Okresní soud v Kladně · Rozsudek

25 C 22/2024

č. j. 25 C 22/2024-44

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-07-24 · VYHOVENI,ZASTAVENI · ECLI:CZ:OSKD:2024:25.C.22.2024.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Kladně rozhodl ve prospěch žalobkyně o zaplacení částky 76 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně. Soud uznal, že žalobkyně jako správce komunikace byla oprávněna odstranit vozidlo, jehož provoz byl zakázán z důvodu marného uplynutí lhůty pro technickou prohlídku. Náklady na odtah a parkování, které činily 82 650 Kč, nese provozovatel vozidla, přičemž částka z prodeje vozidla byla použita na jejich částečnou úhradu. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 352,10 Kč, neboť byla ve věci úspěšnější v přibližně 98,9 % případu.

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vybíralovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Správa služeb hlavního města Prahy, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, 180 00 Praha 8 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 77 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje co do částky 850 Kč s úrokem z prodlení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů, a to z částky 850 Kč od 17. 2. 2024 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 76 150 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 76 150 Kč od 17. 2. 2024 do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 4 352,10 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 77 000 Kč s úrokem z prodlení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů, a to z částky 77 000 Kč od 17. 2. 2024 do zaplacení z důvodů, že jako příspěvková organizace zřízená hlavní městem Prahou je podle zřizovací listiny oprávněna a zmocněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních a účelových komunikací ve vlastnictví hlavního města Prahy a k jejich umisťování na střeženém parkovišti. Žalobkyně dne 5. 5. 2021 provedla odtah motorového vozidla SPZ SPZ, u něhož uplynulo více než 6 měsíců od marného uplynutí lhůty pro provedení jeho pravidelné technické prohlídky, a proto nemohlo být provozováno na pozemních komunikacích. Žalovaný byl v registru silničních vozidel zapsán ke dni provedení odtahu jako provozovatel uvedeného vozidla. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. O odtahu vozidla byl sepsán protokol č. 676470. Žalobkyně před provedením odtahu vyzvala žalovaného k odstranění důvodu, pro který nemohlo být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, nebo k odstranění vozidla z komunikace. Dále žalobkyně po provedení odtahu oznámila žalovanému, že odtah provedla, kde se vozidlo nachází a jak je možné jej vyzvednout. Silniční správní úřad na návrh žalobkyně povolil prodej vozidla ve veřejné dražbě a vozidlo bylo prodáno dne 3. 5. 2022 za 6 500 Kč. Cena za úplný odtah vozidla činila 1 900 Kč a parkovné činilo 250 Kč denně za první až třetí byť jen započatý den ode dne provedení odtahu včetně něj, 400 Kč za čtvrtý až sto osmdesátý byť jen započatý den ode dne přitažení vozidla na parkoviště a 50 Kč za sto osmdesátý první a každý další byť jen započatý den až do vyzvednutí vozidla, vše podle nařízení hlavního města Prahy č. 2 z roku 2013, které je přílohou usnesení rady hlavního města Prahy č. 184 ze dne 12. 2. 2013. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení ceny za odtah ve výši 1 900 Kč a parkovného ve výši 80 750 Kč za 364 dní, kdy bylo vozidlo umístěno na parkovišti, tedy ode dne 5. 5. 2021 jako dne provedení odtahu a převzetí vozidla na parkovišti včetně tohoto dne až do dne 3. 5. 2022 jako dne prodeje vozidla, snížených o částku 6 500 Kč, za kterou bylo vozidlo prodáno. Parkovné sestávalo z částky 750 Kč za první až třetí den parkování, z částky 70 800 Kč za 177 dní od čtvrtého do sto osmdesátého dne parkování a 9 200 Kč za 184 dní od sto osmdesátého prvního dne parkování. Výzva k zaplacení celkové dlužné částky 76 150 Kč byla žalovanému doručena dne 15. 2. 2024 a žalovaný byl povinen plnit nejpozději dne 16. 2. 2024. Žalovaný však nezaplatil ničeho.

2. Podáním ze dne 13. 5. 2024 vzala žalobkyně podanou žalobu zpět co do částky 850 Kč s úrokem z prodlení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů, a to z částky 850 Kč od 17. 2. 2024 do zaplacení. Žalobkyně se nadále domáhala po žalovaném zaplacení částky 76 150 Kč s úrokem z prodlení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů, a to z částky 76 150 Kč od 17. 2. 2024 do zaplacení.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalobkyně ani žalovaná se k výzvě soudu s připojenou doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř., aby se vyjádřily, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, v určené lhůtě nevyjádřily a ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených písemných důkazů.

5. Z úplného znění zřizovací listiny žalobkyně včetně přílohy č. 1 ze dne 26. 5. 2020 (č. l. 14–24) soud zjistil, že žalobkyně je právnickou osobou ve formě příspěvkové organizace (čl. V) zřízenou hlavním městem Prahou (čl. I) a předmětem její činnosti je mimo jiné výkon oprávnění hlavního města Prahy jako vlastníka komunikace spočívající v odstranění vozidel, která po dobu více než 6 měsíců nesmějí být provozována na pozemních komunikacích pro marné uplynutí lhůty pro provedení pravidelné technické prohlídky, a to z místních a účelových komunikací, vše podle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“) včetně dalších souvisejících oprávnění vlastníka pozemní komunikace (čl. VI bod 26).

6. Z protokolu o odtahu vozidla č. hodnota (č. l. 13) soud zjistil, že dne 5. 5. 2021 v 10.15 hodin žalobkyně provedla odtah vozidla Škoda Octavia červené barvy, SPZ SPZ, z adresy adresa, Městská část adresa, na základě § 19d zákona o pozemních komunikacích a v 11.05 hodin bylo vozidlo převzato na parkovišti adresa.

7. Dále soud z výdeje dat z registru silničních vozidel ze dne 2. 11. 2020 (č. l. 9) zjistil, že vozidlo Škoda Octavia červené barvy, SPZ SPZ, mělo pravidelnou technickou prohlídku platnou do 22. 1. 2015 a jako jeho provozovatel byl v registru silničních vozidel od 18. 2. 2008 zapsán žalovaný.

8. Z rozhodnutí Úřadu městské části Praha 13, odboru dopravy ze dne 15. 12. 2021, č. j. P13-59133/2021/Me (č. l. 6–8) soud zjistil, že uvedeným rozhodnutím byl na návrh žalobkyně silničním správním úřadem povolen prodej vozidla Škoda Octavia červené barvy, SPZ SPZ, ve veřejné dražbě podle § 19d zákona o pozemních komunikacích. Podle odůvodnění rozhodnutí žalobkyně vyzvala žalovaného k odstranění důvodu, pro který vozidlo nesmělo být provozováno na pozemních komunikacích, nebo k odstranění vozidla z pozemní komunikace v adresa před objektem č. 2225/10 do 2 měsíců od zveřejnění výzvy, která byla na úřední desce úřadu vydávajícího rozhodnutí vyvěšena od 10. 2. 2021 do 12. 4. 2021, neboť poštou doručovanou výzvu si žalovaný nevyzvedl. Dále byl podle odůvodnění rozhodnutí žalovaný o možnosti vyzvednout odstraněné vozidlo ve lhůtě do 1. 9. 2021 vyrozuměn žalobkyní oznámením vyvěšeným na úřední desce úřadu vydávajícího rozhodnutí od 2. 6. 2021 do 1. 9. 2021, neboť poštou doručované oznámení si žalovaný nevyzvedl. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 9. 2. 2022, jak soud zjistil z oznámení ze dne 11. 2. 2022 (č. l. 5).

9. Z potvrzení o udělení příklepu ze dne 3. 5. 2022, č. j. 220 EX 2947/22-80, 220 Dr 3/22-80 (č. l. 12) soud zjistil, že dne 3. 5. 2022 byl v dražbě vozidla Škoda Octavia červené barvy, SPZ SPZ prováděné soudním exekutorem Mgr. Michalem Suchánkem, Exekutorský úřad Praha 9, na základě smlouvy uzavřené s žalobkyní jako osobou oprávněnou disponovat s movitými věcmi udělen příklep vydražiteli, který učinil nejvyšší podání ve výši 6 000 Kč a toto ihned zaplatil.

10. Dále soud z nařízení ze dne 12. 2. 2013 o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti jako přílohy č. 1 usnesení Rady hlavního města Prahy č. 184 ze dne 12. 2. 2013 (č. l. 26–28) zjistil, že maximální cena za jeden nucený úplný odtah vozidla na území hlavního města Prahy (§ 3 odst. 1) zahrnující příjezd na místo odtahu, video/fotodokumentaci, naložení vozidla, převoz vozidla na parkoviště, složení vozidla na parkovišti, kontrolu a převzetí vozidla na parkovišti a další administrativní úkony spojené s evidencí vozidla a platbami [§ 3 odst. 6 písm. a)] činila 1 900 Kč [§ 2 odst. 1 písm. a)] a maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel zahrnující střežení vozidla, nutné přemisťování vozidla na parkovišti v době střežení, výdej vozidla včetně kontroly stavu vozidla a další administrativní úkony spojené s přijetím úhrady, vydáním vozidla a přejímkou jeho vlastníkem [§ 3 odst. 6 písm. e)] činila 250 Kč za první až třetí byť i jen započatý den [§ 2 odst. 3 písm. a)], 400 Kč za čtvrtý až sto osmdesátý byť i jen započatý den ode dne přitažení vozidla na parkoviště [§ 2 odst. 3 písm. b)] a 50 Kč za sto osmdesátý první a každý další den [§ 2 odst. 3 písm. c)].

11. Konečně z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 12. 2. 2024 (č. l. 11) včetně vrácené obálky s dodejkou (č. l. 10) soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 77 000 Kč dopisem ze dne 12. 2. 2024. Poštovní zásilka byla dne 15. 2. 2024 odeslána zpět žalobkyni s informací, že žalovaný je na uvedené adrese adresa, neznámý a že na uvedené adrese sídlí pouze městský úřad.

12. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých písemných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Na veřejně přístupné pozemní komunikaci bylo odstaveno silniční vozidlo, u něhož před více než 6 měsíci marně uplynula lhůta pro provedení jeho pravidelné technické prohlídky, a nemohlo tak být provozováno na pozemních komunikacích, a žalovaný byl v registru silničních vozidel zapsán jako provozovatel tohoto silničního vozidla. Výkon správy pozemní komunikace byl zajišťován prostřednictvím žalobkyně zřízené a ovládané vlastníkem pozemní komunikace. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k odstranění důvodu, pro který vozidlo nesmělo být provozováno na pozemních komunikacích, nebo k odstranění a odstavení vozidla mimo takovou pozemní komunikaci, a to výzvou zveřejněnou na úřední desce městské části, v jejímž územním obvodu se pozemní komunikace nachází, neboť do vlastních rukou žalovaného se výzvu doručit nepodařilo. Po marném uplynutí 2 měsíců ode dne zveřejnění výzvy žalobkyně vozidlo z pozemní komunikace odstranila a odstavila je na jí provozovaném střeženém parkovišti. Žalovanému oznámila místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí, a to opět oznámením zveřejněným na úřední desce městské části, v jejímž územním obvodu se nachází pozemní komunikace, ze které bylo vozidlo odstraněno, protože do vlastních rukou žalovaného se oznámení doručit nepodařilo. Po uplynutí 3 měsíců ode dne zveřejnění oznámení silniční správní úřad na návrh žalobkyně rozhodl o povolení prodeje silničního vozidla ve veřejné dražbě. Silniční vozidlo bylo prodáno v dražbě za 6 000 Kč. Náklady na odstranění silničního vozidla z pozemní komunikace a jeho odstavení na vhodném místě činily 1 900 Kč za odtah a 80 750 Kč za parkovné. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení těchto nákladů písemnou výzvou zaslanou žalovanému na adresu místa jeho trvalého pobytu, odkud byla dne 15. 2. 2024 odeslána zpět žalobkyni.

13. Podle § 9 odst. 3 věty druhé zákona o pozemních komunikacích „výkon správy může vlastník dálnice, silnice nebo místní komunikace zajišťovat prostřednictvím správce, jímž je právnická osoba zřízená nebo založená vlastníkem dálnice, silnice nebo místní komunikace za podmínky, že je vůči ní vlastník po celou dobu výkonu správy ovládající osobou.“ 14. Podle § 19 odst. 2 písm. h) zákona o pozemních komunikacích „[…] Na dálnicích, silnicích a místních komunikacích je dále zakázáno odstavovat silniční vozidlo, které po dobu více než 6 měsíců nesmí být podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích provozováno na pozemních komunikacích z důvodu marného uplynutí lhůty pro provedení pravidelné technické prohlídky nebo technické nezpůsobilosti vozidla zjištěné technickou prohlídkou nebo technickou silniční kontrolou“.

15. Podle § 19d odst. 1 zákona o pozemních komunikacích ve znění účinném do 31. 12. 2021 „vlastník pozemní komunikace je oprávněn vyzvat provozovatele silničního vozidla, které je v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h) odstaveno na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, aby odstranil důvod, pro který nesmí být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, nebo vozidlo odstranil a odstavil mimo takovou pozemní komunikaci.“ Podle § 19d odst. 2 zákona o pozemních komunikacích ve znění účinném do 31. 12. 2021 „po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla výzva podle odstavce 1 doručena provozovateli vozidla, je vlastník pozemní komunikace oprávněn vozidlo z pozemní komunikace odstranit a odstavit jej na vhodném místě; v takovém případě oznámí provozovateli vozidla místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo odstranit.“ Podle § 19d odst. 3 zákona o pozemních komunikacích „pro účely doručování výzvy podle odstavce 1 a oznámení podle odstavce 2 se použije § 19b odst. 7 obdobně.“ 16. Podle § 19b odst. 7 zákona o pozemních komunikacích „oznámení podle odstavce 1 a výzvu podle odstavce 5 doručuje vlastník pozemní komunikace do vlastních rukou. Za tímto účelem je oprávněn vyžádat si poskytnutí údajů o provozovateli silničního vozidla zapsaných v registru silničních vozidel. Nepodaří-li se doručit do vlastních rukou nebo nepodaří-li se zjistit provozovatele silničního vozidla, doručování do vlastních rukou lze nahradit zveřejněním výzvy nebo oznámení na úřední desce obce, v jejímž územním obvodu se nachází pozemní komunikace, ze které bylo vozidlo odstraněno, popřípadě také jiným způsobem v místě obvyklým. Lhůty se v takovém případě počítají ode dne zveřejnění na úřední desce.“ 17. Podle § 19d odst. 4 zákona o pozemních komunikacích ve znění účinném do 31. 12. 2021, „nevyzvedne-li si provozovatel silniční vozidlo ve lhůtě 3 měsíců od doručení oznámení podle odstavce 2, rozhodne silniční správní úřad příslušný podle pozemní komunikace, ze které bylo silniční vozidlo odstraněno, na návrh vlastníka pozemní komunikace o povolení prodeje silničního vozidla ve veřejné dražbě. Silniční správní úřad prodej silničního vozidla nepovolí, pokud nebyly dodrženy podmínky nebo postup podle odstavců 1 a 2, provozovatel projevil vůli silniční vozidlo vyzvednout, nebo pokud zjistí závažné důvody, které brání provozovateli silniční vozidlo vyzvednout. Je-li prodej silničního vozidla povolen, je vlastník pozemní komunikace, ze které bylo odstraněno, oprávněn jej prodat na náklady jeho provozovatele. § 19b odst. 4 až 6 a 8 se použijí přiměřeně.“ 18. Podle § 19b odst. 6 věty první zákona o pozemních komunikacích „vlastník pozemní komunikace je oprávněn z částky získané z prodeje uhradit náklady podle odstavců 2 [poznámka soudu: tj. náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla] a 3, nese-li tyto náklady provozovatel silničního vozidla.“ 19. Podle § 19d odst. 5 věty první zákona o pozemních komunikacích ve znění účinném do 31. 12. 2021 „pro účely postupu podle odstavce 1 je vlastník pozemní komunikace, který má důvodné podezření, že je silniční vozidlo na pozemní komunikaci odstaveno v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h), oprávněn vyžádat si poskytnutí údajů rozhodných pro ověření tohoto podezření a údajů o provozovateli silničního vozidla zapsaných v registru silničních vozidel.“ 20. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. „[ž]alobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.“ Podle § 96 odst. 2 věty první o. s. ř., „[j]e-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví.“ Podle § 96 odst. 3 věty první o. s. ř., „[j]estliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.“ Podle § 96 odst. 4 o. s. ř. „[u]stanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.“ 21. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že na pozemní komunikaci, jejíž správu zajišťuje žalobkyně v souladu s § 9 odst. 3 větou druhou zákona o pozemních komunikacích, bylo v rozporu se zákazem podle § 19 odst. 2 písm. h) zákona o pozemních komunikacích odstaveno silniční vozidlo, které po dobu více než 6 měsíců nesmělo být provozováno na pozemních komunikacích z důvodu marného uplynutí lhůty pro provedení pravidelné technické prohlídky. Provozovatelem vozidla byl žalovaný v souladu s § 19d odst. 5 větou první zákona o pozemních komunikacích ve znění účinném do 31. 12. 2021. Žalobkyně podle § 19d odst. 1 zákona o pozemních komunikacích ve znění účinném do 31. 12. 2013 a podle § 19d odst. 3 ve spojení s § 19b odst. 7 zákona o pozemních komunikacích vyzvala žalovaného k odstranění důvodu, pro který vozidlo nesmělo být provozováno na pozemních komunikacích, nebo k odstranění a odstavení vozidla mimo takovou pozemní komunikaci. Po marném uplynutí lhůty podle § 19d odst. 2 zákona o pozemních komunikacích ve znění účinném do 31. 12. 2021 žalobkyně vozidlo z pozemní komunikace odstranila a odstavila je na vhodném místě, přičemž žalovanému oznámila místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla v celkové výši 82 650 Kč proto nese žalovaný. Vozidlo bylo následně prodáno v dražbě na základě povolení prodeje silničním správním úřadem podle § 19d odst. 4 zákona o pozemních komunikacích ve znění účinném do 31. 12. 2021. Částku získanou z tohoto prodeje v žalobkyní tvrzené výši 6 500 Kč, jež není nižší než částka zjištěná soudem z písemných důkazů, žalobkyně v souladu s § 19b odst. 6 větou první zákona o pozemních komunikacích použila na částečnou úhradou výše uvedených nákladů, jejichž neuhrazená část proto činí 76 150 Kč. Uvedenou částku byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni na její výzvu podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), přičemž dnem dojití výzvy žalovanému je s ohledem na § 570 odst. 1 část věty za středníkem o. z. den 15. 2. 2024, kdy byla zásilka doručovaná žalovanému na adresu místa jeho trvalého pobytu odeslána zpět žalobkyni.

22. Jelikož žalobkyně vzala podanou žalobu zčásti zpět podle § 96 odst. 1 o. s. ř., soud v souladu s tímto jejím úkonem v rozsahu zpětvzetí, tedy co do částky 850 Kč s úrokem z prodlení ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů, a to z částky 850 Kč od 17. 2. 2024 do zaplacení, řízení zastavil podle § 96 odst. 2 věty první o. s. ř. Stanovisko žalovaného k částečnému zpětvzetí žaloby soud nezjišťoval, neboť toho podle § 96 odst. 4 o. s. ř. nebylo potřeba, protože ke zpětvzetí došlo dříve, než začalo jednání.

23. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co do částky 76 150 Kč, soud žalobě vyhověl, a to včetně příslušenství tvořeného úrokem z prodlení, neboť nesplacením peněžitého dluhu řádně a včas na základě výzvy žalobkyně se žalovaný následujícího dne dostal do prodlení podle § 1968 o. z., čímž mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy ročně ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první, nikoliv poslední, den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, nikoliv kalendářního pololetí předchozího, zvýšené o 8 procentních bodů. Ke dni 1. 1. 2024 jako prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, byla Českou národní bankou stanovena repo sazba ve výši 6,75 % ročně. Výše úroku z prodlení proto činí 14,75 % ročně. Úrok z prodlení soud s ohledem na § 153 odst. 2 o. s. ř. přiznal až ode dne 17. 2. 2024, jak žalobkyně požadovala.

24. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř. tak, že právo na náhradu nákladů řízení přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější než žalovaný. Žalobkyně byla ve věci úspěšná co do částky 76 150 Kč s příslušenstvím, neboť v tomto rozsahu soud žalobě vyhověl. Současně žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 850 Kč s příslušenstvím a soud v tomto rozsahu řízení zastavil. Při předmětu řízení tvořeném částkou 77 000 Kč s příslušenstvím proto žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu přibližně 98,9 %, zatímco svým zpětvzetím žaloby zavinila, že řízení bylo zastaveno v rozsahu přibližně 1,1 % předmětu řízení. Rozdíl mezi rozsahem úspěchu žalobkyně na straně jedné a rozsahem, v němž bylo řízení vinou žalobkyně zastaveno, na straně druhé činí přibližně 97,8 % (98,9 % − 1,1 % = 97,8 %). Právě v rozsahu 97,8 % má proto žalobkyně vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení.

25. Náklady řízení žalobkyně ve výši 4 450 Kč jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem v částce 3 850 Kč a paušální náhradou hotových výdajů v řízení nezastoupené žalobkyně podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. po 300 Kč za každý ze 2 úkonů (písemné podání nebo návrh ve věci samé a výzva k plnění). Náhrada nákladů řízení žalobkyně tak činí 4 352,10 Kč.

26. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

27. Soud nemohl rozhodnout, že by se žalobkyni vracel přeplatek na soudním poplatku podle § 6a odst. 3 vět třetí a poslední zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o soudních poplatcích“) za řízení před soudem prvního stupně podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků v příloze k zákonu o soudních poplatcích, neboť podle této položky vypočtený uvažovaný přeplatek by nedosáhl ani minimální výše 1 000 Kč vyžadované pro jeho vznik a vrácení v § 10 odst. 4 zákona o soudních poplatcích. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kladně. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.