29 C 27/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Dumanjić ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se u [název soudu] domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že poskytla žalované spotřebitelský úvěr (revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce), přičemž ke dni [datum] žalovaná vyčerpala peněžní prostředky v celkové výši [částka]. U čerpání úvěru (tzv. Komfort čerpání), souhrnně evidovaného na podúčtu [číslo] se žalovaná zavázala úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně však ve výši [částka] s ročním úrokem ve výši 23,76 % a pojistným ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru. U čerpání úvěru (tzv. Extra čerpání), evidovaného na podúčtu [číslo] se žalovaná zavázala uhradit 48 splátek po [částka], úrok byl sjednán ve výši 24,90 % ročně. Jednotlivé splátky měly být placeny souhrnně vždy k 17. dni v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž došlo k čerpání. Žalovaná své povinnosti neplnila, proto jí byla účtována smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ze splátky v prodlení o délce více než 30 dnů, přičemž žalobkyně žalovanou naposledy vyzvala k úhradě smluvní pokuty ve výši [částka] formou automatizovaných písemných upomínek, naposledy dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně v důsledku prodlení žalované se splácením úvěru nejprve žalovanou vyzvala dopisem ze dne [datum] k zaplacení v dodatečné lhůtě, poté od smlouvy o úvěru odstoupila s účinností ke dni [datum], odstoupením se pak dluh žalované v celkové výši [částka] stal splatným, přičemž sestává z dlužné jistiny [částka], úroků [částka], pojistného [částka] a smluvní pokuty za prodlení [částka]. Úrok z prodlení požaduje žalobkyně z dlužné částky bez smluvních úroků ode dne následujícího po zesplatnění. Žalovaná neuhradila ničeho ani k předžalobní upomínce.

2. K výzvě soudu žalobkyně podáním ze dne [datum] doplnila žalobu. K poskytnutým prostředkům uvedla, že tyto žalovaná čerpala ve výši [částka] a uhradila celkem [částka], k tomu předložila přehled. Uhrazené prostředky byly použity ve výši [částka] na jistinu, ve výši [částka] na smluvní úrok, ve výši [částka] na pojistné, ve výši [částka] na náklady vymáhání a ve výši [částka] na smluvní pokutu. Co se týká posuzování úvěruschopnosti, byly zjištěny všechny potřebné údaje. V rámci výdajů bylo pracováno s obvyklými výdaji, byly porovnány výdaje za bydlení s minimálními náklady na bydlení stejného typu v dané lokalitě, žalobkyně používá tzv. minimální disponibilní příjem, uváděný příjem byl porovnán s tabulkou předpokládaných příjmů. Byly provedeny lustrace v příslušných registrech, žalobkyně má další kontrolní mechanismy. K uzavření smlouvy elektronicky žalobkyně uvedla, že totožnost žalované byla ověřena skrze předložené doklady, do systému a ke smluvní dokumentaci se žalovaná dostala prostřednictvím SMS kódu, stejným způsobem byla smlouva odsouhlasena. K tomu žalobkyně předložila kopii dokladů žalované (občanský průkaz, rodný list, průkaz pojištěnce) a výpisy z firemní aplikace.

3. Žalobkyně dále předložila návrh na schválení smíru, ani k výzvě soudu však nepředložila smír podepsaný oběma stranami.

4. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Soud proto věc projednal a rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) v její nepřítomnosti. K výzvě soudu žalobkyně prostřednictvím právní zástupkyně uvedla, že úrok byl počítán ve výši dle smlouvy z různých částek závisejících na plnění žalované. Smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné měsíční splátky byla účtována dne [datum] a [datum]. Pojištění nebylo mezi stranami sjednáno, ve smlouvě bylo ujednáno, že za předpokladu hrazení pojistného a splnění dalších podmínek může dojít k výplatě pojistného, sazba odpovídá tvrzení žalobkyně. Pojistné bylo účtováno k 17. září, říjnu a listopadu 2020. Žalobkyně byla poučena ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a předložila důkazy k prokázání uzavření smlouvy tvrzeného obsahu právě s žalovanou a posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí, k tomu neuvedla ani nepředložila ničeho.

5. Soud dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním.

6. Podle listiny nadepsané jako smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] spolu s informacemi o zprostředkovateli spotřebitelského úvěru, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, produktovými podmínkami a všeobecnými obchodními podmínkami měly žalobkyně a žalovaná sjednat prostřednictvím zprostředkovatele [webová adresa] dohodu, kterou se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalované revolvingový úvěr s rámcem [částka] a maximálním rámcem [částka], naproti tomu žalovaná se měla zavázat poskytnuté prostředky vrátit formou měsíčních splátek v minimální výši 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, minimálně [částka], se splatností k 17. dni v měsíci, spolu s úrokem ve výši 23,76 % ročně, poplatkem za rezervaci úvěrových zdrojů ve výši [částka] měsíčně a pojistným za sjednané pojištění ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru. V rámci smlouvy měly strany sjednat, že úvěrem ve výši [částka] bude financován nákup u zprostředkovatele (černá technika), tento úvěr se měla žalovaná zavázat uhradit formou 48 měsíčních splátek po [částka] (včetně pojistného) spolu s úrokem ve výši 24,90 % ročně se splatností k 17. dni měsíce počínaje [datum].

7. V rámci smluvních ujednání měly být sjednány další poplatky a sankce, včetně smluvní pokuty za prodlení s úhradou splatné splátky ve výši 0,1 % denně ze splátky v prodlení a poplatků za upomínání, které však žalobkyně nepožaduje.

8. Podle smlouvy měl zprostředkovatel při sjednávání smlouvy zjišťovat poměry žalované, takto měla žalovaná sdělit, že je svobodná, vyživuje jedno dítě, žije u rodičů, pracuje od roku 2008 jako prodavačka/pokladní u společnosti [právnická osoba] s čistým měsíčním příjmem [částka], na domácnost vynaloží [částka], další finanční závazky má ve výši [částka]. K uvedeným skutečnostem žalobkyně nepředložila žádné listiny.

9. Z výpisů z firemní aplikace žalobkyně bylo zjištěno, že k osobě žalované je uveden záznam o poskytnutí úvěru ve výši [částka] s označením smlouvy [číslo] datem [datum], z výběru transakcí nebyl učiněn žádný relevantní závěr.

10. Podle interního výpisu žalobkyně byly žalované poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši [částka], přičemž žalovaná celkem uhradila [částka].

11. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení v dodatečné lhůtě 30 dnů od doručení upomínkou ze dne [datum].

12. Žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy z důvodu prodlení žalované se splácením ke dni [datum] dopisem ze dne [datum] a vyzvala žalovanou k zaplacení částky [částka], poté ji upomínala o zaplacení výzvou ze dne [datum], k těmto dopisům byl předložen také doklad o odeslání.

13. Z výpisu na č. l. 50 a 51 soud neučinil žádná zjištění významná pro rozhodnutí ve věci.

14. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobkyně poskytla žalované, která v průběhu řízení tvrzení žalobkyně nerozporovala ani neuplatnila žádnou obranu, peněžní prostředky ve výši [částka], jak bylo prokázáno interním výpisem žalobkyně. K zaplacení dluhu žalobkyně žalovanou opakovaně vyzývala, žalovaná uhradila celkem [částka], přičemž netvrdila, že by hradila v rozsahu širším. Pokud žalobkyně v řízení tvrdila, že účastnice uzavřely elektronicky smlouvu o revolvingovém úvěru, pak toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno, neboť ani z listiny označené jako„ žádost/smlouva o revolvingovém úvěru [číslo]“, ani z produktových podmínek pro revolvingové úvěry, všeobecných obchodních podmínek ani z jiných listinných důkazů neplyne skutečnost, že mezi žalobkyní a žalovanou došlo k dohodě, na základě níž žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky a žalovaná se zavázala tyto prostředky včetně dalších sjednaných dílčích nároků vrátit. Nebyl prokázán ani obsah tvrzené dohody, neboť pro případ písemného právního jednání zcela absentuje podpis žalované na předložených listinách, v případě jiné formy dohody není zřejmé, zda strany právně jednaly právě způsobem a v rozsahu zachyceným na předložených listinách. Uvedené nebylo zjištěno ani z kopie občanského průkazu, rodného listu či průkazu pojištěnce. Skutečnost, že tyto listiny obsahují osobní údaje žalované, není dostatečnou evidencí jejího projevu vůle.

15. Žalobkyně sice k výzvě soudu tvrdila, jakým způsobem a v rámci jakého procesu byla smlouva uzavřena a opatřena elektronickými podpisy, nepředložila však důkazy, kterými by svá tvrzení prokázala, a to přestože byla při jednání poučena ve smyslu § 118a odst. 1,3 o. s. ř., taktéž ve vztahu k posouzení úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí.

16. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem.

17. Na danou věc aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu (dále jen nařízení), vše ve znění účinném v době tvrzeného právního jednání.

18. Podle ust. § 2991 odst. 1,2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Podle čl. 3 bodu 10 nařízení pro účely tohoto nařízení se rozumí„ elektronickým podpisem“ data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání.

20. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením ([číslo] Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

21. Zjištěný skutkový stav nelze právně zhodnotit ve smyslu uzavření jakékoli dohody mezi žalobkyní a žalovanou, ať už v písemné či ústní formě. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků, podstatnou náležitostí je však elektronický podpis jednající osoby. Prostý elektronický podpis, pak nezaručuje ani obsah podepsané listiny, ani identitu podepisující osoby. Tedy neprokazuje tvrzený obsah smlouvy, na kterém se strany údajně měli dohodnout, ani osobu jednajícího. Nadto nebylo v řízení prokázáno, že soudu předložená smlouva byla uzavřena a podepsána právě v daném znění, když z elektronického dokumentu neplyne žádné zabezpečení proti pozdějším změnám. Dostatečnou míru věrohodnosti těchto vlastností poskytuje pouze kvalifikovaný elektronický podpis.

22. Na druhou stranu bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované celkem částku [částka], přičemž za stavu, kdy nebyl zjištěn žádný právní důvod této transakce, a žalovaná uhradila žalobkyni pouze částku [částka], má žalobkyně podle ust. § 2991 o. z. právo na vrácení rozdílu mezi poskytnutými a uhrazenými prostředky, tedy částky [částka], představující její bezdůvodné obohacení. V řízení bylo prokázáno obohacení na straně žalované, úbytek majetku na straně žalobkyně a kauzální nexus. Soud proto rozhodl tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl z důvodu neprokázání uzavření smlouvy tvrzeného rozsahu právě s žalovanou.

23. K tomu soud ještě dodává, že i pokud by bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu daného znění, přiznal by žalobkyni pouze právo na vydání bezdůvodného obohacení, jelikož žalobkyně neprokázala, že před poskytnutím úvěru dostatečně a zákonu odpovídajícím způsobem prověřovala úvěruschopnost žalované – zejména nedoložila, že ověřovala žalovanou sdělené údaje.

24. Nárok žalobkyně na přiznání úroku z prodlení soud posoudil jako částečně důvodný. Zákonný úrok z prodlení je důvodný od [datum], a to pouze v rozsahu přiznané částky. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně odeslala žalované dne [datum] (odstoupení od smlouvy) s určením splatnosti dne [datum], od následujícího dne je žalovaná v prodlení. Žalobkyni tak vzniklo vedle práva na zaplacení bezdůvodného obohacení také právo na úrok z prodlení dle ust. § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení ve větším rozsahu úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 37,84 % z jejich celkové výše [částka] (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 68,92 % a úspěchu žalované v rozsahu 31,08 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, podání ve věci samé – žaloba, výzva k zaplacení) podle § 11 odst. 1 písm. a) a d) a. t., a dále z částky [částka] (z tarifní hodnoty tvořené předmětem řízení bez zaokrouhlení) za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 písm. g) a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (účast při jednání dne [datum]) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (k úkonům před podáním žaloby) a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. (k úkonu po podání žaloby), v souvislosti s cestou právní zástupkyně žalobkyně na jednání realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 80 ujetých km ze sídla advokáta k soudu a zpět v částce [částka] ([částka] za litr paliva – nafty dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. při průměrné spotřebě 6,7 l [číslo] km zjištěné z technického průkazu vozidla a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) podle § 13 a. t. odst. 1 a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut, přičemž jedna cesta trvala přibližně tři čtvrtě hodiny, v celkové částce [částka] (4 x [částka]) podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], jelikož zástupkyně žalobkyně osvědčila, že je plátcem daně. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., splatnost k rukám zástupkyně je dána § 149 odst. 1 o. s. ř.