27 C 22/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Holasem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Co do částky [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši [částka], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 23,72 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím z titulu nesplaceného úvěru. Uvedla, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně“), uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] přičemž řádně splnila svou povinnost dle § 84 a násl. zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ SpÚ“), a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného, zejména se dotazovala na rozhodné skutečnosti, které byly doloženy příslušnými dokumenty, a vyšla ze zjištění, že žalovaný pracuje jako řidič sanitky s čistým měsíčním příjmem ve výši [částka], žije v nájmu a nemá vyživovací povinnosti. Skutečnost, že úvěruschopnost žalovaného byla zkoumána řádně, je dále potvrzena v textu samotné smlouvy. Na základě předmětné smlouvy právní předchůdkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Vedle vrácení jistiny úvěru se žalovaný zavázal právní předchůdkyni zaplatit úrok ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně (čl. 1 smlouvy), odměnu za administrativní činnost ve výši [částka] a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Dále byla sjednána doplňková služba životního pojištění, za kterou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek [částka]. Celkový součet těchto částek se přitom žalovaný zavázal hradit v 58 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a do okamžiku postoupení pohledávky právní předchůdkyně na žalobkyni smlouvou ze dne [datum] uhradil toliko [částka]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno téhož dne. K tomuto dni tak dluh žalovaného činil celkem [částka], přičemž tato částka sestává z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužných úhrad za služby ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem z dlužné jistiny částkou [částka] ve výši 23,72 % za dobu od [datum] do [datum], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny částkou [částka] od [datum] do [datum], s úrokem ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. Žalovaný byl písemně vyzván k úhradě pod hrozbou podání žaloby, avšak dále neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k jednání soudu se nedostavil, ačkoli byl řádně obeslán. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, a bylo tak jednáno v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).

3. Provedeným dokazováním soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:

4. Z karty zákazníka (žádosti o zápůjčku) v podobě vyplněného formuláře ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný požádal právní předchůdkyni o poskytnutí zápůjčky ve výši [částka], která má být splácena v 58 týdenních splátkách. Uvedl, že je ženatý, je bez vzdělání/má základní vzdělání a bydlí jako nájemník. Ve formuláři je zatrženo, že údaj ve vztahu k místu výběru ([ulice] [anonymizováno] [číslo], [obec]) byl ověřen nájemní smlouvou. Žalovaný uvedl, že na místě výběru žije s manželkou bez dětí a bez dalších nezaopatřených osob. Dále uvedl, že pracuje na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u [právnická osoba] CZ, s.r.o., jako řidič sanitky. Ve formuláři je zatržen údaj, že zaměstnání nebylo ověřeno. Žalovaný rovněž uvedl, že jeho celkové měsíční příjmy činí [částka] měsíčně ([částka] ze zaměstnání a [částka] z podnikání jako vedlejší činnosti a brigád), celkové měsíční výdaje pak [částka] (nájem, inkaso, energie [částka], osobní výdaje 4 000 Kč, spoření [částka] a vyživovací povinnost [částka]),„ použitelný příjem“ tak činí [částka] měsíčně. Příjmy žalovaného byly doloženy výplatními páskami.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný a právní předchůdkyně podepsali takto nazvanou listinu, v níž se právní předchůdkyně zavázala žalovanému poskytnout úvěr ve výši [částka], který byl vyplacen v hotovosti při podpisu smlouvy a který se žalovaný zavázal splácet v 58 týdenních splátkách s úrokem ve výši 23,72 % ročně po [částka]. Současně se žalovaný zavázal zaplatit úrok v částce [částka], poplatek v částce [částka], hotovostní inkaso v částce [částka] a pojištění [anonymizována dvě slova] částkou [částka], přičemž tyto platby byly zohledněny v uvedených týdenních splátkách.

6. Z výplatních pásek žalovaného u zaměstnavatele [právnická osoba], za období od června do srpna [rok] bylo zjištěno, že žalovaný v každém z těchto měsíců dosáhl čisté měsíční mzdy ve výši [částka].

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy bylo zjištěno, že právní předchůdkyně a žalobkyně podepsaly takto nazvanou listinu, jíž právní předchůdkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným žalobkyni.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a informace o zpracování osobních údajů bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalovaného vyrozuměla o postoupení své pohledávky žalobkyni a vyzvala jej k úhradě dluhu ve výši [částka] bez příslušenství do 10 dnů po obdržení dopisu. Dle podacího lístku byla výzva odeslána poštou dne [datum].

9. Z tabulky plateb, která odpovídá tvrzení žalobkyně, vzal soud za prokázané, že žalovaný na úvěr zaplatil celkem [částka]. Žalovaný netvrdil a neprokazoval, že uhradil více, což případně bylo jeho břemenem tvrzení i břemenem důkazním.

10. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky [částka] nejpozději do [datum] pod hrozbou podání žaloby. Dle podacího lístku byla výzva odeslána poštou dne [datum].

11. Jako irelevantní soud zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 31. 7. 2020, č. j. 5 Co 231/2020-97, neboť právní posouzení není předmětem dokazování ve věci samé. Platí zásada, že soud zná právo, přičemž se dokazují skutkové okolnosti, tj. objektivní události vnějšího světa rozhodné v předmětné věci. Pokud je o otázku zkoumání a posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, odkazuje soud na níže uvedenou argumentaci.

12. Soud tak dokazováním provedeným listinami, o jejichž pravosti či obsahu nejen s ohledem na absenci vyjádření žalovaného neshledal důvodu pochybovat, dospěl k závěru, že právní předchůdkyně a žalovaný dne [datum] podepsali smlouvu o spotřebitelském úvěru. Téhož dne byla žalovanému v hotovosti vyplacena částka [částka], kterou se ve sjednaných 58 týdenních splátkách zavázal právní předchůdkyni vrátit spolu se sjednaným úrokem, poplatky a platbou pojištění. Žalovaný uhradil pouze [částka] a dne [datum] právní předchůdkyně a žalobkyně podepsaly smlouvu, jíž byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni. O postoupení pohledávky byl žalovaný písemně vyrozuměn, vyrozumění bylo odesláno poštou dne [datum] se lhůtou k plnění 10 dnů od obdržení dopisu. Žalovaný byl k úhradě vyzván rovněž později odeslanou upomínkou s hrozbou podání žaloby, avšak dále neuhradil ničeho ani žalobkyni ani právní předchůdkyni. V souvislosti s podpisem smlouvy o úvěru žalovaný uvedl, že žije pouze s manželkou. Právní předchůdkyni doložil toliko příjem ze zaměstnání ve výši [částka] měsíčně, přičemž současně uvedl, že jeho měsíční výdaje činí [částka].

13. Po právní stránce soud věc posoudil zejména dle SpÚ a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“).

14. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2 odst. 1 SpÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

16. Podle § 86 SpÚ odst. 1 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

17. Podle § 87 SpÚ odst. 1 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 SpÚ větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

18. Podle § 75 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

19. Podle § 76 odst. 1 SpÚ poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

20. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.

21. Podle rozsudku Soudního dvora EU (dále jen„ SDEU“) ze dne [datum] ve věci C [číslo] OPR-Finance:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne [datum] o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Shodně rovněž argumentace v rozsudcích Krajského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2020, č. j. 23 Co 255/2020-101, a ze dne 8. 10. 2020, č. j. 27 Co 230/2020-103.

22. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

23. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

24. Podle § 1727 o. z. každá z několika smluv uzavřených při témže jednání nebo zahrnutých do téže listiny se posuzuje samostatně. Plyne-li z povahy několika smluv nebo z jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy, že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik závazku z některé z nich bez uspokojení věřitele zrušuje ostatní závislé smlouvy, a to s obdobnými právními účinky.

25. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že dohoda žalobkyně a žalovaného je smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o. z., přičemž s ohledem na skutečnost, že žalovaný v daném právním jednání vystupoval jako spotřebitel (§ 419 o. z.) a žalobkyně (její předchůdkyně) jako podnikatel, tedy osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost spočívající v poskytování půjček (§ 420 o. z.), na věc aplikoval také příslušná ustanovení o spotřebitelském úvěru.

26. Soud žalobkyni usnesením ze dne 22. 6. 2022, č. j. 27 C 22/2022-28, vyzval, aby doplnila tvrzení a označila důkazy o tom, jakým způsobem byly zkoumány výdaje žalovaného, jakož i způsob jeho plnění dosavadních dluhů, které vedly žalobkyni (její předchůdkyni) k závěru o jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr bez důvodných pochybností. Z nařízeného jednání ve věci se žalobkyně omluvila, čímž se připravila o možnost být poučena o své povinnosti uvádět tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení v tomto směru. Jak plyne z ustálené judikatury, poučení podle § 118a o.s.ř. je poskytováno zásadně při jednání, přičemž lze po účastníkovi spravedlivě žádat, aby se takového jednání účastnil nebo aby v opačném případě nesl procesní následky své neúčasti. Soud není povinen poučení podle ust. § 118a o.s.ř. sdělovat účastníkovi jinak či odročovat kvůli tomuto jednání (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 2848/10, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009), přesto k doplnění potřebných tvrzení i důkazů benevolentně vyzval shora citovaným usnesením.

27. Žalobkyně stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí setrvala na své žalobní argumentaci a doplnila toliko tvrzení o zaměstnání žalovaného, o tom, že jeho měsíční příjem činil [částka], žije v nájmu a nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě. Tato tvrzení a zjištění jsou však přinejmenším rozporná se skutkovými zjištěními (srov. odstavce 4 a 12 odůvodnění tohoto rozsudku), neboť právní předchůdkyně vycházela z celkového měsíčního příjmu žalovaného ve výši cca [částka] měsíčně, přičemž doložen měla pouze příjem ve výši cca [částka] měsíčně. Dále právní předchůdkyně vyšla z nedoložených výdajů žalovaného ve výši cca [částka] měsíčně a zjevně nepravdivého údaje o tom, že žalovaný nemá žádnou vyživovací povinnost, přestože je ženatý a s manželkou skutečně bydlí. Takovýto přístup ke zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele a její hodnocení soud považuje za zjevně nedostatečný, neboť se žalobkyně spokojila toliko s doložením příjmu ve výši jedné třetiny jeho tvrzené výše a vůbec neověřovala výdaje žalovaného. Údaje poskytnuté žalovaným tak vyvolávají více než malé pochybnosti o tom, že se skutečně zakládají na pravdě, a žalobkyně tedy měla po žalovaném požadovat jejich doložení přinejmenším ve větším rozsahu. Lze sice souhlasit s žalobkyní, že nelze vždy prověřit výdaje spotřebitele tak, aby byla dána stoprocentní jistota, že údaje budou odpovídat realitě, nelze však na tuto povinnost zcela či většinově rezignovat a pouze se spolehnout na (nedoložené) prohlášení žalovaného. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Žalobkyně tedy již jen z uvedeného měla vyvodit odpovídající důsledky a zaměřit se na další, obsáhlejší proces zkoumání finanční situace žalovaného tak, aby mohla následně učinit relevantní a podložený závěr o tom, zda žalovaný bude schopen poskytovaný úvěr splácet.

28. Vzhledem ke shora uvedenému soud s ohledem na eurokonformní výklad českého práva (viz rozhodnutí SDEU ze dne [datum] ve věci C [číslo] OPR-Finance) předmětnou úvěrovou smlouvu posoudil jako absolutně neplatnou pro rozpor s § 86 SpÚ. Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání není moderace soudem na místě, jako je tomu u případů relativní neplatnosti.

29. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 1727 o. z.).

30. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno.

32. Protože, jak rozvedeno výše, žalobkyně (její předchůdkyně) jako úvěrující porušila povinnost dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru, posoudil soud smlouvu o úvěru, jež byla uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jako absolutně neplatnou, k čemuž je povinen přihlédnout z úřední povinnosti, jak plyne z výše uvedené judikatury Soudního dvora EU, jakož i z ustálené judikatury Krajského soudu v Praze. Pro úplnost soud ve vztahu k návrhu na provedení důkazu rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích dodává, že se cítí být vázán především již konstantní rozhodovací praxí Krajského soudu v Praze, tedy odvolacího soudu, který případně bude rozhodovat i o odvolání v této věci.

33. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, pojištění a dalších plněních (§ 1727 o. z.).

34. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně (její předchůdkyně) žalovanému poskytla částku [částka], přičemž žalovaný uhradil pouze [částka]. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně, jíž byla pohledávka právní předchůdkyně postoupena dle § 1879 o. z., bezdůvodně obohatil a je povinen plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částku 10 600, žalobkyni také vrátit. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení až do zaplacení. V souladu s § 1958 o. z. je v případě bezdůvodného obohacení splatnost dána výzvou věřitele k vydání bezdůvodného obohacení, resp. uplynutím lhůty, která je v této výzvě uvedena. Takovou výzvu žalobkyně žalovanému zaslala poprvé dne [datum], přičemž byla stanovena lhůta k plnění 10 dnů od obdržení dopisu (§ 573 o. z.), splatnost tak nastala [datum]. Od [datum] se tudíž žalovaný dostal do prodlení. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

35. Ve zbylém rozsahu soudu nezbylo, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout 36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly. Převážně neúspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení nelze přiznat.