29 C 11/2020

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Veronikou Halbrštátovou Zachovou, LL.M., ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované o rušení práva, o poskytnutí ochrany před hrozící vážnou škodou

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalovaným odstranit zeminu na pozemku naléhající na plotovou zídku vybudovanou mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec], v délce 12 m počítané od 18. metru zídky od společného styčného bodu pozemků s pozemkem parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec], a to do hloubky 1,5 m, tak, aby plotová zídka byla ze strany pozemku parc. [číslo] přístupná a nebyl na ni zeminou vyvíjen žádný tlak, a to ve lhůtě do třech dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalovaným snížit dřevěný plot na plotové zídce vybudované mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec], na výšku max. 30 cm, a to v délce 8 m počítané od 20. metru zídky od společného styčného bodu pozemků s pozemkem parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec], se zamítá.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalovaným snížit dřevěný plot vedený mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec], podél domu žalobkyně, tj. od 28. metru od společného styčného bodu pozemků s pozemkem parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec], až do konce společné hranice pozemků o 40 cm a upravit tak, aby skrze něj procházelo světlo, tedy, aby mezi jednotlivými plotovými latěmi (tzv. plotovkami) byla rozteč o velikosti nejméně 1/6 šířky plotové latě, ve lhůtě do pěti dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, se zamítá.

IV. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalovaným zdržet se jízdy a parkování vozidel ve vzdálenosti menší než 2 m od společné hranice pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec] se zamítá.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 79 005 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, žalovanému 1. k rukám zástupce žalovaného 1.

VI. Žalobkyně je povinna zaplatit na náhradě nákladů řízení státu České republice – Okresnímu soudu v Kladně, částku, jejíž výše bude stanovena v samostatném usnesení odpovídající 100 % celkových nákladů státu, a to do tří dnů od právní moci tohoto samostatného usnesení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 6. 10. 2020 ve znění jejího doplnění ze dne 26. 10. 2020 domáhala uložení povinnost žalovaným odstranit zeminu na pozemku naléhajícím na plotovou zídku vybudovanou mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec] v délce 12 m počítané od 18 metru zídky od společného styčného bodu pozemků s pozemkem parc. [číslo] k.ú. [obec] u [obec], a to do hloubky 1,5 m, tak aby plotová zídka byla ze strany pozemku parc. [číslo] přístupná a nebyl na ni zeminou vyvíjen žádný tlak, a to ve lhůtě do tří dnů od nabytí právní moci rozhodnutí; dále se domáhala uložení povinnosti žalovaným snížit dřevěný plot na plotové zídce vybudované mezi shora specifikovanými pozemky; dále uložení povinnosti upravit dřevěný plot mezi pozemky od 28 metru společného styčného bodu až do konce společné hranice, a to snížit jeho výšku o 40 cm a upravit tak, aby skrze něj procházelo světlo, tak aby mezi jednotlivými plotovými latěmi byla rozteč o velikosti nejméně 1/6 šířky plotové latě a konečně zdržet se jízdy a parkování vozidel ve vzdálenosti menší než 2m od společné hranice shora uvedených pozemků. Žalobkyně žalobu odůvodnila, tak že původním společným úmyslem účastníků bylo vybudovat pouze zeď, jejíž prostou funkcí by bylo oddělení sousedících pozemků. V době vybudování plotové zdi byla úroveň terénu z obou stran pozemků přibližně stejně velká, na pozemku žalovaných byl val, který se o zídku neopíral. Prvotním účelem zídky byla ochrana proti stékání vody z pozemku žalovaných. Stávající plotová zeď však sahá až do výše 1, 76m a je z betonových bloků o šířce 20cm, které jsou prolité betonem. Dále žalobkyně uváděla, že do vodorovných spár jsou nahodile vloženy ocelové pruty o profilu 8 mm z důvodu zamezení případných trhlinek. Žalovaní však od nabytí vlastnictví pozemku sousedícího s pozemkem žalobkyně provádí zásadní terénní úpravy na svém pozemku, a to v části, která bezprostředně sousedí s pozemkem žalobkyně. Žalovaní na stěnu plotové zdi ze strany pozemku [číslo] navezli inertní materiál, který byl postupně hutněn do svahu, čímž žalovaní plotovou zeď ze své strany zasypali až do výšky cca 1,3m a materiál zhutnili, avšak bez jakéhokoliv prověřování pevnosti plotové zdi. Výše uvedeným postupem tak plotová zeď přestala plnit svou funkci a žalovaní tak na plotovou zeď přenesli funkci opěrné zdi, přičemž stávající plotová zeď nebyla vybudována s ambicí udržet sousední pozemek a poskytnout mu oporu. Navíc zeď nesplňuje podmínky pro opěrnou zeď podle stavebního zákona a bylo na žalovaných, aby před zahájením terénních úprav žádali o vydání stavebního povolení. Pozemek žalovaných proto nemá v současnosti náležitou oporu a není bezpečně zajištěn, tak aby neohrozil majetek a životy žalobkyně. Jednáním žalovaných proto došlo k trvalému ohrožení majetku žalobkyně a rovněž životů a zdraví osob na pozemku žalobkyně. Žalovaní dále bez souhlasu žalobkyně a proti její vůli odstranili plot vybudovaný žalobkyní a nahradili ho plotem vlastním, když navýšili zeminu, čímž mimo jiné znehodnotili izolaci domu podél jeho stěny, navýšili podezdívku, prodloužili opěrnou zídku a instalovali nová plotová pole z dřevěných neprůhledných planěk. Nově instalovaný plot je veden 1,2m od obvodové zdi domu, v místě, kde jsou okna z koupelny a z dětského pokoje. Neprůhledný plot instalovaný žalovanými zasahuje a zastiňuje okna do výše 20-40cm, což ubírá přirozené světlo vnikající do shora uvedených místností. V případě koupelnového okna se jedná o zastínění prakticky celého okna, rovněž je takto zásadně zvýšena vlhkost celého domu. Zásahem žalovaných tak došlo ke snížení světelného komfortu v domě a žalobkyně je nucena v dotčených místnostech využívat světlo umělé namísto světla denního. Rovněž navýšením pozemku žalovaných přispělo k tomu, že žalovaní prakticky na svůj pozemek jezdí pod okny žalobkyně, která je tak nucena strpět na pozemku žalovaných nadstandartní a vysoký provoz motorových vozidel. Žalovaní tak svým jednání zásadně snížili komfort užívání domu žalobkyně a její rodiny, žalobkyni vznikly v souvislosti s potřebou dostatečného osvětlení náklady na osvětlení umělé, a to i během denní doby. Žalobkyně se pokoušela dohody s žalovanými, avšak bez úspěchu.

2. Žalovaní uvedli, že s žalobou nesouhlasí, neboť mají za to, že v dané věci nedochází k zásahu do vlastnických práv žalobkyně, či k ohrožení majetku, života nebo zdraví osob pohybujících se na jejím pozemku. Pokud se jedná o stavební činnosti prováděné na pozemku žalobkyně, tak na místě byla provedena prohlídka stavebním úřadem a nebylo shledáno žádné porušení příslušných předpisů. Předmětná stavba se nachází na pozemku žalovaných nikoliv na pozemku žalobkyně, navíc není zcela zřejmé, že by k poruše plotu mohlo vůbec dojít. Znalecký posudek předložený žalobkyní není konkrétní a není z něho zřejmé, jak znalec dospěl k závěrům o nebezpečnosti dané zdi. Žalobkyně v dané věci v další části žaloby namítá především snížení komfortu užívání věci nikoliv imise nepřiměřené místním poměrům, které podstatně omezují obvyklé užívání věci. Znalecký posudek ve své další části konstatuje, že plot zastiňuje tabulky oken, což ubírá přirozené světlo, avšak není uvedeno, v jakém rozsahu a ani neobsahuje vysvětlení, kolik světla považuje znalec za přirozené. Z výše uvedených důvodů žalovaní navrhli, aby soud žalobu zamítl a žalovaným přiznal náhradu nákladů řízení.

3. Usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 23. 8. 2021 č. j. [číslo jednací] namísto původní žalobkyně vstoupila do řízení [celé jméno žalobkyně], [datum narození]. Usnesení nabylo právní moci dne 14. 9. 2021.

4. Závěrem žalobkyně navrhla, aby žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno. V dané věci bylo prokázáno, že zeď byla postavena protiprávně, neboť nemá stavební povolení. Pokud soudem nebyl přijat v daném řízení znalecký posudek předložený žalobkyní z důvodu nedostatku kvalifikace, pak s tímto žalobkyně nesouhlasí a rovněž nevidí důvod, proč byly vypracovány znalecké posudky další. Druhý posudek ve věci žalobkyně shledává jako nekvalifikovaný, poslední zpracovaný posudek v řízení, pak zcela jednoznačně konstatuje, že zeď byla zhotovena bez patřičného stavebního povolení. Žalobkyně má také za to, že znalec nedostatečně vysvětlil své závěry ohledně možného vybočení zdi. Rovněž žalobkyně namítá nemožnost dostatečné přípravy k pokládání otázek poslednímu znalci. Žalobkyně se domáhala takového zásahu soudu, aby se dalo preventivně předejít škodě, a to nejen vyvalení zdi, ale i exhalací zejména větších vozidel a stejně tak se žalobkyně domáhala snížení plotu, tak aby byl zajištěn dostatek světla.

5. Závěrem žalovaný 1. navrhl, aby žaloba byla ve všech bodech zamítnuta, neboť ji shledává nedůvodnou. Předně bylo v řízení dvěma znaleckými posudky prokázáno, že zeď je dostatečně odolná, snese zatížení, které je v místě dáno a nehrozí její protržení. Znalecký posudek předložený žalobkyní shledává žalovaný 1. bez významu, neboť znalec neměl k hodnocení dané věci odpovídající odbornost, s níž by se k otázkám statiky mohl vyjádřit. Rovněž žalovaný 1. podotýká, že žalobkyně svou žalobu opírá o ust. § 2903 odst. 2 o. z., které upravuje vážné ohrožení nikoliv pouhé ohrožení. V dané věci však žádné, a to ani prosté ohrožení, nebylo zjištěno. Příslušný stavební úřad navíc shledal zeď jako bezvadnou. Žalobkyně v řízení rovněž neprokázala tvrzené zastínění, plísně a vlhkosti, navíc místním šetřením bylo zjištěno, že místnosti v domě nejsou nijak ovlivněny předmětným plotem. Osvícení denním světlem odpovídá místním poměrům, poloze a orientaci domu a jeho výšce. Stejně tak nebylo v řízení prokázáno, že by parkování vozidel blíže než 2 metry od společné hranice mohla žalobkyni rušit nad míru přiměřenou místním poměrům. Žalovaný 1. rovněž předestřel, že je nutné zohlednit skutečnost, že původní žalobkyně zakoupila dům přímo na hranici sousedních pozemků, což jí před koupí domu bylo známo a nelze tak považovat skutečnost, že žalovaní jezdí za plotem na svém pozemku automobilem za nestandartní. Žalobkyně si stěžuje především na zastínění koupelny/WC, což jsou místnosti, kde je zastínění žádané a rovněž žalovaný 1. podotýká, že žalobou dle ust. § 1013 o.z. se nemůže žalobkyně domáhat aktivní činnosti po žalovaných.

6. Žalovaná 2. odkázala na závěrečný návrh žalovaného 1.

7. Na základě nesporných tvrzení účastníků má soud za zjištěné.

8. Část pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví], nacházející se v katastrálním území [obec] u [obec] u plotu v délce 12 m, kdy počátek plotu je měřen od 18m od společného styčného bodu s pozemkem parc. [číslo] je využívána jako prostor pro parkování, a to u plotu v dílce 12m, kdy počátek je měřen 18 m od společného styčného bodu s pozemkem parc. [číslo] k.ú. [obec] z [obec]. Žalovaný 1. je podnikatele v oboru motorové silniční dopravy.

9. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním.

10. Původním vlastníkem pozemku st. [číslo] zastavená plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], pozemku st. [číslo], jehož součástí je garáž, pozemku parc. [číslo] pozemku [číslo] ostatní plocha, zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kladno, k.ú. [obec] u [obec], obec Hostouň byla [celé jméno původního účastníka], na základě kupní smlouvy však došlo k převodu vlastnických práv k výše uvedeným nemovitým věcem, a to na paní [celé jméno žalobkyně], narozenou [datum] (výpis z katastru nemovitostí ke dni 4. 10. 2020, půdorysné schéma, mapa čl. 30, vyrozumění o provedeném vkladu, vyrozumění o provedení vkladu do katastru nemovitostí). Výše uvedené nemovité věci sousedí s pozemkem st. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa] a dále pozemkem par. [číslo] zahrada, to vše zapsáno na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Kladno, k.ú [obec] u [obec], které jsou ve společném jmění žalovaných, jako manželů. Žalovaný 1. má živnostenské oprávnění na provoz silniční motorové dopravy (výpis z katastru nemovitostí ke dni 4. 10. 2020, půdorysné schéma, mapa čl. 30, tvrzení žalobkyně, výpis z živnostenského rejstříku).

11. Budování plotu za účelem stanovení hranice výše uvedených sousedících pozemků započali účastníci nejprve společně, před provedením násypu zeminy na pozemek žalovaných. Následně došlo k navýšení plotové zdi dřevěnou nástavbou. Žalovaní na svém pozemku parkují vedle výstavby domu a v blízkosti plotové zdi v horní navýšené části pozemku osobními automobily, žalobkyně pořídila fotografii parkování nákladního vozidla podél plotu v dolní části pozemku (fotografie čl. 60-62, [číslo], [číslo], výpověď žalovaného 1. výpověď svědkyně [příjmení]). Žalobkyně nechala vyhotovit technickou zprávu k zaměření skutečné hranice pozemků a umístění plotu (technická zpráva ze dne 16. 9. 2021). Žalobkyně v průběhu řízení dokládala nestabilitu zdi fotografiemi brček v plotové podezdívce a černobílými a barevnými fotografiemi spár (fotografie čl. 286, 287, [číslo], [číslo], 300,30).

12. Dne 29. 10. 2019 byla provedena kontrolní prohlídka Magistrátem města Kladna za účelem zjištění terénních úprav na pozemku u domu [adresa] - st. 606 v [obec] u společné hranice s pozemkem u domu [adresa] v [obec] parc. č. st. [číslo], [číslo] (protokol o kontrolní prohlídce ze dne 29. 10. 2019).

13. Při místním ohledání, které se konalo dne 13. 5. 2021, bylo soudem zjištěno, že sporná zeď je 1,7m vysoká, na zdi se nachází plaňkový plot, který je vysoký přibližně 1,5m za plaňkovým plotem byly v domě místního ohledání dva osobní automobily. Zeď se nezdála být vypouklá, byla částečně omítnuta a byla tvořena betonovými tvárnicemi o šířce cca 20cm. Rodinný dům žalobkyně se nachází přibližně 1,3m od plotu. Před domem žalovaných stála veranda, nicméně ji žalovaní z důvodu obavy žalobkyně z provalení plotu odstranili. Ve výjimečných situacích, například při rodinných oslavách, stojí podél zídky i sedm aut. V části domu, která sousedí bezprostředně s plotem, bylo rovněž provedeno místní ohledání. Soudem bylo konstatováno, že v koupelně, která sousedí s plotem, je okno, které není průhledné a je přelepené tapetou. V jídelně, která je spojena s obývacím pokojem se nachází okno široké cca 2m, přičemž plot zasahuje do třetiny okna. V pokoji, který byl původně dětským pokojem je okno rovněž široké cca 20cm a plot zasahuje cca do jedné třetiny, místnost je poměrně světlá. Na oknech obytných místností žalobkyně v době prohlídky pěstovala rostliny (protokol o místním šetření, fotografie na čl. 110-138).

14. Svědkyně [jméno] [příjmení] (matka žalobkyně) při své svědecké výpovědi uvedla, že žalovaní jsou její sousedé a původně se dohodli, že mezi pozemky bude vystaven plot, žalovaný 1. dodal materiál na betonovou podezdívku, na kterou následně svědkyně postavila dřevěný plot, přičemž v místě, kde dle svědkyně hrozí provalení zdi, dřevěný plot neměl být. Nyní dosahuje plot výšky 3,6m. Ze zdi se stala zeď opěrná a dle zjištění svědkyně bez zajištění stavebního povolení. V místě provalení každý den parkují dva osobní automobily, občas zde parkuje i karavan nebo návštěvy, což může být i jednou za týden. Podél plotu rovněž parkují další vozy. V době výslechu svědkyně uvedla, že to není v posledních 3 týdnech tolik intenzivní. Rovněž zde po dobu vykládky parkují i vozy PPL nebo České pošty. Původní dohoda s žalovanými byla taková, že budou parkovat před jejich domem, a to před oknem do kuchyně, vjezd na pozemek měl být dál od pozemku žalobkyně a cesta měla vést přímo do garáže. Žalovaný 1. však vjezd rozšířil a cesta k domu je nyní podél plotu. Dále svědkyně uvedla, že stavba zdi byla započatá stranou žalující, nemělo se jednat o zeď opěrnou, a proto nebylo ani vyřizováno stavební povolení, zeď začal navyšovat žalovaný 1. bez souhlasu vlastníků sousedního pozemku. Původní dohoda mezi svědkyní a žalovanými zněla tak, že se provedou terénní úpravy, jak na pozemku žalobkyně, tak na pozemcích žalovaných. Původně měl být plot na pozemku žalobkyně. Materiál na nový plot měl být použit od žalovaného 1., ale měly se použít i původní plaňky, které však žalovaný 1. uřezal včetně trubek a dal tam nové, vyšší. Původně bylo dohodnuto, že zeď bude do této výšky, ale neměla se na plot navážet zemina a na zděném plotu neměl být již plot dřevěný. Zeď stavěla svědkyně společně s panem [příjmení], ale pomáhal, kdo přišel. Výztuže použity byly, ale byly použity nahodile, neboť se nepočítalo s tím, že se bude navážet zemina (výpověď svědkyně [příjmení] ze dne 20. 9. 2021, výpověď svědkyně [příjmení] ze dne 14. 9. 2022).

15. Žalovaný 1. při své účastnické výpovědi uvedl, že původně zde skutečně byla dohoda ohledně výstavby plotu, přičemž za tímto účelem dodal stavební materiál. Následně pak ale začaly mezi sousedy neshody, a proto žalovaný pokračoval ve výstavbě sám. Původní pozemek domu byl lehce svažitý, ale jednalo se o maximálně o 30cm. Kaskády mezi pozemky vznikly na žádost paní [příjmení], neboť chtěla odbagrovat část jejího pozemku. Plot na straně žalovaných byl posunut k žádosti paní [příjmení] a rovněž jí žalovaní darovali část pozemku. Je pravdou, že žalovaní dříve parkovali před kuchyní a svítili tak žalobkyni do oken, a proto začali žalovaní parkovat vedle garáže. Nákladní auta stála u domu po dobu stavby, a to na takovém místě, aby nebyla zeď zatěžována, v současnosti stojí nákladní vozidlo na pozemku žalovaných občas, a to ve spodní části pozemku, jedná se vždy o pár hodin, maximálně zde stojí přes noc. Větší množství aut stojí na pozemku v případě rodinných oslav. Před pozemkem žalovaných není možné parkovat, je možné parkovat pouze u silnice, což si paní [příjmení] nepřeje (účastnická výpověď žalovaného 1.).

16. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že svědek je kamarádem žalobkyně a přítelem [jméno] [příjmení], pokud se jedná o jeho vztah k věci, tak byl požádán o opravu předmětného plotu, který byl poškozen, neboť je zedník. Svědek vypověděl, že si není jist, kdy přesně byla započata stavba zdi, odhaduje, že někdy před 3 lety (svědecká výpověď byla podána 14. 9. 2022). Svědek začal stavět předmětnou zeď, avšak jen do určité doby, tj. do doby než mezi účastníky započal spor. Výkopové práce měl na starosti pan [celé jméno žalovaného] (žalovaný 1.), neboť měl k dispozici bagr, svědek má za to, že šířka základů je 40 cm a hloubka 50 cm, neboť se počítalo s tím, že zde budou dvě řady ztraceného bednění a dřevěný plot, materiál měl zajistit žalovaný 1., tedy cement i písek a práce paní [příjmení]. Základy byly tvořeny smícháním písku a cementu 1:3, základy se vylily tímto betonem a na to se dala řada ztraceného bednění, výška cihly je 25 cm, a to se opět vylilo betonem a následovaly dvě řady ztraceného bednění nad úrovní terénu. Na výztuže byl použit stavební roxor (pozn. soudu betonářská ocel), rozměry svědek neznal. Svědek stavěl zeď do výšky 1,5m a poté přestal, neboť došlo ke sporu, zeď je vysoká cca 2m, dostavěli ji lidé od žalovaného 1. Do doby než svědek přestal se stavbou, zeď vylíval ručně betonem (svědecká výpověď [jméno] [příjmení]).

17. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] z oboru stavby obytné a zemědělské, s osvědčením o autorizaci v oboru pozemní stavby, vyhotovil k zadání původní žalobkyně znalecký posudek, jehož úkolem bylo stanovit, jaká byla funkce zdi vybudované mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] zda vybudovaná zeď splňuje parametry opěrné zdi, zda může mít vliv na konstrukci zděného oplocení stavební úpravy na pozemku parc. [číslo] spočívající v úpravě terénu, jakým způsobem ovlivňuje konstrukci oplocení parkování vozidel na parc. [číslo]; zda může dojít k případné havárii (sesuvu a ohrožení domu žalobkyně), či jeho příslušenství a konečně zda výška plotu ovlivňuje osvětlení v místnostech domu [adresa], a to v místě, kde je plot veden ve vzdálenosti 1,2 m od oken místností. Dle odpovědí znalce na doplňující dotazy účastníků, znalec dospěl k závěru, že předmětná zídka není dimenzována na boční tlak a navážka zeminy má jednoznačně záporný vliv na funkci plotové konstrukce a může tak dojít k havárii. V dané věci došlo k zásadní změně charakteru stavby, což má v důsledku negativní dopad na takto provedenou konstrukci původní plotové zdi. Pokud se jedná o ubírání přirozeného světla v oknech budovy žalobkyně neprůhledným plotem vedeným v úrovni okenních tabulek, pak závěr znalce ohledně zastínění byl zjištěn vizuálním vjemem. Dle závěrů znalce a stvrzení posudku při jednání se z plotové zdi stala zeď opěrná, která vyžaduje stavební povolení. Dále znalec dospěl k závěru, že stavební úpravy mají jednoznačně záporný vliv na konstrukci zděného oplocení a na tento tlak není boční zeď dimenzována. Parkování vozidel přetěžuje místo zásypu a zvyšuje boční zatížení na původní plotovou zeď, přičemž hrozí havárie a prasknutí plotové zdi a ohrožení zdraví či života na parc. [číslo]. Dále uvedl, že vybudovaný plot ovlivňuje vnitřní osvětlení místností domu. K závěru ohledně protržení zdi dospěl pozorováním, znalec si rovněž změřil konstrukci a poslechl řemeslníka, který zeď stavěl. Dále uvedl, že aby mohla být postavena opěrná zeď, musel by být zpracován znalecký posudek a projekt. Pokud se jedná o stanovení pravděpodobnosti, že dojde k poruše zdi, pak znalec uvedl, že není schopen na tuto otázku odpovědět a konkrétní procento je velmi těžko zjistitelné. Znalec nedokázal odpověď na dotaz, zda bylo v dané věci provedeno odvodnění zdi, dále rovněž uvedl, že v dané věci konkrétní měření neprováděl a vycházel při zpracování znaleckého posudku zejména z vizuálního pohledu. Ke statice se znalec nebyl schopen dále vyjádřit, je mimo jeho odbornost (znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení], vyjádření znalce, odpovědi znalce ze dne 23. 7. 2021, výslech znalce při jednání konaném dne 20. 9. 2021).

18. Ze znaleckého posudku a výpovědi Ing. [jméno] [příjmení], znalce z oboru stavebnictví, stavební odvětví různá, statika pozemních a inženýrských staveb, geotechnika, zakládání, soud zjistil, že plotová zídka mezi pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] je ve skutečnosti provedena pouze na pozemku [číslo] v celé délce 70m, jedná se o plotovou podezdívku, nikoliv o opěrnou zeď. Dle historie výstavby se za oplocení žádná zemina nenavážela, jednalo se výkop pro založení plotové zídky a dohodnuté úpravy mezi paní [příjmení] a panem [celé jméno žalovaného]. [příjmení] zídka v místě nejvyšší podezdívky je natolik stabilní, že vyhoví mimořádně i stávajícím zemním tlakům, ve všech ostatních případech, kdy je její celková výška menší, než 1,8m vyhoví s rezervou. Pokud se jedná o hloubku opěrné zdi, tak tu nemohl znalec přesně zaměřit, neboť posudek byl vypracován po více než roce od stavby, vycházel však z fotografií a ze svých vlastních zkušeností. Pokud se jedná o skutečnost, že byl použit určitý typ traktor bagru k provedení výkopu, tak tato skutečnost byla zjištěna z pohovoru se žalovaným, který rovněž uvedl, že v základech byl použit prefabrikát o šířce 50 cm, nad zemí pak 25 cm. Lze rovněž konstatovat, že nemůže dojít k její havárii a zídka je stabilní, přičemž do zatížení povrchu znalec zahrnul i zatížení pro parkující vozidla do celkové tíže 3,5t, tj. zatížení splňující podmínky pro osobní a užitková vozidla. Znalcem bylo vyhodnoceno, že podezdívka vyhoví na současnou konfiguraci terénu a tlaku zeminy za podezdívkou a rovněž nahodilému zatížení parkujícími vozidly. Znalcem bylo hodnoceno, že oba pozemky jsou bez přítomnosti hladiny pozemní vody a geologickou stavbou jsou stabilní (znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení], výpověď znalce).

19. Ze znaleckého posudku a výpovědi znalce [příjmení] [příjmení], znalce z oboru stavebnictví, odv. různá, specializace statika a dynamika staveb soud zjistil, že v dané věci se v případě plotové zdi, jedná svým charakterem o opěrnou zeď. K realizaci stavby došlo cca před 4 lety, přičemž hloubku a reliéf nelze z dobových fotografií doměřit, svah rozhraní mezi pozemky, byl však nahrazen svislou stěnou, kdy na straně pozemku parc. [číslo] byla zemina ubrána a přesunula se za stěnu na pozemek [číslo], rozdíl výšek mezi jednotlivými pozemky je 1305cm. Předmětná zeď je dimenzována na boční tlak, tj. splňuje nároky kladené na zeď opěrnou za stávajícího stavu navezené zeminy. K poruše stěny za stávajícího způsobu užívání, tj. včetně parkování vozidel do 3,5t, by dojít nemělo. Znalec nedospěl k závěrům, že může dojít k poruše předmětné zdi, případně k celkové havárii. U zdi porucha nehrozí, nedojde-li k přetěžování zdi nad rámec posuzovaných hodnot, znalcem bylo doporučeno užívat konstrukci v souladu s budoucím stavebním povolením, tj. nepřetěžovat nad rámec 5kPa, což odpovídá zatížení 500Kg na m2, jedná se jak o zatížení pro venkovní ploty, shromáždění lidí, tak běžné parkování. V dané věci byly pro výpočet použity velmi konzervativní hodnoty, příkladem pak znalec uvedl, že například u obrázku č. 5 v posudku je stěna téměř kolmá, ale pro výpočet bylo použito 60◦. Pro účely výpočtu byla použita konzistence zeminy tuhá nikoliv ulehlá, což zapříčiňuje konzervativnější hodnoty parametrů zeminy pro výpočet. V rámci šetření byla zjištěna jen drobná deformace 5mm, které se znalec věnoval, nicméně stěna je nad půl metrem kolmá a rovněž nevykazuje trhliny. Odchylka mohla být způsobena nekompetentním zedníkem, špatnou vodováhou a dalšími mnoha důvody. Znalec rovněž zkoumal zatékání do základů v modelu saturované zeminy, přičemž byla pro výpočet použita hodnota zeminy s nejhoršími možnými vlastnostmi, v daném případě je však zemina s nízkým prostupem vody, znalec tedy nepředpokládá, že by došlo k rozbřednutí. Výpočty posudku jsou prováděné normou, norma je v posudku odcitována a jedná se o Eurokód 7 (znalecký posudek [číslo] znalce [příjmení] [příjmení], výslech znalce při jednání).

20. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věcí.

21. Žalobkyně a žalovaní jsou sousedé, kteří se původně dohodli na vybudování plotové zdi. V průběhu výstavby však došlo k rozporům ohledně dalšího provádění stavby. Na pozemek žalovaných byl proveden násyp ze sousedního pozemku žalobkyně. Následně výstavba probíhala, až do vyhotovení zdi do výše 1,5 m společně. Původní dohoda mezi sousedy zněla tak, že žalovaní zajistí stavební materiál a původní žalobkyně (převážně po dohodě s matkou) stavební práce, které byly prováděny z větší části známým žalobkyně. Následné dokončení zdi však provedli žalovaní sami z důvodu rozepře s žalobkyní. Plotová zeď je v těsné blízkosti domu žalobkyně, který se nachází na hranici jejího pozemku, cca 1,3m. Na náspu na pozemku žalovaných parkují zpravidla jejich dva osobní automobily. Při výjimečných situacích stojí i dále podél plotu další automobily. Dům žalobkyně je situován tak, že okna některých obytných místností v domě směřují k předmětnému plotu, jedná se o koupelnu, jídelnu a obývací pokoj. Plotová zídka krom drobné odchylky nevykazuje výrazné známky poškození, s pltotové zídky výstavbou bylo započato cca před 4 lety.

22. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“).

23. Podle § 2900 o.z. vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

24. Podle § 2903 odst. 2 o.z. při vážném ohrožení může ohrožený požadovat, aby soud uložil vhodné a přiměřené opatření k odvrácení hrozící újmy.

25. Podle § 1011 o.z. vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím.

26. Podle § 1012 o.z. vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

27. Podle § 1013 odst. 1 o.z. vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

28. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a to ve všech čtyřech žalovaných nárocích.

29. Předně soud uvádí, že pokud se jedná o namítané porušení veřejnoprávních předpisů, v dané věci tvrzené černé stavby (přestavby na plot opěrný), je třeba odkázat na ust. § 1 odst. o.z. které ve větě druhé zcela jasně projevuje nezávislost uplatňování veřejného a soukromého práva tj. posouzení právních následků porušením veřejného právního předpisu ve sféře soukromého práva. Navíc v dané věci nebylo prokázáno, že by žalovaní byli nějakým způsobem sankcionování ze strany stavebního úřadu, tj. že došlo ze strany žalovaných k překročení mezí stanovených správním předpisem.

30. V případě prvního nároku, tj. požadavku žalobkyně, aby žalovaní odstranili zeminu, která byla navezena na plotovou zeď, z důvodu vážného ohrožení osob a majetku na jejím pozemku, dospěl soud k závěru, že tento nárok není důvodný. Žalobkyně byla v průběhu řízení řádně vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů k prokázání, že navrhované opatření na úpravu plotu je opatřením přiměřeným a rovněž, že žalobkyni hrozí, případně je v ohrožení závažné újmy. Stávající judikatura, pak blíže specifikuje, že se musí svou povahou jednat o natolik závažné ohrožení, že je zde důvodná obava vzniku škody v budoucnu (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu České republiky, dále jen„ NS“ ze dne 23. 10. 2019 sp.zn. 25 Cdo 1412/2019, sp.zn. 22 Cdo 1599/99 ze dne 2. 4. 2021). Ani po poučení, které bylo žalobkyni poskytnuto v rámci přípravného jednání, však žalobkyně svá tvrzení řádně nedoplnila a pouze odkázala na vzniklý protiprávní stav, který má žalobkyni způsobovat škodu s odkazem na celý spis stavebního úřadu, a to bez bližší specifikace, vágně pak navrhla zpracování nového znaleckého posudku (namísto vlastního doloženého). [příjmení] znaleckého posudku žalobkyně, byly v průběhu řízení vypracovány další dva posudky, přičemž soud se všemi posudky podrobně zabýval. Se shora provedeného dokazování pak jednoznačně vyplývá, že v dané věci nebylo možné z důvodu specializace znalce [příjmení] [příjmení] (znalecký posudek žalobkyně) jeho znalecký posudek použít, což ostatně sám znalec při své výpovědi potvrdil, když uvedl, že se nemůže ke statice zdi vyjádřit a bylo by nutné přibrat znalce na statiku daného plotu. Pokud se jedná o posudek zpracovaný Ing. [příjmení], pak soud s ohledem na nepřesvědčivé závěry, a to především v rámci jeho výpovědi, při které znalec uvedl, že vycházel z fotografií a ze svých zkušeností a zjištění informací od žalovaného 1., v dané věci zadal znalecký posudek nový. Třetí posudek zpracovaný Ing. [příjmení] však zcela jasně možnost vážně hrozící škody vyloučil. Soud má za to, že bylo zcela vyvráceno tvrzení, že předmětná zeď, která svou povahou splňuje nároky zdi opěrné, by nebyla schopna pojmout boční tlak, který je na ni vyvíjen navezenou zeminou, a to ani s přihlédnutím ke skutečnosti, že na navezené zemině parkují vozidla žalovaných. Rovněž v průběhu řízení nebylo zjištěno, že zeď téměř po čtyřech letech od svého vybudování, vykazuje jakékoliv významné poškození. Jediná odchylka, která byla zjištěna, je zanedbatelná odchylka 5mm, kterou znalec dokázal v průběhu jednání vysvětlit, a jeho závěry vedly k jednoznačnému zhodnocení, že se jedná o drobnou deformaci. Z výše uvedeného pak nelze než dojít k závěru, že vážné ohrožení v době rozhodování soudu, které je bezpodmínečnou podmínkou úspěchu žaloby v tomto bodě, nebylo zjištěno. Rovněž návrh na navrácení do původního stavu je zcela v rozporu s požadavky kladenými na žalobu ve smyslu vážně hrozící škody. Pokud se jedná o námitku zástupce žalobkyně ohledně časového nedostatku možnosti prostudování posledního znaleckého posudku, soud považuje poskytnutý čas na prostudování znaleckého posudku za dostatečný a rovněž s ohledem na časově náročný výslech znalce, zejména stran dotazů zástupce žalobkyně, za zcela v souladu s rozsahem posudku. Z výše uvedeného důvodu proto soud výrokem I. žalobu v tomto bodě zamítl.

31. V dalších nárocích žalobkyně pak soud předně uvádí, že se svou podstatou jedná o zvláštní případy negatorní žaloby na ochranu proti imisím, jejímž smyslem je z podstaty jejího charakteru zamezení negativních projevů vlastnictví sousedů na pozemku žalobkyně. V takovém případě je možné uložit sousednímu vlastníkovi zakázat takovou činnost, která nepřiměřeně a podstatně místním poměrům omezuje obvyklé užívání pozemku, tj. domáhat se uložení povinnosti zdržet se určitého rušení (srovnej Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, 1666 s , zdroj BECK ONLINE). Žalobkyně, a to i přes výzvu soudu, však setrvala v bodě II. - III., v žalobních návrzích, kterými se domáhala uložení povinnosti žalovaným něco činit, což je však v rozporu s povahou negatorní žaloby, kterou není možné uložit žalovaným aktivní povinnost. S ohledem na výše uvedené pak soudu nezbylo než ve výroku II. a III. žalobu v celém rozsahu zamítnout.

32. Nad rámec výše uvedeného, ohledně nároků žalobkyně specifikovaných výrokem II. a III. a s ohledem na rozsáhlé dokazování, které bylo ve věci provedeno, soud rovněž podotýká, že nemá za splněná shora neznačená kritéria vymezená ust. § 1013 o.z. nezbytná pro úspěch žaloby v těchto bodech, a to nepřiměřenost místním poměrům a ztěžování obvyklého užívání nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně. Žalobkyně převážně argumentovala, že výstavbou plotu došlo ke snížení komfortu užívání její nemovitosti, která je tmavá, což samo o sobě znehodnocuje bydlení žalobkyně. Jak již bylo shora uvedeno, při zkoumání důvodnosti tvrzení ohledně nepřímých emisí je nutno zkoumat shora neznačená kritéria. V dané věci se soud zabýval kolizí výkonu vlastnických práv jak žalobkyně, tak samotných žalovaných, ve světle shora nadepsaného ustanovení. Z provedeného dokazování pak jednoznačně plyne, že nebylo prokázáno naplnění ani jedné z výše uvedených podmínek, tedy nedošlo k faktickému omezení výkonu vlastnického práva žalobkyně v míře nepřiměřené místním poměrům a rovněž k omezení v obvyklém způsobu užívání předmětné nemovitosti. Pokud se jedná o míru přiměřenosti v dané oblasti, soud vycházel především z polohy nemovitosti žalobkyně, která se nachází na samotné hranici pozemků s žalovanými, což bylo blíže zkoumáno při provedeném místním šetření a jedná se rovněž o skutečnost vyplývající z doložených katastrálních nákresů. Lze si pak jen stěží představit za situace, kdy se nemovitost nachází ve velmi těsné blízkosti pozemku žalovaných, že by samotné plotové ohraničení bylo v poměrech jakékoliv zástavby umístěné těsně u sebe nepřiměřeným, nebo že by v takovém případě bylo možné uvažovat o omezení vlastnického práva žalovaných právě jen z důvodu polohy dané nemovitosti, které si musela být už při výstavbě žalobkyně vědoma. Navíc při místním šetření bylo zcela jasně prokázáno, že okno na toaletě žalobkyně, které dle jejích tvrzení je zcela zastíněné, je překryto neprůsvitnou folií a v dalších obývacích místnostech, což je ostatně patrné i z pořízených fotografií, žalobkyně aktivně pěstuje rostliny a světlo do daných místností prochází dostatečně, tj. v době šetření byla zjištěna dostatečná světelnost předmětných místností. Nelze tedy dospět k závěru, že by stínění zapříčiněné vystaveným plotem bylo nepřiměřené místním poměrům a zároveň, že by žalobkyni zamezovalo obvyklé užívání její nemovitosti.

33. Pokud se jedná o poslední nárok žalobkyně, tj. zdržení se povinnosti jízdy a parkování vozidel ve vzdálenosti menší než 2m od společné hranice pozemku, tak ani v tomto bodě neshledal soud žalobu důvodnou. Žalobkyně zejména ve svém doplnění tvrzení učiněném na základě výzvy soudu dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. pouze vágně odkázala na již shora citované ustanovení § 1013 odst. 1 o.z. a upozorňovala na snížení komfortu užívání své nemovitosti. Fotografiemi skutečně prokázáno bylo, že vozidla parkují ve výšené části pozemku žalovaných a rovněž bylo z dalšího dokazování (fotografie, výslech svědků) prokázáno, že občasně stojí vozidla i v dolní části pozemku sousedícího s pozemkem, jehož součástí je dům žalobkyně. Nicméně žalobkyně neuvedla taková tvrzení a rovněž nebyly ani navrženy takové důkazy, že se jedná zásah, který by svou podstatou naplňoval podmínky uvedené v ust. § 1013 odst. 1 o.z., tj, který by vnikal na pozemek žalobkyně v míře nepřiměřené místním poměrům a zároveň omezoval obvyklé užívání domu případně pozemku žalobkyně. Žalobkyně v dané věci převážně tvrdila snížení komfortu užívání svých nemovitých věcí, což však z povahy věci není tvrzením dostatečným. Pokud se jedná o další tvrzení žalobkyně týkající se prachu, špíny a zhoršeného výhledu, tak bylo na žalobkyni, aby k těmto svým tvrzením navrhla další důkazy, což po shora uvedeném poučení neučinila. Výše uvedené nebylo potvrzeno ani znaleckým posudkem Ing. [příjmení], na který žalobkyně odkazovala, neboť z něj nebylo bezpečně prokázáno naplnění žádného se shora naznačených kritérií, a to v žádném z tvrzených rušení vlastnického práva žalobkyně (stín, prach, špíny či zhoršený výhled). S ohledem na shora uvedené soud žalobu rovněž zamítl i tomto bodě, neboť žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ani břemeno důkazní.

34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že zcela úspěšným žalovaným přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 79 005 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), přičemž soud v dané věci vycházel z principu objektivní kumulace návrhů (celkem jsou uplatněny celkem 4 nároky žalobkyně, které spolu věcně souvisí, avšak spočívají na samostatném skutkovém základu, srovnej rozsudek NS ze dne 9. 12. 2020 sp. zn. 22 Cdo 2550/2020), za současného použití ustanovení § 12 odst. 4 a.t. (do doby společného zastoupení žalovaných platí snížení odměny zástupce o 20 % za každého z žalovaných) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč za každý ze samostatných nároků, tj. 40 000 Kč celkem. Odměna zástupce sestává z částky 4 320 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 4 320 Kč za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 31. 12. 2020, z částky 4 320 Kč za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 13. 5. 2021, z částky 4 320 Kč za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 19. 8. 2022, z částky 2 700 Kč za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 12. 5. 2023, z částky 2 700 Kč za písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 28. 1. 2024; dále z částky 4 320 Kč za účast na jednání soudu (dne 28. 4. 2021, 9: 00-10) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 12 960 Kč, za účast na jednání soudu (dne 20. 9. 2021, 9: 33-13) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. za tři úkony právní služby, z částky 8 640 Kč za účast na jednání soudu (dne 27. 6. 2022, 9: 00-12) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. za dva úkony právní služby, z částky 8 640 Kč za účast na jednání soudu (dne 14. 9. 2022, 12: 50-15) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. za dva úkony právní služby, z částky 5 400 Kč za účast na jednání soudu (dne 26. 4. 2023, 9: 37-11) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. za dva úkony právní služby, z částky 5 400 Kč za účast na jednání soudu (dne 13. 12. 2023, 9: 06-12) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. za dva úkony právní služby, z částky 2 700 Kč za účast na jednání soudu (dne 29. 1. 2024, 9: 11-10) dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. za jeden úkony právní služby, včetně sedmnácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Žalovaná 2. nebyla dle jejího sdělení na jednání konaném dne 26. 4. 2023 od této doby zastoupena a zastoupení Mgr. [příjmení] se týkalo v souladu s plnou mocí výlučně jen žalovaného 1., náleží jí proto od této doby náhrada za nezastoupeného účastníka, a to v souladu s vyhláškou 254/2015 § 2 odst. 3 za účast na jednání konaných od 26. 4. 2023 za jeden úkon ve výši 300 Kč, tj. za jednání konané dne 26. 4. 2023 za dva úkony, za účast na jednání konaném dne 13. 12. 2023 za dva úkony a za účast na jednání konaném dne 29. 1. 2024 za jeden úkon, celkem ve výši 1 500 Kč. Zástupci žalovaných rovněž náleží odměna za cesty k soudním jednáním a nazpět. V dané věci byly uskutečněny následující cesty: dne 28. 4. 2021 zástupce žalovaných užil k cestě na soudní jednání osobní automobil značky Mitsubishi na motorovou naftu se spotřebou 7,3l/100km. V souvislosti s touto cestou náleží zástupci odměna ve výši 396 Kč představující náhradu za 62 ujetých km v částce 123,1 Kč + 273 Kč, tj. (27,2 Kč za 1 l motorové nafty dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a 4,4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. náleží zástupci rovněž náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 40 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. Dne 20. 9. 2021 zástupce žalovaných užil k cestě na soudní jednání osobní automobil značky Mitsubishi na motorovou naftu se spotřebou 7,3l/100km. V souvislosti s touto cestou náleží zástupci odměna ve výši 396 Kč představující náhradu za 62 ujetých km v částce 123,1 Kč + 273 Kč, tj. (27,2 Kč za 1 l motorové nafty dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a 4,4 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. rovněž zástupci náleží náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 40 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. Dne 27. 6. 2022 zástupce žalovaných užil k cestě na soudní jednání osobní automobil značky Mitsubishi na motorovou naftu se spotřebou 7,3l/100km. V souvislosti s touto cestou náleží zástupci odměna ve výši 504 Kč představující náhradu za 62 ujetých km v částce 213 Kč + 291 Kč, tj. (47,1 Kč za 1 l motorové nafty dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění učeném v době uskutečněné cesty, a 4,7 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění učeném v době uskutečněné cesty), podle § 13 a. t. rovněž zástupci náleží náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 40 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. Dne 26. 4. 2023 zástupce žalovaného užil k cestě na soudní jednáním osobní automobil značky Škoda na motorovou naftu se spotřebou 5,2l/100km. V souvislosti s touto cestou náleží zástupci odměna ve výši 464 Kč představující náhradu za 62 ujetých km v částce 142 Kč + 322 Kč, tj. (44,1 Kč za 1 l motorové nafty dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění učeném v době uskutečněné cesty, a 5,2 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění učeném v době uskutečněné cesty), podle § 13 a. t. rovněž zástupci náleží náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 40 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. Dne 13. 12. 2023 zástupce žalovaného užil k cestě na soudní jednání osobní automobil značky Škoda na motorovou naftu se spotřebou 5,2l/100km. V souvislosti s touto cestou náleží zástupci odměna ve výši 433 Kč představující náhradu za 62 ujetých km v částce 111 Kč + 322 Kč, tj. (34,4 Kč za 1 l motorové nafty dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění učeném v době uskutečněné cesty, a 5,2 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění učeném v době uskutečněné cesty), podle § 13 a. t. rovněž zástupci náleží náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 40 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. Dne 29. 1. 2024 zástupce žalovaného užil k cestě na soudní jednání osobní automobil značky Škoda na motorovou naftu se spotřebou 5,2l/100km. V souvislosti s touto cestou náleží zástupci odměna ve výši 472 Kč představující náhradu za 62 ujetých km v částce 125 Kč + 347 Kč, tj. (38,7 Kč za 1 l motorové nafty dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění učeném v době uskutečněné cesty, a 5,6 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění učeném v době uskutečněné cesty), podle § 13 a. t. rovněž zástupci náleží náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 40 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. Celkem tak zástupci žalovaných za uskutečněné cesty náleží částka ve výši 5 065 Kč. Žalovaným byla rovněž k výzvě soudu složena záloha ve výši 2 000 Kč na znalecký posudek, vybraná záloha se nevrací, a proto je součástí náhrady nákladů řízení. Zaplacení nákladů řízení soud žalobkyni uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

35. O nákladech státu bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 155 odst. 1 o. s. ř. V řízení vznikly náklady na znalečné, které v plném rozsahu nebyly pokryty složenou zálohou účastníků, a to ani v jednom případě. O odměně a hotových výdajích všech znalců dosud nebylo v plném rozsahu rozhodnuto, je však jisté, že vznikly. Proto soud rozhodl jen o základu nároku na náhradu nákladů řízení státu. S ohledem na procesní úspěch žalovaných, je tedy namístě, aby žalobkyně nesla náklady řízení státu. O výši těchto nákladů bude rozhodnuto samostatným usnesením.