34 C 14/2026

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudcem Mgr. Vítem Juráskem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 33 345,60 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 33 345,60 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 737,04 Kč vypočteného sazbou 66,8 % ročně z částky 17 227,14 Kč za období od 23. 8. 2025 do 15. 9. 2025, úroku ve výši 12 % ročně z částky 17 227,14 Kč od 16. 9. 2025 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 29 653 Kč od 23. 8. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částek v celkové výši 33 345,60 Kč s příslušenstvím z důvodů, že s ním uzavřela smlouvu č. , hodnota, , kterou žalovaný podepsal dne , datum, a na jejímž základě mu žalobkyně téhož dne poskytla na účet uvedený ve smlouvě peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok ve výši 66,8 % ročně, to vše v 48 měsíčních splátkách po 2 056 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje srpnem 2022. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím e-mailové komunikace a žalovaný ji podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu žalobkyně za tím účelem předem poskytla. Žalovaný se současně přihlásil do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry, za což se zavázal platit žalobkyni částku 252 Kč měsíčně, jež byla součástí výše uvedených splátek.

2. Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnuté peněžní prostředky na základě prohlášení žalovaného, na základě dokladů o příjmech a na základě výpisů z databází Nebankovní registr klientských informací a SOLUS, v nichž byla ověřena úvěrová historie žalovaného. Čistý měsíční příjem žalovaného ve výši , částka, byl ověřen podle informativních výpisů z bankovního účtu. V případě výdajů vycházela žalobkyně z jejich celkové měsíční výše sdělené žalovaným a zvýšené o životní minimum ve výši 4 250 Kč na konečných 12 829 Kč. Žalovaný uvedl, že jeho náklady na bydlení činí , částka, na nájemné a inkaso a žalobkyně tento údaj nijak neověřovala. Dále žalovaný uvedl, že žije ve společné domácnosti s 1 dítětem, vůči němuž má vyživovací povinnost odpovídající částce , částka, . Podle žalobkyně žalovanému po odečtení rezervy ve výši 1 000 Kč zůstaly pro splácení volné zdroje ve výši , částka, . Žalovaný ani jeho zaměstnavatel v té době nebyli evidováni v insolvenčním rejstříku, žalovaný u žalobkyně neměl dřívější smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalovaného nebyl evidován jako neplatný a obchodník jednající s žalovaným doporučil úvěr ke schválení. Žalobkyně provedla také tzv. scoring žalovaného podle interního matematického modelu a na základě všeho uvedeného rozhodla o možnosti poskytnutí peněžních prostředků.

3. Žalovaný však splatil celkem jen 65 620 Kč, a to ve 40 dílčích platbách různé výše zaplacených v období 5. 9. 2022 do 14. 6. 2025. Prvních 17 plateb zaplacených v období od 5. 9. 2022 do 10. 1. 2024 bylo vždy ve výši 2 056 Kč. Podle smluvního ujednání pod bodem 6.1 žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, s jejímž splacením se žalovaný dostal do prodlení o délce 30 dnů. Tato smluvní pokuta byla splatná vždy do 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Žalovaný se dostal do prodlení o délce 30 dnů se splátkami č. 14, 15, 16, 23, 32, 35 a 36, žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení 7 smluvních pokut po 499 Kč v celkové výši 3 493 Kč. Dále žalobkyni podle smluvního ujednání pod bodem 6.2 vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč za každou splátku, s jejímž splacením se žalovaný dostal do prodlení o délce 15 dnů. Tato náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného byla splatná vždy do 10 dnů ode dne vzniku práva žalobkyně na její zaplacení. Žalovaný se dostal do prodlení o délce 15 dnů se splátkami č. 1 až 4, č. 6 až 8, č. 10 až 23, č. 25 a 26, č. 28 až 32 a č. 34 až 36, žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení 31 náhrad nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného po 200 Kč v celkové výši 6 200 Kč. Částka 200 Kč odpovídala skutečným nákladům žalobkyně vzniklým v důsledku prodlení se splacením každé splátky o délce 15 dnů jako zaokrouhleného součtu jednotkových mzdových nákladů zaměstnanců podílejících se na předžalobním vymáhání ve výši 43,94 Kč, jednotkových provozních nákladů interního call centra ve výši 6,99 Kč, jednotkových nákladů na provize externí vymáhací společnosti ve výši 93,42 Kč, jednotkových nákladů na provize inkasní sítě ve výši 59,84 Kč a ostatních provozních nákladů , Anonymizováno, ve výši 1,64 Kč.

4. Jelikož se žalovaný se splacením splátky č. , hodnota, splatné dne 17. 6. 2025 dostal do prodlení o délce 65 dnů, podle smluvního ujednání pod body 6.3 a 6.4 nastala dnem 21. 8. 2025 splatnost všech poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků ve výši 17 227,14 Kč a všech úroků, které měly být zaplaceny v posledních 3 splátkách splatných do uvedeného dne, v celkové výši 2 733,30 Kč, přičemž součet těchto částek tvořil novou jistinu ve výši 19 960,44 Kč, již byl žalovaný povinen zaplatit v daný den. Před uvedeným datem byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a byla mu k tomu poskytnuta lhůta o délce nejméně 30 dnů. Žalobkyně měla podle smluvního ujednání právo, aby jí žalovaný v případě svého prodlení se zaplacením této nové jistiny platil úroky z prodlení v zákonné výši z celé nové jistiny až do jejího úplného zaplacení. Zároveň podle smluvního ujednání pod bodem 2.2 docházelo nadále i k úročení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků ve výši 17 227,14 Kč sjednaným úrokem ve výši 66,8 % ročně, a to až do doby jejich úplného vrácení, maximálně však do doby, kdy výše úroku dosáhne částky 103 910,40 Kč, jež odpovídá 120 % celkové částky, kterou měl žalovaný zaplatit podle části A) smlouvy. Podle smluvního ujednání pod bodem 6.5 byl žalovaný v případě nezaplacení výše uvedené nové jistiny ve výši 19 960,44 Kč dále povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu za každý den prodlení s jejím zaplacením ve výši 0,1 % z této nové jistiny. Za období ode dne 23. 8. 2025 do dne 23. 2. 2026 dosáhla tato smluvní pokuta výše 3 692,60 Kč.

5. Žalobkyně tak požadovala po žalovaném zaplatit částku 29 653 Kč představující zaokrouhlený součet výše uvedené nové jistiny ve výši 19 960,44 Kč, smluvních pokut za prodlení se zaplacením jednotlivých splátek ve výši 3 493 Kč a náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 6 200 Kč, dále smluvní pokutu za prodlení se zaplacením nové jistiny ve výši 3 692,60 Kč a konečně jako příslušenství úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 29 653 Kč od 23. 8. 2025 do zaplacení a dále úrok z částky 17 227,14 Kč, a to jednak kapitalizovaný sazbou 66,8 % ročně za období od 23. 8. 2025 do 15. 9. 2025 na částku 737,04 Kč, jednak běžící ve výši 12 % ročně za období od 16. 9. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 8. 2025 dosáhne částky 103 910,40 Kč. Sazba úroku ve výši 12 % ročně odpovídala výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

6. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

7. Soud věc projednal při jednání dne 8. 4. 2026, při němž provedl dokazování a vyhlásil rozsudek. Žalovaný se k jednání nedostavil ani nepožádal o odročení, přestože předvolání k jednání spolu s žalobou mu byly doručeny do vlastních rukou již dne 23. 3. 2026 (č. l. 61 a 85). Soud proto podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

8. Z písemnosti označené jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru / smlouva o úvěru číslo , hodnota, datované , datum, (č. l. 51–53) soud zjistil, že v této písemnosti byl žalovaný označen jako klient, avšak písemnost není opatřena jeho vlastnoručním ani uznávaným elektronickým podpisem, nýbrž v místě jeho očekávaného podpisu pouze číselným kódem s datem , datum, . Žalobkyně byla v písemnosti označena jako poskytovatel úvěru. Podle písemnosti se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč bezhotovostním převodem ve prospěch bankovního účtu číslo , č. účtu, . Žalovaný se měl podle písemnosti zavázat vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit jí úrok ve výši 66,8 % ročně, to vše v 48 měsíčních splátkách po 2 056 Kč splatných vždy do 17. dne každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byly peněžní prostředky žalobkyní podle smlouvy poskytnuty. Celková částka bez úhrady za pojištění, kterou by měl žalovaný podle části A) smlouvy žalobkyni zaplatit, by pak činila 86 592 Kč. Výše předpokládané roční procentní sazby (RPSN) na úvěr bez úhrady za pojištění by činila 91,57 %. Součástí písemnosti bylo ujednání, podle něhož mělo být sjednáno pojištění schopnosti splácet úvěr. Část splátky bez do ní zahrnuté měsíční úhrady za pojištění činila 1 804 Kč. Součástí písemnosti bylo ujednání pod bodem 6.1, podle něhož by žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, s jejímž zaplacením by se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, přičemž taková smluvní pokuta by byla splatná do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení. Dále bylo součástí písemnosti ujednání pod bodem 6.2, podle něhož by žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů, které by žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného, ve výši 200 Kč za každou splátku, s jejímž zaplacením by se žalovaný ocitl v prodlení o délce 15 dnů, přičemž taková náhrada nákladů by byla splatná do 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k jejímu zaplacení. Součástí písemnosti byla také ujednání pod body 6.3 a 6.4, podle nichž by v případě prodlení žalovaného se splacením kterékoliv splátky o délce 65 dnů nastala automaticky splatnost všech poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků a všech úroků přirostlých do daného dne, přičemž jejich součet by tvořil novou jistinu, kterou by byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni nejpozději v daný den, a v případě prodlení se zaplacením této nové jistiny by žalobkyně měla právo požadovat po žalovaném zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z celé nové jistiny až do jejího úplného zaplacení. Žalobkyně měla být povinna vyzvat žalovaného k zaplacení dlužné částky ještě před zesplatněním a poskytnout mu k tomu lhůtu o délce nejméně 30 dnů. Dále bylo součástí písemnosti ujednání pod bodem 6.5, podle něhož by žalovanému v případě nezaplacení nové jistiny v den zesplatnění vznikla povinnost zaplatit žalobkyni další smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou ode dne následujícího po zesplatnění až do jejího úplného zaplacení. Konečně bylo součástí písemnosti ujednání pod bodem 2.2, podle něhož mělo docházet k úročení poskytnutých a dosud nevrácených peněžních prostředků sjednanou sazbou 68,8 % ročně i po zesplatnění, a to až do doby jejich úplného vrácení. V případě prodlení žalovaného s plněním dluhu delšího než 90 dnů by žalobkyně měla právo na úrok nanejvýš v sazbě určené jako repo sazba stanovená Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšená o 8 procentních bodů. Na úrocích, které by přirostly po zesplatnění, by žalobkyně mohla požadovat celkově nejvýše částku 103 910,40 Kč, jež odpovídala 120 % celkové částky, kterou by měl žalovaný zaplatit podle části A) smlouvy.

9. Z písemnosti označené jako dodatek č. , hodnota, k návrhu smlouvy o úvěru / smlouvě o úvěru (č. l. 11–12) soud zjistil, že i v této písemnosti byl žalovaný označen jako klient, avšak ani tato písemnost není opatřena jeho vlastnoručním ani uznávaným elektronickým podpisem, nýbrž v místě jeho očekávaného podpisu pouze číselným kódem s datem , datum, . Žalobkyně byla v písemnosti označena jako poskytovatel úvěru. V dodatku bylo uvedeno, že žalovaný podepíše návrh výše uvedené smlouvy i návrh tohoto dodatku, které mu byly žalobkyní poskytnuty, tím, že na telefonní číslo , tel. číslo, zašle SMS zprávu, kterou vyjádří svůj souhlas s těmito dokumenty a která bude obsahovat jméno a příjmení žalovaného a jedinečný kód odpovídající variabilnímu symbolu platby ve výši 1 Kč, která mu bude žalobkyní za tímto účelem zaslána na bankovní účet číslo , č. účtu, .

10. Dále soud z písemnosti označené jako podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (č. l. 10) zjistil, že se jedná o písemnost vyhotovenou samotnou žalobkyní obsahující popis postupu při uzavření smlouvy, který plyne i z výše uvedeného dodatku.

11. Z písemnosti označené jako příloha č. , hodnota, k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru – pojištění schopnosti splácet úvěr (č. l. 13) soud zjistil, že také v této písemnosti byl žalovaný označen jako klient, avšak ani tato písemnost není opatřena jeho vlastnoručním ani uznávaným elektronickým podpisem, nýbrž v místě jeho očekávaného podpisu pouze číselným kódem s datem 29. 6. 2022. Žalobkyně byla v písemnosti označena jako poskytovatel úvěru. Součástí písemnosti bylo ujednání, podle něhož se měl žalovaný zavázat, že bude žalobkyni platit za skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry, do něhož si podal přihlášku, měsíční úhradu ve výši 252 Kč, přičemž ta měla být součástí splátek podle smlouvy.

12. Z písemností označených jako základní informace o klientovi (č. l. 6), důkaz o odeslání 1 Kč (č. l. 6 p. v.), zaslaná SMS (č. l. 7) a důkaz o přijaté SMS (č. l. 7 p. v.) soud zjistil jen tolik, že se jedná o písemnosti vyhotovené samotnou žalobkyní.

13. Dále soud z prohlášení klienta (č. l. 21–22, shodně č. l. 73–74) zjistil, že jako klient byl v této písemnosti označen žalovaný. Písemnost však není opatřena jeho vlastnoručním ani uznávaným elektronickým podpisem, nýbrž v místě jeho očekávaného podpisu pouze číselným kódem s datem , datum, . Totéž platí i pro přihlášku do pojištění (č. l. 15–16, shodně č. l. 79–80).

14. Z oznámení o schválení úvěru ze dne 30. 6. 2022 včetně splátkového kalendáře (č. l. 45–46) a z dodejky (č. l. 41) soud zjistil, že uvedeným dopisem žalobkyně oznámila žalovanému, že přijala jeho návrh na uzavření smlouvy číslo , hodnota, ze dne , datum, ve znění dodatku č. , hodnota, k dané smlouvě.

15. Z formuláře hodnocení klienta (č. l. 29, shodně č. l. 69) soud zjistil, že žalobkyně při posuzování schopnosti klienta splácet úvěr podle smlouvy číslo , hodnota, vycházela z pravidelného čistého měsíčního příjmu klienta ze zaměstnání u společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , ve výši , částka, a z výdajů v celkové výši , částka, skládajících se z životního minima ve výši 4 250 Kč, výdajů na 1 dítě v domácnosti ve výši 3 050 Kč a výdajů na bydlení včetně inkasa ve výši , částka, . Bydlení bylo označeno jako vlastní. Jako rozdíl mezi uvedenými příjmy a výdaji klienta uvedla žalobkyně částku 6 171 Kč při zohlednění rezervy ve výši 1 000 Kč. Výdaje na splátky úvěrů, hypoték apod. byly uvedeny v nulové výši.

16. Dále soud z kopie občanského průkazu (č. l. 24 a 23, shodně č. l. 67 a 68) zjistil, že daný průkaz náleží žalovanému.

17. Z přehledu transakcí (č. l. 25, shodně č. l. 26, 82 a 83) soud zjistil, že na účet žalovaného číslo , č. účtu, byla dne , datum, připsána platba ve výši 20 482 Kč, dne , datum, platba ve výši 18 867 Kč, dne , datum, platba ve výši 20 674 Kč a dne , datum, platba ve výši 20 523 Kč, všechny z protiúčtu s názvem , právnická osoba, . Konečný zůstatek účtu ke dni 28. 6. 2022 byl záporný, a to ve výši −4 992,88 Kč.

18. Z výpisu číslo 2021/11 ze dne 19. 11. 2021 z běžného účtu číslo , č. účtu, (č. l. 27–28, shodně č. l. 71–72) soud zjistil, že uvedený účet byl společností , právnická osoba, ., veden na jméno žalovaného. Počáteční zůstatek účtu ke dni 18. 10. 2021 i konečný zůstatek ke dni 19. 11. 2021 byl záporný, a to počáteční ve výši −4 277,56 Kč a konečný ve výši −4 795,45 Kč. Celkový debetní obrat na účtu za uvedené období činil 38 320,89 Kč. K účtu byl sjednán úvěr ve formě povoleného přečerpání , Anonymizováno, a limitem 5 000 Kč a úrokovou sazbou 21,99 % ročně. Žalovaný tento kontokorentní úvěr využíval, platil z něj úroky a také poplatky za přečerpání a upomínky. Žalovaný měl u společnosti , právnická osoba, ., další 3 úvěry. U úvěru číslo , hodnota, s nesplacenou jistinou ke dni 19. 11. 2021 ve výši , částka, a úrokovou sazbou 3,17 % ročně zbývalo ke splacení 353 řádných splátek, přičemž v období, za něž byl výpis vystaven, žalovaný splatil ve 3 dílčích platbách ve dnech 23. 10. 2021, 1. 11. 2021 a 10. 11. 2021 na splátku tohoto úvěru celkem 10 096,02 Kč. Dále u úvěru číslo , hodnota, s nesplacenou jistinou ke dni 19. 11. 2021 ve výši , částka, a úrokovou sazbou 10,2 % ročně zbývalo ke splacení 82 řádných splátek, přičemž žalovaný na tento úvěr splatil dne 11. 11. 2021 splátku ve výši 5 813,41 Kč. Konečně u úvěru číslo , hodnota, s nesplacenou jistinou ke dni 19. 11. 2021 ve výši , částka, a úrokovou sazbou 14,7 % ročně zbývalo ke splacení 33 řádných splátek, přičemž žalovaný na tento úvěr splatil dne 10. 11. 2021 splátku ve výši 709,32 Kč.

19. Dále soud z výpisu z Nebankovního registru klientských informací (NRKI) (č. l. 19, shodně č. l. 70) zjistil, že ke dni 28. 6. 2022 bylo žalovanému podle jeho platební morálky zaznamenané v uvedeném registru vypočítáno CBS skóre 251, podle něhož jej žalobkyně zařadila do I. interní kategorie odpovídající vyššímu riziku, při němž je úvěr výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán.

20. Z výpisu záznamů z registru SOLUS (č. l. 18, shodně č. l. 81) soud zjistil, že u žalovaného nebyly ke dni 28. 6. 2022 v uvedeném registru evidovány žádné částky po splatnosti.

21. Z dokladu o vyplacení úvěru – otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu (č. l. 20) soud zjistil, že dne , datum, byla z účtu číslo , č. účtu, provedena platba ve výši 30 000 Kč ve prospěch účtu číslo , č. účtu, .

22. Dále soud z výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 18. 10. 2023 (č. l. 40), ze dne 20. 11. 2023 (č. l. 39), ze dne 18. 12. 2023 (č. l. 37), ze dne 18. 7. 2024 (č. l. 38), ze dne 17. 4. 2025 (č. l. 34), ze dne 18. 7. 2025 (č. l. 35) a ze dne 18. 8. 2025 (č. l. 36) zjistil, že uvedené dopisy vyhotovila žalobkyně a podle jejich textu žalovaného vyzvala k zaplacení dlužných splátek, smluvních pokut a náhrady účelně vynaložených nákladů, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalovaného. Předposlední a poslední z uvedených dopisů vyzýval k zaplacení mimo jiné splátky č. , hodnota, splatné dne 17. 6. 2025. Poslední z uvedených dopisů dále vyzýval k zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 3 493 Kč a náhrady účelně vynaložených nákladů v celkové výši 6 200 Kč.

23. Z karty klienta (č. l. 43) soud zjistil, že v souvislosti s číslem smlouvy , Anonymizováno, bylo splaceno celkem 65 620 Kč.

24. Z oznámení ze dne 21. 8. 2025 (č. l. 42) soud zjistil, že uvedený dopis vyhotovila žalobkyně a podle jeho textu vyzvala žalovaného k zaplacení částky 29 653 Kč zahrnující zbylou dlužnou původní jistinu úvěru ve výši 17 227,14 Kč, úrok za poskytnutí úvěru přirostlý ke dni zesplatnění úvěru ve výši 2 733,30 Kč, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 3 493 Kč a náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 6 200 Kč, to vše v souvislosti se smlouvou číslo , hodnota, .

25. Dále soud z úplného výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu (č. l. 14) zjistil, že žalobkyně měla ode dne 11. 5. 2018 oprávnění k činnosti poskytování spotřebitelského úvěru jiného než na bydlení.

26. Konečně z předžalobní výzvy ze dne 4. 2. 2026 (č. l. 44) včetně podacího archu (č. l. 17) soud zjistil, že dopisem odeslaným dne 4. 2. 2026 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částek v celkové výši 29 653 Kč, jak jsou popsány v oznámení ze dne 21. 8. 2025 výše, dále smluvní pokuty ve výši 0,1 % z částky 19 960,44 Kč za každý den prodlení s jejím zaplacením počínaje dnem 23. 8. 2025 do zaplacení a úroku uplatňovaného v tomto řízení, to vše do 15 dnů od odeslání tohoto dopisu.

27. Z předsmluvního formuláře na č. l. 30–33 a shodně na č. l. 75–78, informačního dokumentu o pojistném produktu na č. l. 47 ani z informací o pojištění na č. l. 48–50 soud nezjistil žádné skutečnosti, které by byly významné pro rozhodnutí věci, nad rámec skutečností zjištěných z ostatních provedených důkazů.

28. Soud neměl za prokázané, že by se žalovaný seznámil s obsahem předložených písemností označených jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru a dodatek č. , hodnota, . Písemnosti byly vyhotoveny pouze v elektronické podobě bez jakéhokoliv vlastnoručního podpisu žalovaného a nebyl k nim připojen ani žádný uznávaný elektronický podpis ve smyslu § 6 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 296/2016 Sb.“). Přestože k podepsání elektronických písemností by v tomto případě postačoval i jiný typ elektronického podpisu podle § 7 zákona č. 296/2016 Sb., k žalobkyní předloženým písemnostem nebyl připojen žádný elektronický podpis vytvořený osobně žalovaným jako podepisující osobou, jak vyžaduje čl. 3 odst. 9 a 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. Ani certifikáty pro elektronický podpis připojené k oběma písemnostem, ani číselné kódy na písemnostech umístěné v místě očekávaného podpisu klienta neobsahovaly jméno nebo jakýkoliv jiný údaj, který by umožňoval určit totožnost žalovaného, nehledě na skutečnost, že nebylo zjištěno žádné logické spojení těchto dat s jakýmkoliv případným aktivním úkonem provedeným osobně žalovaným mimo vlastní písemnost. I kdyby však bylo zjištěno, že by snad žalovaný osobně aktivně učinil úkon mimo písemnost, který by se v písemnosti nepřímo projevil zobrazením jeho podpisu v podobě číselného kódu, stále by z žalobkyní předložených písemností nebylo možné zjistit jejich integritu, tedy že byly soudu předloženy tytéž písemnosti a v téže podobě, v jaké by je žalovaný popsaným způsobem podepsal, a že nedošlo k jejich záměně ani k pozdější změně jejich obsahu. Za takové situace pak nebylo možné dané písemnosti hodnotit jako věrohodný důkaz o svém obsahu (srov. též odstavec 18 odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 29. 4. 2025, č. j. 22 Co 34/2025-82). Pouhá skutečnost, že elektronická písemnost je uložena ve formátu PDF, nemá z hlediska integrity dokumentu při absenci kvalifikovaného časového razítka žádnou váhu. Ani pouhá skutečnost, že žalobkyně případně ověřovala totožnost žalovaného, nevypovídá nic o tom, zda sám žalovaný projevil vůli uzavřít s žalobkyní smlouvu a jaký měl být obsah smlouvy, kterým by se žalovaný hodlal řídit.

29. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně dne , datum, poskytla ve prospěch bankovního účtu, jehož majitelem byl žalovaný, peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný měl v té době pravidelný příjem ze zaměstnání v průměrné čisté výši 20 000 Kč měsíčně a jeho běžný účet vykazoval záporný zůstatek téměř −5 000 Kč. Žalovaný měl v té době stále splácet 3 bankovní úvěry s celkovou nesplacenou jistinou přes , Anonymizováno, korun, a to měsíčními splátkami v celkové výši okolo 16 000 Kč, což žalobkyni bylo známo.

30. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. z.“), „[k]do se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ Podle § 2992 odst. 2 o. z. „[b]ezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“31. Podle § 2993 věty první o. z., „[p]lnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.“32. Výše popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že žalovaný zprvu získal na úkor žalobkyně majetkový prospěch v podobě peněžních prostředků ve výši 30 000 Kč bez právního důvodu podle § 2991 odst. 2 o. z. Proto byl povinen vrátit jí vše, co mu plnila, jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1 a § 2993 věty první o. z. Z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, neboť nebylo prokázáno, že by žalovaný smlouvu podepsal nebo jinak projevil vůlí být jí vázán. Nedošlo proto ani k žalobkyní tvrzeným ujednáním o povinnosti platit úroky, částku za pojištění, smluvní pokuty nebo náhradu nákladů spojených s prodlením. Žalobkyně v žalobě uvedla, že žalovaný jí už splatil celkem 65 620 Kč. Celková výše peněžních prostředků, které již žalovaný žalobkyni vrátil, tak dokonce více než dvojnásobně převyšuje výši peněžních prostředků, které původně získal. Proto soud žalobu jako nedůvodnou zcela zamítl.

33. Avšak i v případě, pokud by mezi žalobkyní a žalovaným k uzavření smlouvy o úvěru došlo, byla by taková smlouva absolutně neplatná na základě § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalobkyně by v takovém případě poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 31. 12. 2023, tedy přes důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splatit, jež měla mít na základě opatřených podkladů, přestože by se jednalo o spotřebitelský úvěr vymezený v § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 419 o. z. Žalobkyně sama uvedla, že před tvrzeným uzavřením smlouvy nijak neověřovala výdaje žalovaného. Soud přitom z provedených důkazů zjistil, že použitím dokladů byly ověřovány toliko příjmy žalovaného ze zaměstnání, ne však již výdaje, jejichž výše byla pouze zaznamenána v písemnosti označené jako hodnocení klienta, aniž by bylo patrné, že by byla též ověřována použitím nezávisle ověřitelných údajů podle § 84 odst. 2 věty poslední zákona o spotřebitelském úvěru. Nelze přitom přehlédnout, že v písemnosti označené jako hodnocení klienta nebyly zaznamenány žádné splátky úvěrů, ačkoliv podle doloženého jen půl roku starého výpisu z účtu měl žalovaný nesplacené úvěry v celkové výši přes , Anonymizováno, korun, jež splácel splátkami v souhrnné výši okolo 16 000 Kč měsíčně. Rovněž nelze přehlédnout, že i v době poskytnutí peněžních prostředků měl žalovaný na svém běžném účtu záporný zůstatek ve výši téměř −5 000 Kč. Všechny tyto informace měla žalobkyně v době tvrzeného uzavření smlouvy k dispozici, neboť písemnosti, z nichž tyto informace vyplývaly, soudu sama předložila. Z informací, které žalobkyně měla k dispozici v době tvrzeného uzavření smlouvy s žalovaným, tedy zřetelně plynuly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet žalobkyní poskytovaný spotřebitelský úvěr. Žalovanému by totiž z jeho příjmu ze zaměstnání po splacení splátek všech dosavadních úvěrů zbyly pouhé 4 000 Kč na zaplacení všech jeho osobních potřeb, bydlení a splátky pro žalobkyni. Žalobkyně měla podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru přihlédnout i k údajům o závazcích žalovaného a způsobu plnění dosavadních dluhů, přičemž z podkladů bylo patrné, že žalovaný má již vícero vysokých dluhů. Žalobkyně mohla žalovaného také vyzvat, aby zjištěné informace doplnil nebo vysvětlil podle § 84 odst. 2 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru. I v případě neplatnosti smlouvy o úvěru by žalovaný byl povinen žalobkyni vrátit pouze poskytnutou a dosud nevrácenou jistinu spotřebitelského úvěru bez úroků, smluvních pokut a náhrady nákladů spojených s prodlením. Zároveň by se všechny jeho platby započítávaly na úhradu jistiny, takže i v případě neplatnosti smlouvy by žaloba byla nedůvodná zcela vzhledem k více než dvojnásobnému přeplacení jistiny.

34. Pro úplnost soud dodává, že o úvěruschopnosti žalovaného v tomto případě nesvědčí ani tvrzené splacené splátky, protože podle žalobních tvrzení byl žalovaný od samého počátku se splácením v prodlení, přičemž z prvních 36 splátek se v 31 případech dostal do prodlení delšího než 2 týdny.

35. O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch, jelikož soud žalobu podanou proti němu zcela zamítl, a měl by tak vůči žalobkyni právo na plnou náhradu nákladů řízení, žalovanému však podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.