27 C 64/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Holasem ve věci žalobců: a) Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 c) Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 všichni zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 3/0 , IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0 Datum narození zainteresované osoby 3/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 2. Jméno zainteresované osoby 4/0 Datum narození zainteresované osoby 4/0 Adresa zainteresované osoby 4/0 zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 4/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 4/0 o vyklizení nemovitých věcí I. Žalovaní jsou povinni vyklidit pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, a pozemek parc. č. , Anonymizováno, , vše v katastrálním území , adresa, , a tyto vyklizené pozemky žalobcům předat, to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobcům náklady řízení ve výši 37 105,58 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců.

1. Žalobci se domáhali, aby žalovaným byla uložena povinnost vyklidit shora uvedené nemovité věci (které soud označuje údaji dle § 8 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona). Uvedli, že jakožto pronajímatelé se žalovaným 1. jakožto nájemcem dne 15. 5. 2021 uzavřeli nájemní smlouvu k předmětným nemovitým věcem a následně zjistili, že žalovaný v rozporu se smlouvou umožnil podnájem, neboť nemovité věci umožnil užívat žalovanému 2. Z důvodu zvlášť závažného porušení nájemní smlouvy žalobci žalovanému 1. dne 11. 5. 2022 doručili výpověď z nájmu bez výpovědní doby. Uvedeným dnem nájem skončil, přičemž nemovité věci měly být vyklizeny do 11. 6. 2022 a žalovaný proti výpovědi nijak nebrojil. Zvlášť závažné porušení nájemní smlouvy žalobci spatřovali ve více důvodech, zejména v řádném neplacení nájemného (existence dluhu za dobu 6 měsíců), ukládání stavebního odpadu na předmětu nájmu, provádění neoprávněných staveb a odstranění plotu. Jako nejzávažnější porušení povinností nájemce nicméně žalobci hodnotí umožnění podnájmu žalovanému 2. navzdory výslovnému zákazu ve smlouvě. Žalobci usilovali o smírné řešení a oba žalované vyzvali k vyklizení nemovitých věcí, avšak bez úspěchu. V řízení žalobci dále uvedli, že nikdy neuzavírají ústní smlouvy a žaloba směřuje proti oběma žalovaným z důvodu, že žalobci objektivně nejsou schopni určit, který z nich předmět nájmu užívá (či zda jej užívají oba žalovaní), popř. na něm má uloženy své věci.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí žaloby. Uvedli, že návrh je zcela smyšlený a nesporným je mezi účastníky toliko vlastnické právo žalobců k nemovitým věcem. Žalovaný 1. sice skutečně podepsal předmětnou nájemní smlouvu, ale nemovité věci nikdy neužíval, neměl to v úmyslu, neužívá je ani v současnosti a nemá na nich žádné své věci. Předmět nájmu měl v úmyslu užívat „Uživatel“ (později v řízení identifikován jako svědkyně , jméno FO, , manželka žalovaného 2. – pozn. soudu) po dobu 10 let, který platil nájemné a kterého žalobci požádali o nalezení nájemce z řad podnikatelů, aby nájem mohl být veden jako podnikatelský. Takto do předmětných vztahů vstoupil žalovaný 1., přičemž všem zúčastněným byl znám skutečný nájemce, tj. Uživatel, který předmět nájmu i formálně převzal. Žalovaný 2. smlouvu nepodepsal a nemovité věci neužívá. Není tedy dána pasivní legitimace žádného ze žalovaných. Proti výpovědi z nájmu žalovaní nijak nebrojili, což ostatně ani nebylo nutné, neboť písemná nájemní smlouva je simulované právní jednání.

3. S ohledem na vietnamské státní občanství žalobců b) a c) a arménské státní občanství obou žalovaných se soud nejprve zabýval otázkou mezinárodní příslušnosti a rozhodného práva. Protože neexistuje žádná mezinárodní smlouva, která by tyto otázky upravovala mezi Českou republikou, Vietnamskou socialistickou republikou a Arménskou republikou, dospěl soud k tomu, že je založena jeho mezinárodní příslušnost dle čl. 24 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť předmětem řízení je vyklizení nemovitých věcí v souvislosti s jejich nájmem. Dle § 88 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), je přitom založena výlučná místní příslušnost Okresního soudu v Kladně. Protože neexistuje žádný přímo použitelný předpis, který by pro souzenou věc upravoval otázku rozhodného práva, aplikoval soud dle § 69 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, právo české s ohledem na to, že předmětné nemovité věci se nacházejí na území České republiky.

4. Provedeným dokazováním soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:

5. Z výpisu z katastru nemovitostí a shodného tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobci jsou vlastníky pozemku parc. č. st. 1001/2, jehož součástí je budova č. p. , Anonymizováno, , a pozemku parc. č. , Anonymizováno, vše v katastrálním území , adresa, (dále jen „předmětné nemovité věci“ či „předmět nájmu“).

6. Z nájemní smlouvy ze dne 15. 5. 2021 bylo zjištěno, že žalobci jako pronajímatelé a žalovaný 1. jako nájemce podepsali takto nazvanou listinu, jíž žalobci na dobu od 15. 5. 2021 do 15. 5. 2023 přenechali žalovanému 1. k užívání předmětné nemovité věci pro účely jeho podnikatelské činnosti. Nájemné bylo sjednáno ve výši 20 000 Kč měsíčně, zálohy na elektřinu, vodné, stočné a srážkovou vodu pak ve výši 4 200 Kč měsíčně. Platby jsou splatné na účet pronajímatele č. , č. účtu, u , právnická osoba, . Nájemce je oprávněn provádět změny na předmětu nájmu pouze s písemným souhlasem pronajímatele a současně odpovídá za veškeré ekologické újmy. Nájemce není oprávněn přenechat předmět nájmu, nebo i jen jeho část, do nájmu třetí osobě (čl. VII). Nájem lze končit výpovědí bez výpovědní doby, kterou pronajímatel může dát v případě, že není zaplaceno nájemné za dobu alespoň 2 měsíců – v takovém případě je nájemce povinen odevzdat vyklizený předmět nájmu do 1 měsíce od skončení nájmu (čl. VIII).

7. Z plné moci ze dne 6. 5. 2021 s úředně ověřeným podpisem žalovaného 1. bylo zjištěno, že žalovaný 1. jakožto zmocnitel zmocnil žalovaného 2. jakožto zmocněnce k právnímu úkonu „podpis nájemna smlova“ pro dobu do 31. 5. 2021. U jména žalovaného 2., resp. označení zmocněnec, je připojen úředně neověřený podpis.

8. Z okamžité výpovědi nájemní smlouvy s výzvou k odevzdání předmětu nájmu bylo zjištěno, že žalobci dali žalovanému 1. výpověď z nájmu bez výpovědní doby a požádali vyklizení předmětu nájmu do 1 měsíce, což odůvodnili vícečetným, opakovaným a hrubým porušováním smlouvy z jeho strany. Žalovaný porušil smlouvu zvlášť závažným způsobem tím, že nezaplatil nájemné za dobu delší než 2 měsíce. Žalobci žalovanému dále vytkli uložení stavebního odpadu na předmětu nájmu a vyzvali jej k jeho odstranění. Současně žalobci žalovanému vytkli provádění stavebních prací na předmětu nájmu a zdůraznili, že k takovým pracím nedali souhlas. Při místním šetření dne 4. 5. 2022 bylo dále zjištěno, že předmět nájmu užívají třetí osoby, což je taktéž hrubým porušením smlouvy. Závěrem žalobci poučili žalovaného dle § 2314 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), o právu vznést proti výpovědi námitky.

9. Z podacího lístku bylo zjištěno, že okamžitá výpověď byla dne 9. 5. 2022 odeslána poštou na adresu sídla žalovaného 1. Z detailní informace o zásilce bylo zjištěno, že okamžitá výpověď byla žalovanému 1. doručena dne 11. 5. 2022.

10. Z předžalobní výzvy ze dne 26. 9. 2022 bylo zjištěno, že žalobci prostřednictvím svého zástupce vyzvali oba žalované k vyklizení a odevzdání předmětu nájmu pod hrozbou podání žaloby.

11. Svědek , jméno FO, , technický pracovník žalobce a) a jeho společností, vypověděl, že náplní jeho práce je činnost při koupi nemovitostí, které pro žalobce a) a jeho společnosti prověřuje. Předmět nájmu byl pořízen pro účely stavby obchodního domu (tento záměr byl kvůli jiným projektům zatím odsunut do budoucna) a na základě nájemní smlouvy jej užívá žalovaný 1. U sjednávání smlouvy se žalovaným 1. svědek přítomen nebyl. Na předmětu nájmu svědek byl přítomen při jeho koupi v roce 2018 a následně v roce 2022 v lednu či únoru při cestě jinam, když si všiml, že je na předmětu nájmu uložena stavební suť, a hodlal zjistit, co se děje. Tehdy, tj. v lednu či únoru 2022, svědek na pozemku zastihl žalovaného 2., kterého neznal (domníval se, že jde o zaměstnance žalovaného 1.). V květnu 2022 sám žalovaný 1. na Městském úřadu , adresa, přiznal, že suť na předmětné nemovité věci navezl on, čemuž však nedostál. Žalovaní taktéž na pozemku provedli stavební úpravy bez vědomí žalobců, pokud by žalobci něco takového schválili, svědek by o tom věděl, neboť jde o předmět jeho pracovní činnosti. Žalobce a) uzavírá pouze písemné smlouvy tak, aby vše bylo řádně prokazatelné. Oba žalovaní hovořili česky a žalovaný 1. měl špatnou platební morálku. Při jednání o předmětné smlouvě a ve všech souvislostech s ní nikdy nezaznělo jiné jméno než jméno žalovaného 1.

12. Svědek , Anonymizováno, tlumočník a známý žalovaného 2., ve své výpovědi uvedl, že na místě byl na žádost žalovaného 2., který je jeho dobrým kamarádem. Žalovaný 2. na pozemku chtěl provozovat autoservis. Svědek byl přítomen jako tlumočník z češtiny do ruštiny, a to při jednání dvou Číňanů (patrně Vietnamců, tj. žalobců – pozn. soudu), žalovaného 2. a jeho ženy , jméno FO, . , jméno FO, se jednání bezprostředně neúčastnila, stála nahoře v objektu na předmětném pozemku. Hovořilo se o tom, že nájem může být i na dobu 10 let, přičemž Číňané trvali na tom, že nájem musí být na firmu. Svědkovi není známo, zda došlo ke konkrétní dohodě či k uzavření konkrétní smlouvy, tomu nebyl přítomen, zaznělo pouze, že smlouva bude písemná. Pro něj jednání skončilo v podstatě návrhem možností, všichni nicméně se vším souhlasili, na straně žalovaného 2. měla smlouva být uzavřena na IČO. Svědek nezná žalovaného 1. a oficiálně tlumočníkem není.

13. Svědkyně , jméno FO, , manželka žalovaného 2., vypověděla, že ví o ústní dohodě v této věci. Žalobce a) a b) zná pouze z jednání na pozemku a ohledně jednání v této souvislosti, žalobkyni c) nezná vůbec. Žalovaný 2. je její manžel, má s ním dobré vztahy, žalovaného 1. nezná, jde o známého jejího manžela. Celou záležitost týkající se nájmu zahájila ona sama v roce 2020, kdy objevila předmětné nemovité věci a získala kontakt na vlastníky (žalobce), což vyústilo v setkání se žalobci a) a b) na místě samém zhruba v únoru 2021. Další setkání se konalo na jaře 2021 a hovořilo se o zájmu žalovaného 2. vybudovat na pozemku autoservis, přičemž obsah jednání tlumočil svědek , Anonymizováno, z češtiny do ruštiny. Na tomto jednání padl slib nájmu na dobu 10 let. Svědkyně na místě sama nic nevyjednala, výsledek jednání jí byl sdělen, tj. bylo jí sděleno, že nájem má trvat 10 let. Žalobci trvali na tom, že na straně nájemce půjde o nájem na IČO. Právě proto se ve věci ocitl žalovaný 1., který je krajanem a známým žalovaného 2. Svědkyně ani její manžel nemají žádné podnikatelské oprávnění, na jejich „papíry“ to nelze povolit. Vybudování autoservisu, což byl podnikatelský záměr žalovaného 2. i svědkyně, se nepodařilo z více důvodů (není kolaudace, stavba na předmětu nájmu je ve špatném stavu, s čímž jsou spojeny výdaje). Konečná písemná smlouva o nájmu nebyla v souladu s ústní dohodou, dle které tato dohoda měla být písemně toliko potvrzena. Smlouvy byly celkem dvě, jednu podepisovala svědkyně, druhou žalovaný 2. Svědkyně osobně jednala se svědkem , Anonymizováno, a veškeré stavební práce byly se souhlasem žalobců, kteří na místo pravidelně jezdí. S Městským úřadem , adresa, ohledně uložení stavebního odpadu jednali oba žalovaní i svědkyně, svědkyni je dále známo, že žalovaný 1. jednal se zástupcem žalobců. Žalovaní mezi sebou komunikují arménsky, žalovaný 2. stále hovoří špatně česky, avšak ovládá ruštinu, která je rodným jazykem svědkyně.

14. Na žádost zástupce žalovaných byla svědkyni k nahlédnutí předložena nájemní smlouva a plná moc (odst. 6 a 7 odůvodnění tohoto rozsudku), k nimž svědkyně uvedla, že podpis na obou listinách je její, tj. listiny nepodepsal žalovaný 2.

15. Z emailové komunikace bylo zjištěno, že zástupce žalobců dne 14. 4. 2022 jednal se žalovaným 1. ohledně dluhu na nájemném a uložení stavebních odpadů na předmětných nemovitých věcech. Dle stanoviska zástupce žalobců měl žalovaný 1. přislíbit odstranění stavebních odpadů z předmětu nájmu.

16. Z další emailové komunikace bylo zjištěno, že zástupce žalobců v září 2022 jednal se žalovaným 2. o dalším postupu, smírném řešení a vyklizení předmětu nájmu.

17. Z výpisu z účtu žalobce a) č. , č. účtu, u , právnická osoba, ., za období od 3. 2. 2022 do 15. 6. 2022 bylo zjištěno, že byly na účet připsány tyto úhrady: dne 4. 2. 2022 částka 60 000 Kč s označením , Jméno zainteresované osoby 3/0, , dne 10. 2. 2022 částka 60 000 Kč s označením , Jméno zainteresované osoby 3/0, a dne 10. 6. 2022 částka 25 000 Kč s označením , Jméno zainteresované osoby 3/0, .

18. Z výpisu z účtu žalobce a) č. , č. účtu, u , právnická osoba, ., za období od 1. 7. 2022 do 31. 10. 2022 bylo zjištěno, že na účet byly dne 19. 7. 2022 a dne 17. 8. 2022 uložena hotovost ve výši 25 000 Kč v každém z případů. Zástupce žalovaných k tomu doplnil, že vklady prováděla svědkyně , jméno FO, , přičemž k prokázání této skutečnosti navrhl, aby soud vyžádal příslušné pokladní doklady.

19. Z předvolání k podání vysvětlení před Městským úřadem ve , Anonymizováno, , odborem životního prostředí, ze dne 11. 4. 2022 a emailu , tituly před jménem, referentky, ze dne 14. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalobci byli předvoláni k podání vysvětlení ve věci podezření z přestupku, který měl být spáchán ukládáním stavebního odpadu na předmětu nájmu. Žalovaný 1. při podání vysvětlení uvedl, že pozemek má pronajatý, žádnou podnikatelskou činnost na něm nevykonává, má v úmyslu na pozemku provozovat autolakovnu a z navezených cihel byly na pozemku vystavěny dvě zdi (zbytek cihel byl na pozemku vyskládán).

20. Z dohody o opravě plotu ze dne 5. 4. 2023 bylo zjištěno, že všichni žalobci a , jméno FO, podepsali takto nazvanou listinu, jejímž předmětem byl závazek žalobců částečně zaplatit , jméno FO, opravu plotu v jeho vlastnictví, který byl z hranice předmětu nájmu neoprávněně odstraněn žalovanými 1. a 2.

21. Z sms zpráv bylo zjištěno, že zástupce žalobců v srpnu 2022 komunikoval se žalovaným 2. ohledně schůzky ve Slaném v září 2022. Současně zástupce žalobců od června 2022 do srpna 2022 komunikoval se žalovaným 1. ohledně téže schůzky a v dubnu 2022 ohledně jiného setkání.

22. Z fotografií předmětu nájmu bylo zjištěno, že zachycují uložení sutě (stavebního odpadu) na předmětu nájmu a nově zhotovený plot tamtéž (žalovaná strana proti fotografiím ničeho nenamítala).

23. Návrhy na provedení důkazu spisem Městského úřadu , adresa, a pokladními doklady soud zamítl dílem pro nadbytečnost a dílem proto, že rozhodné skutečnosti byly zjištěny jinými důkazními prostředky (srov. další odůvodnění).

24. Provedené důkazy soud hodnotil dle § 132 o.s.ř. a dospěl k těmto závěrům:

25. Podstatou sporu je posouzení otázky, zda a na jakém základě žalovaní (toliko jeden z nich, popřípadě oba) užívají předmětné nemovité věci, přičemž jde-li o smlouvu o nájmu, mezi kým a na jakou dobu byla sjednána.

26. Žalobci argumentovali existencí písemné nájemní smlouvy se žalovaným 1. (nájemcem) uzavřené na dobu 2 let. Žalovaní naproti tomu tvrdili a hodlali prokázat existenci ústní nájemní smlouvy na dobu deseti let s tím, že nejprve tvrdili, že písemnou smlouvu skutečně podepsal žalovaný 1. (patrně míněno v zastoupení žalovaným 2. jakožto zmocněncem), aby po výpovědi svědkyně , jméno FO, uvedli, že smlouvu ve skutečnosti podepsala ona.

27. Provedeným dokazováním soud dospěl k závěru, že byla objektivně prokázána existence písemné nájemní smlouvy uzavřené mezi žalobci jakožto vlastníky a pronajímateli na straně jedné a žalovaným 1. jakožto nájemcem na straně druhé. Soud se nemůže přiklonit k tvrzení strany žalované, že výpověďmi svědka , Anonymizováno, a svědkyně , jméno FO, byla prokázána existence ústní smlouvy na dobu deseti let, neboť svědek , Anonymizováno, výslovně uvedl, že tato možnost sice zazněla, avšak ke konkrétní dohodě nedošlo. Svědkyně , jméno FO, přitom k naprosto výslovnému dotazu soudu vypověděla, že sama nic nevyjednala a výsledek jednání jí byl tlumočen. Důkaz výslechy obou svědků přitom byl navržen právě k prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena ústně na dobu deseti let. Toto tvrzení však citovanými důkazními prostředky prokázáno nebylo.

28. Výslechem svědka , Anonymizováno, ve spojení s listinnými důkazy (zejména nájemní smlouvou, komunikací se stavebním úřadem, komunikací žalovaných se zástupcem žalobců), které tvoří logický a ucelený řetězec, má soud naopak za prokázané tvrzení žalobců, že smlouva byla skutečně uzavřena písemně na dobu dvou let, tj. do 15. 5. 2023, a to mezi žalobci a žalovaným 1. jako nájemcem. Žalovaný 1. i žalovaný 2. pak přitom vlastním jednáním (komunikací se stavebním úřadem a se zástupcem žalobců) prokázali, že předmětné pozemky užívají, což ostatně potvrdily právě i výpovědi svědka , Anonymizováno, a svědkyně , jméno FO, . Jinak si ostatně ani nelze rozumně vysvětlit to, že žalovaný 1. se stavebním úřadem řešil ukládání odpadu na předmětu nájmu – jde nadto o skutečnost patrnou ze sdělení referentky, která k předmětnému sporu, a tedy ani k účastníkům, nemá žádný vztah. To, že předmět nájmu užívá taktéž žalovaný 2 (třetí osoba), je ostatně skutečnost, kterou žalobci žalovanému 1. setrvale vytýkali.

29. Soud tak dospěl k závěru, že mezi žalobci a žalovaným 1. byla dne 15. 5. 2021 uzavřena dohoda o nájmu předmětných nemovitých věcí na dobu dvou let, tj. do 15. 5. 2023. Současně soud dospěl k závěru, že předmět nájmu fakticky užívá žalovaný 2., jemuž takové užívání umožnil žalovaný 1. Otázkou výpovědi z nájmu se soud v tomto řízení není oprávněn zabývat, přičemž žalovaní výslovně uvedli, že proti výpovědi z nájmu nepodali námitky a nebrojili proti ní případně ani jinak (srov. níže).

30. Po právní stránce soud věc posoudil zejména dle § 1040 odst. 1 o.z., dle něhož kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

31. Dle § 2216 o.z. umožní-li nájemce užívat věc třetí osobě, odpovídá pronajímateli za jednání této osoby stejně, jako kdyby věc užíval sám.

32. Dle § 2225 o.z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci.

33. V řízení bylo prokázáno, že žalobci jsou vlastníky předmětných nemovitých věcí, které dle § 2201 a násl. o.z. na základě platně uzavřené nájemní smlouvy přenechali k dočasnému užívání žalovanému 1. na sjednanou dobu do 15. 5. 2023. Současně bylo prokázáno, že žalovaný 1. jakožto nájemce přenechal žalovanému 2. nemovité věci k užívání vzdor výslovnému zákazu v nájemní smlouvě, a dle § 2216 tedy za jednání žalovaného 2. odpovídá, jako kdyby věc užíval sám.

34. S ohledem na to, že sjednaná doba trvání nájmu uplynula ke dni 15. 5. 2023, je žalovaný 1. jakožto nájemce povinen předmět nájmu vyklidit bez dalšího, a to bez ohledu na to, zda předmět nájmu užívají třetí osoby (srov. ustálenou judikaturu, např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 4. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4018/2014). Současně soud v tomto řízení není oprávněn zkoumat výpověď z nájmu, potažmo naplnění výpovědních důvodů, a to ani jako otázku předběžnou, neboť jde o otázku, která je vyřešena buď rozhodnutím soudu v příslušném řízení ve smyslu § 2314 o.z. (tj. nikoli v tomto následném), či v důsledku nečinnosti stran (srov. ustálenou judikaturu, např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2021, sp. zn. 26 Cdo 135/2021). Pro úplnost soud dodává, že pro poměry souzené věci jde o otázku nadbytečnou, neboť pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení (§ 154 odst. 1 o.s.ř.) a nájemní vztah by i při neexistenci výpovědi skončil již ke dni 15. 5. 2023.

35. Současně soud přisvědčil argumentaci žalobců v tom smyslu, že to byli právě žalovaní, kdo vytvořil nepřehledný stav, kdy žalobci objektivně nejsou schopni určit, který ze žalovaných předmět nájmu užívá. Byť je na nájemci, aby zajistil, že třetí osoby nemovité věci ke dni skončení nájmu vyklidí (srov. např. již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 26 Cdo 4018/2014), považoval by soud za krajně nespravedlivé, aby žalobu vůči žalovanému 2. zamítal v situaci, kdy je nepochybné, že předmět nájmu užívá (jak ostatně bylo zjištěno důkazními prostředky navrženými stranou žalovanou). Zákonodárce naopak ve shodě s Ústavním soudem zdůrazňuje, že právní předpisy mají být vykládány podle jejich smyslu a ve shodě se základními zásadami soukromého práva (srov. § 2 a násl. o.z.), tedy mj. i se zásadou pacta sunt servanda, přičemž pro souzenou věc lze obdobně odkázat na § 579 či § 585 o.z. Hypotéza § 1040 o.z. tak byla naplněna rovněž vůči žalovanému 2., který je povinen předmět nájmu vyklidit stejně jako žalovaný 1. Důvodně podané žalobě proto soud vyhověl.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 37 105,58 Kč, kterou jsou žalovaní povinni zaplatit společně a nerozdílně. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7, § 9 odst. 1 a navýšená za zastupování tří účastníků dle § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 3 600 Kč za každý ze šesti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, dvě písemná podání ve věci, účast na dvou jednáních soudu (z toho jedno v trvání přes dvě hodiny) a z částky 1 800 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a.t. (jednoduchá výzva k plnění) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a cestovní náhrada v celkové výši 6 605,58 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 28. 4. 2023 na jednání soudu na trase České Budějovice – Kladno a zpět náhrada 3 302,79 Kč za 364 ujetých km v částce 2 502,79 Kč (44,10 Kč za litr nafty dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při kombinované spotřebě 3,8 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a.t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a.t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 27. 6. 2023 na jednání soudu na trase České Budějovice – Kladno a zpět náhrada 3 302,79 Kč za 364 ujetých km v částce 2 502,79 Kč (44,10 Kč za litr nafty dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při kombinované spotřebě 3,8 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a.t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 800 Kč podle § 14 a.t. Zástupce žalobců není plátcem DPH.

37. Lhůty k plnění byly určeny dle § 160 odst. 1 (věty za středníkem) o.s.ř. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám zástupce žalobců dle § 149 odst. 1 o.s.ř.