25 C 54/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Lucií Vybíralovou, LL.M. ve věci manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou JUDr. jméno van der příjmení sídlem adresa a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství

I. Manželství [celé jméno manžela], rozené [příjmení], narozené [datum], a [celé jméno manžela], narozeného [datum], uzavřené dne [datum] v [anonymizováno], se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželka se u zdejšího soudu domáhala rozvodu manželství (žalobou doručenou soudu dne [datum]) s odůvodněním, že manželství je zcela disfunkční a od roku 2015 pouze formální. Od listopadu 2015 spolu manželé již nehovořili a ani jinak nebyli v kontaktu. Manžel odjel do Francie a následně do Asie, kde dlouhodobě pobývá. Manželství je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

2. Vzhledem k tomu, že oba manželé jsou státními občany [země], zabýval se soud nejprve pravomocí českých soudů ve věci rozhodnout a použitelností právního řádu.

3. Podle článku 3 odst. 1 Nařízení Rady ES [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (Nařízení Brusel II. bis) jsou k projednání rozvodu manželství občanů dvou států Evropské unie příslušné soudy toho členského státu, na jehož území měli manželé poslední společné obvyklé bydliště, pokud zde jeden z nich ještě bydlí. Tím je dána pravomoc českého soudu ve věci rozhodnout, neboť manželé měli poslední společné obvyklé bydliště na území České republiky do roku 2015 a manželka na území České republiky nadále bydlí.

4. Použitelnost francouzského právního řádu vyplývá při absenci mezinárodní smlouvy zavazující oba dotčené státy, která by tuto skutečnost upravovala jinak, z § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Podle tohoto ustanovení se zrušení manželství rozvodem řídí právním řádem, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Osobní poměry manželů se prioritně řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Tím je dána použitelnost francouzského práva.

5. Manžel se k návrhu na rozvod manželství nevyjádřil, jednání soudu se nezúčastnil. Vzhledem k tomu, že manželka i přes pokusy soudu o smíření manželů na projednání rozvodu trvala, soud věc projednal v nepřítomnosti manžela v souladu s § 391 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“).

6. Z oddacího listu účastníků bylo zjištěno, že manželství bylo uzavřeno dne [datum] v [anonymizováno].

7. Z potvrzení o změně osob ze dne [datum] podepsané manželem bylo zjištěno, že v bytě na adrese [adresa], Česká republika bude nadále bydlet pouze manžel a společný syn manželů. Z výpovědi z nájmu uvedeného bytu ze dne [datum] podepsané manželem bylo zjištěno, že manžel po deseti letech jejího trvání k [datum] nájemní smlouvu vypovídá a odjíždí do Asie. Z potvrzení francouzského advokáta ze dne [datum] a z dopisu advokátky manželky v České republice ze dne [datum] soud zjistil, že manželka se pokusila prostřednictvím advokátů v letech 2017 a 2019 kontaktovat manžela a zahájit rozvodová jednání.

8. Z emailové komunikace mezi manželem a advokátkou manželky v období od května do června 2019 soud zjistil, že manžel ve svých emailech deklaruje, že manželku od roku 2015 neviděl, nemá o ní ani žádné zprávy a velice rád by se s ní rozvedl. V komunikaci dále zmiňuje finanční náročnost rozvodového řízení, poukazuje na skutečnost, že Česká republika je pro něj cizí země, se kterou nyní už nemá žádnou spojitost, a proto shledává zvláštní, že by mělo být rozvodové řízení vedeno u českého soudu.

9. Z výslechu manželky bylo zjištěno, že manželé nemají žádné společné nezletilé děti. Manželé se naposledy viděli [datum] a k poslednímu přímému písemnému kontaktu mezi manžely došlo v roce 2016 z manželčiny iniciativy. Na návrhy manželky týkající se otevření rozvodových jednání učiněné skrze advokáty manžel nikdy věcně nezareagoval a ona podala návrh na rozvod manželství pouze u českého soudu.

10. Soud ustoupil od výslechu manžela v souladu s § 389 z. ř. s., jelikož by jeho provedení bylo z důvodu jeho soudem zjištěné neochoty účastnit se rozvodových jednání a odmítání mezinárodní příslušnosti českých soudů spojeno s velkými obtížemi.

11. Podle článku 237 francouzského občanského zákoníku, pokud je manželský svazek trvale rozvrácen, o rozvod může požádat jeden z manželů. Podle článku 238 francouzského občanského zákoníku trvalý rozvrat manželského svazku je následkem ukončení společného manželského života manželů, pokud v momentě podání žádosti o rozvod žijí manželé odděleně po dobu trvání dvou let.

12. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že podmínky pro rozvod manželství dle článku 237 francouzského občanského zákoníku byly splněny. Bylo prokázáno, že manželství je natolik vážně narušeno a trvale rozvráceno, že obnovení manželského soužití nelze očekávat. O tom svědčí zejména délka období, po kterou manželé žijí odděleně, tedy déle než 5 let, jakož i to, že žádný z nich nemá vůli a snahu pokus o obnovení soužití učinit.

13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z. ř. s., když soud neshledal žádnou okolnost případu, která by přiznání náhrady nákladů řízení odůvodňovala.