29 C 28/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Dumanjić ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 15 880,25 Kč s příslušenstvím

I. Návrh na vydání rozsudku pro uznání se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 876,22 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 7 876,22 Kč od datum do zaplacení, přičemž tuto povinnost je žalovaná oprávněna splnit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 600 Kč splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku pod ztrátou výhody splátek.

III. Žaloba se v části, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit 8 004,03 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 741,76 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 10 564,39 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 10 366,01 Kč od datum do datum, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 2 489,79 Kč, spolu s úrokem ve výši 21 % ročně z částky 10 366,01 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se u název soudu domáhala zaplacení částky 15 880,25 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, právnická osoba, IČO, a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované hotově peněžní prostředky ve výši částka, což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně ověřila úvěruschopnost žalované, a to posouzením vyžádaných údajů týkajících se majetkových, rodinných, pracovních a jiných poměrů, a jejich ověřením skrze doklady. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit do datum formou 60 týdenních splátek po 368 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 032 Kč, který je tvořen úrokem 1 532 Kč, poplatkem za administrativní zpracování 2 280 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek 6 220 Kč. Žalovaná půjčku řádně a včas nesplácela, uhradila celkem 4 123,78 Kč do postoupení pohledávky a 2 027,96 Kč do sepsání žaloby, úhrady byly započteny na jednotlivé nároky. Pohledávka byla smlouvou ze dne datum postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni, přičemž tato skutečnost byla žalované písemně oznámena. Žalobkyně požaduje po žalované zaplatit dlužnou jistinu 10 366,01 Kč, poplatky 5 514,24 Kč, kapitalizovaný úrok 10 564,39 Kč, který je tvořen sazbou 21 % ročně z dlužné jistiny za dobu od datum do datum a od datum do datum, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 4 741,76 Kč, který je tvořen sazbou 7,75 % ročně z dlužné jistiny od datum do datum a od datum do datum, úrok ve výši 21 % ročně z dlužné jistiny od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny za stejné období. Žalovaná nezaplatila ničeho ani k předžalobní upomínce.

2. Žalobkyně ve svých vyjádřeních a doplnění žaloby uvedla, že navrhuje vydání rozsudku pro uznání, jelikož žalovaná nerozporovala dlužnou částku, byla by ochotná přistoupit na měsíční splátky v minimální výši 1 600 Kč, a to pod ztrátou výhody splátek. Co se věci samé týká, ke zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně nad rámec shora uvedeného sdělila, že veškeré zjištěné údaje byly zaznamenány do zákaznické karty. Žalovanou celková zaplacená částka 6 151,74 Kč byla započtena v částce 1 633,99 Kč na jistinu a ve zbývající částce na souhrnný poplatek, poté dlužná jistina činí 10 366,01 Kč a dlužný poplatek 5 514,24 Kč, z toho činí úrok 842,09 Kč, poplatek za administrativní činnost 1 253,24 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 418,92 Kč. Sjednaný úrok za dobu řádného trvání smlouvy představuje cenu za poskytnuté prostředky, oba poplatky pak představují paušální cenu za plnění a služby spojené s poskytnutím půjčky. Administrativní činností se rozumí správa systému, činnosti spojené s posouzením úvěruschopnosti, zadávání dat do systému apod. Hotovostním inkasem splátek se rozumí výběr splátek v hotovosti pracovníkem poskytovatele v bydlišti zákazníka, který je srozuměn s tím, že se jedná o volitelnou a placenou službu. K výši úroku a poplatků žalobkyně uvedla, že tato není v rozporu s dobrými mravy, půjčka byla poskytnuta za rizikovějších podmínek než v případě banky bez zajištění a v krátkém časovém úseku.

3. Žalovaná ve svých vyjádřeních uvedla, že žije v anonymizováno s anonymizováno a role v řízení anonymizováno, zaměstnána je ve právnická osoba na anonymizováno úvazek a od datum na anonymizováno úvazek, předtím byla zaměstnána u právnická osoba. Její finanční situace není dobrá, splácela dluhy, které vznikly na země s jejím anonymizováno role v řízení, žalovaná dluh chce splatit, ale vzhledem ke svým poměrům jej nemůže splatit vcelku a požádala o možnost uhradit jej ve splátkách.

4. Při ústním jednání byla žalobkyně poučena ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. v tom směru, aby doplnila tvrzení a označila důkazy k prokázání, že její právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované. Žalobkyně uvedla, že opakovaně navrhuje vydání rozsudku pro uznání, jelikož žalovaná žalovanou částku nerozporovala a přistoupila na výši splátek. Soud nevyhověl žádosti žalobkyně o poskytnutí dodatečné lhůty ke splnění povinnosti dle poučení. Žalovaná uvedla, že anonymizováno ve anonymizována dvě slova s role v řízení a role v řízení anonymizováno, pouze k anonymizováno má vyživovací povinnost. Zaměstnána je na anonymizována dvě slova s příjmem částka čistého měsíčně, jiné příjmy nemá. Od datum bude zaměstnána na anonymizováno úvazek s příjmem částka hrubého na hodinu. Nevlastní majetek větší hodnoty, pouze anonymizována dvě slova starý anonymizováno. Partner má příjem anonymizováno – částka měsíčně, má taktéž dluhy. Oba platí pojistné za pojištění automobilu ve výši částka měsíčně a platby za internet ve výši částka měsíčně. Neví, v jaké výši má dluhy, a to na země i v anonymizováno, splácí dluh z poskytnuté kreditní karty splátkou částka měsíčně. Závěrem požádala o možnost dluh splácet.

5. Ze smlouvy o půjčce číslo včetně smluvních podmínek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně sjednala se žalovanou dohodu, na základě které jí poskytla v hotovosti při podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem. Tuto skutečnost ani podpis na smlouvě v průběhu řízení nerozporovala. Poskytnuté prostředky se zavázala uhradit spolu s poplatkem 10 032 Kč formou 60 týdenních splátek po 368 Kč s poslední splátkou ve výši 320 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala dne datum a dalších splátek vždy k poslednímu dni následujícího týdenního období. Poplatek sestával z úroku 1 532 Kč, administrativního poplatku 2 280 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 6 220 Kč Celkem měla žalovaná zaplatit 22 032 Kč. Za sjednaných podmínek činila RPSN 63,91 %.

6. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaná před sjednáním smlouvy uvedla, že je anonymizováno, žije v anonymizováno, vlastní anonymizováno, půjčku sjednává za účelem anonymizována dvě slova, je stávajícím zákazníkem právní předchůdkyně žalobkyně a pouze u ní má v současnosti aktivní půjčku. Zaměstnána je na anonymizována dvě slova anonymizováno u společnosti právnická osoba na pozici anonymizováno, zaměstnání mělo být ověřeno. Měsíční příjem žalované činil částka a další příjmy domácnosti částka, výdaje byly uvedeny v částce částka za nájem, částka za výdaje domácnosti, částka za telefon a částka jako splátky dalších půjček. Za takové situace bylo uzavřeno, že použitelný příjem činí částka. K prokázání sdělených údajů měly být ověřeny: občanský průkaz, pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva a SIPO.

7. Z výpisu smlouvy soud zjistil parametry smlouvy uvedené shora a platby žalované do postoupení pohledávky v celkové výši 4 123,78 Kč, přičemž se jednalo o souhrn tří plateb ve výši 2 x 1 500 Kč a 1 123,78 Kč ze dne datum, datum a datum.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou ze dne datum, tuto skutečnost právní předchůdkyně žalované oznámila dopisem z téhož dne s tím, že ji vyzvala k zaplacení dluhu.

9. Z předžalobní výzvy včetně podacího lístku soud zjistil, že žalobkyně upomínala žalovanou o zaplacení dluhu ve výši 33 694,75 Kč s uvedením lhůty do datum, zásilku odeslala dne datum.

10. Z výše uvedených skutečností učinil soud následující skutkový závěr. Žalovaná sjednala s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu, na základě které jí právní předchůdkyně poskytla v hotovosti při podpisu smlouvy částku 12 000 Kč jakožto předmět půjčky. Před poskytnutím peněz právní předchůdkyně od žalované zjišťovala údaje týkající se jejích osobních, majetkových a zaměstnaneckých poměrů, tyto zaznamenala do karty zákazníka. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit poskytnuté prostředky včetně úroku a poplatků ve výši 10 032 Kč formou 60 týdenních splátek ve výši 368 Kč (320 Kč) ve shora uvedené splatnosti, což neučinila, jak sama uvedla. Následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni, která vyzvala žalovanou k zaplacení. Žalovaná požádala o možnost dluh splácet.

11. Po právní stránce postupoval soud následovně.

12. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 občanského zákoníku není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, proto soud věc posoudil podle právních předpisů ve znění do datum.

13. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, tj. zákona účinného v době tvrzeného právního jednání, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

14. Podle § 658 odst. 1 citovaného zákona, při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

15. Podle § 451 odst. 1 a 2 citovaného zákona, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

16. Podle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

17. Zákon o spotřebitelském úvěru jako předpis speciální má přednost před obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku. § 9 zákona o spotřebitelském úvěru pak sankcionuje porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr sankcí absolutní neplatnosti smlouvy (shodně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 14. 11. 2017 č. j. 23 Co 365/2017-53), přičemž k absolutní neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

18. Podle § 1 citovaného zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

19. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

20. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

21. Podle 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízení (číslo Sb.), neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

22. Podle § 153a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního rádu (dále jen „o. s. ř.“), uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle odst. 2 citovaného ustanovení rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2).

23. Podle § 99 odst. 1 o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu. Je-li to s ohledem na povahu věci vhodné, upozorní předseda senátu účastníky rovněž na možnost využití mediace podle zákona o mediaci nebo sociálního poradenství podle zákona o sociálních službách. Podle odst. 2 citovaného ustanovení soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení.

24. Právně soud věc hodnotil tak, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 a násl. zákona č. 40/1964 Sb. Žalovaná uzavřela smlouvu jako spotřebitel, což prokazuje zejména identifikace žalované osobními údaji nepodnikajícího subjektu, přičemž smlouvu neuzavřela v rámci své podnikatelské činnosti ani v rámci samostatného výkonu svého povolání, ve smyslu § 1 zákona č. 145/2010 Sb. je tedy nutno na smlouvu pohlížet jako na smlouvu podřízenou právní úpravě tohoto zákona o spotřebitelském úvěru, a to ve znění účinném v době právního jednání.

25. Právní předchůdkyně žalobkyně stran posuzování úvěruschopnosti žalované si vyžádala údaje týkající se povolání, majetku, příjmů a výdajů, a to prostřednictvím zákaznické karty, k ověření poskytnutých informací si poté měla vyžádat od žalované doklady (nájemní smlouvu, pracovní smlouvu, výplatní pásky apod.). Žádné takové doklady či listiny však žalobkyně soudu ani k výzvě nepředložila, a tedy neunesla své procesní břemeno důkazní. Je zřejmé, že spotřebitelé žádají o půjčky či úvěry v případě nedostatku vlastních finančních prostředků, případně již v tíživé životní situaci – tato skutečnost vyplynula i z karty zákazníka, kdy žalovaná již u právní předchůdkyně jednu půjčku měla, z karty však nelze zjistit, v jaké výši, jak ji splácela, jakou výší splátek s jakými parametry. Tedy je třeba hodnotit sdělené údaje v této perspektivě, kriticky a s přihlédnutím k možné neobjektivitě či manipulaci s těmito údaji ze strany zákazníka, který zpravidla potřebuje peněžní prostředky získat. Z uvedených důvodů je třeba údaje po jejich zjištění ověřit prostřednictvím jednotlivých dokladů. Pokud tak však právní předchůdkyně žalobkyně činila, soudu takový proces prokázán nebyl a nelze tudíž uzavřít, že právní předchůdkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 9 citovaného zákona o spotřebitelském úvěru.

26. Jelikož ze strany právní předchůdkyně žalobkyně došlo k porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru, posoudil soud smlouvu o půjčce jako absolutně neplatné právní jednání, k čemuž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti.

27. Neplatnost právního jednání, ke které soud přihlédl z úřední povinnosti, pak postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o půjčce, tedy postihuje také ujednání o úroku, poplatcích a dalších plněních.

28. Na tomto místě soud dodává, že i v případě, že by dospěl k závěru, že smlouva byla sjednána platně, výši poplatku, který je fakticky úrokem, tedy cenou peněz, a který v tomto případě za sjednanou dobu trvání půjčky činí téměř 84 %, by posoudil jako neplatné ujednání pro rozpor s dobrými mravy.

29. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, přičemž žalovaná uhradila právní předchůdkyni či žalobkyni částky 4 123,78 Kč. Za takové situace soud dospěl k závěru, že žalovaná se na úkor žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena ve smyslu § 1879 o. z., bezdůvodně obohatila a je povinna plnění v rozsahu bezdůvodného obohacení, tj. částku 7 876,22 Kč, žalobkyni také vrátit.

30. Vedle práva na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni dle § 1968 o. z. ve spojení s § 1970 o. z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení. V případech bezdůvodného obohacení je pro určení splatnosti vydat bezdůvodné obohacení rozhodné doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, popř. uplynutí lhůty, která je v této výzvě uvedena (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32Cdo 4179/2007). Takovou výzvu žalobkyně učinila dne datum (předžalobní upomínka ze dne datum) s určením splatnosti dne datum, od následujícího dne je tudíž žalovaná v prodlení. S ohledem na majetkovou situaci žalované a souhlas žalobkyně s výší splátek jí soud umožnil podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. zaplatit dluh ve splátkách po 1 600 Kč s tím, že v případě, že nezaplatí jakoukoli splátku řádně a včas, stane se dluh splatným v celém rozsahu.

31. Ve zbylém rozsahu soudu nezbylo než žalobu s ohledem na shora uvedenou absolutní neplatnost smlouvy o půjčce zamítnout.

32. Soud I. výrokem zamítl návrh žalobkyně na vydání rozsudku pro uznání, který žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaná nárok žalobkyně zcela uznala. Sdělení žalované, že má zájem zaplatit svůj dluh, soud nemohl posoudit jako uznání nároku žalobkyně co do důvodu a výše. Neboť ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, jak uvedeno výše, došlo k porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím půjčky, posoudil soud smlouvu o půjčce, jež byla uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, jako absolutně neplatnou. Druhý odstavec § 153b o. s. ř. vylučuje vydání rozsudku pro uznání ve věcech, v nichž nelze uzavřít smír. Smír pak dle § 99 odst. 2 o. s. ř. nelze schválit, je-li v rozporu s právními předpisy. Aby tedy soud mohl přistoupit ke schválení smíru a potažmo vydání rozsudku pro uznání, je nezbytné, aby rozhodnutí nebylo v rozporu s kogentními ustanoveními zákona. V případě, že by soud rozhodl rozsudkem pro uznání, legalizoval by tak protiprávní stav, který by jinak nemohl nalézt právní ochrany. Vydání rozsudku pro uznání v tomto případě tak není přípustné. Soudu nezbylo nic jiného než návrh žalobkyně zamítnout 33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 ve spojení 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu za situace, kdy účastníci byli ve věci úspěšní zhruba ve stejném rozsahu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).