšší, než mu bylo uloženo posledním pravomocným soudním rozhodnutím, neboť placení výživného, byť ve vyšší než soudem stanovené částce, nelze jakkoliv ztotožňovat s předáním spravovaného majetku dítěte podle § 902 odst. 1 věty první o. z.

23. Stran tvrzení žalovaného, že uhradil náklady na opravu vozidla žalobkyně, soud konstatuje, že i kdyby taková tvrzená skutečnost byla žalovaným prokázána, z jeho tvrzení nevyplývalo, že by tvrzené náklady hradil v očekávání, že mu snad žalobkyně uhrazenou částku vyrovná, a tedy ne pouze jako otec pro svou dceru.

24. Konečně ani námitka promlčení vnesená žalovaným nebyla důvodná, jelikož právo žalobkyně na vydání součástí jejího majetku spravovaných žalovaným podle § 902 odst. 1 věty první o. z. dospělo až uplynutím šestí měsíců ode dne, kdy žalobkyně nebyla plné svéprávnosti, tedy až po zahájení řízení v této věci, přičemž po dobu řízení podle § 648 o. z. promlčecí lhůta neběží. V souladu s § 154 o. s. ř. je přitom pro rozsudek rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

25. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobkyni částku 37 639,89 Kč z jejího majetku nevyplatil, soud žalobě podle stavu v době vyhlášení rozsudku zcela vyhověl.

26. O povinnosti k náhradě nákladů řízení účastníků soud rozhodl podle § 151 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. tímto rozsudkem, jímž se řízení u něho v této věci končí. Konkrétně soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. tak, že náhradu nákladů řízení přiznal žalobkyni, jež měla v této věci větší částečný úspěch než žalovaný, a to proti žalovanému, jenž byl v této věci z větší části neúspěšný. Žalobkyně měla v této věci úspěch co do částky 37 639,89 Kč, neboť v tomto rozsahu soud její žalobě vyhověl. Žalobkyně se však původně po žalovaném v této věci domáhala zaplacení částky 42 169,62 Kč. Následně vzala žalobu zpět co do částky 4 529,73 Kč a soud v tomto rozsahu řízení v této věci zastavil. Žalobkyně svým částečným zpětvzetím žaloby zavinila zastavení řízení v rozsahu zpětvzetí, přičemž k částečnému zpětvzetí žaloby nedošlo pro chování žalovaného ve smyslu § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. Při předmětu řízení v této věci tvořeném původně částkou 42 169,62 Kč proto žalobkyně měla ve věci úspěch v poměru přibližně 89,26 % a zároveň žalobkyně svým zpětvzetím žaloby zavinila, že řízení v této věci bylo zastaveno v rozsahu přibližně 10,74 % předmětu řízení. Rozdíl mezi poměrem úspěchu žalobkyně na straně jedné a rozsahem, ve kterém bylo řízení vinou žalobkyně zastaveno, na straně druhé činí přibližně 78,52 % [89,26 % − 10,74 % = = 78,52 %]. Právě v poměru 78,52 % má proto žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení.

27. Takové náklady řízení žalobkyně podle § 137 odst. 1 o. s. ř. sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 109 Kč (č. l. 55), z odměny za zastupování advokátkou podle § 137 odst. 2 o. s. ř., z hotových výdajů advokátky, z náhrady za promeškaný čas a z náhrady za daň z přidané hodnoty.

28. Výši odměny advokátky soud určil podle § 151 odst. 2 věty první o. s. ř. jako mimosmluvní odměnu advokáta podle § 1 odst. 2 a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „advokátní tarif“).

29. Advokátka, která žalobkyni v řízení v této věci zastupovala, v řízení v této věci učinila následující úkony právní služby potřebné k účelnému uplatňování práva žalobkyně v této věci:a) převzetí a příprava zastoupení žalobkyně v této věci podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu dne 21. 11. 2023 (procesní plná moc ze dne 21. 11. 2023 – č. l. 18 a záznam o úkonu právní služby ze dne 21. 11. 2023 – č. l. 124 p. v.),b) písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu ze dne 22. 11. 2024 (vyjádření žalobkyně a částečné zpětvzetí návrhu ze dne 22. 11. 2024 – č. l. 50–52),c) účast na jednání před soudem podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu dne 26. 9. 2025 (č. l. 67–68) od 9.00 do 9.59 hodin;d) účast na jednání před soudem podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu dne 6. 11. 2025 (č. l. 74–75) od 13.00 do 13.42;30. Sazba mimosmluvní odměny advokátky podle § 7 advokátního tarifu za první 3 výše uvedené úkony právní služby pod písmeny a) až c), činila vždy 2 820 Kč. Za poslední 1 úkon právní služby pod písmenem d), tedy za účast na jednání před soudem dne , datum, , sazba mimosmluvní odměny advokátky činila 2 620 Kč. Sazbu mimosmluvní odměny ve výši 2 820 Kč soud určil z tarifní hodnoty ve výši 42 169,62 Kč podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu, neboť předmětem řízení v době započetí prvních 3 výše uvedených úkonů právní služby bylo peněžité plnění právě ve výši 42 169,62 Kč, přičemž k částečnému zastavení řízení došlo až v průběhu jednání před soudem dne , datum, . Sazbu mimosmluvní odměny ve výši 2 620 Kč pak soud z týchž důvodů určil z tarifní hodnoty ve výši 37 639,89 Kč, jelikož předmětem řízení v době konání jednání před soudem dne , datum, bylo peněžité plnění již jen ve výši 37 639,89 Kč. Celková výše odměny za zastupování za 4 uvedené úkony právní služby tak činí 11 080 Kč.

31. Náhradu hotových výdajů advokátky soud stanovil podle § 151 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a § 2 odst. 1 a § 13 odst. 1 advokátního tarifu. Náhrada hotových výdajů zástupkyně žalobkyně se skládá z paušální náhrady, a to za první 2 výše uvedené úkony právní služby, jež byly poskytnuty do konce roku 2024, po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do 31. 12. 2024 ve spojení s čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb. a za poslední 2 výše uvedené úkony právní služby, jež byly poskytnuty až v roce 2025, po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 1. 2025, tedy celkem 1 500 Kč.

32. Dále je náhrada hotových výdajů zástupkyně žalobkyně tvořena náhradou cestovních výdajů podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu, jež sestává z náhrady jízdních výdajů podle § 156 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákoník práce“) za cestu z adresy sídla advokátky zastupující žalobkyni k jednání před soudem a zpět ve dnech , datum, a , datum, . Pro cestu byl podle žalobkyní předloženého technického průkazu (č. l. 122) použit osobní automobil , jméno FO, , SPZ , SPZ, , s údajem o spotřebě motorové nafty uvedeným v technickém průkazu vozidla o velikosti 7,2 l · 100 km-1, přičemž délka jízdy podle internetových stránek www.mapy.cz činila přibližně 33 km v každém směru, tedy 66 km v obou směrech dohromady. Za každou uvedenou cestu v obou směrech dohromady tak podle § 157 odst. 3 a odstavce 4 písm. b), § 158 a § 189 odst. 1 písm. a) a c) zákoníku práce při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 5,80 Kč podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025, (dále jen „vyhláška č. 475/2024 Sb.“) a při průměrné ceně 34,70 Kč za 1 litr motorové nafty podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 475/2025 Sb. náleží náhrada jízdních výdajů ve výši 768 Kč [tj. (5,80 Kč + 7,2 · 34,70 Kč : 100) · 66 = 8,2984 Kč · 66 = = 547,6944 ≐ 548 Kč]. Podle § 183 odst. 5 věty poslední zákoníku práce se tato náhrada zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru, tedy na částku 548 Kč. Za cesty ke dvěma jednáním náhrada jízdních výdajů činí celkem 1 096 Kč.

33. Pro určení výše náhrady za spotřebovanou pohonnou hmotu soud v případě cest k oběma jednáním použil průměrnou cenu za 1 litr motorové nafty podle § 4 písm. c) vyhlášky č. 475/2025 Sb. v souladu s § 158 odst. 2 větou poslední zákoníku práce. Žalobkyně sice v souvislosti s cestou k jednání dne , datum, předložila doklad o nákupu pohonné hmoty z téhož dne (č. l. 121), avšak podle dokladu bylo zakoupeno prémiové palivo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , přičemž zvýšené náklady spojené s nákupem prémiového paliva nelze považovat za náklady potřebné k účelnému uplatňování práva žalobkyně, náhrada takových zbytných zvýšených nákladů proto žalobkyni v rámci náhrady nákladů řízení nenáleží.

34. Náhrada za promeškaný čas náleží zástupkyni žalobkyně za čas strávený na cestě z , adresa, a zpět v rozsahu 4 půlhodin po 150 Kč za každou i jen započatou půlhodinu podle § 2 odst. 1 a § 14 odst. 1 písm. a) a odstavce 3 advokátního tarifu, tedy celkem ve výši 600 Kč. Při určení náhrady za promeškaný čas soud vycházel z předpokládaného času stráveného na cestě podle internetových stránek www.mapy.cz o délce přibližně 35 až 50 minut v každém směru. Podle § 14 odst. 4 advokátního tarifu však advokátce zastupující žalobkyni nenáleží náhrada za promeškaný čas za stejné časové období, za které má nárok na odměnu za úkon právní služby. V případě úkonu právní služby spočívajícího v účasti na jednání před soudem předpokládá § 11 odst. 1 písm. g) trvání takového úkonu po dobu 2 hodin. Jestliže ve skutečnosti jednání trvalo kratší dobu, náhrada za promeškaný čas advokátce nenáleží za čas zbývající do 2 hodin délky jednání. Protože jednání dne , datum, trvalo jen 59 minut od 9.00 do 9.59 hodin, zůstalo z času připadajícího na daný úkon právní služby nevyčerpáno 61 minut, jež zcela pokrývaly zpáteční cestu advokátky o účtované délce do 60 minut (č. l. 118). Jednání dne , datum, pak trvalo jen 42 minut od 13.00 do 13.42 hodin, takže z času připadajícího na daný úkon právní služby zůstalo nevyčerpáno 78 minut, jež zcela pokrývaly zpáteční cestu advokátky opět o účtované délce do 60 minut (č. l. 181). Advokátce zastupující žalobkyni tak náleží náhrada za promeškaný čas v případě obou jednání vždy jen za cestu jedním směrem z jejího sídla do místa provádění úkonu o délce 2 i jen započatých půlhodin, tedy vždy ve výši 300 Kč.

35. Soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů na ty úkony právní služby advokátky, které nebyly potřebné k účelnému uplatňování práva žalobkyně v této věci, a to ani v rozsahu požadované odměny advokátky a paušální náhrady hotových výdajů advokátky, ani v rozsahu související požadované náhrady cestovních výdajů advokátky a náhrady za promeškaný čas advokátky strávený na cestě. Z úkonů, za které žalobkyně náhradu nákladů v uvedeném rozsahu požadovala (č. l. 117–120), se jednalo o:a) převzetí právního zastoupení matky žalobkyně jako její tehdejší zákonné zástupkyně dne 2. 10. 2023 (č. l. 8 a 123), neboť nebyl důvod podávat žalobu v této věci za žalobkyni její matkou ještě před nabytím zletilosti žalobkyně, zvlášť jestliže žalobkyně nabyla zletilosti pouhých 17 dnů po podání žaloby a jestliže žaloba v této věci ve stavu, jak byla podána dne 30. 10. 2023 (č. l. 2–7), byla zcela neurčitá a k odstranění jejích vad došlo až v době, kdy již žalobkyně zletilosti nabyla. Úkonem právní služby advokátky potřebných k účelnému uplatňování práva žalobkyně v této věci tak nemohlo být ani její další jednání s matkou žalobkyně dne , datum, od 10.00 do 12.00 hodin (č. l. 123 p. v.), tedy v době, kdy žaloba v této věci stále nebyla podána, přičemž žalobkyně soudu nesdělila ani důvod konání takového dalšího jednání před podáním žaloby;b) podání žaloby v této věci jménem matky jako tehdejší zákonné zástupkyně žalobkyně v době, kdy žalobkyně dosud nenabyla zletilosti, ze dne 30. 10. 2023 (č. l. 2–7), zvlášť jestliže žaloba v této věci ve stavu, jak byla podána dne 30. 10. 2023, byla zcela neurčitá a k odstranění jejích vad došlo až v době, kdy již žalobkyně zletilosti nabyla. Úkonem advokátky potřebným k účelnému uplatňování práva žalobkyně v této věci tak bylo až její písemné podání ze dne 22. 11. 2024 (č. l. 50–52), které bylo poprvé v této věci učiněno bez vad;c) účast na jednání před soudem dne , datum, pod spisovou značkou , spisová značka, (č. l. 99–100), protože v době konání tohoto jednání dosud ani nebyly odstraněny vady žaloby v této věci, předmětem daného jednání byl zejména návrh na zvýšení výživného pro žalobkyni, tedy jiná věc, než je předmětem řízení v této věci, a obsahem jednání byl především účastnický výslech matky žalobkyně, jež není účastníkem řízení v této věci vyloučené později k samostatnému řízení;d) písemné podání – doplnění žaloby v této věci ze dne 15. 2. 2024 (č. l. 25–32), jestliže žaloba v této věci i ve stavu po doplnění ze dne 15. 2. 2024 byla zcela neurčitá a k odstranění jejích vad došlo v řízení až později. Úkonem advokátky potřebným k účelnému uplatňování práva žalobkyně v této věci tak bylo až její písemné podání ze dne 22. 11. 2024 (č. l. 50–52), které bylo poprvé v této věci učiněno bez vad;e) účast na jednání před soudem dne , datum, pod spisovou značkou , spisová značka, (č. l. 103–104), protože i v době konání tohoto jednání dosud nebyly odstraněny vady žaloby v této věci, předmětem daného jednání byl zejména návrh na zvýšení výživného pro žalobkyni, tedy jiná věc, než je předmětem řízení v této věci, a obsahem jednání byl především další účastnický výslech matky žalobkyně, jež není účastníkem řízení v této věci vyloučené později k samostatnému řízení, a také účastnický výslech žalovaného jako otce, jenž však nebyl navrhován žádným z účastníků k prokázání jejich tvrzení podstatných pro rozhodnutí této věci. Ani zdravotní stav žalobkyně není skutečností podstatou pro rozhodnutí této věci;f) účast na jednání před soudem dne , datum, pod spisovou značkou , spisová značka, (č. l. 33–34), protože i v době konání tohoto jednání dosud nebyly odstraněny vady žaloby v této věci, předmětem daného jednání byl zejména návrh na zvýšení výživného pro žalobkyni, tedy jiná věc, než je předmětem řízení v této věci, a obsahem jednání byl především další účastnický výslech žalovaného jako otce, jenž však nebyl navrhován žádným z účastníků k prokázání jejich tvrzení podstatných pro rozhodnutí této věci vyloučené později k samostatnému řízení;g) další jednání advokátky s žalobkyní dne , datum, , jejíž konání žalobkyně ani žádným způsobem nedoložila, neupřesnila jeho délku a soudu nesdělila ani důvod konání takového dalšího jednání. Také ke dni , datum, dosud nebyly odstraněny vady žaloby v této věci. Obsahem dalšího jednání před soudem konaného následující den, tedy dne , datum, měl být zejména účastnický výslech žalobkyně ve věci návrhu na zvýšení výživného pro žalobkyni, tedy v jiné věci, než je předmětem řízení v této věci (č. l. 34 p. v.). Žalobkyně měla při svém účastnickém výslechu podle § 131 části věty druhé před středníkem o. s. ř. vypovědět pravdu a nic nezamlčovat;h) účast na jednání před soudem dne , datum, pod spisovou značkou , spisová značka, (č. l. 105–106), protože i v době konání tohoto jednání dosud nebyly odstraněny vady žaloby v této věci, předmětem daného jednání byl zejména návrh na zvýšení výživného pro žalobkyni, tedy jiná věc, než je předmětem řízení v této věci, a obsahem jednání byl především účastnický výslech žalobkyně, jenž však nebyl před jeho provedením navrhován žádným z účastníků k prokázání jejich tvrzení podstatných pro rozhodnutí této věci vyloučené později k samostatnému řízení, ai) písemné sdělení ze dne 11. 11. 2024 (č. l. 40–42), ve kterém žalobkyně netvrdila žádné skutečnosti, které by byly významné pro rozhodnutí této věci.

36. Jednání žalobkyně s její advokátkou dne , datum, (č. l. 124) trvalo pouze 1 hodinu od 15.00 do 16.00 hodin, a nenaplňovalo tedy znaky úkonu právní služby spočívajícího v další poradě s klientem přesahující jednu hodinu ve smyslu § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu.

37. Advokátka zastupující žalobkyni je plátkyní daně z přidané hodnoty, o čemž soudu předložila osvědčení podle § 14a odst. 1 advokátního tarifu (č. l. 125). K nákladům řízení žalobkyně proto patří náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř., kterou soud určil podle sazby 21 % z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů a za promeškaný čas podle § 151 odst. 2 věty druhé o. s. ř. v celkové výši 14 276 Kč na částku 2 997,96 Kč.

38. Celková výše nákladů řízení žalobkyně v této věci potřebných k účelnému uplatňování práva činila 19 382,96 Kč. Soud tak žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení proti žalovanému ve výši 15 219,50 Kč jako přibližně 78,52 % jejich celkové výše. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.

39. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.