30 C 68/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Ťoupalíkovou Bredovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zvýšení výživného pro zletilou

I. Žalovaný je povinen počínaje dnem 1. 9. 2023 přispívat na výživu žalobkyně , Jméno žalobkyně, , narozené , Datum narození žalobkyně, , částkou 9 000 Kč měsíčně a počínaje dnem 1. 4. 2025 pak částkou 10 000 Kč měsíčně splatnou vždy ke každému 15. dni v měsíci předem k rukám žalobkyně.

II. Co do částky 1 000 Kč měsíčně za období od 1. 9. 2023 do 31. 3. 2025 se žalobní návrh na zvýšení výživného zamítá.

III. Dlužné výživné za období od 1. 9. 2023 do 28. 2. 2026 ve výši 101 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč spolu s běžným výživným počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

IV. Tím se mění rozsudek Okresní soudu v Kladně ze dne 27. března 2018, č.j. 19 Nc 9/2004-9.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zvýšení výživného z částky 6 000 Kč na částku 10 000 Kč měsíčně a to zpětně od 1.9.2023. Svoji žalobu odůvodnila tak, že žalovaný výživné, které bylo stanovené rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 31. 1. 2018, č. j. 19 Nc 9/2004-90, ve výši 6 000 Kč měsíčně nehradí pravidelně, ale nárazově po urgencích matky žalobkyně. Výše stanoveného výživného v současné době nestačí k pokrytí potřeb nezaopatřené žalobkyně, když bylo vyměřeno v době, kdy bylo žalobkyni 14 let a navštěvovala základní školu. Žalovaný o žalobkyni nejeví žádný zájem a nad rámec stanoveného výživného nepřispíval žalobkyni v minulosti ničeho. Osobně se s žalobkyní viděl, když studovala první ročník gymnázia, kontakt byl přerušen poté, co matka žalobkyně podala návrh na zvýšení výživného v roce 2017. Žalobkyně aktuálně navštěvuje , Anonymizováno, se zaměřením na vzdělávání a , Anonymizováno, se zaměřením na vzdělávání. Zájmy má přiměřené svému věku. Výdaje za pobyt na kolejích činí 4 000 Kč měsíčně, výdaje na telefon činí 600 Kč, pojištění 320 Kč, výdaje za cestovné spojené s dojížděním do školy činí 1 600 Kč a výdaje za stravování činí 5 000 Kč. Mezi další výdaje žalobkyně patří léky na alergii ve výši 100 Kč měsíčně, antikoncepce ve výši 250 Kč měsíčně, výdaje za kosmetiku a kadeřníka ve výši 1 000 Kč měsíčně, výdaje za ošacení a obuv ve výši 2 500 Kč, výdaje za dentální hygienu ve výši 3 000 Kč ročně, výdaje spojené s nákupem brýlí (v hodnotě 5 000 Kč). Matka žalobkyni v roce 2022 uhradila autoškolu. Od roku 2008 žije žalobkyně ve společné domácnosti s matkou, jejím partnerem a polorodým bratrem , datum, , který navštěvuje 1. ročník SOŠ a SOU , adresa, . Náklady na bydlení se pohybují cca 8 000 Kč měsíčně. Matka žalobkyně pracuje jako manažerka kvality v , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , adresa, , a.s. a příležitostně si přivydělává jako všeobecná sestra na klinice , právnická osoba, . a jako externí vyučující na , Anonymizováno, . Její čistý měsíční příjem činí 55 000 Kč. Partner matky, , jméno FO, , je zaměstnán jako elektromechanik ve společnosti , Anonymizováno, ., jeho měsíční čistý příjem činí 35 000 Kč. Žalobkyně neměla povědomost o současném zaměstnání ani výši mzdy žalovaného. Tvrdila, že v minulosti žil v pronajatém domě v , adresa, , společnou domácnost vedl s paní , jméno FO, a její dcerou , Anonymizováno, . Žalobkyni nebylo známo, že by měl jinou vyživovací povinnost. Dále žalobkyně do spisu doplnila tvrzení o svých výdajích formou seznam výdajů včetně data vynaložení a jejich specifikace.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání nařízenému na den 19. 12. 2025 a na den 19. 2. 2026 se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Soud proto rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

3. Pro posouzení důvodnosti žaloby provedl soud následující dokazování.

4. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 31. ledna 2018, č.j. 19 Nc 9/2004-9, byla žalovanému stanovena povinnost hradit výživné na žalobkyni v částce 6 000 Kč měsíčně. Z rozsudku bylo zjištěno, že toho času byl žalovaný v úpadku a bylo mu povoleno oddlužení. Jeho průměrný měsíční příjem činil 20 166 Kč, přičemž srážky ve výši 10 867 Kč byly zasílány na účet insolvenčního správce. Matka žalobkyně vykazovala zisk z pronájmu bytu, v roce 2014 ve výši 26 799 Kč, v roce 2015 ve výši 4 876 Kč a v roce 2016 ve výši 19 433 Kč. Její průměrný měsíční příjem činil 24 278 Kč.

5. Ze zprávy insolvenčního správce ze dne 6. 6. 2015 bylo zjištěno, že žalovaný v té době žil u rodičů a byl zaměstnán jako autolakýrník, přičemž jeho průměrný měsíční čistý příjem činil 20 000 Kč. Majetek žalovaného tvořil kromě ošacení a věcí osobní potřeby pouze notebook, náramkové hodinky, sluchátka na hudbu, mobilní telefon a rychlovarná konvice.

6. Z potvrzení o studiu ze dne 5.9.2025 bylo zjištěno, že žalobkyně je od 1. 9. 2025 do 30. 6. 2026 studentkou , Anonymizováno, bakalářského studijního programu na , Anonymizováno7. Ze zprávy , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalovaný je od 1. 4. 2024 až dosud evidován jako pojištěnec zaměstnavatele , právnická osoba, .

8. Z potvrzení zaměstnavatele žalovaného, společnosti , právnická osoba, . soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za období duben 2024 až září 2024 činil 47 288 Kč, za období říjen 2024 až březen 2025 činil 45 372 Kč a za období duben 2025 až září 2025 činil 58 236 Kč a konečně za období říjen a listopad 2025 činil 64 011 Kč.

9. Z potvrzení o platbách bylo zjištěno, že žalobkyně za bydlení na koleji vydá částku 3 790 Kč měsíčně, za pojištění částku 320 Kč měsíčně, dále hradí výdaje spojené s užíváním mobilního telefonu ve výši cca 730 Kč měsíčně, výdaje spojené s dojížděním do školy ve výši 197 Kč měsíčně, výdaje na kadeřníka ve výši 1 500 Kč za 2 měsíce, výdaje za antikoncepci ve výši 630 Kč za 3 měsíce, výdaje na dentální hygienu ve výši 1 566 Kč dvakrát ročně, pojištění domácnosti a odpovědnosti ve výši 3 192 Kč ročně, poplatek za svoz komunálního odpadu ve výši 960 Kč měsíčně, výdaje za obuv ve výši 1 999 Kč, dále ve výši 2 388 Kč a ve výši 699 Kč. Rovněž měla výdaje spojené s nákupem elektroniky (tabletu) ve výši 12 099 Kč, výdaje spojené s nákupem elektroniky (mobilního telefonu a notebooku) ve výši 23 567 Kč a 9 669 K, výdaje spojené s nákupem brýlí ve výši 4 990 Kč, výdaje spojené s nákupem pouzdra na notebook ve výši 263 Kč, výdaje spojené s nákupem kosmetiky a hygienickým potřeb ve výši 321 Kč, výdaje spojené s nákupem nabíjecího kabelu ve výši 449 Kč, výdaje spojené s nákupem bot ve výši 3 299 Kč a s nákupem oblečení ve výši 1 696 Kč, výdaje spojené s nákupem kosmetiky ve výši 214 Kč, výdaje s pojené s návštěvou divadelního představení ve výši 699 Kč, výdaje spojené s nákupem kosmetiky ve výši 448 Kč, výdaje spojené s nákupem knih ve výši 718 Kč, výdaje spojené s nákupem kosmetiky ve výši 225 Kč, výdaje spojené s nákupem potravin ve výši 452 Kč, výdaje na lyžování ve výši 1 600 Kč, výdaje spojené s ubytováním na zimní dovolené ve výši 3 030,22 Kč, výdaje spojené se zakoupením skipasu ve výši 435 Kč a ve výši 740 Kč a dále ve výši 720 Kč a 590 Kč, výdaje spojené s nákupem oblečení ve výši 406 Kč, výdaje za nákup elektrozařízení (powerbanka) ve výši 292 Kč, výdaje spojené s návštěvou divadelního představení ve výši 1 099 Kč, výdaje spojené s nákupem elektroniky (sluchátek) ve výši 5 689 Kč, výdaje spojené s návštěvou divadelního představení ve výši 1 299 Kč.

10. Na základě provedeného dokazování shora uvedenými důkazy dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně je dcerou žalovaného. Rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 31. 1. 2018, č.j. 19 Nc 9/2004-9, byla žalovanému stanovena povinnost hradit výživné na žalobkyni v částce 6 000 Kč měsíčně. Žalobkyně v té době docházela do 9. třídy základní školy, žalovaný byl v úpadku a bylo mu povoleno oddlužení. Jeho průměrný měsíční příjem v té době činil 20 166 Kč, přičemž na účet insolvenčního správce byly zasílány srážky ve výši 10 867 Kč. V současnosti je žalobkyně studentkou prezenčního studia , Anonymizováno, bakalářského studijního programu na , Anonymizováno, , kterým se připravuje na své budoucí povolání. Žalovaný je po skončení insolvenčního řízení zaměstnán u společnosti , právnická osoba, ., s průměrným měsíčním příjmem za měsíc říjen až listopad 2025 činil 64 011 Kč, za měsíce duben až září 2025 činil 58 236 Kč a za měsíce říjen 2024 až březen 2025 činil 45 372 Kč.

11. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále i jen „o. z.“) mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Podle odst. 4 citovaného ustanovení platí, že nejedná-li se o poměr rodičů a dítěte, předchází vyživovací povinnost potomků vyživovací povinnosti předků.

12. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

13. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 citovaného ustanovení při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popř. zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činní; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

14. Podle § 922 odst. 1 o.z. lze výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného , právnická osoba, i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

15. Právně soud hodnotil žalobu podanou původně. Od doby poslední soudní úpravy výživného došlo ke změně poměrů žalobkyně i žalovaného, že stanovené výživné již neodpovídá zákonným kritériím. Žalovaný má podstatně vyšší, cca dvojnásobný příjem ze zaměstnání u zaměstnavatele , právnická osoba, . Žalobkyně se vysokoškolským studiem soustavně připravuje na výkon svého povolání a její náklady jsou tak podstatně vyšší, zejména v důsledku ubytování na koleji, nutnosti dopravy z místa bydliště, nákladům na studijní literaturu a pomůcky. Mezi nezanedbatelné výdaje žalobkyně patří nákup ošacení, elektroniky (mimo jiné potřebné i ke studijním účelům), drogerie a výdaje spojené s rekreací, kdy soud dospěl k závěru, že se jedná o běžné výdaje přiměřené životní situaci žalobkyně.

16. Za účelem stanovení přiměřené výše výživného se soud zabýval majetkovými poměry, výdělečnými možnostmi a schopnostmi rodičů žalobkyně a odůvodněnými potřebami žalobkyně. Žalobkyně prokázala, že prezenčně studuje na vysoké škole - tj. soustavně připravuje na své budoucí povolání a není tak schopna se samostatně živit. Vyživovací povinnost rodičů, tedy i žalovaného, tak nadále trvá. Žalobkyně doložila své potřeby Žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní, jednání soudu se neúčastnil, k návrhu se nevyjádřil. Výdělečné poměry žalovaného byla prokázány potvrzením zaměstnavatele , právnická osoba, . s průměrným měsíčním čistým výdělkem cca 60 000 Kč měsíčně, kdy tento příjem do této výše rostl přibližně od dubna roku 2025. Soud vycházel z doporučujících tabulek výše výživného zpracovaných ministerstvem spravedlnosti, kdy doporučená výše výživného v případě dítěte studujícího na vysoké škole v případě jediné vyživovací povinnosti činí 20 % z příjmu rodiče, čemuž v případě aktuálního výdělku otce odpovídá částka 12 800 Kč.

17. Z ustálené judikatury (viz nález Ústavního soudu ČR ze dne 25. září 2024, sp. zn. I ÚS 1760/24) vyplývá, že výživné, resp. jeho zvýšení, se coby nárok samotného dítěte při prokázané změně poměrů nezletilého zásadně přiznává od relevantní změny poměrů, a to i zpětně za dobu nejdéle tří let ode dne zahájení řízení.

18. Soud tak návrhu žalobkyně na zvýšení výživného od 1.9.2023, tedy od okamžiku nástupu žalobkyně na vysokou školu vyhověl a to pro období od 1. 9. 2023 o částku 3 000 Kč měsíčně a pro období od 1. 4. 2025 dále o částku 4 000 Kč měsíčně, což odpovídá postupnému prokázanému nárůstu výdělku žalovaného. Protože žalobkyně žádala výživné ve výši 10 000 Kč měsíčně pro celé žalované období, soud ve zbytku nároku žalobu zamítl.

19. Dluh na výživném, který vznikl za období od 1. 9. 2023 do 28. 2. 2026 ve výši 101 000 Kč (57 000 Kč za období od 1. 9. 2023 do 30. 3. 2025 a 44 000 Kč za období od 1. 4. 2025 dosud) soud uložil žalovanému zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč spolu s běžným výživným následujícím po právní moci rozsudku pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že v případě nezaplacení, byť jen jediné splátky, lze po žalovaném vymáhat uhrazení celého dluhu najednou.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 o s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalobkyni v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly a ani je nepožadovala.