25 C 44/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vybíralovou, LL.M. ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o stanovení výživného nerozvedené manželce

I. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni počínaje dnem [datum] výživným ve výši 5 000 Kč měsíčně, splatným vždy do každého 10. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně.

II. Dlužné výživné za dobu od [datum] do [datum] v celkové výši 31 935 Kč je žalovaný povinen splatit do jednoho měsíce od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 83 006 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaný je povinen uhradit České republice, Okresnímu soudu v Kladně na soudním poplatku částku 3 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou došlou soudu dne [datum] určení výživného pro nerozvedenou manželku ve výši 5 000 Kč měsíčně. Návrh odůvodnila tím, že manželství účastníků trvá, žijí odděleně pro chování žalovaného vůči její osobě, podala na něj trestní oznámení pro trestný čin loupeže a omezování osobní svobody, ten byl následně vzat do vazby. Během společného soužití se žalovaný k žalobkyni choval násilnicky, psychicky i fyzicky jí týral, i v minulosti na něj podala trestní oznámení a byl vykázán ze společného bydliště. Možnosti žalobkyně dosahovat příjmu, který by jí zajistil přijatelnou životní úroveň, jsou z důvodu péče o 7 společných nezletilých dětí minimální (v době podání žaloby byla žalobkyně těhotná). Vlastní dům v [anonymizováno], příjmy má pouze ve formě peněžité pomoci od státu a její výdaje jsou spojené s užíváním rodinného domu, provozem automobilu a telefonu. Žalovaný má vysokoškolské vzdělání, vlastní minimálně nemovitosti na adrese svého trvalého pobytu, do července 2021 byl společníkem ve [právnická osoba] s.r.o. a má zaměstnanecký příjem. Žalovaný kupuje dětem hodnotné dárky. Současně podala návrh na vydání předběžného opatření.

2. Žalovaný s návrhem nesouhlasil a uvedl, že žalobkyně žalovaného křivě obvinila a trestní oznámení se nezakládalo na pravdě, rovněž mu odcizila 247 000 Kč z místa jeho bydliště. Lživým obviněním žalobkyně samovolně zapříčinila rozpad společné domácnosti a stanovení výživného by bylo v rozporu s dobrými mravy. Nezletilý společný syn [jméno] vypověděl, že v případě, kdy svědčil proti žalovanému, tak činil na výslovnou žádost žalobkyně. Nadto byla v březnu 2020 na výslovnou žádost žalobkyně v návaznosti na zúžení společného jmění manželů sepsána listina inkorporovaná do notářského zápisu, ve které se oba účastníci vzdávají práva na výživné, nelze tudíž žalovanému povinnost k placení výživného žalobkyni uložit.

3. Okresní soud v Kladně usnesením ze dne 25. 8. 2021 č.j. 25 C 44/2021 - 39 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 19. 10. 2021, č.j. 21 Co 249/2021 – 63 rozhodl o předběžné vyživovací povinnosti žalovaného vůči žalobkyni ve výši 2 000 Kč, v části předběžně určeného výživného bylo rozhodnutí vykonatelné dnem [datum].

4. Vzhledem k tomu, že oba účastníci jsou občané Moldávie s bydlištěm na území České republiky, jde o tzv. věc s cizím (mezinárodním) prvkem, v níž je soud povinen zkoumat svou mezinárodní příslušnost. Pro posouzení této otázky je třeba postupovat podle Smlouvy mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních ([příjmení], [datum]; [číslo] Sb.), přičemž dle čl. 25 odst. 1 této smlouvy osobní a majetkové vztahy manželů se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají společné bydliště. Dle odst. 5 téhož článku k řízení o osobních a majetkových vztazích manželů je dána pravomoc orgánů smluvní strany, jejíž právní řád má být použit podle odstavce 1. Tím je dána pravomoc českého soudu v souzené věci rozhodnout dle českého právního řádu.

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že jsou manželé od [datum], mají 7 společných nezletilých dětí, a to [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], [jméno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum], [jméno] [celé jméno žalobce], narozenou [datum], [celé jméno žalovaného], narozeného [datum], Spiridona [celé jméno žalobce], narozeného [datum], [jméno] [celé jméno žalobce], narozenou [datum]. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], narozené [datum], probíhá řízení o popření otcovství k návrhu žalovaného. Řízení ve věci poměrů nezletilých dosud nebylo pravomocně skončeno. Účastníci žijí od [datum] odděleně, žalobkyně žije aktuálně v domě v jejím vlastnictví v [anonymizováno], [ulice a číslo], společně s nezletilými [jméno], Mariou, [jméno], Spiridonem, [jméno] a [jméno]. Žalovaný žije v domě v jeho vlastnictví v [adresa žalobce a žalovaného] společně s nezletilými [jméno] a [jméno]. Oba účastníci jsou zdraví a mají vysokoškolské vzdělání. Žalovaný platí výživné žalobkyni 2 000 Kč měsíčně (odstavec 3), dále výživné na společné nezletilé děti dle nepravomocného rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 20. 10. 2021, č.j. 42 P 237/2020-1018, celkem 21 700 Kč měsíčně (odstavec 7) a výživné pro nezletilou [jméno] 1 000 Kč měsíčně dle usnesení Okresního soudu v Kladně o nařízení předběžného opatření ze dne 18. 2. 2022, č.j. 42 P 237/2020-1129 (odstavec 7). Žalovaný rovněž vlastní dům v [obec]. Do [datum] byl žalovaný zapsán v rejstříku jako jediný společník [právnická osoba] s.r.o., [IČO].

6. Z výpisu ze systému soudu bylo zjištěno, že je u Okresního soudu v Kladně vedeno řízení o rozvodu účastníků (č.l. 118).

7. Z usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 18. 3. 2021, č.j. 42 P 237/2020-336 (č.l. 29 – 31) bylo soudu prokázáno, že žalovaný byl povinen předběžně přispívat na přispívat na výživu společných nezletilých dětí celkem 6 900 Kč. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 20. 10. 2021, č.j. 42 P 237/2020-1018 (č.l. 173 – 184), který je předběžně vykonatelný v části výživného, bylo prokázáno, že žalovaný je povinen počínaje od [datum] měsíčně platit na výživu nezletilého [jméno] částku 4 800 Kč, na nezletilou [jméno] částku 4 600 Kč, na nezletilého [jméno] částku 4 300 Kč, na nezletilého [příjmení] částku 4 100 Kč, na nezletilou [jméno] částku 3 900 Kč. Žalobkyně je naopak povinna přispívat počínaje stejným datem měsíčně na výživu nezletilého [jméno] částku 500 Kč a na nezletilého [jméno] částku 400 Kč. Z usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 18. 2. 2022, č.j. 42 P 237/2020-1129 (č.l. 185 – 186) bylo prokázáno, že žalovaný je povinen platit na výživu nezletilé [jméno] částku 1 000 Kč.

8. Z informací z listin získaných nahlížením do katastru nemovitostí (č.l. 12, 13, 94, 95) a výpisu z katastru nemovitostí (č.l. 153 – 154) bylo soudem zjištěno, že žalobkyně je vedena jako vlastník rodinného domu v [anonymizováno] a žalovaný jako vlastník rodinného domu a dalších nemovitostí v [anonymizováno]. K zajištění pohledávky ve výši 2 705 000 Kč je evidováno zástavní právo k parc. č. St. 53 a parc. [číslo] v obci [obec] ve prospěch [právnická osoba] Oba účastníci jsou vlastníci ideální poloviny pozemku parc. [číslo] (zahrada) v [anonymizováno].

9. Z neúplného oznámení o přiznání přídavků na děti ze dne [datum] (č.l. 15) bylo zjištěno, že žalobkyni byly přiznány přídavky na děti měsíčně ve výši 800 Kč pro [jméno], 800 Kč pro Spiridona, 910 Kč pro [jméno], 910 Kč pro [jméno] a 910 Kč pro [jméno]. Z rozhodnutí úřadu práce o příspěvku na živobytí ze dne [datum] (č.l. 25) bylo zjištěno, že žalobkyně od [datum] pobírala příspěvek na živobytí ve výši 5 098 Kč měsíčně. Z příjmového dokladu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná zaplatila za odvoz odpadu za sebe, [jméno] a [jméno] v 1. pololetí 2021 částku 750 Kč. Z faktury za internet ze dne [datum] (č.l. 18) bylo zjištěno, že za období [datum] – [datum] bylo žalobkyni fakturováno za připojení k internetu celkem 2 496 Kč. Z předpisu záloh elektřiny a plynu ze dne [datum] bylo zjištěno, že počínaje lednem 2022 je žalobkyni stanovena záloha ve výši 4 000 Kč měsíčně na odběr elektřiny a záloha 4 000 Kč měsíčně na odběr plynu.

10. Z protokolu o jednání ve věci sp. zn. 42 P 237/2020 ze dne 16. 8. 2021 (č.l. 7- 11) bylo soudem zjištěno, že u jednání žalovaný prostřednictvím svého zástupce uvedl, že [právnická osoba] s.r.o. prodal za 60 000 euro, což je cena stanovená znaleckým posudkem, nyní zde působí pouze jako jednatel. Žalovaný sám uvedl, že není pravda, že si žalobkyně vydělávala na obživu, když byl ve vazbě, vzala mu z trezoru 247 000 Kč. Děti za ním mohou kdykoli přijít, když něco potřebují a on jim to poskytne, žalobkyně chodí na brigádu, jen aby ukázala, že nemá peníze. Žalovaná nikdy nepracovala, všechno jí vždy kupoval on. I ty motorky, čtyřkolky, které odcizila. Dětem kupoval oblečení, mobily i drahé hračky. Děti se za žalobkyni styděly, když uklízela po domech v [obec] a okolí a brala si oblečení z charity. Žalobkyně pak řekla synům, že pokud se jim to nelíbí, mohou odejít, a proto šli [jméno] s [jméno] k němu. V [anonymizováno] se dozvěděl, že děti potřebují telefony, [jméno] musel dát svůj [jméno], tak [jméno] koupil telefon k narozeninám a [jméno] ho také poprosila o telefon, aby s ním mohla mluvit, ale to jí žalobkyně zakázala. Telefony stály 12 000 Kč a 5 000 Kč, dárky jim koupil, bylo to k narozeninám. Pokud by děti byly svěřeny jemu, nechce po žalobkyni žádné alimenty, má dům, má všechno, bude pracovat klidně 20 hodin denně. Pokud budou děti u žalobkyně, udělá z nich sociálně slabé. Nikdy děti nenaváděl, aby něco říkaly u soudu, chce, aby mluvily pravdu. Vozidlo HOBBY přívěs speciální obytný převedl ze společnosti za částku 471 000 Kč. [příjmení] [příjmení] bylo převedeno asi za částku 300 000 Kč a vozidlo JEEP bylo prodáno asi za 150 000 Kč [anonymizováno] [celé jméno žalobce], což je jeho bratr. Peníze použil pro rodinu na rodinné potřeby. [příjmení] [právnická osoba] s.r.o. vkládal peníze, když na tom byla špatně, protože mu pak společnost dlužila, tak si bral peníze on, když je potřeboval. K dotazu soudu žalovaný nejprve uvedl, že další účet nemá, následně uvedl, že má další 3 účty, mezi nimi i spořicí účet. Platby od [právnická osoba] na soukromý účet žalovaného žalovaný vysvětlil tak, že se jednalo o zálohy na vodovod, posílal je na soukromý účet, aby mohl kupovat naftu. Rovněž si od [právnická osoba] půjčil finance na rekonstrukci v [obec]. Zástupce žalovaného dodal, že žalovaný ostatní účty neužívá, jsou s nulovou hodnotou, proto je neuvedl. Při jednání opatrovnický soud provedl originál ústavního znaleckého posudku ze dne [datum], jehož zpracovatelem je ÚVN. Z něho opatrovnický soud zjistil, že v rámci trestního řízení vedeného proti žalovanému ve věci loupeže a omezování osobní svobody byl zpracován znalecký posudek s posouzením duševního stavu nezletilých [jméno] a [jméno], mimo jiné bylo znalcem zjištěno, že u obou nelze vyloučit tendenci žalovaného ovlivňovat nezletilé ke změně výpovědi v jeho prospěch. Ani u jednoho z nezletilých nebyl zjištěn syndrom týrané osoby. Žalovaný při svém účastnickém výslechu uvedl, že bydlí v domě v [obec], momentálně tam bydlí on, [jméno] a [jméno]. Bydlí ve vlastním domě, na který má hypotéku, kterou splácí ve výši 12 500 Kč měsíčně. Je to třípatrový dům, ve spodním patře je bytová jednotka 2+1 a dále je tam 7 pokojů a ložnice, dům má 7 koupelen, část domu by se dala pronajímat. Vedle hypotéky hradí 8 000 Kč měsíčně za topení a elektřinu, dům má vlastní studnu. Za odpady vynaloží 3 000 Kč za rok. Dům je zrekonstruovaný, rekonstrukce probíhala poslední 2 roky, přítelkyni nemá, zvýšené výdaje se svým zdravotním stavem nemá, má vzdělání vysokoškolské v oboru stavební inženýrství. Příjmy činí 30 000 Kč čistého měsíčně, pracuje u [právnická osoba] systém a je jednatelem ve [právnická osoba] s.r.o. od [datum]. Společnost prodal za 60 000 euro, musel tak činit, protože měl dluhy, které musel splácet. Společnost nezačala krachovat, předtím nemusel dluhy splácet, protože to vše fungovalo, přestalo to fungovat, až když na něj žalobkyně začala podávat trestní oznámení. Mzdu od KB mu buď odpočítají z dluhu, nebo mu ji dají v hotovosti. U [právnická osoba] s.r.o. dostává odměnu rovněž v hotovosti, doklady a potvrzení o příjmech nedonesl. Společnost chtěl prodat hned potom, co se vrátil z vězení, protože to se mu ozvali lidé, že chtějí vrátit peníze, co jim dlužil. Další vyživovací povinnosti nemá. Naftu a telefony mu hradí firma, za jídlo pro sebe a děti vynaloží 5 000 Kč měsíčně, jiné výdaje nemá. Neplatí si spoření, ale hradí pojištění domu ve výši 2 500 Kč ročně. Má dluhy asi 14 milionů, které splácí asi po 300 euro měsíčně. Dluhy vznikly tak, že koupil 3 domy a ty rekonstruoval. Jeden z těch domů je dům žalobkyně na [anonymizováno] v hodnotě 10 mil. Kč. Vlastní dva domy, jeden v [anonymizováno] a druhý v [obec]. Jako vysvětlení ohledně platby ze dne [datum] žalovaný uvedl, že peníze dostával od [jméno] [příjmení], celkem mu dal 1 300 000 Kč, on mu oplátkou zajistil pozemek v [anonymizováno]. Dále vlastní pouze [anonymizováno] 815, jiné automobily nevlastní. V [obec] vlastní pozemky kolem domu, jedná se o travní porost. Jiný movitý majetek nevlastní, cenné papíry nemá. [právnická osoba] nenese zisk, je připravena pro děti, aby mohli podnikat společně. Nyní má úspory ve výši 70 000 Kč 60 000 euro, které získal za prodej společnosti, vynaložil na úhradu svých osobních dluhů. To může doložit. Kdyby šly děti k němu, ihned by rozjel společnost [právnická osoba] protože by měl pro koho vykonávat činnost, když děti u něj nebudou, bude zaměstnaný. [příjmení] o děti by zvládl, má zde dva bratry, švagrovou a neteř, která se chce k nim přestěhovat, a on chodí do práce asi jen na 2 hodiny denně, pokud by podnikal. Společnost převedl na [jméno] [příjmení], půjčil mu asi 8 500 000 Kč, zná ho již 10 let, je to jeho dlouholetý kamarád, věří si, dluhy společnosti vůči němu neřešil. Z těch 14 mil. dále dluží [jméno] [příjmení] 1,3 mil. Kč a KB společnosti 4,1 mil. Kč. Společnost ocenil znalec, znalecký posudek má k dispozici, jméno znalce neví. Společnost má teď jeden bagr, před prodejem jich měla více. Peníze z prodeje karavanu, [příjmení] a [anonymizováno] použil pro rodinu, směnku, kterou vystavil pan [příjmení] dne [datum] na 4 mil. Kč nemá, nebyla dosud proplacena. Kolik mu firma dlužila, neví ani přibližně, musel by se zeptat účetní. Smlouvy o půjčkách mezi ním a společností nebyly sepsány písemně. Jak uvedl, že mu [právnická osoba] posílala zálohy na naftu na osobní účet, fungovalo to tak, že koupil naftu a jim potom dal účtenky. Před týdnem byl s dětmi v Itálii na 4 dny. Byli u kamaráda v [anonymizováno], platil pouze za naftu, jinak tento rok na žádné dovolené nebyl. Z jednatelství ve [právnická osoba] s.r.o. má příjem asi 17 000 Kč měsíčně, nemá uzavřenu smlouvu o výkonu funkce, aktuálně nemá společnost žádné zakázky, i tak dostává odměnu, protože zakázky jsou nárazové, a když přijde zakázka tak musí hned nastoupit. Když měl společnost ještě on, nemohla fungovat, protože pořád musel řešit trestní oznámení. Neví přesně, kolik si vydělával, když měl ještě [právnická osoba] s.r.o., domů přinesl peníze v rozmezí 20- 40 000 Kč, zbytek investoval do stavby. [právnická osoba] vlastnila přívěs na přepravu lodí, karavan, ty využívali pro brigádníky, aby si odpočinuli, a občas je využil i on pro rodinu na dovolenou. Všechny výběry kartou z účtu může doložit fakturami, platil např. brigádníky. Platba 330 000 Kč [jméno] [příjmení] byla omyl, chybně zaslal tuto částku, správně měl poslat jen 33 000 Kč, jednalo se o platbu za okna pro firmu, která má sídlo v domě v [obec]. Rodinný dům v [obec] je v současné době v rekonstrukci, do které v současné době neinvestuje. Byt v [obec] má dvě samostatné jednotky. [příjmení] [jméno] našli soukromou školu za 22 000 Kč ročně, ještě ji ale nebyli vyjednat, protože žalobkyně nedala [jméno] pas, na který si našetřil, má ale v plánu mu to zaplatit až to bude možné, neklade si žádné podmínky. Za školu zaplatí i v případě, že budou děti svěřeny do péče žalobkyně. Žalovaný uvedl, že znalecký posudek předloží ve lhůtě 14 dnů, neboť je znalec na dovolené. [příjmení] 60 000 euro byla poslána na firemní účet [právnická osoba]

11. Z protokolu ve věci sp. zn. 42 P 237/2020 ze dne 22. 9. 2021 (č.l. 171 – 172) bylo soudem zjištěno, že státní zástupkyně při tomto jednání upřesnila své vyjádření učiněné při jednání dne [datum], nedošlo ke změně výpovědi chlapců [jméno] a [jméno], ale pouze [jméno], který vypovídal v rámci dvou řízení, jednou před Službou kriminální policie a vyšetřování dne [datum] kde uvedl, že žalovaný žalobkyni bije, vyvíjí na ni tlak a nadává jí. A dne [datum] před oddělení Policie [obec] – Venkov uvedl, že to co vypověděl u Službou kriminální policie a vyšetřování není pravda a že byl k tomu naveden žalobkyní. Žalovaný u jednání uvedl, že [jméno] a [jméno] mu řekli, že je v domě u žalobkyně nepořádek, proto to oznámil orgánu sociálně-právní ochrany dětí [obec] a žalobkyně nechtěla sociální pracovnici pustit dovnitř. Synové mu řekli, že žalobkyně pracovala od pondělí do soboty a pouze v neděli byla doma. Děti si prý musely i samy vařit. V [obec] bydlí jeho bratr [jméno] s přítelkyní a ta mu může pomoci, [jméno] pracuje ve firmě [právnická osoba] jako bagrista. V roce 2017 našetřil 700 000 Kč na okna, ale žalobkyně chtěla na dovolenou, pořídil karavan a jezdili dva měsíce po [anonymizováno]. Každý rok jezdili jako rodina na [anonymizováno], naposledy v roce 2019, v roce 2020 byl sám s dětmi. [příjmení] děti, kam chtějí, například i do aquaparku, kam s nimi žalobkyně chodit nechce. Žalobkyně na něj podala trestní oznámení několikrát a pak je brala zpět, myslí, že se bála psychologa, kde by musela říct pravdu. Když k němu přišli [jméno] s [jméno], měli s sebou jen staré oblečení, které jim koupil on, žalobkyně jim nechtěla vydat další věci, které např. potřebovali i k výuce a z charity jim nic nepořídila. Dětem vždy všechno kupoval on a teď [jméno] zaplatil školné ve výši 22 000 Kč. Žalobkyně chtěla peníze za pas i po [jméno], celkem tedy chtěla 5 000 Kč. [jméno] s [jméno] mu řekli, že žalobkyně si přivydělává uklízením v [anonymizováno] a v okolí a jednou sebou vzala i [jméno], který musel sekat trávník, a [jméno] nic za to nedala. S žalobkyní naposledy slavili narozeniny [datum]. Jeho příjmy jsou 32 000 Kč měsíčně. Zámek v domě v [obec] dosud nevyměnil, klíče měli [jméno] i žalobkyně. Společně s rodinou i žalobkyní byli na dovolené na [obec] v roce 2019, v roce 2020 už byl jen s dětmi, ale s [jméno] a [jméno] ne. Než ho vzali do vazby, měli s [anonymizováno] vynikající vztah. Má výpomoc i v současné době, bydlí u něj bratr s přítelkyní, které je 22 let. Občas vaří on, občas ona. [příjmení] pere i žehlí. Dům má zařízen pro sedm dětí. Když jsou děti předány ke styku, jsou čisté, ale mají na sobě pořád ty staré věci. Jednou přišly na styk hladové, jednou najedené. Když odcházel z domu žalované, což bylo asi před rokem a půl, byl rovněž zařízený, neví, jak to tam vypadá nyní. Je zaměstnán, jeho příjem je 32 000 Kč měsíčně, pokud by děti dostal do péče, rozjel by společnost [právnická osoba] [příjmení] koupil na firmu, ale využívali ho jako rodina, nepamatuje si, že by na firmu ještě pro rodinu něco pořizoval. Nemá problém koupit dětem nové oblečení, kdyby si řekly, rád to koupí, ale nechce, aby byl pak osočen z uplácení. Když ještě měl společnost, pro rodinu měl příjem 20 000 – 40 000 Kč a ten zbytek, co dával do stavby, jak již uvedl, to bylo asi 5 000 Kč měsíčně, jinak si na stavbu půjčoval. Co se týče placení ceny za [právnická osoba] s.r.o., část peněz dostal dříve, byly to zálohy. Výhrada zpětného prodeje byla sjednána, protože pokud se mu bude v budoucnu dařit, chtěl by ji koupit zpět. V tomto ustanovení smlouvy je uvedena jako doručovací adresa pana [příjmení], adresa domu v [obec], protože je to sídlo společnosti. Byla mezi nimi dohodnuta cena 60 000 euro i přesto, že znalecký posudek ocenil společnost na 0 Kč, protože ve společnosti ještě byly stroje a dohodli se, že se vezmou peníze z jeho dluhu. Dluh vznikal v průběhu 10 let. Kupní smlouvu na společnost sepsal JUDr. Veverka, ke zrušení společného jmění manželů došlo [datum], karavan byl pořízen předtím. Žalobkyně po něm chtěla 150 000 Kč na malování v [obec], chtěla po něm auto za 250 000 Kč a 600 euro měsíčně, aby se starala o děti a na výživném 90 000 Kč měsíčně. Dcera z předchozího vztahu se narodila v roce 1996, výživné na ni nehradí. Žalobkyně u jednání uvedla, že první trestní oznámení podávala v roce 2012, neuměla česky, nic neměla, nikoho neznala a vyhrožoval jí bratr žalovaného. Druhé trestní oznámení stáhla, protože jí vyhrožoval, že jí zničí psychicky. Každý v [obec] ho zná, má ještě jednu dceru a i ta říkala, že je to tyran. Děti má ráda a je ráda, že jsou [jméno] a [jméno] u žalovaného v pořádku. Žalovaný byl v minulosti stíhán za znásilnění a ji nutil ke styku s jinými muži.

12. Z notářského zápisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářky v [obec], bylo zjištěno, že dne [datum] účastníci podepsali smlouvu o režimu oddělených jmění manželů (č.l. 78-84). Z listiny ze dne [datum] (47, 58) bylo zjištěno, že účastníci podepsali téhož dne dokument, ve kterém je uvedeno, že účastníci uzavřeli [datum] dohodu o režimu oddělených jmění ve formě notářského zápisu Mgr. [jméno] [příjmení], notářky v [obec], pod č. NZ 149/ 2020, ve které si vypořádali jejich společné jmění manželů. V listině prohlásili, že po dobu manželství ani v případě rozvodu nebudou po sobě navzájem uplatňovat vyživovací povinnost. Jejich podpisy byly ověřeny jmenovanou notářkou. Z dopisu zástupce žalobkyně ze dne [datum] (č.l. 96) soud zjistil, že žalobkyně vůči žalovanému namítala neplatnost smlouvy o režimu oddělených jmění manželů.

13. Z rozvahy [právnická osoba] s.r.o. bylo zjištěno, že aktiva společnosti ke dni [datum] činila 5 083 000 Kč a pasiva 5 986 000 Kč (č.l. 26).

14. Z výkazu zisku a ztráty ke dni [datum] bylo zjištěno, že čistý obrat [právnická osoba] s.r.o. činil v roce 2018 částku 12 291 000 Kč a v roce 2019 částku 2 628 000 Kč (č.l. 32).

15. Z výpisu z obchodního rejstříku ze dne [datum] (č.l. 33) bylo zjištěno, že žalovaný byl dne [datum] vymazán jako společník [právnická osoba] s.r.o. a působil v rámci společnosti jako její jednatel.

16. Z protokolu o trestním oznámení ze dne [datum] (č.l. 99-101) bylo zjištěno, že žalobkyně na Policii ČR uvedla, že ji žalovaný fyzicky napadá, bije různými předměty a nutí ji mu doma sloužit. Omezuje ji v trávení času dle její svobodné vůle, v přístupu k rodinným financím a nutil ji k mimomanželskému sexu s jiným manželským párem, přitom pořídil fotografie, jejichž zveřejněním žalobkyni vydírá. Rovněž uvedla, že jí nutí k tomu, aby s ním zůstala, a to i pod pohrůžkou zabití jejího i její rodiny v [země].

17. Z potvrzení Policie ČR o vykázání ze dne [datum] (č.l. 98) bylo zjištěno, že žalovaný byl téhož dne vykázán ze společného obydlí na adrese [adresa žalobce a žalovaného], které obýval společně s žalobkyní jako ohroženou osobou.

18. Z potvrzení Policie ČR o vykázání ze dne [datum] (č.l. 97) bylo zjištěno, že žalovaný byl téhož dne vykázán ze společného obydlí na adrese [adresa žalobce a žalovaného], které obýval společně s žalobkyní jako ohroženou osobou.

19. Z usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] (č.l. 103-104) bylo zjištěno, že bylo zahájeno trestní stíhání osoby žalovaného s tím, že je obviněn ze spáchání přečinu omezování osobní svobody a dvou zvlášť závažných zločinů loupeže, kterých se měl dopustit tím, že v průběhu měsíce února roku 2021 v jeho rodinném domě v [adresa žalobce a žalovaného] ve 3. patře žalobkyni jako poškozenou proti její vůli uzamkl minimálně v jednom případě v ložnici a v jednom případě v dětském pokoji na celou noc přibližně od 22:00 hodin do 8:00 hodin, čímž poškozené vytvořil nesnadno překonatelnou překážku s úmyslem jí bez oprávnění bránit v užívání osobní svobody a volného pohybu, poškozenou pustil vždy až v uvedených ranních hodinách poté, co bouchala na dveře a křičela. Dále tím, že v době kolem 16:00 hodin dne [datum] na dětském hřišti přibližně 100 metrů od jeho rodinného domu v [adresa žalobce a žalovaného] se záměrem odcizit žalobkyni jako poškozené mobilní telefon značky Iphone 7+ v hodnotě 7 000 Kč, uchopil mobilní telefon, který žalobkyně pevně svírala v ruce, přetahoval se s poškozenou o uvedený mobilní telefon a ačkoliv se žalobkyně přibližně minutu snažila pevným úchopem zabránit odcizením, tak se žalovanému podařilo žalobkyni mobilní telefon z ruky vytrhnout, telefon si ponechal, odešel s ním a již jí ho nevrátil. A dále tím, že v blíže nezjištěné době v odpoledních hodinách dne [datum] v rodinném domě v [adresa žalobce a žalovaného], v 1. patře v kuchyni po předchozí hádce se záměrem odcizit žalobkyni jako poškozené její zlatý snubní prsten v hodnotě 15 000 Kč, který měla na prsteníčku levé ruky, uchopil svoji levou rukou levou ruku žalobkyně a se slovy„ ty prostitutko, kurvo, spíš se všema, jsi nikdo“ ji z prsteníčku za užití násilí pravou rukou snubní prsten strhl, prsten si následně ponechal a již jí ho nevrátil. K této věci byl dne [datum] vyslechnut nezletilý [jméno], který uvedl, že před týdnem, když nebyl doma kvůli žalovanému, tak mu volal jeho mladší bratr nezletilý [jméno], který byl vystrašený a řekl mu, že žalovaný udeřil žalobkyni kolenem a pěstí do zad a zavřel jí do pokoje a sebral jí mobil. Po dvou dnech se nezletilý [jméno] vrátil domů a žalovaný dělal jakoby nic. K odcizenému mobilnímu telefonu nezletilý [jméno] uvedl, že poslední tři dny se rodiče od rána do večera hádali a předevčírem, byl přítomen tomu, když žalovaný žalobkyni sebral před ním mobil, když žalobkyně mluvila po telefonu s kamarádkou. Dále uvedl, že když žalobkyně s kamarádkou telefonovala, tak žalovaný chtěl vědět, s kým mluví. Ona mu řekla, že mluví s kamarádkou a žalovaný chtěl, aby mu telefon dala. Žalobkyně nechtěla, tak jí ho žalovaný chtěl vzít a o ten telefon se začali přetahovat, při tom do sebe strkali a trvalo to asi tak minutu. Nakonec žalovaný žalobkyni telefon z ruky vytrhl. Dále uvedl, že se žalovaný choval k žalobkyni velmi násilnicky a hrubě, kdy jí mj. opakovaně z různých důvodů zamykal doma do různých místností, aby nemohla ven do doby, než se uklidní, což bylo na dobu hodinu nebo hodinu a půl. K věci Policie ČR uvedla, že byla provedena prohlídka žalobkyně jako poškozené, při které bylo zjištěno, že má na těle známky násilí spočívající v drobných oděrkách na pažích obou rukou a na zádech, což dle Policie ČR dosvědčuje tvrzení žalobkyně, že byla fyzicky napadena. Průběh odcizení mobilního telefonu popisuje žalobkyně i nezletilý [jméno] stejným způsobem. [jméno] [celé jméno žalobce], mj. uvedl, že mu žalobkyně ukázala, že jí žalovaný poranil na prstu, když jí strhl zlatý svatební prsten. Nezletilý [jméno] byl dotázán, zdali se žalovaný choval k žalobkyni nějak ošklivě mimo toho, že jí bil, na což uvedl, že žalobkyni opakovaně zamykal do různých místností, aby nemohla ven.

20. Z usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 14. 4. 2021, č.j. 14 To 215/2021-2021 (č.l. 28, [číslo]) bylo soudu prokázáno, že žalovanému bylo uloženo předběžné opatření zákazu styku s žalobkyní jako poškozenou v trestním řízení spočívající v nepřípustnosti kontaktování nebo vyhledávání žalobkyně, a to i prostřednictvím elektronických komunikací nebo jiných obdobných prostředků.

21. Z protokolu o výslechu svědka (nezletilého [anonymizováno]) ze dne [datum] (č.l. 85-88, 161 - 164) bylo zjištěno, že [jméno] vypověděl na Policii ČR, že v roce 2019 měli doma problémy, které pramenily od žalobkyně, ta ho naváděla, aby žalovaného neposlouchal a chtěla se s ním rozvést. Navedla ho, aby šel do zařízení pro děti na [obec] a řekl, že ho žalovaný psychicky a fyzicky týrá, zůstal tam měsíc a pak se vrátil domů. Situace se uklidnila, ale pak ho žalobkyně v roce 2019 navedla, aby zavolal policii, až začne hystericky křičet a následně při výslechu na policii uvedl, že chtěl žalovaný žalobkyni znásilnit a zbít, což opět učinil. V roce 2020 za ním žalobkyně opět přišla, že se chce s žalovaným rozvést a dostat ho do vězení. V tu dobu bydleli v [anonymizováno], a tak šla žalobkyně za žalovaným, aby na ni napsal dům v [anonymizováno], aby v případě žalovaného finančních problémů byla s dětmi zajištěná. To se stalo a pak mu žalobkyně řekla, že mohou utéct do [obec] i se všemi dětmi. Chtěli ale jen on a [jméno], ostatní zůstali s žalovaným. Nakonec se byla nucena vrátit do domu v [anonymizováno]. Nejdříve vše vypadalo v pohodě, ale žalobkyně plánovala se svým milencem, jak dostat žalovaného do vězení a sebrat mu všechny děti. Týden předtím, než byl žalovaný vzat do vazby, žalobkyně nebyla doma, protože se účastníci hodně hádali, žalobkyně měla již dokončený plán. V pátek přišla domů a následně odjela autobusem do [obec]. V sobotu byl žalovaný vzat do vazby. Žalobkyně ho navedla, aby na výslechu na policii uvedl, jak ho žalovaný bil, dusil, škrtil a nutil ho pracovat ve špatných podmínkách. [příjmení] záležet jen na něm, zda žalovaného zavřou nebo ne, což opět učinil. Obdobně žalobkyně navedla k výslechu i [jméno] a [jméno]. Incident s telefonem a prstenem ani vidět nemohl, protože výhledu zabraňuje sousední dům. [anonymizována dvě slova] s [jméno] incident vidět nemohli. V době, kdy byl žalovaný ve vězení, tak se žalobkyně se svým milencem dohodli, že odcizí z domu v [anonymizováno] všechny věci, které budou možné. [příjmení] a [jméno] jim s odcizením věcí museli pomoci. Milenec žalobkyně prodal věci svým kamarádům a peníze si s žalobkyní rozdělili. Žalobkyně mu sdělila, že z trezoru vyzvedla v domě v [anonymizováno] zhruba 250 000 Kč. Měla také navádět další svědkyně k výpovědím proti žalovanému. Dohnalo ho svědomí za to, co udělal žalovanému, protože to nebyla pravda. S žalobkyní nechtěl bydlet i proto, že byl v domě nepořádek, nestarala se o děti a domácnost a trávila čas s milencem nebo na brigádách. [příjmení] [jméno] mu v té době vyhrožoval, že ho zabije. Dle jeho názoru jsou děti u žalobkyně v ohrožení života. O plánech žalobkyně věděl, jelikož se s ním radila jako s nejstarším. K veškerým předchozím výpovědím ho navedla žalobkyně. Nemluvil s nikým o tom, co bude vypovídat, žalovaný mu sdělil, ať uvede pravdu. K žalovanému jako svému otci má pozitivní vztah, od doby, co je u něj, se ani jednou nepohádali. Žalobkyně mu nedala dárek k narozeninám, když si k ní v jejich den šel pro pas, který potřeboval pro zápis do školy. K dotazu [anonymizována dvě slova] uvedl, že žalobkyně byla při hádkách k žalovanému agresivní, hlasitě křičela a házela věcmi, měla kopnout žalovaného i do břicha. Když žalovaného zadrželi, myslel si, že to bylo kvůli plánu žalobkyně s telefonem, pak mu žalobkyně řekla, jak má vypovídat. Z balkonu není vidět na lavičku (kde došlo k incidentu) ani slyšet, co se mluví na hřišti. [příjmení] řekl, že incident viděl z balkonu, ho navedla žalobkyně. Žalobkyně ho od předchozí výpovědi na policii ve [část obce] nekontaktovala. K dotazu Mgr. [příjmení] uvedl, že nikdy neviděl, že by žalovaný žalobkyni napadl. Od žalovaného dárek k narozeninám nevyžadoval.

22. Z platebního rozpisu Úřadu práce České republiky za období od [datum] do [datum] (č.l. 119-120) soud zjistil, že žalobkyně obdržela v dubnu až listopadu 2021 rodičovský příspěvek 10 000 Kč měsíčně. Dále pobírala od dubna do června 2021 přídavky na děti, a to 1 000 Kč měsíčně na [jméno], 910 Kč měsíčně na [jméno], [jméno], [jméno], [jméno], Spiridona a [jméno]. Ze seznamu vyplacených dávek od Úřadu práce České republiky z [datum] (č.l. 121 – 122) soud zjistil, že žalobkyni byl vyplacen v březnu 2021 doplatek na bydlení v částce 1 058 Kč a příspěvek na živobytí v částce 12 940 Kč, v dubnu 2021 doplatek na bydlení v částce 2 158 Kč a příspěvek na živobytí v částce 12 940 Kč, v květnu a v červnu 2021 doplatek na bydlení v částce 88 Kč a příspěvek na živobytí v částce 8 110 Kč a v červenci a srpnu 2021 příspěvek na živobytí v částce 5 098 Kč. Z potvrzení o vyplacených dávkách nemocenského pojištění (peněžitá pomoc v mateřství) za období od [datum] do [datum] soud zjišťuje, že žalobkyni bylo vyplaceno v říjnu 2021 5 096 Kč, v listopadu 2021 5 460 Kč, v prosinci 2021 5 642 Kč, v lednu 2022 5 642 Kč a v únoru 2022 5 460 Kč.

23. Z výpisu z účtu žalobkyně za červen 2021 (č.l. 141 – 143) bylo zjištěno, že na účet byla připsána vratka 3 000 Kč za školu v přírodě [jméno], rodičovský příspěvek 10 000 Kč za květen 2021, 10 000 Kč od žalovaného, příspěvek na živobytí 8 110 Kč za červen 2021 a doplatek na bydlení 88 Kč za červen 2021. Z výpisu z účtu žalobkyně za červenec 2021 (č.l. 144 – 145) bylo zjištěno, že na účet byla připsána částka 14 000 Kč, částka 10 924,57 Kč, rodičovský příspěvek 10 000 Kč za červen 2021, 10 000 Kč od žalovaného a příspěvek na živobytí 5 098 Kč za červenec 2021. Při jednání žalobkyně uvedla, že si od bratra půjčila celkem 500 euro, v bance ji nejdříve poradili, že musí vybrat 14 000 Kč a následně byla stejná částka vložena na účet. Z výpisu z účtu žalobkyně za srpen 2021 (č.l. 146 – 147) bylo zjištěno, že na účet byla připsána částka 28 720 Kč představující rodičovský příspěvek za červenec 2021 a přídavky na děti za období dubna až června 2021, 6 900 Kč od žalovaného a příspěvek na živobytí 5 098 Kč za srpen 2021. Z výpisu z účtu žalobkyně za září 2021 (č.l. 148 – 149) bylo zjištěno, že na účet byl připsán rodičovský příspěvek 10 000 Kč za srpen 2021 a 8 900 Kč (6 900 Kč + 2 000 Kč) od žalovaného. Z výpisu z účtu žalobkyně za říjen 2021 (č.l. 131 – 132) bylo zjištěno, že na účet byl připsán rodičovský příspěvek 10 000 Kč za září 2021 a 6 700 Kč (4 700 Kč + 2 000 Kč) od žalovaného. Z výpisu z účtu žalobkyně za listopad 2021 (č.l. 133 – 134) bylo zjištěno, že na účet byl připsán rodičovský příspěvek 10 000 Kč za říjen 2021 a 6 700 Kč (4 700 Kč + 2 000 Kč) od žalovaného. Z výpisu z účtu žalobkyně za prosinec 2021 (č.l. 135 – 136) bylo zjištěno, že na účet byla připsána celkem částka 27 700 Kč od žalovaného (21 000 Kč + 4 700 Kč + 2 000 Kč). Z výpisu z účtu žalobkyně za leden 2022 (č.l. 129 – 130) bylo zjištěno, že na účet byla připsána částka 102 Kč od [jméno] [příjmení] a 27 700 Kč (25 700 Kč + 2 000 Kč) od žalovaného. Z výpisu z účtu žalobkyně za únor 2022 (č.l. 137 – 138) bylo zjištěno, že na účet byly připsány částky od dodavatelů energií (3 617 Kč, 6 491 Kč a 3 416 Kč), částka 29 860 Kč představující doplatek rodičovského příspěvek, rodičovský příspěvek 4 540 Kč a 27 700 Kč od žalovaného (15 700 Kč + 10 000 Kč + 2 000 Kč). Z výpisu z účtu žalobkyně za březen 2022 na č.l. 139 – 140 bylo zjištěno, že na účet byla připsána celkem částka 28 700 Kč od žalovaného (26 700 Kč + 2 000 Kč). Stran odepsaných částek z účtu za celé období soud zjistil, že se veskrze týkaly výdajů běžných při péči o děti, provozu domácnosti a rodinného domu a odpovídaly skutkovým zjištěním učiněným z dalších důkazů o přiznaných peněžitých dávkách od státu a stanovených zálohách na platby za odběr energií.

24. Z vyúčtování dodávky elektřiny za období od [datum] do [datum] (č.l. 165-167) soud zjistil, že žalovanému byla za odběr elektřiny v uvedeném období vyúčtována částka 110 401,13 Kč a stanoveny zálohy ve výši 8 980 Kč měsíčně počínaje červencem 2022. Z vyúčtování elektřiny za období od [datum] – [datum] (č.l. 155-156) soud zjistil, že žalovaný v uvedeném období zaplatil celkem za odběr elektřiny 41 117,41 Kč.

25. Z potvrzení [právnická osoba] s.r.o. (č.l. 157 a 157 p.v.) bylo zjištěno, že čistý měsíční příjem žalovaného za období od června 2021 do listopadu 2021 byl v částce 15 212 Kč.

26. Z potvrzení [právnická osoba] system [právnická osoba] (č.l. 158 a 158 p.v.) bylo zjištěno, že čistý měsíční příjem žalovaného za období od ledna 2021 do června 2021 byl v částce 10 314 Kč. Z okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne [datum] (č.l. 159) bylo zjištěno, že [právnická osoba] system [právnická osoba] s žalovaným zrušila pracovní poměr, když poté, co [datum] byl propuštěn z vazby, neodpracoval ani jednu směnu. Z potvrzení [právnická osoba] (č.l. 160) bylo zjištěno, že čistý měsíční příjem žalovaného za období od ledna 2022 do března 2022 byl v částce 14 589 Kč.

27. Při svém účastnickém výslechu žalobkyně uvedla, že její příjmy aktuálně tvoří výživné na děti a výživné na manželku celkem v částce 27 700 Kč a rodičovský příspěvek v částce 10 000 Kč měsíčně. Žádné jiné příjmy nemá. Měsíčně vydá za plyn a elektřinu 8 000 Kč, za vodu 1 200 Kč a 18 000 Kč za jídlo a drogerii. Stále bydlí se všemi svými dětmi kromě [jméno] a [jméno], kteří bydlí s žalovaným. Se syny, kteří bydlí s žalovaným, se nevídá. Za naftu vydá 2 000 Kč měsíčně. Od srpna 2021 není výdělečně činná. [příjmení] na dovolenou od srpna 2021 nejezdí, pouze na výlety. Žalovaný byl vykázán z domu v [anonymizováno] v květnu 2017, protože jí zbil a byl na ni agresivní. V listopadu 2019 byl také vykázán z jejich společného bydliště v [anonymizováno], protože ji také zbil a pokusil se ji znásilnit. V roce 2012 podala na žalovaného trestní oznámení, protože ji fyzicky a psychicky týral a nutil ji mít sex s jinými muži. Nikdy ji k tomu ale nedonutil, šla na policii, když spal. Někdy před rokem 2012 měli s žalovaným sex s jiným manželským párem, on to po ni vyžadoval, řekl, že to bude pouze jednou, ale nebyla to pravda, chtěl to i nadále. To již ale odmítla. Ten manželský pár našel žalovaný někde na internetu. Od žalovaného neodešla dřív, protože ji vyhrožoval, že jí vezme děti a zabije ji a její rodiče, kteří žijí v Moldávii, tam se dá za pár korun zařídit skoro vše. Byla blízko smrti, když ji žalovaný dusil v roce 2019, zachránil ji tenkrát [jméno], který zavolal na žalovaného„ táto, co děláš“ a potom zavolal policii. Během společného soužití s žalovaným neměla žádný přístup k penězům, vyjma těch, které byly na účtu, k němuž měla platební kartu, ale nevěděla nikdy, kolik je na tomto účtu peněz. Žalovaný měl účet zaheslovaný a nenechával ji na něm více než 2 000 Kč, což ji nestačilo na jídlo. Vždy musela pro peníze něco udělat, např. chodila bez podprsenky a kalhot. Jednou na [anonymizováno] ji s dětmi nechal bez peněz a sám odjel na závody a oni neměli ani na jídlo. [ulice] roku 2019, když se jí žalovaný pokusil znásilnit, byla pod velkým psychickým tlakem, řekl jí, že jí nebude týrat fyzicky, ale už jen psychicky, aby nemohla jít na policii. Říkal jí psychopatko, a že je psychicky nemocná, plánoval to dělat tak dlouho, dokud se psychicky nemocná nestane, což ji i řekl. Vzal jí všechny doklady a schoval je v garáži v domě v [anonymizováno], když tam přišla, tak ji celou dobu hlídal jeho zaměstnanec. Jeho tehdejší advokát [anonymizována dvě slova] žalovanému řekl, ať se stran majetku raději dohodnou, protože ho mají hodně, je tedy lepší se dohodnout, než aby se dělili na polovinu. Ona s tím souhlasila, chtěla hlavně, aby měla s dětmi, kde bydlet, proto přistoupila na to, že podepíše dohodu a jí připadne dům v [anonymizováno]. Když přišli k notářce, tak byla překvapená, že zahrada, která náleží k domu v [anonymizováno], má být ve vlastnictví žalovaného, proto se dohoda na místě měnila a nakonec je zahrada v jejich spoluvlastnictví. Žalovaný jí nechtěl dát smlouvu dopředu přečíst, a proto se při jednání u notářky ujišťovala hlavně o tom, že dům, kde bude bydlet ona s dětmi, připadne do jejího vlastnictví. Před jednáním u notářky ji žalovaný vyhrožoval, že pokud dohodu nepodepíše, tak skončí bez ničeho, vyhrožoval ji i při jednání, ale bylo to moldavsky, takže jim notářka nemohla rozumět. Notářka při jednání více mluvila s žalovaným, byla tam hodně psychicky vyřízená a nepamatuje si, že by se notářky ptala, zda musí podepsat i dohodu, týkající se vzdání se práva na výživné. Po podpisu dohody u notářky s žalovaným nadále bydleli, nechtěl ji dohodu ukázat, a tak kontaktovala po nějakém čase notářku, aby ji dohodu vydala a poradila se, jak to udělat, aby s žalovaným společně nežili. V létě 2020 došlo mezi ní a žalovaným ke konfliktu v [anonymizováno], kdy ji nutil uklízet po jeho zaměstnancích, s tím bez platby nesouhlasila, a tak utekla do [obec] skrze les společně s [jméno] a [jméno]. Viděla žalovaného, jak z domu v [anonymizováno] ukradl ikony, čekala, až odejde a pak společně s [jméno] a [jméno] odjela na tři dny ke kamarádce. V azylovém domě ji bez dokladů nikde nechtěli přijmout. Když odjela, tak se žalovaný odstěhoval se všemi dětmi do domu v [anonymizováno] a v domě v [anonymizováno] vyměnil zámek, takže když se tam vrátila, tak se do domu nedostala. Odděleně žili až do listopadu 2020, obnovila s žalovaným soužití, protože klečel na kolenou, že děti trpí a že už se tak chovat nebude. Když žili odděleně, tak vídala děti, které měl žalovaný ve faktické péči, jednou za 14 dní. Od listopadu 2020 bydleli společně v domě v Zájezdě, slíbil jí, že jí bude dávat peníze na děti a jídlo v částce 15 000 Kč měsíčně a zároveň, že může pronajmout dům v [anonymizováno] s tím, že veškerý příjem z pronájmu bude mít pro své potřeby a pro potřeby dětí. Nic z toho ale nedodržel, začali rekonstruovat dům v [anonymizováno] a pracovali na něm dlouho do noci. Když našla nájemce do domu v [anonymizováno], tak s pronájmem nakonec žalovaný nesouhlasil a chtěl, aby přepsala tento dům pouze na něj. Někdy kolem [datum] vše vygradovalo, žalovaný jí zničil kabelku a vzal telefon, předtím ji v únoru a březnu zamykal v pokojích a bil ji. Dne [datum] ji žalovaný nechtěl pustit do domu v [anonymizováno], proto přespala v domě v [anonymizováno] a druhý den ráno jela na policii, kde vypověděla o chování žalovaného vůči její osobě. Dne [datum] byl žalovaný vzat do vazby. Důvod, proč nešla podat trestní oznámení hned [datum], byla rodina. Pokus o znásilnění v roce 2019 na policii oznámila.

28. Žalovaný se svým účastnickým výslechem nesouhlasil s tím, že by nevypověděl nic jiného než v opatrovnickém řízení sp. zn. 42 P 237/2020.

29. Z předžalobní výzvy žalobkyně ze dne [datum] (č.l. 21) bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení výživného před podáním žaloby.

30. Soud na základě výše uvedených skutkových zjištění došel ke skutkovému závěru, že účastníci jsou manželé v rozvodovém řízení a mají 7 společných dětí, jejichž poměry dosud nebyly pravomocně upraveny. [příjmení] [jméno] [celé jméno žalobce], narozené [datum], probíhá řízení o popření otcovství k návrhu žalovaného. Účastníci žijí od [datum] odděleně, žalobkyně žije aktuálně v domě v jejím vlastnictví v [anonymizováno], [ulice a číslo], společně s nezletilými [jméno], [anonymizováno], [jméno], [anonymizováno], [jméno] a [jméno]. Žalovaný žije v domě v jeho vlastnictví v [adresa žalobce a žalovaného] společně s nezletilými [jméno] a [jméno]. Oba účastníci jsou zdraví a mají vysokoškolské vzdělání. Během manželství docházelo ze strany žalovaného k neuctivému chování vůči žalobkyni, když ji bil, ponižoval, odpíral a podmiňoval přístup k financím pro rodinu a nutil k mimomanželskému sexu. Žalobkyně tato jednání žalovaného oznámila na Policii ČR v roce 2012 a žalovaný byl rovněž ze společného bydliště manželů v minulosti dvakrát vykázán, a to v roce 2017 a 2019. Po několika dočasných odchodech žalobkyně od žalovaného, žalobkyně v březnu 2021 s žalovaným finálně ukončila soužití z důvodu jeho výše popsaného chování vůči ní. Žalobkyně se i před svým odchodem v průběhu manželství snažila upozornit na to, že jednání žalovaného neshledává v pořádku a soudu, jakož i ve své výpovědi u opatrovnického soudu odůvodnila, proč se k žalovanému ze strachu o sebe a své blízké přesto vrátila a on tak bez jejího souhlasu nemohl být za tato svá jednání odsouzen. O tom, že žalovaný nebyl pravomocně odsouzen, nebylo mezi účastníky sporu. Veden zásadou hospodárnosti řízení další otázky v těchto směrech při účastnické výpovědi žalobkyně považoval soud za nadbytečné. Dle soudu žalobkyně vypovídala věrohodně, její výpověď vykazovala běžné mezery v paměti a celkově byla podpořena logickým sledem událostí a dalšími důkazy, zejména protokolem o trestním oznámení ze dne [datum] a potvrzeními Policie ČR o vykázání žalovaného ze společného obydlí. Nelze odhlédnout od toho, že nezletilý [jméno] vypověděl dne [datum] kontradiktorně účastnické výpovědi žalobkyně a dalším důkazům ohledně událostí v rodině a chování žalovaného k žalobkyni a popřel své veškeré předchozí výpovědi ohledně chování žalovaného vůči žalobkyni a jemu samotnému. Tento jediný protichůdný důkaz však soud pro náhlou změnu v postoji nezletilého [jméno] po jeho přestěhování k žalovanému, jakož i pro početné zmínky o údajném milenci žalobkyně samotným žalovaným v souzené věci neuvedeným, nehodnotil jako přesvědčivý. Majetkové a výdělkové poměry žalobkyně jsou takové, že od srpna 2021 tvoří její příjem pouze finanční podpora od státu a výživné manželky, její výdaje směřují na zabezpečení chodu domácnosti, kterou sdílí s 6 nezletilými dětmi, přičemž nejmladší dceři není ani jeden rok. Z významnějších majetků vlastní rodinný dům v [anonymizováno]. Žalovaný je výdělečně činný, vlastní nemovitost, ve které bydlí a jejíž část může pronajímat, nadto je vlastníkem další nemovitosti v [obec], která není zatížena cizím právem. Výdaje za děti dle svých slov neřeší a může si dovolit dovolenou v zahraničí. Byť tvrdí dluhy v řádech milionů, splácí měsíčně pouze splátku hypotéky 12 500 Kč a 300 euro na ostatní dluhy. Má běžné výdaje na provoz domu, ve kterém bydlí a na život, za telefon a pohonné hmoty neplatí. Je schopen platit soudně stanovené výživné na děti a výživné manželky, když je evidentní, že jím uváděný měsíční příjem ze zaměstnání po odečtení jím deklarovaných výdajů na bydlení, na život a na splátky úvěrů, na všechny tyto platby nepostačuje. Z hlediska skutkových zjištění je tedy nepochybné, že žalovaný má nejenom nesrovnatelně vyšší životní úroveň, ale i vyšší výdělečnou schopnost, než reálně využívá, o čemž svědčí jím zmiňovaná možnost„ rozjetí“ společnosti [právnická osoba] Nelze rovněž přehlédnout, že žalovaný si je rozdílu v hmotné úrovni manželů dobře vědom, což potvrzuje jeho prohlášení, že pokud budou nezletilí u žalobkyně, tak z nich„ udělá sociálně slabé“.

31. Soudu bylo rovněž prokázáno, že dne [datum] účastníci podepsali dohodu o režimu oddělených jmění ve formě notářského zápisu Mgr. [jméno] [příjmení], notářky v [obec], pod č. NZ 149/ 2020, za účelem vypořádání jejich společného jmění manželů. V separátní dohodě podepsané před notářkou stejného dne prohlásili, že po dobu manželství ani v případě rozvodu nebudou po sobě navzájem uplatňovat vyživovací povinnost.

32. Návrhy na provedení dalších důkazů soud neprovedl z důvodu nadbytečnosti, neboť skutkový stav potřebný pro rozhodnutí ve věci byl zjištěn dostatečně již provedenými důkazy. Vzhledem k dosavadním výsledkům dokazování je zřejmé, že z těchto důkazů již by nic zásadního nemohlo být zjištěno. Soud také nepřipustil provedení důkazu výpisy z účtu žalovaného pro označení tohoto důkazů po zákonné koncentraci v řízení v rozporu s § 118b zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaný měl možnost tyto důkazy k prokázání svých majetkových a výdělkových poměrů označit již do koncentrační lhůty, když o tomto svém břemenu důkazním byl poučen dle 118a odst. 1 o. s. ř. na jednání [datum]. Stejně tak nebyl pro zmeškání koncentrační lhůty připuštěn důkaz potvrzením [anonymizováno] úřadu v [anonymizováno] navržený žalobkyní.

33. Podle § 697 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

34. Podle § 687 odst. 1 a 2 o. z. manželé mají rovné povinnosti a rovná práva. Manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

35. Kritériem pro přiznání výživného jsou podle § 913 o. z. odůvodněné potřeby oprávněného a schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Neméně důležitý je pojetí pojmu„ vyživovací povinnost“. Jedná se nejen o úhradu výživy v užším slova smyslu, ale též o uspokojování ostatních hmotných i nehmotných potřeb – kulturního a duševního rozvoje, sportu atd. Hlavním důvodem přiznání výživného zůstává zákonná konstrukce výživného pro manželku. Při určení výše výživného pro nerozvedenou manželku se sleduje životní úroveň účastníků.

36. Předně se soud zabýval argumentací žalovaného, zda dohoda o vzdání se práva na výživné podepsaná účastníky [datum] je důvodem pro zamítnutí nároku žalobkyně a došel k závěru, že nikoli. Nárok na výživné je nezcizitelným právem manželů a nelze se ho vzdát pro kogentní charakter § 697 o. z. Tím je chráněno postavení slabšího z manželů, aby nebyl svojí situací přinucen k ujednáním, která by byla v podstatném rozporu s jeho zájmy. V souzené věci lze jasně shledat žalobkyni na slabší straně vyjednávání, když v době podpisu dohody pečovala o 7 společných nezletilých dětí, přičemž nejmladšímu nebyly ani dva roky.

37. Žalovaný dále namítal, že přiznání výživného by bylo v rozporu s dobrými mravy s odkazem na to, že rozpad společné domácnosti a manželského soužití zavinila výlučně žalobkyně svým lživým trestním oznámením na žalovaného, pročež by přiznání práva na výživné mělo být v rozporu s dobrými mravy. Soud má za to, že žalovaný v důsledku svého despotického chování k žalobkyni jednoznačně pochybil v průběhu manželství ji prokazovat jako jeho manželce úctu, respektovat její důstojnost a vytvářet zdravé rodinné prostředí v průběhu manželství v rozporu se svými manželskými povinnostmi dle § 687 odst. 2 o. z., což ji vedlo k odchodu od něj ze společné domácnosti, jak bylo prokázáno v řízení. Z těchto důvodů soud nepovažoval další dokazování těchto konkrétních událostí z února a března 2021 za pro věc kruciální a nepřipustil výslech nezletilého [jméno] v souladu se zásadou procesní ekonomie. Za rozpornou s dobrými mravy a tedy odůvodňující nepřiznání výživného soud tedy neshledává ani skutečnost, že žalobkyně odešla pro chování žalovaného ze společné domácnosti a neplní své manželské povinnosti. Přiznání výživného zároveň nebrání ani, že spolu manželé fakticky nežijí.

38. S ohledem na zjištěnou zjevnou disproporci životní úrovně žalobkyně a žalovaného, je požadovaná výše výživného po právu. Ze všech uvedených důvodů proto soud návrhu vyhověl a výživné bylo určeno v částce, kterou žalobkyně požadovala (výrok I.).

39. Jelikož bylo výživné přiznáno od [datum] (den podání žaloby), rozhodl soud také o dlužném výživném za dobu do [datum]. Za tuto dobu přísluší žalobkyni výživné v celkové výši 31 935 Kč, přičemž soud zohlednil ve výpočtu celkového dlužného výživného, že účastníci učinili nesporným, že žalovaný od září 2021 platil na základě předběžného opatření stanovenou částku výživného 2 000 Kč měsíčně. Za měsíc srpen 2021 tedy žalovaný dluží na výživném 1 935 Kč, tj. 5 000 Kč: 31 (počet dnů v srpnu) x 12 (počet dnů ode dne podání žaloby do konce srpna 2021). Od září 2021 do června 2022 jde o částku 30 000 Kč měsíčně, tj. 3 000 Kč x 10 měsíců. Soud uložil tuto částku žalovanému zaplatit do 1 měsíce od právní moci rozsudku (výrok II.).

40. V řízení byla v plném rozsahu úspěšná žalobkyně a v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyni vznikly v řízení před soudem prvního stupně náklady na právní zastoupení. Je třeba vycházet ze stavu ke dni rozhodnutí, kdy manželství účastníků trvá, řízení o rozvod manželství nebylo dosud ukončeno ani nepravomocným rozhodnutím soudu. Za tohoto stavu tedy je třeba stanovit výši odměny za jeden úkon právní služby zástupce v souladu s ustanovením § 8 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tedy z plnění na dobu neurčitou, tedy pětinásobkem hodnoty ročního plnění (5 000 Kč x 12 měsíců x 5 let = 300 000 Kč). V daném případě tedy odměna za jeden úkon právní služby dle § 8 odst. 2, § 7 bod 6 vyhlášky činí 9 500 Kč. Zástupce žalobkyně vykonal 7 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, sepis vyjádření ze dne [datum], účast na jednání dne [datum] – 9:05 až 11:27 hodin, účast na jednání dne [datum] – 9:06 až 11:43 hodin) po 9 500 Kč, má nárok na 7 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 68 600 Kč ve výši 14 406 Kč Celkem výše takto vzniklých nákladů činí 83 006 Kč Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok III.)

41. Poplatníkem poplatku za řízení před soudem prvního stupně je podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, navrhovatel. Je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen (§ 2 odst. 3). Za stavu, kdy žalobkyně je jako navrhovatelka v řízení o určení výživného podle § 2 písm. e) zákona o soudních poplatcích od poplatku osvobozena a v řízení byla úspěšná, přešla tato povinnost na žalovaného. Výše soudního poplatku je určena sazebníkem poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb. Soudní poplatek za návrh na zahájení řízení o určení výživného, včetně jeho zvýšení, jakož i o snížení nebo zrušení výživného, jehož předmětem je peněžité plnění, je upraven položkou 7 tohoto sazebníku, a to za a) do částky 50 000 Kč, včetně ve výši 500 Kč a za b) v částce vyšší než 50 000 Kč 1 % z této částky nejvýše 15 000 Kč. Předmětem řízení je peněžité plnění, stanovené vzhledem k opětovnému plnění na dobu neurčitou ve výši pětinásobku ročního plnění, tedy ve výši 300 000 Kč. Podle citovaného ustanovení je tedy výše soudního poplatku dána v rozsahu 1 % z této částky, tj. částkou 3 000 Kč (výrok IV.).