33 C 9/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Zapf Vlasákovou, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného 22, Ornbau 91737, Spolková republika Německo zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 59 481,98 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 39 020 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 46 784 Kč od 22. 9. 2023 do 18. 12. 2023 ve výši 1 692,24 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 44 196 Kč od 19. 12. 2023 do 14. 2. 2024 ve výši 1 053,28 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 41 608 Kč od 15. 2. 2024 do 18. 3. 2024 ve výši 564,30 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 39 020 Kč od 19. 3. 2024 do zaplacení, co do částky 20 461,98 Kč, co do úroku ve výši 54,84 % ročně z částky 39 684,45 Kč od 22. 9. 2023 do 15. 10. 2023 ve výši 1 400,40 Kč, co do úroku ve výši 15 % ročně z částky 39 684,45 Kč od 16. 10. 2023 do 18. 3. 2024 ve výši 2 356 Kč, co do úroku ve výši 15 % ročně z částky 37 422,46 Kč od 19. 3. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 22. 9. 2023 dosáhne částky 149 068 Kč, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 4 779,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že prostřednictvím e-mailové komunikace uzavřela dne 12. 5. 2021 se žalovaným smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně na základě dokladů a informací získaných od žalovaného prověřila jeho úvěruschopnost. Dále ověřila úvěrovou historii žalovaného v registru SOLUS a NRKI. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr s úrokem ve výši 54,84 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách po 2 675 Kč, a to vždy ke každému 17. dni v měsíci. Součástí všech splátek byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 87 Kč. Žalovaný však zaplatil pouze částku 56 180 Kč. V důsledku prodlení žalovaného vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 998 Kč, neboť se žalovaný ocitl u splátky č. , hodnota, a 27 v prodlení delším než 30 dnů, a dále na zaplacení částky 600 Kč jako náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného, a to za již vzniklé prodlení se splátkami č. , hodnota, , 26 a 27, neboť se u těchto splátek žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů. Protože se žalovaný ocitl v prodlení 65 dní se splátkou či její částí, a to konkrétně s 26. splátkou splatnou dne 17. 7. 2023, byl úvěr ke dni 20. 9. 2023 na základě smluvních ujednání zesplatněn. Po zesplatnění zaplatil žalovaný celkovou částku 7 764 Kč. Dle smluvních ujednání se pak ke dni zesplatnění veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny, která je vyčíslena částkou 45 012,46 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný v den následující po zesplatnění úvěru neuhradil celou novou jistinu úvěru, vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení, a to od 22. 9. 2023 do jejího zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje smluvní pokutu k datu vyhotovení této žaloby, tedy ve výši 20 461,98 Kč. Žalobkyně se tak po žalovaném domáhá zaplacení dlužné nové jistiny úvěru spolu s dlužným úrokem přirostlým ke dni zesplatnění ve výši 37 422 Kč, smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 600 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru v celkové výši 20 461,98 Kč, úroku ve výši 54,84 % ročně z částky 39 684,45 Kč, a to od 22. 9. 2023 do 15. 10. 2023 ve výši 1 400,40 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 39 684,45 Kč, a to od 16. 10. 2023 do 18. 3. 2024 ve výši 2 356 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 37 422,46 Kč, a to od 19. 3. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 22. 9. 2023 dosáhne částky 149 068 Kč, a zákonného úroku z prodlení.

2. K výzvě soudu žalobkyně doplnila žalobu podáním ze dne 30. 4. 2025. Žalobkyně uvedla, že smlouva je podepisována klientem tak, že klient obdrží jedinečný podpisový kód jako variabilní symbol platby ze strany žalobkyně na bankovní účet klienta. Současně je klient informován SMS zprávou, že mu byla platba zaslána. Smlouva je pak podepsána na základě SMS zaslané zpět žalobkyni, jejímž obsahem je i podpisový kód. O schválení úvěru je klient informován formou e-mailu. Dále uvedla, že řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného podle zákona o spotřebitelském úvěru, posuzovala doklady o příjmech (výpis z bankovního účtu), výpisy z databází NRKI a SOLUS, formulář hodnocení klienta. Předložen byl i občanský a řidičský průkaz žalovaného. Byly provedeny lustrace uvedené shora a dále bylo ověřeno, že žalovaný ani jeho zaměstnavatel nejsou vedeni v insolvenčním rejstříku, žalovaný neměl u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a osoba jednající jménem žalobkyně s žalovaným doporučila úvěr ke schválení. Žalovaný byl povinen uvést jednotlivé údaje včetně výdajů ve formuláři hodnocení klienta, je kalkulováno s výdajem na bydlení v částce 2 606 Kč, kterou uvedl žalovaný, životním minimem 3 860 Kč, výdaji na splátky ostatních úvěrů 1 000 Kč, ostatními výdaji 1 000 Kč a rezervou 1 000 Kč. Pokud jde o příjem, tak bylo vycházeno z částky 25 400 Kč. Žalovaný neuvedl žádnou osobu, ke které by měl vyživovací povinnost, s žalobkyní v době uzavření smlouvy neměl uzavřenou jinou souběžnou smlouvu o úvěru. Příjmy převyšovaly výdaje. Žalovaný podepsal prohlášení uvedená ve formuláři (mj. pravdivé a úplné údaje). Žalobkyně nemá objektivní možnost ověřit sdělené údaje, vychází z toho, že klient uvádí pravdivé informace, jedná poctivě. Žalovaný byl v době sjednání úvěru svéprávný, byly mu jasně sděleny podmínky smlouvy, jeho lehkomyslnost nelze klást k tíži žalobkyně.

3. Žalovaný se ve věci před vyhlášením tohoto rozsudku vyjádřil jen tak, že s ohledem na svoji předluženost podá v nejbližší době dlužnický insolvenční návrh. Ve věci se konalo jednání dne 25. 6. 2025 od 8.31 do 8.58 hodin, žalovaný se z jednání omluvil. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, /dále jen „o. s. ř.“/). Soud nemohl při rozhodování tímto rozsudkem přihlédnout k dalšímu písemnému vyjádření žalovaného, které soudu došlo prostřednictvím datové schránky dne 25. 6. 2025 v 11.41 hodin, tedy až po vyhlášení tohoto rozsudku.

4. Z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje povolením ČNB k poskytování spotřebitelských úvěrů, a to od 11. 5. 2018.

5. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, oznámení o schválení úvěru se splátkovým kalendářem včetně dodejky, předsmluvního formuláře, přílohy č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru, dodatku č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru a dokumentu ohledně podpisu na dálku bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný měli uzavřít smlouvu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na bankovní účet č. , č. účtu, úvěr ve výši 50 000 Kč, jejž se žalovaný zavázal vrátit a zaplatit úrok ve výši 54,84 % ročně v 48 měsíčních splátkách po 2 675 Kč, splatných 17. dne v každém kalendářním měsíci, celkem se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit částku 124 224 Kč. RPSN činila 70,95 %. Pro případ prodlení žalovaného se zaplacením splátky či její části o délce 65 dnů bylo sjednáno, že dojde k automatickému zesplatnění úvěru. Pakliže žalovaný po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru, byla smluvena povinnost žalovaného zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího od zesplatnění úvěru až do jejího zaplacení. Současně bylo sjednáno právo žalobkyně požadovat po žalovaném smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku v prodlení o délce 30 dnů a náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s prodlením ve výši 200 Kč, a to za každou splátku v prodlení o délce 15 dnů. Údaje ve výše uvedených listinách odpovídají předloženému průkazu k pobytu. Návrh na uzavření smlouvy o úvěru neobsahuje podpis žalovaného, pouze jedinečný kód. Předložený dokument ohledně podpisu na dálku obsahoval popis systémového řešení podpisu klienta u spotřebitelských smluv uzavíraných na dálku, kde jsou popsány jednotlivé kroky. Předložen byl i důkaz o odeslání částky 1 Kč dne 12. 5. 2021 na bankovní účet č. , č. účtu, , poslán byl i variabilní symbol. Dle zaslané SMS byl o zaslání variabilního symbolu informován i prostřednictvím SMS zprávy na tel. č. , tel. číslo, , což je telefonní číslo, které vyplývá i ze základních informací o klientovi, jakož i z dalších dokumentů. Z důkazu o přijaté SMS ze dne 12. 5. 2021 soud zjistil, že , Jméno žalovaného, uvedl v SMS zprávě variabilní symbol a dále, že souhlasí.

6. Z přihlášky do pojištění ze dne 12. 5. 2021 a z informace o pojištění soud zjistil, že žalovaný se měl přihlásit do skupinového pojištění schopnosti splácet.

7. Z prohlášení klienta bylo zjištěno, že žalovaný měl svým podpisem, jednalo se o jedinečný kód, stvrdit známost všech uvedených informací ve smlouvě a prohlásit pravdivost všech jím poskytnutých informací.

8. Z výpisu registru SOLUS a z výpisu nebankovního registru klientských informací bylo zjištěno, že žalovaný nemá záznam v registru SOLUS. Žalovaný byl hodnocen skórem 331, což je Kategorie II., a znamená menší riziko, lepší segment klientů.

9. Z hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný je svobodný, má středoškolské vzdělání ukončené maturitou. Žalobkyně pracovala s celkovými příjmy žalovaného ve výši 25 400 Kč, je zaměstnán na dobu neurčitou u společnosti , právnická osoba, , s celkovými výdaji ve výši 8 466 Kč a s rezervou ve výši 1 000 Kč, volné zdroje jsou tak ve výši 15 934 Kč. Pokud jde o výdaje, tak ty se skládají z částky 3 860 Kč jako životního minima, z částky 2 606 Kč na bydlení, z částky 1 000 Kč na splátky a z částky 1 000 Kč na ostatní výdaje. Hodnocení klienta také není vlastnoručně podepsáno žalovaným, pouze obsahuje jedinečný kód.

10. Z výpisu z bankovního účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjistil, že ten je veden na žalovaného a v v období od 1. 8. 2020 do 31. 8. 2020 byl počáteční zůstatek −1 000 Kč a konečný zůstatek 255,25 Kč.

11. Z historie pohybů na bankovním účtu č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, soud zjistil, že žalovaný měl v období od 4. 1. 2021 do 12. 5. 2021 pravidelný příjem od společnosti , Anonymizováno, - , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Žalovaný takto obdržel od uvedené společnosti příjem dne 5. 2. 2021 ve výši 18 491 Kč, dne 5. 3. 2021 ve výši 28 310 Kč, dne 9. 4. 2021 ve výši 21 743 Kč a dne 7. 5. 2021 ve výši 26 454 Kč.

12. Z dokladu o vyplacení bylo zjištěno, že částka 50 000 Kč byla dne 13. 5. 2021 vyplacena na bankovní účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, .

13. Z žádosti žalovaného o odklad splátek ze dne 8. 12. 2021, z potvrzení o odkladu splátek ze dne 10. 12. 2021 a z upraveného splátkového kalendáře ze dne 10. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaný žádal žalobkyni o odklad splátek z důvodu finanční tísně. Žalobkyně žádosti vyhověla a žalovanému zaslala nový splátkový kalendář.

14. Z žádosti žalovaného o odklad splátek ze dne 20. 3. 2023, z potvrzení o odkladu splátek ze dne 21. 3. 2023 a z upraveného splátkového kalendáře ze dne 21. 3. 2023 soud zjistil, že žalovaný žádal žalobkyni o odklad splátek na tři měsíce z důvodu ztráty zaměstnání. Žalobkyně žádosti vyhověla a žalovanému zaslala nový splátkový kalendář.

15. Z výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění pohledávky ze dne 17. 8. 2023 a ze dne 18. 9. 2023 vyplývá, že žalobkyně úvěr zesplatní, pokud nedojde k zaplacení splátky č. 26 a 27, v pozdější výzvě i splátky č. 28, žalovaný byl žalobkyní současně vyzýván k úhradě dlužné částky. Z oznámení ze dne 20. 9. 2023 vyplývá, že k témuž dni došlo k zesplatnění úvěru, žalovaný byl současně vyzván k zaplacení celé dlužné částky.

16. Z karty klienta vyplývá, že žalovaný uhradil ke dni 21. 2. 2025 celkem částku 63 944 Kč.

17. Z předžalobní výzvy ve spojení s poštovním podacím archem bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby dne 19. 8. 2024 upomínán o zaplacení žalované částky do 15 dnů od data odeslání, odesláno téhož dne.

18. Z čestného prohlášení soud žádné další relevantní skutečnosti nezjistil.

19. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

20. Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 tohoto uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

21. Podle § 110 odst. 1 ZoSÚ platí, že neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.

22. Podle § 561 odst. 1 o. z., se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

23. Podle § 562 odst. 1 o. z., je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z., má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.

24. Podle § 86 odst. 1,2 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

25. Podle § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

26. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

28. Soud při jednání poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. v tom směru, aby označila důkazy ohledně toho, že smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena, a to v tvrzeném rozsahu. Dále soud žalobkyni poučil ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř k doplnění tvrzení a k označení důkazů, že s odbornou péčí posoudila způsobilost žalovaného v době poskytnutí úvěru předmětný úvěr splácet, když soud neměl za dostatečně prokázané, že žalobkyně tuto povinnost splnila, a to zejména stran ověřování skutečných výdajů žalovaného.

29. Žalobkyně po poučení odkázala na již založená vyjádření a žádné další důkazy neoznačila ani ničeho dalšího netvrdila.

30. Nejprve se soud zabýval tím, zda mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru.

31. Jak bylo shora uvedeno, tak žalobkyní předložená listina vlastnoruční podpis žalovaného neobsahovala, neobsahovala však ani podpis elektronický.

32. Z § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z § 562 odst. 2 o. z., které stanovuje vyvratitelnou právní domněnku ohledně spolehlivosti záznamů o právních jednáních zachycených v elektronickém systému. Tvrzení žalobkyně o uzavření předmětné smlouvy tak nebylo v řízení prokázáno.

33. I kdyby soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru, pak by soud dále zkoumal, zda žalobkyně s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr.

34. Lze uzavřít, že žalobkyně nedostatečně a nesprávně zkoumala úvěruschopnost žalovaného stran jeho příjmů i výdajů. Žalobkyně předložila výpisy z bankovního účtu žalovaného s velmi nízkým zůstatkem. Z bankovních výpisů sice vyplývá příjem žalovaného v průměrné výši cca 23 750 Kč měsíčně, avšak předložena nebyla žádná pracovní smlouva, ze které by byla zřejmá trvalost tohoto pracovního poměru a stálost výše tohoto příjmu. Žalobkyně uvedla, zejména pokud jde o výdaje žalovaného, velmi obecná tvrzení. Stran výdajů žalovaného vycházela žalobkyně převážně toliko z normativních výdajů, které nemají s realitou běžného života nic společného, když je zřejmé, že situace každého žadatele o úvěr je zcela odlišná a musí být vždy individualizována. Nadto sám žalovaný uvedl, že měl již jiné závazky, na které splácel jen podle svého sdělení přinejmenším 1 000 Kč měsíčně. Žalobkyni nic nebránilo ověřit reálné výdaje žalovaného jinými dokumenty, například dalšími výpisy z bankovního účtu, nájemní smlouvou, vyúčtováním za telefonní služby nebo za elektřinu/plyn. Nelze než dospět k závěru, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného v dané době s odbornou péčí. Žalobkyně nemůže vycházet pouze z tvrzení dlužníka, bez skutečného ověřování.

35. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz např. rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 nebo rovněž rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 7. 2019, č. j. 27 Co 143/2019-13).

36. Vzhledem k výše uvedenému by soud nemohl dojít k jinému závěru než posoudit předmětnou smlouvu jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu v případě relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.

37. Žalovaný od žalobkyně převzal částku ve výši 50 000 Kč, přičemž žalobkyni vrátil částku 63 944 Kč. Bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně tak nevzniklo, proto soud I. výrokem žalobu zcela zamítl.

38. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 779,50 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 59 481,98 Kč sestávající z částky 3 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 950 Kč ve výši 829,50 Kč, neboť advokát zastupující žalovaného je podle veřejně přístupného registru plátců DPH plátcem daně z přidané hodnoty. Odměna a paušální náhrada výdajů nenáleží žalovanému za písemné vyjádření ze dne 23. 6. 2025, neboť se v něm nevyjadřoval ve věci samé a pouze soud informoval o svém záměru podat insolvenční návrh. Žalovanému dále nenáleží odměna a paušální náhrada výdajů ani za písemné vyjádření došlé soudu prostřednictvím datové schránky až po vyhlášení tohoto rozsudku při jednání, z něhož se předvolaný žalovaný předem omluvil. Zaplacení nákladů řízení soud žalobkyni uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám právního zástupce žalovaného dle § 149 odst. 1 o. s. ř.