27 C 41/2023

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Holasem ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Adresa zainteresované osoby 0/1 Anonymizováno Anonymizováno oba zastoupeni advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 o zaplacení 23 850 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům společně a nerozdílně částku 23 850 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 850 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům společně a nerozdílně náklady řízení ve výši 8 273 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobců.

1. Žalobci se domáhali zaplacení částky 23 850 Kč s příslušenstvím. Uvedli, že jako prodávající a žalovaná jako kupující dne , datum, uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem byla bytová jednotka č. , Anonymizováno, , byt, zapsáno na LV , Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, bytový dům na LV , Anonymizováno, se spoluvlastnickým podílem o ideální velikosti 3/125 v obci , adresa, , katastrální území , adresa, , Katastrální pracoviště pro , Anonymizováno, kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „nemovitost“). Dle uzavřené smlouvy se žalovaná zavázala uhradit kupní cenu ve výši 5 300 000 Kč na účet advokátní úschovy do , datum, , což však neučinila a kupní smlouva proto zanikla. Uzavření kupní smlouvy zprostředkovali manželé , jméno FO, , kteří v nemovitosti neoprávněně bydlí. S manželi , jméno FO, měla být následně uzavřena dohoda o narovnání, jejímž předmětem mělo být zaplacení částky ve výši 30 000 Kč, k čemuž však také nedošlo. V průběhu celého kontraktačního procesu žalovaná žalobce ubezpečovala, že k uvedenému datu kupní cenu uhradí, pouze očekává převod peněžních prostředků ze zahraničí, a až k tomu dojde, zašle částku na bankovní účet do advokátní úschovy, protože tak však žalovaná neučinila, jednala nepoctivě. Žalobci tvrdili, že žalovaná od počátku věděla, že kupní cenu neuhradí. Žalobcům v důsledku nečinnosti žalované vnikla škoda ve výši 28 350 Kč sestávající z nákladů právního zastoupení, přičemž podanou žalobou se žalobci domáhají zaplacení právě 23 850 Kč. Před podáním žaloby byla žalovaná dne , datum, marně vyzývána k úhradě dlužné částky. Žalobci proto požadovali úhradu částky 23 850 Kč společně s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 23 850 Kč od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby, neboť ji s ohledem na nekalé obchodní praktiky a zjevně nemorální zisk žalobců považuje za nedůvodnou. Poukázala na skutečnost, že předmětnou nemovitost dříve vlastnila její kamarádka , jméno FO, , která musela řešit nepříznivou finanční situaci a nemovitost za kupní cenu 2 200 000 Kč prodala společnosti , právnická osoba, Tato společnost následně nemovitost prodala žalobcům za kupní cenu 2 500 000 Kč. Žalobci měli v úmyslu nemovitost prodat za kupní cenu ve výši 5 300 000 Kč, což je nemorální. Nemovitost je téměř v původním stavu, proběhly jen drobné opravy.

3. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, vyzval soud účastníky podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná s tímto postupem výslovně souhlasila, žalobci se ve stanovené lhůtě nevyjádřili. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání.

4. S ohledem na cizí prvek v podobě státního občanství žalobkyně b) soud nejprve zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti a otázkou rozhodného práva. Žalobkyně b) je státní občankou Španělského království, žalobce a) a žalovaná jsou státními občany České republiky. Pro posouzení mezinárodní příslušnosti a právního řádu, jímž se věc řídí, vycházel soud z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání výkonu rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Podle čl. 7 odst. 2 daného nařízení má pravomoc věc projednat a rozhodnout soud České republiky, neboť k předmětné „škodní“ události došlo na území České republiky. Jako rozhodné právo si strany sjednaly právo české (čl. 6.6 kupní smlouvy, čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy).

5. Provedeným dokazováním dospěl soud k těmto skutkovým zjištěním:

6. Z emailové komunikace mezi právním zástupem žalobců a žalované bylo zjištěno, že ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, mezi účastníky probíhalo kontraktační jednání za účelem koupě nemovitosti. Žalovaná přislíbila uhradit kupní cenu do , datum, s tím, že vyčkává na převod finančních prostředků ze zahraničí a až k tomuto dojde, kupní cenu zaplatí. Součástí tohoto vyjednávání bylo i uzavření dohody o narovnání ve vztahu mezi manželi , jméno FO, , kteří v nemovitosti neoprávněně bydlí, a žalobci. Dle této dohody mělo dojít k úhradě částky ve výši 30 000 Kč.

7. Z listiny nazvané kupní smlouva bylo zjištěno, že žalobci jako prodávající a žalovaná jako kupující dne , datum, podepsali tuto listinu týkající se nemovitosti. Kupní cena, kterou se žalovaná zavázala uhradit do , datum, do advokátní úschovy s tím, že pokud tak nebude učiněno, kupní smlouva zaniká od samého počátku, byla sjednána ve výši 5 300 000 Kč. Listina byla podepsána všemi účastníky.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti, každý id. 1/2 celku.

9. Z faktury č. , hodnota, vystavené dne , datum, a přílohy k této faktuře bylo zjištěno, že žalobcům byla účtována částka ve výši 28 350 Kč jako náklady právního zastoupení.

10. Z předžalobní výzvy a doručenky ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k zaplacení dlužné částky. Dne , datum, byla výzva dodána do datové schránky žalované.

11. Z dopisu žalované ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná nesouhlasila se skutečnostmi uvedenými v předžalobní výzvě, neboť má zato, že jsou nedůvodné. Žalovaná poukázala na to, že právní zástupkyně žalobců porušila povinnosti advokáta, protože smluvní dokumentaci, zejména kupní smlouvu, doručovala nevhodným způsobem, tj. prostřednictvím emailu. Žalovaná v dopise dále uvedla, že kupní cenu měla v úmyslu zaplatit, ale protože považuje za nemorální koupit nemovitost zakoupenou za částku 2 500 000 Kč za částku 5 300 000 Kč, rozhodla se tak neučinit, ačkoliv danou nemovitost potřebuje ke svému podnikání.

12. Z kupní smlouvy ze dne , datum, mezi , jméno FO, jako prodávající a společností , právnická osoba, jako kupující a kupní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, jako prodávající a žalobci jako kupujícími, týkající se nemovitosti soud neučinil žádné pro věc podstatné skutkové zjištění.

13. Provedené důkazy hodnotil soud pečlivě dle § 132 o. s. ř. a dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu: Žalobci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti. V průběhu května a června 2023 jednali se žalovanou o prodeji této nemovitosti s tím, že dne , datum, došlo k podpisu kupní smlouvy. Kupní cena byla sjednána ve výši 5 300 000 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno, že pokud kupní cena nebude ze strany žalované uhrazena do , datum, , dojde k zániku celé smlouvy. Žalovaná kupní cenu k uvedenému datu neuhradila, aniž by žalobcům sdělila důvod.

14. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem, přičemž aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

15. Podle § 1728 odst. 2 o. z. při jednání o uzavření smlouvy si smluví strany vzájemně sdělí všechny skutkové a právní okolnosti, o nichž ví nebo vědět musí, tak, aby se každá ze stran mohla přesvědčit o možnosti uzavřít platnou smlouvu a aby byl každé ze stran zřejmý její zájem smlouvu uzavřít.

16. Podle § 1729 odst. 1 o.z. dospějí-li strany při jednání o smlouvě tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, jedná nepoctivě ta strana, která přes důvodné očekávání druhé strany v uzavření smlouvy jednání o uzavření smlouvy ukončí, aniž pro to má spravedlivý důvod. Podle odst. 2 strana, která jedná nepoctivě, nahradí druhé straně škodu, nanejvýš však v tom rozsahu, který odpovídá ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech.

17. Podle § 1877 o. z. je-li dlužník zavázán plnit několika věřitelům oprávněným vůči němu společně a nerozdílně, může kterýkoli z nich žádat celé plnění. Dlužník splní v celém rozsahu tomu, kdo o plnění požádal první.

18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácení peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.19. § 1729 o. z. stanoví tři podmínky, jejichž kumulativní (současné) splnění je nutné pro vznik předsmluvní odpovědnosti. První je, že smluvní strany v rámci kontraktačního jednání dospěly do takového stadia, že se uzavření smlouvy jevilo jako vysoce pravděpodobné. Druhá je, že ta strana, která neukončila jednání o smlouvě, důvodně očekávala dovršení kontraktace uzavřením smlouvy. Třetí a poslední podmínkou je, že ta strana, která ukončila jednání o smlouvě, k tomu neměla spravedlivý důvod. Judikatura dovodila, že k naplnění vniku odpovědnosti za škodu způsobenou v předsmluvním stádiu z důvodu bezdůvodného ukončení jednání smlouvy musí být dány následující předpoklady: protiprávnost jednání jedné ze stran, vnik škody, příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním a vznikem škody, zavinění ve formě úmyslu nebo nedbalosti, přičemž předpoklad protiprávnosti jednání jedné ze stran v předsmluvním stadiu může být naplněn pouze tehdy, pokud již konkrétní osoby zahájily jednání o smlouvě a dospěly do stadia, kdy jedna ze stran byla v důsledku chování druhé strany v dobré víře o tom, že smlouva bude uzavřena, a zároveň strana, která jednání o smlouvě ukončila, neměla k tomuto ukončení žádný legitimní důvod (k tomu blíže rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2006, sp. zn. 29 Odo 1166/2004, dostupný na www.nsoud.cz). Při hodnocení, zda došlo k porušení předsmluvní odpovědnosti, platí priorita (přednost) autonomie vůle, kdy odpovědnost za újmu vzniklou ukončením kontraktačního jednání bez spravedlivého důvodu musí být vzhledem k respektování principu autonomie vůle spíše výjimkou, a posouzení spravedlivosti důvodu, a tudíž poctivosti či nepoctivosti jednání, nesmí být příliš přísné; jako spravedlivý důvod by měla být posouzena každá racionální úvaha jednající strany, vycházející z objektivní skutečnosti, ale i z obhajitelného subjektivního přesvědčení podloženého konkrétními okolnostmi v daném místě a čase (k tomu blíže rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 856/2018 ze dne 30. 10. 2018).

20. Při posouzení dané věci na základě zjištěného skutkového stavu přitom lze konstatovat, že první podmínka spočívající v tom, že smluvní strany dospěly v rámci kontraktačního jednání do takového stádia, že se uzavření smlouvy jevilo, jako vysoce pravděpodobné, byla splněna. Smluvní strany vyjednávaly o obsahu kupní smlouvy několik týdnů. Dne , datum, byla smlouva účastníky podepsána, zbývalo jen uhradit kupní cenu, nebylo tedy už (vůbec) možné ani uvažovat o změně smluvních ujednání. Druhá podmínka tkvící v tom, že ta strana, která neukončila jednání o smlouvě, důvodně očekávala dovršení kontraktace smlouvy, naplněna také byla, neboť prodávající nutně očekávali úhradu kupní ceny. Stejně tak byla naplněna třetí podmínka spočívající v absenci spravedlivého důvodu, pro který byla kontraktační jednání ukončena. Žalobci tvrdili, že žalovaná postupovala nepoctivě, neboť od samého počátku neměla v úmyslu složit kupní cenu. Žalovaná naopak poukazovala na to, že to byli žalobci, kteří při jednání od samého počátku jednali nepoctivě, neboť měli v úmyslu nemovitost prodat za téměř dvojnásobnou kupní cenu, než za kterou ji získali. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že jednání žalované spočívající v neuhrazení kupní ceny je porušením obecného požadavku poctivosti právního jednání. Žalovaná neměla spravedlivý důvod, pro který by v kontraktačním jednání nepokračovala, zároveň žalobci byli v důvodném očekávání, že kupní cena bude uhrazena. Jak již bylo uvedeno výše, kontraktační jednání probíhalo několik týdnů, během celé této doby žalovaná žalobcům tvrdila, že kupní cenu ve výši 5 300 000 Kč uhradí obratem, pouze očekává zisk peněžních prostředků ze zahraničí. Výši kupní ceny nijak nezpochybňovala, naopak dobrovolně (v řízení netvrdila ani neprokazovala něco jiného) podepsala kupní smlouvu s jasným závazkem k její úhradě do , datum, , což však bez spravedlivého důvodu neučinila. Žalovaná tedy zaviněně porušila povinnost zaplatit kupní cenu, v důsledku čehož zanikla celá kupní smlouva a žalobcům vznikla škoda na nákladech právního zastoupení, které museli nadbytečně vynaložit. Pokud by žalovaná kupní cenu uhradila, kupní smlouva by nezanikla a škoda by nevznikla. Jelikož však v daném případě pro porušení povinnosti ze strany žalované k úhradě kupní ceny smlouva zanikla, zamýšlený převod se neuskutečnil a částka na nákladech právní zástupkyně žalobců se stala neúčelně vynaloženým nákladem (k tomu blíže např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2007, sp. zn. 25 Cdo 2623/2005, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2008, sp. zn. 25 Cdo 861/2006, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2011, sp. zn. 25 Cdo 5296/2008).

21. Pro úplnost soud uvádí, že v rámci kontraktačního jednání, které trvalo téměř měsíc, žalovaná neuvedla nic, co by žalobce mohlo vést k pochybnostem o závazku žalované k úhradě kupní ceny. Žalovaná (naopak) po celou dobu žalobce utvrzovala v tom, že kupní cenu složí do advokátní úschovy obratem, pouze je nutné vyčkat připsání peněžních prostředků ze zahraničí. Tato skutečnost pak byla stvrzena podpisem kupní smlouvy dne , datum, . Tvrzení žalované, že kupní cena nebyla uhrazena, neboť považuje její výši za nemorální, rovněž neobstojí. Žalovaná v průběhu kontraktačního jednání kupní cenu akceptovala. Jak opakovaně zdůrazněno výše, pokud z nějakého důvodu nesouhlasila s její výší (která se snad měla příčit dobrým mravům), měla to výslovně uvést, případě o kupní ceně jednat, což však neučinila.

22. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla v prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, mají žalobci rovněž právo na úrok z prodlení od prvního dne, kdy se žalovaná ocitla v prodlení. Výše úroku z prodlení je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobci se úhrady domáhají ode dne následujícího po doručení předžalobní upomínky, tj. od , Anonymizováno, . Důvodně podané žalobě proto soud vyhověl (výrok I.).

23. O náhradě nákladů řízení (výrok II.) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobcům, kteří byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 273 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 193 Kč a nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 23 850 Kč sestávající z částky 2 060 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a.t., z částky 2 060 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a.t. a z částky 2 060 Kč za písemný návrh ve věci dle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t.

24. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupkyně žalobců dle § 149 odst. 1 o.s.ř.