24 C 58/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jitkou Sikorovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlo Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno o zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhal uložení žalované povinnosti uhradit částku 50 000 Kč se zákonným rokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 50 000 Kč od 2.7.2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalované se pro na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit částku 50 000 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi účastníky došlo k dohodě o vrácení peněžní částky ve výši 50 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto částku uhradit nejpozději do 1. 7. 2024. Žalovaná svou povinnost ve sjednané lhůtě nesplnila a dlužnou částku žalobci neuhradila ani později. Dne 4. 7. 2024 žalovaná v e-mailové komunikaci se žalobcem výslovně uznala existenci svého dluhu, když uvedla, že „ke svým závazkům se staví“. Tímto jednáním žalovaná jednoznačně potvrdila existenci dluhu co do důvodu i výše. Dne 22. 8. 2025 žalobce vyzval žalovanou prostřednictvím datové schránky k úhradě dluhu s poskytnutím dodatečné lhůty sedmi dnů. Žalovaná na tuto výzvu reagovala dne 26. 8. 2025 tvrzením, že povinnost uhradit dluh má řešit třetí osoba, konkrétně , jméno FO, . Ani na poslední výzvu k úhradě ze dne 1. 9. 2025 žalovaná nereagovala a dluh neuhradila.

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila až při jednání konaném dne 19.3.2026 a to prostřednictvím svého právního zástupce, uvedla, že se žalobou nesouhlasí.

3. Z listinného důkazu označeného jako Příloha č. 1–e-mailová komunikace ze dne 4. 7. 2024 – bylo zjištěno, že žalovaná v e-mailu zaslaném žalobci dne 4. 7. 2024, s předmětem „, Anonymizováno, : , Jméno žalované, – Dluh 50 000 Kč – vrácení 1. 7. 2024“, uvedla mimo jiné: „Tvoje čísla jsem odblokovala, ke svým závazkům se stavím.“4. Z listinného důkazu, a to zprávy označené jako Příloha č. 2 – Odpověď žalované ze dne 26. 8. 2025, bylo zjištěno, že žalované byla dne 22. 8. 2025 prostřednictvím datové schránky doručena výzva k zaplacení, na kterou žalovaná reagovala dne 26. 8. 2025 sdělením: „Dluh si vyřiďte s panem , Anonymizováno, . , Anonymizováno, .“5. Z listinného důkazu označeného jako Příloha č. 3 – výplatní páska nebyly zjištěny žádné podstatné skutečnosti, neboť tento doklad neobsahuje jméno ani příjmení zaměstnance a uvádí pouze přeplatek mzdy ve výši 5 543 Kč.

6. Z listinného důkazu označeného jako Příloha č. 4 - výzvy k úhradě dluhu bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení částky 50 000 Kč, kterou měla dle tvrzení žalobce vrátit dne 1. 7. 2024, a upozornil ji, že v případě neuhrazení dluhu do 7 dnů od doručení výzvy.

7. Z listinného důkazu označeného jako Příloha č. 5 -výzvy k úhradě dluhu bylo zjištěno, že žalobce žalovanou vyzval k zaplacení částky 50 000 Kč, přičemž odkazoval na jejich e-mailovou komunikaci ze dne 15. 6. 2024, v níž měl být dle jeho tvrzení dluh potvrzen. Žalobce ve výzvě dále uvedl, že dluh měl být splacen dne 1. 7. 2024, k čemuž však nedošlo, a označil žalovanou zaslaný dokument nazvaný „výplatní páska“ za neprůkazný, neboť podle něj neobsahoval základní identifikační náležitosti.

8. Dále byly založeny další výzvy k úhradě dluhu, z nichž nebyly zjištěny žádné relevantní informace.

9. Při jednání konaném dne 5. 2. 2026 soud žalobce vyzval, aby označil důkazy, z nichž dovozuje, že žalovaná uznala dluh co do důvodu i výše, a aby doplnil skutková tvrzení a důkazy vztahující se k samotnému dluhu, tj. zejména kdy byla mezi účastníky uzavřena smlouva o zápůjčce, v jaké výši, kdy a jakým způsobem byly finanční prostředky žalované vyplaceny a do kdy měla žalovaná svůj dluh splatit. Žalobce k tomu navrhl výslech svědka , jméno FO, .

10. Svědek , jméno FO, vypověděl, že oba účastníci řízení jsou jeho kamarády. Byl přítomen schůzce dne 1. 4. 2024 v domě žalobce na adrese , adresa, , kde bylo žalovanou přislíbeno, že žalobci uhradí částku 50 000 Kč s tím, že jí žalobce odpustí zbytek dluhu ve výši 30 000 Kč, přičemž splatnost byla dohodnuta do 1. 7. 2024. Po celou dobu přibližně hodinové schůzky jsme byli přítomni pouze žalobce, žalovaná a já a jednání probíhalo v klidném duchu, přičemž žalovaná uvedla, že s dohodou nemá problém a dluh zaplatí. Svědek dále vypověděl, že nikdy nebyl přítomen předání finančních prostředků mezi žalobcem a žalovanou a že jej překvapilo, že původní výše dluhu činila 80 000 Kč a že žalobci postačilo vrácení pouze částky 50 000 Kč. Uvedl, že od žalobce ví, že žalované půjčoval peníze postupně ve více částkách, zejména na nájem a hypotéku, a že ví, že žalobce je výdělečně činný. Před uvedenou schůzkou se otázka dluhu řešila přibližně třikrát, přičemž v jednom případě žalovaná žalobci prodala horkovzdušnou troubu za 5 000 Kč, což jej rovněž překvapilo, neboť tato částka mohla být započtena na dluh. Žalovaná byla u žalobce na návštěvě opakovaně, přibližně 30 až 50krát, přesný počet si nepamatuje. Datum schůzky a výši částky si pamatuje proto, že 80 000 Kč byla nejvyšší částka, o které se hovořilo, a zůstalo mu to v paměti. Svědek bydlí v domě, který je ve vlastnictví žalobce, přibližně 4–5 let, bez nájemní smlouvy, platí mu pouze energie a poplatky za odpad, přičemž byt má samostatný vchod, a se žalobcem hovořil o soudním řízení, žalobce mu říkal, že má soud ohledně , jméno FO, , co mu dluží peníze, z těch částek, co jí dával.

11. Z provedených důkazů má soud za zjištěné, že žádná z předložených listin neobsahuje podpis žalované ani neprokazuje ujednání o výši poskytnutých peněžních prostředků, době a způsobu jejich předání ani o splatnosti dluhu, či, že by žalovaná svůj dluh uznala co do důvodu a výše. Ani svědecká výpověď , jméno FO, nepřinesla do otázky vzniku a rozsahu dluhu dostatečnou míru jistoty. Svědek sice uvedl, že byl přítomen dne 1. 4. 2024 schůzce účastníků, při níž žalovaná přislíbila žalobci zaplacení částky 50 000 Kč, avšak sám svědek výslovně uvedl, že nikdy nebyl přítomen předání finančních prostředků mezi účastníky a že informace o původní výši dluhu ve výši 80 000 Kč má pouze z vyprávění žalobce. Svědecká výpověď tedy vychází převážně ze zprostředkovaných informací. Soud rovněž přihlédl k tomu, že svědek je osobou v úzkém vztahu k žalobci, bydlí v nemovitosti žalobce a má s ním dlouhodobé osobní vazby, což snižuje vypovídací hodnotu jeho výpovědi, byť ji soud nepovažuje za úmyslně nepravdivou.

12. Po právní stránce soud posoudil věc podle ustanovení § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, upravujících smlouvu o zápůjčce.

13. Podstatnými náležitostmi smlouvy o zápůjčce jsou přenechání zastupitelné věci vydlužiteli a závazek vydlužitele vrátit věc stejného druhu. V případě peněžní zápůjčky je nezbytné, aby bylo prokázáno poskytnutí peněz a dohoda o jejich vrácení.

14. V projednávané věci žalobce neprokázal, kdy, v jaké výši a jakým způsobem měly být peněžní prostředky žalované poskytnuty, ani že by byla sjednána konkrétní splatnost dluhu. Prováděné důkazy vykazují pouze obecné tvrzení o existenci finančních vztahů mezi účastníky, nikoli však existenci určitého a konkrétního závazku odpovídajícího smlouvě o zápůjčce. E-mailové vyjádření žalované ze dne 4. 7. 2024 nelze považovat za uznání dluhu ve smyslu § 2053 občanského zákoníku, neboť z něj nelze dovodit uznání dluhu co do důvodu a výše. Nejedná se ani o právní jednání, které by samo o sobě zakládalo závazek žalované zaplatit žalobci konkrétní peněžní částku. Svědecká výpověď , jméno FO, vychází převážně ze zprostředkovaných informací a nezakládá jistý závěr o tom, kdy, v jaké výši a za jakých podmínek měly být peněžní prostředky žalované poskytnuty. Jelikož žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně existence, výše a splatnosti tvrzeného nároku, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.)

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II., podle § 150 o. s. ř., neboť v projednávané věci shledal důvody zvláštního zřetele hodné. Přestože byla žaloba zamítnuta, soud zohlednil osobní poměry žalobce, který je osobou se zdravotním postižením, což omezuje jeho schopnost orientace v právních vztazích, jakož i skutečnost, že žaloba nebyla podána svévolně ani zjevně bezdůvodně. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi účastníky existovaly určité finanční vztahy a že chování žalované mohlo žalobce utvrzovat v přesvědčení o existenci dluhu, byť se jej v řízení nepodařilo prokázat. Za těchto okolností by uložení povinnosti žalobci nahradit náklady řízení žalované působilo nepřiměřeně tvrdě, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.