30 C 38/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní Mgr. Marií Ťoupalíkovou Bredovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce trvale bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Anonymizováno., IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupené advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru

I. Žalobní návrh, aby bylo určeno, že okamžité zrušení pracovního poměru žalobce ze dne 15.5.2025, učiněné žalovanou vůči žalobci, je neplatné, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 25 962 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Žalobce se domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení jeho pracovního poměru u žalované realizovaného dne 15.5.2025 s odůvodněním, že okamžité zrušení jeho pracovního poměru nemůže obstát jak z důvodů věcných, tak s ohledem na jeho opožděnost a závažné formální nedostatky tohoto právního jednání. Žalobce tvrdil, že důvodem okamžitého zrušení jeho pracovního poměru má být incident ze dne 11.4. 2025, kdy žalobce měl přinést do školy čpavek a nabádat žáky žalované, aby jej dýchali a dále že téhož dne měl žalobce přinést do školy taser, který měl také zkoušet na žácích žalované, kdy takto si počínal nejenom 11.4. 2025, ale již i v listopadu 2024; tímto jednáním měl žalobce porušit podle názoru žalované povinnosti pedagoga vyplývající pro něj ze zákona o pedagogických pracovnících.

2. Žalobce namítal, že označení povinnosti, kterou dle žalované měl porušit, obsažené v písemném vyhotovení okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 15.5.2025 je chybné, když § 22 b zák. č. 564/2004 Sb., písm. c) a d) neexistuje, pročež písemně vyhotovení okamžitého zrušení pracovního poměru vykazuje závažné formální nedostatky. Dále žalobce namítal opožděnost okamžitého zrušení pracovního poměru, když namítané porušení povinností žalobce dne 11.4. 2025 předcházelo zrušení pracovního poměru o déle než o měsíc, což dle žalobce ilustruje fakt, že žalovaná nevyhodnotila předmětný incident natolik závažným, aby vyžadoval její bezodkladný zásah. Není proto dán ustálenou judikaturou formulovaný požadavek platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru, tedy situace, kdy po žalované nešlo spravedlivě požadovat, aby žalobce zaměstnávala až do uplynutí výpovědní doby.

3. Žalobce především tvrdil, že žádnou povinnost vyplývající pro něj z pracovního poměru neporušil, natož zvlášť hrubým způsobem. Tvrdil, že je vyučujícím předmětu Základy přírodních věd, do kterého náleží i základy chemie a fyziky; v rámci této odbornosti žalobce prostřednictvím nikoliv čpavku, ale čpavkové vody, demonstroval studentům bezpečné zacházení s chemikálií – tzv. navanutí par. Tato ukázka byla naprosto bezpečným postupem, který je prováděn i na základních školách, mezi žáky je dle tvrzení žalobce tento pokus oblíbený a zpestřuje výuku. Žalobce dále tvrdil, že tuto ukázku prováděl mimo výuku jako určitou zajímavost pro studenty v rámci popularizace výuky; podobná situace se týká i použití taseru, kdy žalobce zdůraznil, že se nejednalo o taser, ale o zařízení, které demonstruje přeskočení elektrického výboje, tedy v podstatě o hračku a dotek výbojem takového zařízení lze přirovnat k silnějšímu štípnutí. Žalobce tvrdil, že k doteku elektrického výboje nikoho nenutil, ze strany studentů naopak byly tyto aktivity žádány. Skutečný důvod, pro který došlo k ukončení pracovního poměru žalobce okamžitým zrušením, tkví dle žalobce v tom, že je mezi studenty i jejich rodiči oblíbeným učitelem, a především v obavě ředitelky žalované z možné konkurence žalobce při ucházení se o vedoucí posty u žalované, žalobce totiž aktuálně absolvoval doplňkové studium v oblasti školského managementu.

4. Konečně žalobce tvrdil, že přípisem ze dne 22.5.2025 se u žalované dovolal neplatnosti rozvázání pracovního poměru, současně sdělil žalované, že trvá na tom, aby u ní byl nadále zaměstnáván. Stejné skutečnosti sdělil i prostřednictvím předžalobní výzvy svého právního zástupce ze dne 10.6.2025.

5. Žalovaná tvrdila, že dne 15.5.2025 předala žalobci písemné vyhotovení okamžitého zrušení jeho pracovního poměru obsahující zdůvodnění tohoto právního jednání, tedy že žalobce nabádáním studentů k čichání čpavku a používání taseru proti studentům porušil § 22b zákona č. 560/2004 Sb. o předškolním, základním, středním a vyšším odborném a jiném vzdělávání, dále jen „školský zákon“, konkrétně písm. c) a písm. d), dle kterého je pedagogický pracovník povinen chránit bezpečí a zdraví dítěte, žáka a studenta a předcházet všem formám rizikového chování ve školách a školských zařízeních; dále svým přístupem k výchově a vzdělávání vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školní prostředí a podporovat jeho rozvoj. Podle žalované bylo porušení povinnosti žalobcem popsáno dostatečně a jednoznačně natolik, aby nebylo možno je zaměnit s jiným jednáním žalobce. Žalovaná tvrdila, že o incidentu čichání čpavku studenty žalované v kabinetě žalobce dne 11.4.2025 se dozvěděla dne 5.5.2025 - s ohledem na nezletilost žáků nejprve dne 13.5.2025 a 14.5.2025 projednala situaci a vyslechla studenty za účasti jejich zákonných zástupců, následující den pak neprodleně přistoupila ke zrušení pracovního poměr s žalobcem..

6. Žalovaná akcentovala, že čpavek, resp. čpavková voda, je chemikálií s nutností dodržení speciálního zacházení a bezpečnostních opatření; nejsou-li dodržena, hrozí při zacházení s nimi riziko poškození zdraví (při kontaktu s pokožkou, v případě zasažení očí, v případě vdechnutí s podrážděním sliznice dýchacích cest) – např. křeče hlasivek, edém plic. Žalovaná se dále vymezila proti tomu, že by žalobce byl mezi žáky a rodiči oblíbeným učitelem. Tvrdila, že žalobce s žádnými inovacemi do výuky svého předmětu nepřicházel, učil standardní frontální výuku, předmět Základy přírodních věd vyučoval v prvním pololetí školního roku 2024/2025 pouze formou referátů. Dále žalobce nebyl zaměstnancem, u kterého by incidentem z 11.4.2025 šlo o vybočení z jinak bezproblémového výkonu práce. Již v průběhu prosince 2024 a ledna 2025 žalovaná zaznamenala písemné stížnosti svých studentů na neadekvátní chování žalobce při výuce; mimo jiné proto dne 12.2.2025 obdržel žalobce od žalované upozornění na porušování povinností vyplývající z pracovního poměru, zejména bylo žalobci vytýkáno kouření před školou se studenty školy, narušování soukromí studentů v podobě nedovoleného užití jejich telefonů žalobcem, pomluvy kolegů žalobcem. Žalobce však v reakci na vytýkané chování pouze změnil místo, nekouřil se studenty na pozemku školy, ala na veřejném místě o několik metrů dál. Na nevhodnost takového chování z důvodu porušování primární prevence kouření mezi žáky, narušování dobrého jména o pověsti školy nereflektoval. Žalované odmítla, že by pro okamžité zrušení pracovního poměru žalobce existovala z její strany jiné důvody než popsané v jeho písemném znění ze dne 15.5.2025.

7. Mezi účastníky bylo nesporné, že pracovní poměr mezi žalobcem a žalovanou vznikl dne 25.8. 2020 nejprve v trvání na dobu určitou do 31.8.2021 a následně byl sjednán na dobu neurčitou. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že žalobce vyučoval u žalované mimo jiné předmět Základy přírodních věd, ve kterém se vyučují základy fyziky a chemie. Dále mezi stranami nebylo sporné, že žalobce ve svém kabinetu mimo výuku umožňoval studentům žalované přičichnout k chemikálii, kterou označoval jako čpavek, a nabízel studentům zasažení přístrojem, který označoval jako taser; sporné pak byly konkrétní podrobnosti tohoto jednání žalobce (zda žalobce studenty k pokusům nevhodně přemlouval, zda respektoval odmítnutí z jejich strany) a motivace takového chování žalobce – zda se jednalo o snahu o zatraktivnění výuky a podporu zájmu o přírodní vědy či pouze o zábavu žalobce na úkor studentů žalované. Zejména pak byla sporná právní kvalifikace tohoto jednání žalobce, zda se jím žalobce jako pedagog žalované dopustil porušení povinnosti vyplývající pro něj z předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci, případně zda se takové porušení dělo zvlášť hrubým způsobem.

8. K posouzení důvodnosti žaloby provedl soud následující dokazování.

9. Z přípisu nazvaného okamžité zrušení pracovního poměru ze dne 15.5.2025 podepsaného žalovanou bylo zjištěno, že žalovaná s žalobcem okamžitě zrušila pracovní poměr dle § 55 odstavec 1 písmena b) zákoníku práce z důvodu porušení povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k žalobcem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Porušení povinností žalobce bylo spatřováno v tom, že v pátek 11.4.2025 žalobce do budovy žalované přinesl čpavek, který žáky žalované ve svém kabinetu nabádal čichat s tím, že když nebudou mít po vdechnutí žádnou reakci, dostanou od žalobce 500 Kč. Dále bylo porušení povinností žalobce zvlášť hrubým způsobem spatřováno v tom, že téhož dne přinesl do budovy žalované taser, který proti žákům žalované použil za pobízení, aby se nechali zasáhnout, a to i přesto, že takovou nabídku odmítli. Žalovaná kvalifikovala toto jednání jako porušení § 22b písm. c) a d) zák. č. 564/2004 Sb. o pedagogických pracovnících – a to jako porušení povinnosti pedagoga chránit bezpečí a zdraví žáka, předcházet všem formám rizikového chování a porušení povinnosti pedagoga vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním prostředí a podporovat rozvoj žáků.

10. Ze záznamu o jednání ze dne 5.5. 2025 bylo zjištěno, že studenti adresa, jméno FO a jméno FO za přítomnosti ředitelky žalované a učitelky navrhování jméno FO popsali, že pan učitel Anonymizováno láká do svého kabinetu žáky na vyzkoušení čichání ke čpavku s tím, že když nebudou mít reakci, dá jim 500 Kč. Přestože studentka jméno FO v kabinetě odmítla vyzkoušet taser, stejně dostala ránu. Dále bylo zjištěno, že studenti vypověděli, že učitel (žalobce) si často zve žáky do kabinetu, vede prapodivné řeči, často sexuálně motivované, to i během hodin.

11. Ze záznamu o jednání ze dne 13.5.2025 bylo zjištěno, že žákyně jméno FO za účasti své matky jméno FO, ředitelky školy a třídní učitelky jméno FO uvedla, že v listopadu 2024 byla pozvána učitelem Anonymizováno spolu se svým spolužákem jméno FO na pokec do kabinetu, během něj vytáhl učitel ze šuplíku taser a ptal se jméno FO, zda ho nechce vyzkoušet. Přestože odmítla, učitel ji stejně praštil (dotknul se jí zapnutým taserem do ruky). Taktéž spolužák jméno FO dostal taserem ránu od pana učitele v předchozích dnech.

12. Ze záznamu o jednání ze dne 13.5.2025 bylo zjištěno, že žák adresa za přítomnosti své matky jméno FO a za přítomnosti ředitelky školy a třídní učitelky jméno FO uvedl, že dne 11.4.2025 suploval žalobce matematiku ve jeho třídě a během výuky oznámil žákům, že má v kabinetě čpavek a mohou jít s ním zkusit si k němu čichnout. adresa se spolužákem jméno FO a dalšími do kabinetu přišel, žalobce jim tam oznámil, že když nebudou mít na čichnutí žádnou reakci, dá jim 500 Kč. adresa si přičichl, začaly mu slzet oči a měl pocit, jako by dostal ránu do hlavy. Celé to bylo dobrovolné. Následně vytáhl žalobce ze zásuvky taser s tím, zda ho chtějí zkusit. Oba se nechali zasáhnout do ruky, což je zabrnělo.

13. Ze záznamu o jednání ze dne 14.5.2025 bylo zjištěno, že žák jméno FO za přítomnosti své matky jméno FO, přítomnosti ředitelky školy a třídní učitelky uvedl, že v pátek 11.4.2025 na suplované hodině matematiky nabídl žalobce před třídou, zde chtějí u něj v kabinetě zkusit čpavek. Po hodině proto za ním s jméno FO šel do kabinetu a vyzkoušel čpavek. Po reakci jméno FO na čpavek už jméno FO vyzkoušet čpavek nechtěl, nicméně žalobce ho přemlouval se slovy „nebuď buzerant a zkus to“. jméno FO se tedy čpavku nadechl a bylo to „jako rána do hlavy“. Poté žalobce vytáhl zásuvky taser a ptal se, zda to chtějí zkusit. Přestože jméno FO vyzkoušet taser nechtěl a chtěl odejít, žalobce šel proti němu a dotknul se ho i přes jeho nesouhlas.

14. Z bezpečnostního listu produktu vydaného společností právnická osoba. dle nařízení ES č. 1907/ 2006 pro produkt čpavková voda (další název látky: hydroxid amonný, tekutý čpavek) bylo zjištěno, že tento výrobek je nutné označit větou: „způsobuje těžké poleptání kůže a poškození očí, uchovávejte mimo dosah dětí, používejte ochranné rukavice, ochranný oděv, ochranné brýle, obličejový štít; skladujte uzamčené“. Dále bylo zjištěno, že produktový list informuje pro případ nadýchání, styku s kůží, zasažení očí a při požití o nutnosti okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Dále jsou v bezpečnostním listě uvedeny toxikologické informace včetně symptomů a účinků poškození zdraví, kdy čpavková voda může způsobit narušení tkání s popáleninami, páry dráždí oči, dýchací cesty; mohou způsobit křeče, plicní edém, otok hlasivek, až zadušení. Vnikne-li produkt do očí, hrozí poškození až ztráta zraku.

15. Z anonymního přípisu (č.l. 37) bylo zjištěno, že část třídy cukrářek žádala ředitelku žalované o řešení situace nevhodného chování žalobce během výuky, které studenty stresuje a negativně ovlivňuje jejich motivaci a přístup k učení, konkrétně v této anonymní stížnosti studenti upozorňovali na nedostatečné probrání učiva, za kterého jsou následně testováni, dále že žalobce „leze“ studentům do osobních věcí, včetně telefonů, ze kterých píše rodičům různé šokující zprávy, že žalobce studentům bere a jí jejich jídlo, fyzicky je pošťuchuje (dloube prsty nebo bodá propiskami či kružítkem), z legrace jim nadává, oslovuje je sprostě, uráží ostatní učitelé i příbuzné studentů, pokud za studenty intervenují; pokud se situaci snaží řešit rodiče, dotčeným studentům se žalobce veřejně vysmívá.

16. Ze záznamu o jednání ze dne 27.1.2025 bylo zjištěno, že za účasti ředitelky, zástupkyně ředitelky a personalistky žalované byly projednány stížnosti na chování žalobce (například kouření před školou, používání mobilních telefonů žáků, ze kterých píše zprávy, pomluvy kolegů před žáky), přičemž v rámci tohoto jednání se žalobce k uvedenému nevyjádřil.

17. Ze čl. 2.2 školního řádu žalované bylo zjištěno, že studenti žalované mají povinnost zdržet se takového jednání, které by ohrožovalo či poškozovalo zdraví jejich nebo jejich spolužáků či zaměstnanců školy, snižovalo důstojnost či porušovalo práva kteréhokoliv žáka nebo zaměstnance školy. Z č.l. 2. 4 pak bylo zjištěno, že povinností pedagogického pracovníka žalované je chránit bezpečí a zdraví žáka a předcházet všem formám rizikového chování ve škole. Z čl. 3.1. pak bylo zjištěno, že školní řád žalované zakazuje nosit do školy jakékoli nebezpečné předměty, výbušniny, zbraně (vč. kapesních nožů) a jejich napodobeniny, těkavé látky, střelivo, pyrotechniku atp. Žáci mohou při vzdělávání a poskytování školských služeb ve škole a s ním přímo souvisejících činnostech nakládat s nebezpečnými chemickými látkami nebo směsmi pouze pod dohledem odpovědné osoby.

18. Z přípisu žalobce ze dne 22.5.2025 adresovaného žalované bylo zjištěno, že se jím žalobce dovolával neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru a že žalované oznámil, že trvá na svém dalším zaměstnávání.

19. Z předžalobní výzvy právního zástupce žalobce ze dne 10.6.2025 bylo zjištěno, že před podáním žaloby byla žalovaná opětovně seznámena s se stanoviskem žalobce o neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru a byla vyzvána, aby jej dále zaměstnávala.

20. Ze svědeckého výslechu jméno FO, pedagoga žalované, bylo zjištěno, že u žalované vyučuje předmět Materiály, v rámci kterého při tématu moření dřeva pracoval i se čpavkovou vodou s třicetiprocentním peroxidem vodíku za účelem ukázek bělení dřeva. V rámci projektového dne žalované s názvem „Výměna oborů“ pak oboru cukrář zprostředkovával představu o učivu oboru truhlář právě tímto pokusem - bělením dřeva. Při jeho prezentaci se v místnosti větralo, čpavek byl nanášen štětcem na dřevo a práce přímo se čpavkem byla umožněna pouze zletilým studentům žalobce. Na programu projektového dne se žalobce nijak nepodílel, dostavil se do předmětné místnosti z vlastního zájmu. Čpavek žalobce zaujal a napřímo k němu přičichnul, na čemž mohl svědek studentům demonstrovat pro následnou reakci na přičichnutí ke čpavku, jak se k chemikálii přičichávat nemá. Následně si žalobce lahev se čpavkovou vodou odnesl, aby mohl ukázat reakci na přičichnutí svým oblíbeným studentům. O tom, že by umožnil žalobce čichat studentům k čpavkové vodě i po projektovém dni, neměl svědek žádné informace. Při používání čpavku při výuce svědka používali žáci ochranné pomůcky jako brýle a rukavice, neboť při zasažení kůže čpavkem může dojít k jejímu spálení. Svědek dále vypověděl, že žalobce po přičichnutí ke čpavkové vadě vodě zajímala volná dostupnost této chemikálie, zda je k zakoupení, neboť ho reakce po přičichnutí nadchla, jak ho to nabudilo. Dále svědek vypověděl, že čpavková voda užívaná k pokusu při projektovém dni je technickou chemikálii volně prodejnou v obchodech s barvami a laky; dále pak existují i jiné čichací čpavkové soli, které užívají sportovci pro nabuzení k výkonu.

21. Z výpovědi svědkyně jméno FO, pedagožky žalované, bylo zjištěno, že se od studentky jméno FO ze třídy návrhářů dozvěděla, že studentka byla pozvána do kabinetu žalobce, který na ni použil taser, dalším studentům ve svém kabinetě umožnil čichat čpavek. Jelikož po škole kolovaly fámy, že někteří žáci chodí z kabinetu žalobce s červenýma očima a je bráno jako humor, že žalobce nechává děti čichat čpavek, jestli vydrží neslzet, rozhodla se, když měla konkrétní svědectví studentky, věc nenechat být, neboť se obávala poškození zdraví studentů, např. studentů s podezřením na poruchu příjmu potravy. Zprostředkovala tedy studentce jméno FO a dalším dvěma studentům schůzku s vedením školy, aby o jejich zážitku v kabinetě žalobce bylo informováno vedení školy. Při následném jednání se dotčenými studenty za účasti jejich zákonných zástupců již svědkyně nebyla, těch se účastnily třídní učitelky dotčených studentů. Svědkyně uvedla, že studentka jméno FO se jí se svými zážitky z kabinetu žalobce svěřila přibližně někdy v dubnu či květnu 2025, v té době již existovala petice za setrvání žalobce ve škole, současně v té době vznikla i anti-petice.

22. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovému stavu. Záznamy z jednání se studenty z 13.5.2025 a 14.5.2025 sepsanými za účasti zákonných zástupců studentů bylo prokázáno, že žalobce ve svém kabinetě vybízel studenty žalované jméno FO a jméno FO - poté co je nejprve do kabinetu pozval v rámci jím suplované hodiny matematiky - aby si přičichli k čpavkové vodě s pobídkou, že pokud nebudou mít po přičichnutí žádnou reakci, dá jim částku 500 Kč, v případě studenta jméno FO k této aktivitě žalobce naléhal za použití vulgarismů. Současně v rámci této návštěvy kabinetu zasáhl (štípl) žalobce studenty jméno FO a jméno FO do ruky zařízením, které označil jako taser. Svědeckou výpovědí pedagoga jméno FO bylo prokázáno, že čpavková voda byla u žalované užita pouze jednou v rámci předmětů Materiály při bělení dřeva a dále pak již jen v rámci projektového dne Výměna oborů za použití bezpečnostních opatření jako je větrání, použití brýlí a použití rukavic, kdy tato chemikálie byla nanášená zletilými studenty štětcem na dřevo, nikoli čichána; výpovědí tohoto svědka bylo dále prokázáno, že žalobce si v rámci projektového dne z vlastní iniciativy čpavkovou vodu vypůjčil. Výpovědí svědkyně jméno FO bylo prokázáno, že se jí jako své vyučující studenti žalované jméno FO, jméno FO a adresa svěřili s incidentem čichání ke čpavkové vodě v kabinetu žalobce a zásahu taserem v kabinetu žalobce dne 11.4.2025, pročež zprostředkovala těmto studentům schůzku s ředitelkou školy za účelem řešení celé situace. Záznamem o jednání z 27.1.2025 pak bylo prokázáno, že žalovaná v lednu 2025 projednala stížnosti studentů na nevhodné chování žalobce při jeho výkonu pedagogické činnosti a vytkla žalobci nevhodné chování.Školním řádem pak byl prokázán rozsah povinností žalobce při výkonu práce pedagogického pracovníka žalované, především povinnost nevnášet do školy těkavé látky a zbraně či jejich napodobeniny, povinnost zachovávat bezpečné prostředí školy, chránit zdraví žáků a předcházet všem formám rizikového chování ve škole.

23. Soud jako nadbytečný zamítl návrh na svědecký výslech studentů jméno FO, jméno FO a jméno FO, neboť písemné zachycení jejich popisu incidentu v kabinetě žalobce ze dne 11.4.2025 považuje soud za dostatečně prokazující popisované jednání, sepis záznamu cca měsíc po projednávaném incidentu má blízkou časovou souvislost; popisy události byly realizovány za účasti zákonných zástupců dotčených studentů, čímž bylo vyloučeno případné zkreslení, nátlak či manipulace žalované s popsanými fakty. Současně popisy incidentu z 11.4.2025 studentů jméno FO a jméno FO zcela korelují - soud je tak v tomto souhrnu shledal zcela věrohodnými. Soud při zamítnutí tohoto důkazního návrhu vzal v úvahu i věk navrhovaných svědků a skutečnost, že jsou stále studenty žalované, svědecký výslech v soudní síni za hojné účasti veřejnosti z řad studentů a učitelů žalované v řízení proti jejich bývalému osobně přítomnému učiteli by tak mohl pro ně být i neúměrně psychicky zatěžující. Dále soud zamítl jako nadbytečný návrh na provedení důkazu svědeckým výslechem jméno FO, jméno FO a Anonymizováno, když tito studenti osobně přítomni incidentu v kabinetě žalobce dne 11.4.2025 nebyli. Stejně tak důkazní návrh přepisem hlasových zpráv studentky jméno FO ze září 2025 shledal soud ve věci nadbytečným, stejně tak printscreen SMS komunikace svědkyně jméno FO se studenty realizované několik měsíců po projednávaném incidentu. Stejně tak soud zamítl návrh na provedení důkazu účastnickou výpovědí žalobce, faktickými ukázkami přičichnutí k čpavkové vodě a zasažení taserem, neboť je shledal nezpůsobilými prokázat tvrzení o rozhodných skutečnostech ve věci.

24. Právně soud zhodnotil spor za použití zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce a zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, dále jen „školského zákona“ ve znění účinném k datu okamžitého zrušení pracovního poměru.

25. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, platí, že zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy, porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem.

26. Podle § 59 zákoníku platí, že zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, nejpozději do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.

27. Podle § 60 zákoníku práce platí, že v okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží.

28. Podle § 22b písm. c) a písm. d) školského zákona platí, že pedagogický pracovník je povinen chránit bezpečí a zdraví dítěte, žáka a studenta a předcházet všem formám rizikového chování ve školách a školských zařízeních a svým přístupem k výchově a vzdělávání vytvářet pozitivní a bezpečné klima ve školním prostředí a podporovat jeho rozvoj.

29. Zákonná úprava skončení pracovního poměru v zákoníku práce, v níž převládají normy kogentního charakteru, vychází mimo jiné z potřeby ochránit zaměstnance před případnou svévolí zaměstnavatele v podobě neodůvodněného jednostranného rozvázání pracovního poměru z jeho strany, dále z potřeby zajistit zaměstnanci stabilitu zaměstnání a v neposlední řadě z potřeby poskytnout zaměstnanci právní záruky a nástroje ochrany před (svévolným) porušováním pracovních podmínek a povinností (smluvních i zákonných) zaměstnavatelem. Zájmy zaměstnavatele jsou na druhou stranu chráněny možností za určitých, přesně zákonem vymezených okolností pracovní poměr ukončit (cit. bod 20 nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. II. ÚS 2881/24).

30. Judikatura Nejvyššího soudu na základě výkladu zákoníku práce dovodila, že pro okamžité zrušení pracovního poměru jako krajního a výjimečného prostředku skončení pracovního poměru musí být dán nejvyšší stupeň intenzity porušení pracovních povinností zaměstnancem (porušení „zvlášť hrubým způsobem“) a že se při zjišťování intenzity porušení povinností zaměstnance hodnotí řada judikaturou dovozených kritérií (viz rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 30.6.1995, sp. zn. 6 Cdo 45/1994). Mezi kritéria k hodnocení intenzity porušení povinností zaměstnance se tak řadí (mimo jiné): - osobu zaměstnance, - funkci, kterou zastává - jeho dosavadní postoj k plnění pracovních úkolů, - dobu a situaci, v níž došlo k porušení pracovních povinností - míru zavinění zaměstnance - důsledky porušení povinnosti - míru zavinění - skutečnost, zda porušením povinnosti vznikla škoda.

31. Soud po zhodnocení všech těchto kriterií dospěl k závěru, že žalobce jednáním popsaném v bodě 22 tohoto rozsudku porušil povinnost vyplývající pro něj z § 22 b písm. c) a d) školského zákona zvlášť hrubým způsobem, a to z následujících důvodů.

32. Opakovanými výzvami studentům, resp. jejich vybízením až naléháním k čichání k tekutému čpavku (jak zní jiné označení čpavkové vody dle důkazu produktovým listem) a zasahováním (štípnutím) zařízením žalobcem prezentovaným jako taser žalobce prokazatelně bezdůvodně zasahoval do tělesné integrity studentů a vystavil je zdravotním rizikům expozice tekutým čpavkem tak, jak byla prokázána produktovým listem (bod 14). Tím zjevně porušil svou povinnost coby pedagoga chránit zdraví a zasahovat se o bezpečné prostředí jemu svěřených nezletilých studentů, vyjádřenou výslovně i ve školním řádu žalované (bod 17).

33. Dále soud zohlednil, že porušení svých povinností se žalobce dopustil v pozici středoškolského učitele, což s sebou nese ze strany zaměstnavatele, studentů a jejich rodičů (včetně široké veřejnosti) legitimní očekávání, že právě pedagog bude zdraví a bezpečnost jemu svěřených nezletilých studentů svědomitě chránit a nevystavovat je zbytečným rizikům. Argument žalobce, že čichání ke čpavku a zásah taserem mělo sloužit k zatraktivnění výuky přírodních věd, neshledal soud přiléhavým, neboť k čichání čpavku docházelo mimo výuku, v kabinetě žalobce, za současné nabídky finanční částky, pokud studenti vydrží expozici bez reakce – soud tak hodnotil „ukázky žalobce“ jako čistou zábavu žalobce na úkor jeho studenů, případně neadekvátní populistický způsob, jak vzbudit jejich sympatie. Od pedagoga je však s ohledem na specifický vztah mezi učiteli a nezletilými studenty očekávána vyšší míra mravní integrity vzhledem ke společenské funkci, kterou pedagogové zastávají a která je současně spojena i s určitou autoritou. Tato autorita není spojena jen s mocí, kterou jim svěřují právo či jiné normativní systémy, ale také s jejich chováním, důstojným výkonem funkce nebo přístupem k plnění povinností. Pedagog při výkonu své práce ovlivňuje vnímání svých žáků o tom, co je mravné a co nikoliv, co je pro jejich rozvoj, psychické i fyzický vývoj prospěšné, jaké jsou mantinely slušného chování ve společnosti. Učitel přímo ovlivňuje charakter a osobnost žáků jako budoucích zaměstnanců (včetně pedagogů či vychovatelů) nebo zaměstnavatelů. O to přísnější musí být požadavky na jeho chování ve vztahu k plnění jeho pracovních povinností a společenskému působení (cit. bod 57 nálezu Ústavního soudu České republiky sp. zn. II. ÚS 2881/24). V tomto ohledu by žalobce naopak měl své studenty vést svým osobním příkladem k primární prevenci poškození zdraví, nikoli jim situace zdraví ohrožující či poškozující aktivně zprostředkovávat; stejně tak je povinností pedagoga vést své studenty k dodržování pravidel, resp. školního řádu svého zaměstnavatele, nikoli je nabádat k jeho porušování. Současně bylo zohledněno, že se nejednalo o mimořádné vybočení z jinak řádného výkonu zaměstnání žalobce, když bylo prokázáno, že již v lednu 2025 vedení žalované jednalo s žalobcem o jeho nevhodném chování vůči studentům na půdě školy (bod 16).

34. Při uvážení soudu o platnosti okamžitého zrušení pracovního poměru jako zcela mimořádného opatření má být reflektována úvaha, zda lze po zaměstnavateli spravedlivě požadovat, aby u něj pracovní poměr zaměstnance nadále pokračoval (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2022 sp. zn. 31 Cdo 833/2022 či rozsudek ze dne 11. 9. 2023 sp. zn. 21 Cdo 2697/2022). Soud dospěl k závěru, že v dané situaci žalovaná jednala po právu, když pracovní poměr žalobce okamžitě zrušila. Bylo prokázáno, že žalobce se porušení svých povinností dopustil opakovaně (listopad 2024 vůči studentce jméno FO, v dubnu 2025 vůči studentům jméno FO a jméno FO), neupustil od něj ani poté, co s ním byly dne 27.1.2025 projednány stížnosti na jeho nevhodné chování ke studentům. V řízení žalobce své jednání bagatelizoval coby neformální výukovou metodu, z jeho strany nebyl projeven ani náznak sebereflexe. Po žalované není možné požadovat, aby své studenty dále vystavovala nevhodnému přímému osobnímu vlivu žalobce, resp. dalšímu ohrožování jejich zdraví „ukázkami“ v kabinetě žalobce.

35. Žalobcem namítané formální nedostatky právního jednání okamžitého zrušení pracovního poměru pak soud také neshledal důvodnými. Ke splnění hmotněprávní podmínky platného okamžitého zrušení pracovního poměru je třeba, aby důvod okamžitého zrušení pracovního poměru byl určitým způsobem konkretizován uvedením skutečností, v nichž účastník spatřuje naplnění zákonného důvodu tak, aby nemohly vzniknout pochybnosti, ze kterého důvodu se pracovní poměr okamžitě ruší. Skutečnosti, které byly důvodem okamžitého zrušení pracovního poměru, není potřebné rozvádět do všech podrobností, neboť pro neurčitost nebo nesrozumitelnost projevu vůle je okamžité zrušení pracovního poměru neplatné jen tehdy, nebylo-li by možné ani výkladem projevu vůle zjistit, proč byl pracovní poměr okamžitě zrušen (rozsudek ze dne 7. 12. 2011 sp. zn. 21 Cdo 4030/2010 či ze dne 18. 11. 2014 sp. zn. 21 Cdo 3572/2013). Žalovaná skutkový důvod okamžitého zrušení pracovního poměru žalobce písemně vymezila dostatečně určitě a srozumitelně, když podrobně popsala konkrétní rizikové chování žalobce včetně uvedení konkrétní povinnosti žalobce, která jím byla porušována (bod 9). Mylné označení právního předpisu, jehož normu žalobce svým jednáním porušil, na tomto závěru nic nemění, neboť zaměstnavatel není povinen porušení právní povinnosti pregnantně právně kvalifikovat.

36. Stejně tak soud neshledal důvodnou ani námitku opožděnosti právního jednání žalované, neboť bylo prokázáno, že k prokázanému porušení povinnosti žalobce došlo dne 11.4.2025, přičemž jeho pracovní poměr byl okamžitě zrušen dne 15.5.2025, tedy v zákonem stanovené dvouměsíční lhůtě plynoucí od okamžiku, kdy se zaměstnavatel o porušení povinnosti zaměstnance dozvěděl (bod 26). V řízení bylo prokázáno (bod 10), že žalovaná se o porušení povinností žalobcem dozvěděla dne 5.5.2025.

37. Z výše popsaných důvodů tak soud shledal žalobní návrh nedůvodný a zamítl jej.

38. O povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalované přiznal náhradu nákladů řízení proti žalobci, neboť žalovaná měla ve věci plný procesní úspěch.

39. Náklady řízení žalované podle § 137 odst. 1 o. s. ř. sestávají z odměny za zastupování advokátem podle § 137 odst. 2 o. s. ř., z hotových výdajů advokáta, z náhrady za promeškaný čas a z náhrady za daň z přidané hodnoty.

40. Výši odměny advokáta zastupujícího v řízení žalovanou soud určil podle § 151 odst. 2 věty první o. s. ř. jako mimosmluvní odměnu advokáta podle § 1 odst. 2 a § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „advokátní tarif“). Advokátka, která žalovanou v řízení v této věci zastupovala, v řízení učinila následujících 6 úkonů právní služby potřebné k účelnému bránění práva žalované v této věci: převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu, písemné podání nebo návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu ze dne 1.8.2025 (vyjádření k žalobě) účast na jednání před soudem podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu dne 29.9.2025 od 09:00 do 11:30 hodin (2 úkony) účast na jednání před soudem podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu dne 13.11.2025 od 9:00 hod do 12:30 (2 úkony) Sazba mimosmluvní odměny advokáta podle § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu činila vždy 3 700 Kč. Celková výše odměny za zastupování za 6 uvedených úkonů právní služby tak činí 22 200 Kč. Náhradu hotových výdajů advokáta soud stanovil podle § 151 odst. 2 věty třetí o. s. ř. a § 2 odst. 1 a § 13 odst. 1 advokátního tarifu. Náhrada hotových výdajů zástupce žalované se skládá z paušální náhrady za 6 uvedených úkonů právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tedy celkem 2 700 Kč.

41. Dále je náhrada hotových výdajů zástupce žalované tvořena náhradou cestovních výdajů podle § 13 odst. 5 advokátního tarifu, jež sestává z náhrady jízdních výdajů podle § 156 odst. 1 písm. a) zákoníku práce za cestu z adresy sídla advokáta zastupujícího žalovanou k jednání před soudem a zpět ve dnech 29.9.2025 a 13.11.2025. Pro cestu byl podle žalovanou předloženého technického průkazu použit osobní automobil Toyota, s údajem o spotřebě 5,3l/100 km uvedeným v technickém průkazu vozidla, přičemž délka jízdy podle internetových stránek www.mapy.com činila nanejvýš přibližně 15 km v každém směru, tedy 30 km v obou směrech dohromady. Za každou uvedenou cestu v obou směrech dohromady tak podle § 157 odst. 3 a odstavce 4 písm. b), § 158 odst. 1, 2, odstavce 3 věty poslední a odstavce 4 vět první, třetí a poslední a § 189 odst. 1 písm. a) a c) zákoníku práce při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy ve výši 5,80 Kč podle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad pro rok 2025, (dále jen „vyhláška č. 475/2024 Sb.“) a při průměrné ceně 35,80 Kč za 1 litr benzinu podle § 4 vyhlášky č. 475/2025 Sb. náleží náhrada jízdních výdajů ve výši 462 Kč. Náhrada za promeškaný čas náleží zástupci žalované za čas strávený na cestě ze adresa a zpět v rozsahu 4 půlhodin po 150 Kč za každou i jen započatou půlhodinu podle § 2 odst. 1 a § 14 odst. 1 písm. a) a odstavce 3 advokátního tarifu, tedy celkem ve výši 600 Kč.

42. Celková výše nákladů řízení žalované v této věci potřebných k účelnému bránění práva činila 25 962 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalované. Proti tomuto rozsudku je možno do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení podat odvolání u Okresního soudu v Kladně. O odvolání bude rozhodovat Krajský soud v Praze.