7 C 16/2022

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce trvale bytem adresa , obec zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa , obec zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , PSČ o přezkum oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Žaloba, jíž se žalobce domáhá určení, že výpověď ze dne [datum], daná žalobci z nájmu bytu [číslo] o velikosti [anonymizováno] v 8. [anonymizováno] domu [adresa] v ulici [ulice] v [anonymizováno], je neoprávněná a že nájem bytu nadále trvá, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení 10 164 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, do rukou právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se domáhal určení, že výpověď daná žalovaným žalobci z nájmu bytu označeného ve výroku tohoto rozsudku je neoprávněná a nájem bytu nadále trvá. Žalobu odůvodnil žalobce tím, že smlouva o nájmu bytu byla uzavřena na dobu určitou do [datum] s automatickým prodloužením vždy o jeden rok při splnění konkrétních podmínek, žalobce žalobou napadá výpověď datovanou [datum], kterou obdržel [datum]. Podle žalovaného (pronajímatele) byla výpověď odůvodněna tvrzením, že žalobce dne [datum] hrubě porušil své povinnosti nájemce, neboť spolu s ostatními osobami, které se v bytě nacházely, rušil ostatní nájemce nadměrným hlukem a celkovým rušením nočního klidu. S tím žalobce nesouhlasí, uvedl to i v námitkách k předmětné výpovědi a zdůraznil, že porušení je ojedinělé povahy, přičemž poukázal na skutečnost, že celý incident se odehrál v noci z [anonymizováno] na [anonymizováno], kdy je všeobecná tolerance k porušování nočního klidu poněkud odlišná než v jiné dny v roce. Žalobce poukázal na judikaturu, která se váže hrubému porušení dobrých mravů jako výpovědnímu důvodu, přičemž zde má být podmínkou doručení výstrahy a následné nerespektování písemné výstrahy nájemcem. Žalobce tedy pokládá výpověď za neplatnou, neboť skutečnosti v ní uvedené se zčásti nezakládají na pravdě a nadto žalobce od žalovaného nikdy neobdržel písemnou výstrahu. V té souvislosti žalobce odkazuje nepřípadně na ustanovení § 711 odst. 2 písm.a) občanského zákoníku, ale toto ustanovení se váže k občanskému zákoníku č. 40/1964 Sb., který byl od [datum] nahrazen aktuálním občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb. (dále jen„ o.z.“).

2. Žalovaný se k výzvě soudu vyjádřil k žalobě nesouhlasně a navrhl její zamítnutí. Potvrdil, že je vlastníkem pozemku, potažmo budovy [adresa], v němž se nalézá předmětný byt, a že nesporuje ani nájemní smlouvu a postavení žalobce jakožto nájemce s tím, že smlouva uzavřená na dobu určitou do [datum] se automaticky prodlužuje o 1 rok. Ostatní žalobní tvrzení však učinil spornými, především poukázal na to, že podle článku 5.2. nájemní smlouvy se žalobce zavázal po dobu nájmu dodržovat pravidla obvyklá pro chování v domě a zachovávat náležitý pořádek a pravidla zakotvená v domovním řádu, s nímž byl seznámen. Dle článku II. odst. 3 písm. h) domovního řádu je nájemce povinen při výkonu svých práv dbát o to, aby v domě bylo vytvořeno prostřední zajišťující ostatním nájemcům výkon jejich práv. Dle článku IV. odst. 2 domovního řádu je nájemce povinen se trvale chovat tak, aby nerušil ostatní nájemce nadměrným hlukem, s tím, že právo na nerušený odpočinek vyžaduje, aby byl zachován noční klid a zabránění vzniku nadměrného hluku v době od 22,00 do 6,00 hodin.

3. Žalovaný rozvedl svá tvrzení tak, že žalobce dne [datum] porušil v nočních hodinách své povinnosti nájemce tím, že spolu s ostatními osobami, které se v bytě nacházely, nedodržel povinnosti nájemce nerušit ostatní nájemce domu nadměrným hlukem. Na základě oznámení ostatních nájemníků v domě o působení nadměrného hluku a rušení nočního klidu došlo k příjezdu Policie České republiky, která se snažila nastalou situaci v domě usměrnit. Následně po odjezdu Policie České republiky žalobce a osoby nacházející se v bytě kopali ostatním nájemníkům do vstupních dveří a vyhrožovali jim. Na základě dalšího oznámení ostatních nájemníků v domě zasahovala na místě Městská policie [obec]. Situaci se opět nepodařilo vyřešit smírně a při zásahu Městské policie [obec] přímo u vstupních dveří do bytu užívaného žalobcem došlo k vzájemnému napadení osob nacházejících se v bytě. Při snaze Městské policie [obec] o zklidnění situace došlo k napadení strážníků Městské policie [obec], při kterém došlo ke zranění jednoho strážníka a dokonce k odcizení jeho služební zbraně. Žalovaný vyhodnotil jednání, kterého se žalobce a osoby nacházející se v bytě dopustili, jako jednání hrubě porušující povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy a porušující práva ostatních nájemců na výkon jejich práv vyplývajících z nájmu, zejména právo na nerušený odpočinek, zachování nočního klidu a zabránění vzniku nadměrného hluku v nočních hodinách. Dle žalovaného je žalobcovo jednání jednáním, které hrubě porušuje dobré mravy v domě a pravidla pro zachování klidného a spořádaného občanského soužití v domě. Svým jednáním žalobce spolu s dalšími osobami dále znevážili postavení úřední osoby při výkonu její pravomoci a narušili veřejný pořádek. Nad to žalovaný uvádí, že dne [datum] byly zahájeny úkony trestního řízení pro trestné činy násilí proti úřední osobě, kdy věc je řešena pod [číslo jednací]. Vzhledem k uvedeným jednáním, kdy žalobce hrubě porušil svoji povinnost vyplývající z nájmu, žalovaný dal žalobci výpověď z nájmu bytu ze dne [datum] ve smyslu ust. § 2288 odst. 1 písm. a) zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s tříměsíční výpovědní dobou. Občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.) k platnosti výpovědi nevyžaduje, aby pronajímatel před dáním výpovědi vyzval nájemce ke zjednání nápravy, ale váže skončení nájmu až na uplynutí tříměsíční výpovědní doby. Výpověď s tříměsíční výpovědní dobou lze proto považovat pro nájemce za příznivější, neboť mu poskytuje delší čas do skončení nájmu a tím i do vyklizení bytu. Žalovaný ve výpovědi žalobce řádně poučil o následcích výpovědi a o právu vznést proti výpovědi námitky a podat návrh k přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Výpověď byla žalobci doručena dne [datum]. Nájem bytu tak skončil ke dni [datum]. Žalobce byt dosud nevyklidil a žalovanému nevrátil.

4. Přes řádné doručení obsílky k jednání (vzor 27 o.s.ř.) právnímu zástupci žalobce, se ani on ani sám žalobce k jednání nedostavili, soud tak ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o.s.ř.“) jednal v jejich nepřítomnosti. Při jednání byly provedeny všechny listinné důkazy tak, jak byly shromážděny již na základě listin předložených žalobcem i zaslaných žalovaným, dále byl vyslechnut svědek [příjmení] [příjmení], strážník, který zasahoval při incidentu v časných ranních hodinách [datum]. Takto byl k důkazu proveden výpis z katastru nemovitostí, smlouva o nájmu bytu, evidenční list a výpověď z nájmu bytu včetně kopie dodejky, což jsou listiny, které ani jedna ze stran nesporovala a jimiž je stvrzeno, že skutečně žalovaný je pronajímatelem předmětného bytu, že skutečně byla uzavřena smlouva o nájmu bytu s tím obsahem, který se uváděl v žalobě i ve vyjádření, skutečně byla dána výpověď z nájmu bytu a byla doručena. Samotnou výpovědí i podanými námitkami i smlouvou o nájmu bytu v souvislosti s evidenčním listem se soud zabýval podrobněji vzhledem k tomu, že existence těchto listin sice nebyla mezi účastníky sporná, ale každý z nich poukazoval na jinou část obsahu uvedených listin.

5. Z bodu 5.2. nájemní smlouvy jednoznačně vyplývá, že nájemce je povinen užívat byt řádně a v souladu s nájemní smlouvou, dále se zavazuje dodržovat po dobu nájmu pravidla obvyklá pro chování v domě a zachovávat náležitý pořádek a pravidla zakotvená v domovním řádu, se kterým se při podpisu této smlouvy seznámil a který je též vyvěšen ve společných prostorách předmětného domu. V bodě 7.4. a 7.6. nájemní smlouvy se uvádí, že výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí být druhé straně doručena (to mezi stranami sporné nebylo), výpovědní doba běží od 1. dne kalendářního měsíce následujícího poté, co byla výpověď doručena druhé straně. Výpovědní důvody jsou specifikovány zvlášť pro výpověď v tříměsíční výpovědní době (bod 7.6.) a zvlášť pro porušení povinnosti nájemce zvlášť závažným způsobem, kdy podle § 7.7. nájemní smlouvy má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. Dále je zde připojen demonstrativní výčet jednání, která se pokládají za porušení povinnosti zvlášť závažným způsobem. Ohledně údajů k bytu i k osobám byt užívajícím je doplňkem smlouvy evidenční list datovaný [datum], tedy ve stejný den, kdy byla uzavřena nájemní smlouva, je specifikováno číslo bytu, patro, rozpis ekonomicky oprávněných složek a záloh na služby včetně celkové měsíční platby.

6. Textem výpovědi, která jednak dle dodejky, jednak dle tvrzení samotného žalobce byla řádně doručena ještě v [anonymizováno] [rok], se prokazuje, že žalobci je vytýkáno porušení článku 5.2. nájemní smlouvy, dále článku II. odst. 3 písm. h) domovního řádu, a článku IV. odst. 2 domovního řádu, tedy požadavku na to, aby se nájemce trvale choval tak, aby nerušil ostatní nájemce nadměrným hlukem a zachovával noční klid. Ve výpovědi je dále popsáno, že [datum] porušil žalobce své povinnosti nájemce nerušit ostatní nadměrným hlukem a na základě oznámení ostatních nájemníků v domě musela zasahovat Policie ČR, která se snažila nastalou situaci v domě usměrnit. Žalobci je ve výpovědi dále vytýkáno, že následně po odjezdu policie žalobce a osoby nacházející se v bytě kopali ostatním nájemníkům do vstupních dveří a vyhrožovali jim, na základě oznámení ostatních nájemníků v domě zasahovala na místě Městská policie [obec] a přímo u vstupních dveří do bytu došlo k vzájemnému napadení osob nacházejících se v bytě. Při snaze Městské policie o zklidnění situace došlo k napadení strážníků Městské policie [obec] a při něm došlo ke zranění jednoho strážníka a k odcizení jeho služebního zbraně. Toto jednání výše popsané kvalifikuje pronajímatel jako hrubě porušující povinnosti nájemce a zároveň hrubě porušující dobré mravy v domě. Dále se vytýká žalobci, že svým jednáním (potažmo i jednáním osob v jeho bytě), žalobce znevážil postavení úřední osoby při výkon její pravomoci a narušil veřejný pořádek. V tom všem spatřuje pronajímatel hrubé porušení povinností nájemce a v návaznosti na to pronajímatel ve smyslu ustanovení § 2288 odst. 1 písm.a) o.z. dává výpověď nájemci (žalobci) z nájmu bytu, a to s tříměsíční výpovědní dobou. Upozorňuje, že nájem bytu uplynutím výpovědní doby skončí a nájemce je povinen předmětný byt pronajímateli odevzdat v den, kdy nájem končí. Ve výpovědi dále následuje poučení podle ustanovení § 2286 odst. 2 občanského zákoníku, že nájemce má právo vznést proti výpovědi námitky a že podle ustanovení § 2290 o.z. má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, a to do dvou měsíců ode dne doručení výpovědi.

7. Námitky k výpovědi byly podány, což dokládá jejich text, který žalovaný nerozporoval, v námitkách se objevují prakticky stejná tvrzení jako v žalobě včetně vyjádření názoru, že v dané věci by se muselo jednat o situaci podle § 2291 odst. 1 o.z., tedy porušení povinnosti zvlášť závažným způsobem, což žalobce popírá (poznámka soudu: výpověď však odkazovala na ustanovení § 2288 odst. 1 písm. a) o.z., které upravuje podmínky výpovědi dané s tříměsíční výpovědní dobou, kdežto žalobce v námitkách odkazuje na výpověď danou bez výpovědní doby).

8. Žalovaný doložil též zápis z mimořádné schůze Rady města, která se konala [datum] v pracovně [anonymizováno], kdy na programu jednání byly mj. bytové záležitosti a v jejich rámci bylo projednáno a přijato usnesení, že [jméno] města po projednání souhlasí s odkazem na porušení povinností nájemce s vypovězením smlouvy o nájmu bytu v majetku města pro žalobce, žalovaný tedy doložil, že bylo o výpovědi dané žalobci řádně rozhodnuto.

9. Žalovaný navrhl též důkaz výpověďmi svědků, a to jednoho ze dvou zasahujících strážníků a sousedky z domu, která incident oznamovala, ta předvolána byla, ale nedostavila se a žalovaný posléze na tomto důkazu netrval, když současně předložil soudu a soud provedl k důkazu záznam na CD o průběhu celého incidentu. Tento záznam pak konfrontoval s výpovědí svědka [jméno] [příjmení], tedy onoho zasahujícího strážníka.

10. Z výpovědi svědka i z obsahu záznamu na CD, které si vzájemně korespondovaly, soud zjistil, že skutečně došlo k incidentu v brzkých ranních hodinách na [anonymizována dvě slova] [rok], dvoučlenná hlídka byla vyslána operačním oddělením Městské policie kvůli rušení nočního klidu někdy mezi 4. a 5. hodinnou ranní. Oznamovatelkou byla [anonymizováno], na jejíž jméno si svědek nevzpomněl, ale vzpomněl si na lokalizaci onoho bytu oznamovatelky, která tam bydlela se svou matkou, a ony obě sdělily hlídce strážníků, že v [anonymizována dvě slova] zní hodně hlasitá hudba a křik, což by sice bylo možno na [jméno] tolerovat, ale ne v takových brzkých ranních hodinách. Dále oznamovatelky sdělily, že už jednou volaly Policii ČR, hlídka přijela a doporučila, aby při opakování volaly Městskou policii. Osazenstvo bytu v [anonymizována dvě slova] reagovalo tak, že někdo z nich seběhl dolů a do dveří bytu oznamovatelek bouchal, kopal, apod. Svědek spolu s kolegou [jméno] šli následně do onoho [anonymizována dvě slova] na chodbu, žalobce vyšel, snažil se za sebou zavírat dveře, aby tlumil hluk, křik a zjevné projevy napadání mezi osobami v bytě. Následně vyšel ven starší pán, měl rozbitý obličej, asi po úderu, protože to bylo krvavé zranění, nechtěl však s hlídkou Městské policie mluvit. Evidentně byl pod vlivem alkoholu. Dále vyšel z bytu další člověk, následně byl ztotožněn pod příjmením [anonymizováno]. Toho bylo možno pokládat za největšího agresora, začal hlídce nadávat velmi vulgárními nadávkami. Pak se chtěl schovat zpět do bytu, ale strážníci chtěli dokončit ověření jeho totožnosti, chtěli ho přidržet za účelem ověření těch údajů, ale on začal do nich strkat, pak šel hned pěstmi proti strážníku [jméno] a k tomu strkání se přidal i sám žalobce, pan [celé jméno žalobce]. Z bytu pak vyšla nějaká žena, nesla v ruce lahev a útočila lahví proti hlídce, což svědek odrazil teleskopickým obuškem. Pak už vyběhl z bytu další mladý muž a proti jeho útoku už musel svědek použít slzotvorný prostředek, hlídka se musela napadání bránit a začala se stahovat zpět do chodby u výtahu a zároveň vysílačkami přivolávat pomoc prostřednictvím operačního oddělení Městské policie. Následně strážník [jméno] zjistil, že mu někdo ukradl zbraň z pouzdra, navíc zůstaly na místě vysílačky, shozené čepice, apod. a svědek celou situaci hodnotil tak, že za 19 let jeho praxe to byl asi nejagresivnější útok proti hlídce Městské policie. [příjmení] sám vyvázl bez zranění, ale napadený kolega byl v pracovní neschopnosti po úderu do obličeje. Vzhledem k tomu, že byla ukradena služební zbraň, muselo být podáno trestní oznámení, ale nakonec zbraň vydala přímo hlídce žena z toho bytu. O dalším průběhu vyšetřování v rámci trestního stíhání kvůli odcizené zbrani však svědek již neměl žádnou informaci. Shrnul, že to byl agresivní útok proti dvojčlenné hlídce od čtyř osob z bytu, ale určitě tam těch osob bylo tehdy víc.

11. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že skutečně se v brzkých ranních hodinách [datum] odehrál incident popsaný ve výpovědi dané žalovaným žalobci, že v důsledku tohoto incidentu bylo porušeno právo ostatních nájemců v domě na nerušený odpočinek a na zachování nočního klidu a zabránění vzniku nadměrného hluku, byť šlo o ranní hodiny [anonymizována dvě slova], kdy je tolerance k hlučným projevům obvykle větší. To se však týká zpravidla času do brzkých ranních hodin následujících po [anonymizována dvě slova], uvažovat lze o maximálně o 1. – 2. hodině ranní, ale následně již nelze tolerovat chování, kterým byli obtěžováni ostatní nájemci v domě, jako je kopání do dveří, hlasitý křik a následně i hádka a fyzická potyčka s Městskou policií. Tím vším je porušován domovní řád, k jehož dodržování je žalobce jako nájemce zavázán nájemní smlouvou (bod 5.2. nájemní smlouvy), přičemž jednoznačně byl domovní řád porušen v článku IV. bod 2. – klid v domě, a to v obou odstavcích a) i b), a článek II. bod 3 písm. h) domovního řádu, což je ustanovení, které ukládá povinnost nájemce dbát, aby v domě bylo vytvořeno prostředí zajišťující ostatním nájemcům výkon jejich práv.

12. Podle § 2288 odst. 1 písm. a) o.z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu.

13. Právě tohoto výpovědního důvodu se pronajímatel dovolal ve své výpovědi, přičemž skutková tvrzení žalovaného byla prokázána důkazy výše provedenými, tedy bylo prokázáno naplnění onoho bodu, který jako podmínku výpovědi v tříměsíční výpovědní době stanoví hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu. Jestliže bylo prokázáno, že žalobce, který dle nájemní smlouvy odpovídá i za chování dalších osob v bytě, se dopustil jednání výše popsaného a dotvrzeného i svědkem – přímo zasahujícím městským strážníkem, tak jednoznačně žalobce i spolu s osobami, které se v jeho bytě zdržovaly, porušil povinnosti podle výše zmíněných bodů domovního řádu, na které odkazuje bod 5.2. nájemní smlouvy, ale navíc jsou v nájemní smlouvě tyto povinnosti ještě samostatně uvedeny ve druhé větě onoho ustanovení, podle níž se nájemce zavazuje dodržovat po dobu nájmu pravidla obvyklá pro chování v domě a zachovávat náležitý pořádek. Chování, které bylo v tomto řízení prokázáno, rozhodně neodpovídá zachování pravidel obvyklých pro chování v domě a zachování náležitého pořádku. Žalobce se mýlí, pokud směšuje výpovědní důvod podle § 2288 odst. 1 písm. a) o.z. daný pro výpověď s tříměsíční výpovědní dobou s ustanovením § 2291 o.z., které stanoví podmínky pro výpověď danou pronajímatelem bez výpovědní doby, poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem. Podle odst. 3 tohoto ustanovení je totiž zapotřebí výzvy pronajímatele, aby nájemce v přiměřené době odstranil své závadné chování či protiprávní stav. Žalobce se nemůže dovolávat nedodržení podmínky dát výstrahu nájemci a stanovit přiměřenou lhůtu k nápravě, když žalovaný výpověď o toto ustanovení neopřel. Výpověď jasně odkazuje na ustanovení § 2288 odst. 1 písm. a) o.z., jasně uvádí výčet těch jednání, která lze podřadit pod hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu. Ustanovení zákona, která stanoví podmínky pro takovou výpověď v tříměsíční výpovědní době tudíž byla naplněna. V důsledku toho nelze takto danou výpověď pokládat za neoprávněnou, když současně byly dodrženy i ostatní její podmínky, zejména poučení nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a podat v zákonné lhůtě dvou měsíců žalobu, aby soud přezkoumal, zda je výpověď oprávněná. Žalobě tak nemohlo být vyhověno a byla zamítnuta, jak se uvádí ve výroku I.

14. Výrokem II. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalovaný byl ve věci zcela úspěšný. Žalovaný řádně vyúčtoval náklady za 3 úkony právní služby, tj. jednou za převzetí a přípravu zastoupení, jednou účast na jednání u soudu a jednou za sepis vyjádření žalovaného k žalobě. Sazba za úkon je 2 500 Kč počítaná z tarifní hodnoty 35 000 Kč dle ustanovení § 9 odst. 3 písm. a) advokátního tarifu, tedy za 3 úkony právní služby je to 7 500 Kč, k tomu náleží 3x režijní paušál po 300 Kč a 21 % DPH, což dává částku 1 764 Kč. Celkovou náhradu nákladů řízení 10 164 Kč je žalobce povinen zaplatit žalovanému do rukou jeho právního zástupce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.