7 C 19/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , obec a číslo - část obce zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , část obce . proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa , obec – část obce zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně, jdoucím od [datum] do zaplacení, a to oproti povinnosti žalobkyně vydat žalovanému jím nakoupený stavební materiál, tj. [anonymizováno] podokapní žlab – černá Z150/4m – 4 ks, [anonymizováno] svodová roura 100 3m černá – 6 ks, [anonymizováno] svodová roura 100 1m černá – 5 ks, [anonymizováno] žlabový kotlík [číslo] černý – 4 ks, [anonymizováno] koleno 100 černé – 9 ks, [anonymizováno] žlabové čelo uni 150 černé – 8 ks, [anonymizováno] objímka svodu 100 černá – 10 ks a lapač střešních splavenin DN110 mm, přímý, černá, [příjmení] – 6 ks.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení [částka], a to do tří dnů od právní moci rozsudku, do rukou právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení uvedené částky oproti povinnosti žalobkyně vydat žalovanému materiál, který žalovaný nakoupil, to vše s odůvodněním, že oba účastníci řízení jsou podnikajícími subjekty a žalobkyně se žalovaným uzavřela kromě jiného dne [datum] ústní smlouvu o dílo na výrobu okapů a svodů včetně jejich instalace na stavbě domu v [obec] u [obec]. Žalobkyně [datum] zaplatila žalovanému zálohu na uvedené práce ve výši [částka], žalovaný však pouze zakoupil a na stavbu dodal část okapů a svodů, nicméně dílo vůbec neprovedl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nikdy nepřistoupil k provedení díla a žalobkyně tento postoj akceptovala, došlo tak k ukončení jejich vzájemného smluvního vztahu minimálně dohodou o zrušení smlouvy. V té souvislosti tak vznikla oběma stranám povinnost vrátit si poskytnutá plnění, žalovaný je tedy povinen vrátit žalobkyni celou zaplacenou zálohu [částka], přičemž žalobkyně je připravena vrátit žalovanému jím nakoupený stavební materiál, který byl v petitu žaloby přesně popsán. Žalobkyně ještě v žalobě zmínila, že byla ochotna místo vrácení materiálu zohlednit cenu zakoupeného materiálu a vrátit žalovanému zálohu sníženou o tuto hodnotu, na ohodnocení materiálu se ale účastníci neshodli, požadavek tak byl formulován jako zaplacení částky oproti vydání materiálu.

2. Soud ve věci vydal platební rozkaz, proti němuž žalovaný podal včasný odpor a následně se též ve lhůtě stanovené soudem vyjádřil k věci samé. Obsahem vyjádření bylo tvrzení žalovaného, že pro žalobkyni na základě její objednávky zhotovil stavební materiál, šlo o atypické výrobky dělané na zakázku pro konkrétní stavbu. Po ukončení smlouvy sdělila žalobkyně žalovanému, že má zájem ponechat si předmětné výrobky, což by žalovaný akceptoval, ale nikoli za navrženou cenu [částka] bez DPH. Žalovaný poukázal na nabídkový list předmětných výrobků, který zněl na [částka], přičemž žalovaný ve vyjádření uzavírá, že tedy souhlasí s tím, aby si žalobkyně ponechala předmětné výrobky, když tyto byly pro ni vyrobeny na zakázku, ale současně žalovaný tvrdil, že cena těchto výrobků odpovídá částce, kterou za ně žalovaný obdržel, tudíž žalobkyně nemá nárok na vrácení jakékoli částky.

3. Na toto vyjádření reagovala žalobkyně popřením tvrzení žalovaného, že by snad mělo jít o atypické výrobky, neboť jde o žalovaným zakoupené běžně dostupné klempířské výrobky, přesně specifikované v žalobě. Žalobkyně je připravena vydat žalovanému jím zakoupený materiál, neboť ten žalovaný nikam nenamontoval, výrobky jsou použitelné i pro jiné dílo a případnou montáží nebyly nijak poškozeny či znehodnoceny. Smlouva byla zrušena tím, že žalovaný v dohodnutém termínu dílo neprovedl a žalobkyně jeho postoj neprovést a smlouvu zrušit akceptovala, proto by měla být vzájemně vydána poskytnutá plnění. Žalobkyně zdůraznila, že žalovaný inkasoval od žalobkyně zálohu ve výši [částka] na dílo, které vůbec neprovedl, pouze zakoupil běžné klempířské stavební prvky v ceně [částka] bez DPH, je tedy na místě žalobě vyhovět.

4. Žalovaný při jednání setrval na svém vyjádření, že výrobky jím dodané byly nikoli standardně koupené, ale vyrobené speciálně pro tuto zakázku, tvrdil dále, že ty výrobky už jsou použity, tedy namontovány tam, kde být měly, šlo o výrobky nestandardního tvaru, proto by měly mít cenu kolem [částka].

5. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný převzal od žalobkyně zálohu [částka], ale sporné mezi nimi bylo, za jaké protiplnění by měla být tato částka zaplacena. Žalovaný tvrdil, že oněch [částka] byla záloha na materiál, tedy že předmětem této zálohy nebyla žádná montáž, ale jen vyrobení a dodání klempířských prvků. Žalovaný tvrdil, že tyto výrobky vyrobil a dodal, a kdyby posléze došlo k dalšímu jednání a další záloze na práce, pak by ty klempířské prvky i namontoval. To se však nestalo, údajně jednala žalobkyně se žalovaným neslušně, tak ze stavby odešel, ale je přesvědčen, že svoje povinnosti si splnil, materiál na stavbu dodal, upřesnil, že vše bylo složeno do jedné místnosti.

6. Dále bylo mezi účastníky nesporné, že mezi nimi existoval ještě jeden smluvní vztah, který předcházel tomuto, týkal se stejného domu, ale předmětem díla žalovaného měla být montáž klempířských prvků na atice domu. V návaznosti na to poukázala žalobkyně na fakt, že obě smlouvy byly sjednány naprosto stejným způsobem, na obě byla vystavena zálohová faktura s naprosto stejně formulovaným předmětem i zálohovou částkou, tedy vždy po [částka]. Procesním břemenem tvrzení a břemenem důkazním na straně žalovaného tak bylo vysvětlit a prokázat jeho tvrzení, že byť byl postup při sjednávání díla i vystavování zálohové faktury v obou případech naprosto stejný, mělo být předmětem obou smluv odlišné plnění. Žalovaný tak byl povinen dostatečně hodnověrně prokázat, že zatímco v případě časově prvé smlouvy byla předmětem dodávka i montáž klempířských prvků, pak v případě druhé smlouvy, která je předmětem tohoto řízení, měla být předmětem smlouvy pouze dodávka materiálu bez jakékoli další montáže. Těmto procesním povinnostem žalovaného odpovídá procesní povinnost žalobkyně prokázat jako součást svého nároku celý obsah smlouvy uzavřené mezi účastníky.

7. V řízení soud provedl listinné důkazy a vyslechl dva svědky, to vše s cílem prokázat skutečnosti mezi účastníky sporné tak, jak byli účastníci poučeni o svém procesním břemenu zmíněném výše. Takto byl porovnán obsah faktur vždy vystavených žalovaným, jak on sám soudu potvrdil, této v pořadí druhé zakázky se týká zálohová faktura [číslo] ze dne [datum] s datem splatnosti [datum] a je označena jako záloha na klempířské prvky. Vystavitel faktury je [celé jméno žalovaného], odběratel je společnost žalobkyně. Z porovnání se zálohovou fakturou [anonymizováno] vystavenou [datum] se splatností [datum] znějící rovněž na [částka] vyplynulo, že předmět, tedy označení dodávky, byl vymezen naprosto shodně, tedy jako záloha na klempířské prvky. V té souvislosti soud upozornil účastníky na výkladové pravidlo vtělené do § 557 zákona č. 89/2012 Sb. – občanský zákoník („o.z.“), podle něhož, připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první. Při shodě označení předmětu fakturace v případě, kdy je nesporná záloha vystavená na dodávku včetně montáže a ve druhém případě, kdy je spor mezi účastníky ohledně toho, zda mělo jít pouze o dodávku nebo dodávku včetně montáže, pak takový výklad zatěžuje žalovaného, který faktury vystavil.

8. K fakturám byly doloženy příkazy o odchozích úhradách 2x po [částka], ale tvrzení o zaplacení dvou záloh nebyla mezi účastníky sporná. Je třeba poznamenat, že v řadě listin předložených k důkazu se prolínaly obě zakázky, které žalobkyně zadala žalovanému, ať již se to týkalo vzájemné e-mailové korespondence, týkalo se to rovněž opakovaných výzev žalobkyně žalovanému k dokončení díla, jako například e-mailová žádost jednatelky žalující společnosti zaslaná žalovanému, aby práce z obou smluv byly dokončeny, resp. aby druhá záloha (myšlena právě na předmět tohoto řízení) byla vrácena.

9. Obsahem předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně připojené dodejky podepsané žalovaným s datem [datum] je tak prokázáno, že žalovaný byl vyzván k řádnému postupu ve věci prvé smlouvy a dále také konstatuje v této výzvě právní zástupce žalobkyně, že žalovaný pouze zakoupil a na stavbu dodal okapy a svody, jejichž hodnotu si klient nechal vyčíslit na částku [částka] bez DPH. V předžalobní výzvě je zdůrazněno, že k provedení díla žalovaný již nikdy nepřistoupil a počínání žalovaného je tak nutno vnímat jako odstoupení od smlouvy o dílo s tím, že k ukončení vzájemného smluvního vztahu tak došlo minimálně akceptací tohoto postoje žalovaného ze strany žalobkyně, tudíž vznikla povinnost vrátit žalobkyni do té doby poskytnuté plnění, a to zálohu ve výši [částka]. Žalobkyně zmiňuje možnost ponechat si materiál v hodnotě [částka] bez DPH a v té souvislosti je žalovaný vyzýván k úhradě rozdílu mezi poskytnutou částkou [částka] a cenou materiálu.

10. Z odpovědi žalovaného, která sice není datována, ale je opatřena příjmovým razítkem advokátní kanceláře právního zástupce žalobkyně s datem [datum], bylo možno zjistit, že opět se zde prolínají oba právní vztahy a žalovaný reaguje především na vytýkané vady z té první smlouvy. V případě druhé smlouvy, která je předmětem tohoto řízení, se žalovaný vyjadřuje jen tak, že by si za cenu [částka] takový materiál nechal, přičemž se z obsahu podává zpochybnění této ceny a tvrzení, že tři hranaté kotlíky ruční výroby stály [částka] a zbytek materiálu by tak byl za [částka], což žalovaný pokládá za neadekvátní.

11. Oba účastníci předložili dále k důkazu nabídky materiálu od jiných společností, čímž dokládali svá tvrzení o ceně takových klempířských prvků, přičemž žalobkyně doložila nabídku z ledna 2021 s výčtem toho materiálu, který je popsán v žalobě jako připravený k vydání žalovanému, a ten skutečně vychází na [částka]. Žalovaný naproti tomu předložil nabídku znějící na [částka] od obchodního sdružení [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], ovšem žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce správně poukázala na nesouměřitelné množství materiálu v obou nabídkách. Zatímco v nabídce [právnická osoba], jak ji předložila žalobkyně, je zohledněn ten počet kusů materiálu, který byl skutečně dodán, jak žádná ze stran nepopřela, v nabídce obchodního sdružení je například místo 4 kusů podokenního žlabu zohledněno 16 kusů, svodových rour je uvedeno celkem 21, kdežto v nabídce [anonymizováno] pouze 11, apod. Žalobkyně navíc doložila nabídku obdobnou té nabídce [právnická osoba], nyní od dodavatele [příjmení] plus [právnická osoba], kde při stejném množství klempířských prvků je uváděna nabídková cena bez DPH [částka]. K tomu ještě doložila žalobkyně internetovou nabídku na žlabové kotlíky stejného typu jako je v dodaném materiálu, z níž je zřejmé, že cena na 1 kotlík je bez DPH nabízena za [částka], přičemž v této nabídce jsou tyto okapové kotlíky i vyobrazeny a zcela se shodují s vyobrazením těchto kotlíků tak, jak je žalobkyně předložila k důkazu, přičemž jde o prvky přetažené fólií od výrobce KJG, čímž žalobkyně dokládala svá tvrzení, že nebylo třeba nic speciálně na zakázku vyrábět a že naopak šlo o běžně nakoupené standardní prvky. Naproti tomu žalovaný předložil další nabídku firmy KAVES – K. [příjmení], kde je uváděn materiál v hodnotě [částka] bez DPH, ovšem opět v množství, které je rozporné s tím, co je zachyceno na fotografiích jakožto uskladněný materiál v jedné místnosti domu v [obec], přičemž žalovaný sám uváděl, že materiál byl složen v jedné místnosti v domě a podrobněji se k materiálu, jeho druhu i počtu vyjádřili oba slyšení svědkové [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Z porovnání dosud zmiňovaných důkazů tedy nevyplynulo, že by žalovaný dodal na stavbu více materiálu, než je zachyceno na fotografiích a než je popsáno v petitu žaloby, resp. výroku tohoto rozsudku, ani neprokázal, že by dodaný materiál měl vyšší hodnotu, ale vzhledem k tomu, že žalobkyně je připravena materiál oproti vrácené záloze vydat, není takové zjištění podstatné pro rozhodnutí v této věci.

12. Výpovědí svědka [jméno] [příjmení] bylo prokázáno především to, že svědek nemá k účastníkům žádný osobní vztah, byť se žalobkyní spolupracuje jako [anonymizováno] při svém studiu [anonymizováno], ale vztah je pouze pracovní. Svědek [příjmení] působil jako jakýsi koordinátor řemesel na stavbě domu v [obec] v roce 2020 a byl pověřen, aby našel nějakého klempíře, protože vlastní kapacity měla společnost žalobkyně vytížené, jenže externí řemeslníci byli také zadaní. Svědek tedy využil portál [webová adresa] a po nějaké době se ozval pan [celé jméno žalovaného]. Svědek se s ním bavil nejprve o atikách na domě v [obec] a následně o tom, že společnost žalobkyně bude chtít také okapy a svody. Svědek potvrdil, že v obou případech byla předmětem dohod dodávka materiálu i montáže a že obsah obou těchto ústních smluv se lišil jen tím, že na okapy a svody už objednatel nezadával konkrétní počet běžných metrů, protože pan [celé jméno žalovaného] tu stavbu v té době už znal a byl schopen potřebu odhadnout. O ceně okapů a svodů se účastníci nedohodli, resp. svědek neměl za povinnost o ceně jednat, šlo o záležitost pana [příjmení], který obvykle za společnost v oblasti financí vystupoval. Komunikace mezi svědkem a panem [celé jméno žalovaného] vázla, většinou žalovaný neodpovídal, nereagoval, případně na písemnou výzvu zavolal a na stavbu většinou přišel jen v souvislosti s tou první smlouvou, v souvislosti s tou druhou jenom natřel držáky okapů. Svědek potvrdil, že z toho, co pan [celé jméno žalovaného] na stavbu dodal, není namontováno nic a všechno zůstalo v držení žalobkyně. Na stavbě pak dokončili tyto prvky firemní klempíři, tedy z kapacity žalobkyně, a ještě vznikl výdaj na plošinu, která byla k montáži nutná, protože v té době už nebylo k dispozici lešení. Svědek znovu zdůraznil, že z dodaných okapů a svodů pan [celé jméno žalovaného] na stavbu nic nezamontoval, jen natřel držáky okapů, ale to bylo provedeno nekvalitně, dnes už je nátěr pryč. Svědek dále uvedl, že pro žalobkyni by nemělo naprosto žádný význam poptávat u žalovaného jenom dodávku materiálu, neboť žalobkyně měla standardního dodavatele [právnická osoba], jenže tady šlo právě o tu nedostatečnou kapacitu na provedení prací. Svědek si také vzpomněl, že dodaných svodů od žalovaného bylo výrazně méně, než bylo zapotřebí, zhruba něco přes polovinu potřebného množství, a dodány byly celkem 4 boxy (označované jako kotlíky). Svědkovi byly také předestřeny fotografie složeného materiálu, který je dle tvrzení žalobkyně stále v jejím držení, a svědek se vyjádřil bez jakékoli pochybnosti s tím, že jde o materiál složený v bytě E6 v domě v [obec], poznal to podle odlišné podlahy v bytě, věděl také, že byt byl malý. Svědek také potvrdil, že jde určitě o veškerý ten materiál, který přivezl pan [celé jméno žalovaného], a že se to tam skládalo na jednu hromadu a fotil to pan [příjmení]. Materiál je nyní předaný na sklad žalobkyně. Svědek také potvrdil, že printscreeny předložené žalobkyní jsou zachycením komunikace mezi žalovaným a právě svědkem [příjmení] z jeho mobilního telefonu, což stvrdil i tím, že paměti nadiktoval své telefonní číslo odpovídající číslu zachycenému na tisku oné komunikace. Vzhledem k tomu, že zálohová faktura vystavená [datum] měla označené datum splatnosti [datum] a současně žalovaný ve svém dodatečném tvrzení k žalobě uvedl, že faktura byla vystavena právě za dodávku uvedených klempířských prvků, čímž byla smlouva splněna, vyjádřil se svědek i k jednotlivým datům ve vzájemné korespondenci mezi ním a žalovaným. Potvrdil tak, že korespondence mezi nimi dvěma datovaná [anonymizována dvě slova] i [anonymizováno], kde se žalovaný vyptává na podrobnosti toho, kam má poslat zbylé dva kotlíky, jak je silné zateplení pod fasádou kvůli ukotvení okapů a svodů, vyplývá, že ještě k datu uváděné splatnosti faktury jistě nemohlo být splněno tak, jak se snažil žalovaný tvrdit. Svědek [příjmení] potvrdil i na výslovný dotaz právní zástupkyně žalovaného, že všechno, co žalovaný na stavbu přivezl, je zachyceno nafocené na oněch fotkách, které byly svědkovy předestřeny (jde o výčet toho materiálu, který je uveden v žalobě jako připravený k vydání žalovanému ze strany žalobkyně).

13. Výpovědí svědka [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že se žalovaným přímo komunikoval jen jednou telefonicky, jinak veškerá komunikace se žalovaným probíhala právě přes svědka [příjmení], vždy se to týkalo výstavby bytového domu v [obec]. Ke svému vztahu k osobě žalující společnosti uvedl svědek, že je zaměstnancem a jednatelka je jeho dcerou. Dále popsal, že u domu v [obec] měl na starosti komplet výstavbu tohoto bytového domu, společnost byla generálním dodavatelem stavby, pokud jde o důvod smlouvy se žalovaným, pak jej svědek [příjmení] popsal naprosto shodně jako svědek [příjmení], první smlouva se týkala atiky a dalších klempířských prvků a teprve následně chtěla společnost žalobkyně využít toho, že na domě je zatím lešení, které se bude muset odvážet, tak by bylo výhodné tam ještě instalovat okapy a svody. Svědek [příjmení] zjistil od svědka [příjmení], že pan [celé jméno žalovaného] vůbec neumí nacenit ten materiál, tak tedy vzkázal vzhledem k tomu, že nešlo o rozsáhlou zakázku, aby si žalovaný ten materiál koupil, že žalobkyně ho proplatí v rámci celé zakázky. Rozhodně nebylo vyžadováno nic atypického, nebyl zde požadavek na nějakou speciálně vyráběnou zakázku, což žalovaný nijak nerozporoval, jen poslal zálohovou fakturu. [příjmení] fakturu na druhé dílo, tedy okapy a svody, které jsou předmětem tohoto řízení, nejprve svědek [příjmení] odmítl poslat, ale posléze podlehl telefonickému ujišťování žalovaného, že přijde vše udělat, jakmile se vrátí z dovolené v [země], a že vlastně nezaplacením zálohy se dostává pan [celé jméno žalovaného] do patové situace, neboť nemá peníze na návrat z Chorvatska. Svědek tedy poslal další zálohovou fakturu [částka] a urgoval přes pana [příjmení], aby pan [celé jméno žalovaného] co nejrychleji práce dokončil, že se bude sundávat lešení. Žalovaný ovšem přišel po návratu z dovolené 1x, pouze natřel držáky okapů a pak už nepřijel. Materiál složil do jedné místnosti v domě a sdělil, že nic dodělávat nebude. To se ovšem svědek [příjmení] dozvěděl od svědka [příjmení], nikoli přímo od žalovaného. Svědek [příjmení] rovněž potvrdil, že žalovaný nedokázal stanovit cenu za dílo, jen tvrdil, že neví, kolik to bude a zjistí to až podle materiálu, který nakoupí a bude vše hotovo. Žalobkyně tedy prostřednictvím svědka [příjmení] akceptovala, že o ceně se účastníci dohodnou až dodatečně, svědek to vzhledem k běžným investicím společnosti v řádu kolem 7 mil. Kč měsíčně nepokládal za tak zásadní částku, o které by nebylo možno se dohodnout dodatečně. Také svědek [příjmení] potvrdil, že by žalobkyně nikdy nechtěla prostřednictvím pana [celé jméno žalovaného] pouze zakoupit materiál bez provedení prací, protože společnost má stabilní dodavatele, u nichž má vysoké slevy, takže materiál by bylo možno sehnat během 10 minut po telefonu včetně dodávky přímo na stavbu. [příjmení] naopak potřebuje společnost na práci a odbornost, dokonce původní úmysl žalobkyně byl zadat žalovanému jen práci, jenže on nebyl schopen rozlišit nacenění materiálu a prací, proto nakonec svědek [příjmení] přivolil jménem společnosti žalobkyně, ať si žalovaný nakoupí materiál sám a že se to proplatí najednou. Ani jedno z těch dvou zadaných děl žalovaný nevyúčtoval a zálohu nevrátil. Také tento svědek potvrdil, že materiál na předestřených fotografiích odpovídá tomu, co je uvedeno v petitu žaloby (ve výroku rozsudku), tedy jde o materiál, který byl uskladněn v bytě paní [příjmení] a jde o veškerý materiál, který pan [celé jméno žalovaného] dodal. Potom, když společnost žalobkyně musela zadat zakázku vlastním klempířům, tak ti hlásili svědkovi [příjmení], že zhruba tak 40 % materiálu od pana [celé jméno žalovaného] chybělo, tedy že by jím dodané množství materiálu bylo pro celé dílo nedostatečné. Žalobkyně posléze zajistila materiál jiný, nikoli tento dodaný žalovaným, ten zůstal uskladněn u žalobkyně. To, co žalobkyně zvolila jako náhradní dodávku, vyšlo na [částka] i s dopravou z [obec] za materiál i práce a ještě toho materiálu bylo významně víc, než kdyby byl využit ten od žalovaného. Žalobkyni se pak ještě zvýšily náklady kvůli tomu, že museli využít místo lešení plošinu, jejíž pronájem stojí za den [částka].

14. Žalovaný prostřednictvím substituující právní zástupkyně ještě navrhl doplnění dokazování znaleckým posudkem na cenu obvyklou za dodaný materiál, přičemž tento důkaz soud neprovedl a upozornil stranu žalovanou, že žaloba nezní na vzájemné plnění finanční, které by bylo započitatelné ze strany žalovaného, ale na vrácení zálohy oproti vydání materiálu, takový důkaz by tedy byl nadbytečný a zbytečně by ekonomicky i časově zatížil celé řízení.

15. V jednom z písemných vyjádření žalovaného byl ještě navržen důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení] s odůvodněním, že on pomáhal žalovanému s uvedenou zakázkou a mohl by se vyjádřit k průběhu jejího provádění a ukončení.

16. Vzhledem k tomu, že zjevně byla„ prováděna“ pouze zakázka první, která se netýkala tohoto druhého díla (ani žalovaný nepopřel, že ohledně okapů a svodů neudělal nic, naopak tvrdil, že předmětem smlouvy byla jen dodávka materiálu), pak by těžko mohlo svědectví jakéhosi spolupracovníka ozřejmit, jakým způsobem bylo dílo prováděno. Jak byli účastníci poučeni soudem při sporu o obsahu smlouvy, je třeba se zaměřit na sjednávání té smlouvy, nikoli na její provádění, které není ani tvrzeno, naopak je popíráno, že by vůbec měly být nějaké práce prováděny podle smlouvy.

17. Na základě provedeného dokazování soud dospěl ke skutkovému závěru, že obsah smlouvy prokázala žalobkyně tak, jak tvrdila v žalobě, tedy předmětem žaloby měla být nejen dodávka, ale i montáž uvedených klempířských prvků, zejména tedy okapů, svodů a příslušných doplňků. Vyplynulo to jednak ze svědeckých výpovědí svědků [příjmení] a [ulice], kdy zejména svědek [příjmení] byl v bezprostředním kontaktu se žalovaným a detailně věrohodně a logicky popsal postup jejich vzájemných jednání. Oba svědkové také naprosto věrohodně vysvětlili, proč by bylo zcela absurdní sjednávat se žalovaným smlouvu, jejímž předmětem by byla pouze dodávka materiálu. V neposlední řadě zcela vyvrací tvrzení žalovaného i obsah naprosto stejných zálohových faktur vystavených právě žalovaným, vždy jde o zálohu na dílo, které v případě časově první smlouvy bylo mezi účastníky nesporné, tedy nejen materiál, ale též práce, v druhém případě bylo sjednáváno naprosto stejně a záloha byla vystavena také naprosto stejně, přičemž vzhledem k ustanovení § 557 o.z. je třeba vyložit obsah těchto dvou listin k tíži žalovaného a ve prospěch žalobkyně. Současně je třeba mít na paměti ustanovení § 556 odst. 2 o.z., podle nějž při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

18. Vzhledem k tomu, že příslušnými podnikatelskými oprávněními obou účastníků, tedy živnostenským rejstříkem žalovaného a obchodním rejstříkem žalobkyně bylo prokázáno jejich postavení podnikatelských subjektů, kdy žalovaný provozuje jako OSVČ mj. klempířství a žalobkyně má jako předmět podnikání mj. provádění staveb, jejich změn a odstraňování, tím spíš lze opakované sjednávání zakázek mezi těmito dvěma subjekty pokládat již za zavedenou praxi mezi nimi. Pak nelze než uzavřít, že skutečně byly obě smlouvy sjednány standardně, stejným způsobem, pokud v prvém případě není nijak zpochybněno, že předmětem díla byla dodávka i montáž, pak z toho jednoznačně vyplývá, že neobstojí tvrzení žalovaného, který poukazuje na ujednání pouze o dodávce materiálu. Neodpovídá to ani logice obchodního vztahu mezi účastníky, jak prokázali oba svědkové. V případě žalobkyně šlo o ekonomickou nutnost zajistit především provedení prací, neboť sjednání pouze dodávky materiálu by nemělo pro žalobkyni naprosto žádný ekonomický význam, opatřila by ho sama rychleji a levněji.

19. Pokud bylo prokázáno, že smlouva mezi účastníky byla uzavřena jako smlouva o dílo, tedy jako dodávka materiálu včetně montáže (ve smyslu ust. § 2586 odst. 2 věta druhá o.z. nebrání uzavření smlouvy ani nesjednání ceny předem; důvody tohoto postupu a shodu na něm objasnili oba svědkové), a neobstálo tvrzení žalovaného, že svou povinnost splnil právě dodáním materiálu, přičemž bylo mezi účastníky nesporné, že žádné práce žalovaný ani nezahájil, bylo možno uzavřít, že se strany skutečně konkludentně dohodly na zániku závazku ve smyslu ustanovení § 1981 o.z. (ust. o možné dohodě stran na takovém zániku závazku). Žalovaný dal jednoznačně najevo, že dílo nehodlá dokončit, tedy nehodlá naplnit ustanovení § 2586 a násl. o.z., zejména tak nemohlo být dílo provedeno ve smyslu ustanovení § 2604 o.z. Byť v předžalobní výzvě ze dne [datum] zmiňuje žalobkyně právě tuto naprostou absenci jakékoli snahy dílo jen započít a uvádí, že toto počínání chápe jako odstoupení od smlouvy o dílo ze strany žalovaného, což ona akceptuje, a jde tedy o dohodu, nebylo tvrzení o tomto způsobu ukončení smlouvy mezi účastníky naprosto jednoznačné, ale podle obsahu a smyslu této výzvy je zřejmé, že ukončení smlouvy je podřaditelné pod ustanovení § 1978 odst. 2 o.z., podle něhož, oznámí-li věřitel dlužníkovi, že mu určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že mu ji již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od smlouvy odstoupil.

20. Ve shora zmíněné předžalobní výzvě, která byla prokazatelně žalovanému doručena [datum], jak je stvrzeno dodejkou a podpisem žalovaného, byl vyzván tímto jedním podáním jednak k odstranění vad prvého díla a jednak k vrácení částky odpovídající zaplacené záloze na druhé dílo, přičemž se stanoví lhůta nejpozději do [datum].

21. Právní jednání je vždy nutno vykládat podle úmyslu jednajícího, který musel být druhé straně znám, tedy především se právní jednání posuzuje podle svého obsahu a přihlíží se k praxi zavedené mezi stranami, jak je vyjádřeno ve výkladových pravidlech ustanovení § 555 – 558 o.z., tedy nejpozději byla smlouva ukončena odstoupením, které nastalo podle pravidla vyjádřeného v § 1978 odst. 2 o.z., byť lze přiznat relevanci i té úvaze žalobkyně, že ona pouze akceptovala konkludentně vyjádřený zájem žalovaného od smlouvy odstoupit.

22. Jestliže tedy bylo prokázáno, že smlouva mezi účastníky byla ukončena odstoupením ve smyslu ustanovení § 2001 o.z., případně ve smyslu ustanovení § 2002 a § 2003 o.z., pak nastupuje důsledek podle § 2004 o.z., a sice že odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku, nastupují pak jako důsledky práva a povinnosti účastníků z bezdůvodného obohacení.

23. Bezdůvodné obohacení je upraveno v § 2991 a násl. o.z.

24. Podle § 2991 odst. 2 o.z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

25. Je zřejmé, že na daný případ dopadá plnění z právního důvodu, který odpadl, tedy ze smlouvy ukončené odstoupením, a nastupuje povinnost podle § 2991 odst. 1 o.z., tedy obohacený musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

26. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

27. Vzhledem k tomu, že závazek účastníků byl zrušen, jak je popsáno výše, nastupuje zde povinnost vrátit si vzájemně poskytnutá plnění. V případě žalovaného je to povinnost vrátit žalobkyni zaplacenou zálohu a v případě žalobkyně je to povinnost vydat žalovaným nakoupený stavební materiál, jehož množství, kvalita, druhy, apod. byly mezi účastníky nesporné, byly popsány v průběhu řízení i svědky na základě jejich konfrontace s fotografiemi a v neposlední řadě nebyl materiál těchto parametrů žalovaným nijak zpochybněn. Žalobě bylo proto vyhověno v plném rozsahu, ovšem povinnost žalovaného je vázána na povinnost žalobkyně tak, jak je ve výroku I. stanoveno, neboť jde o závazek synallagmatický.

28. Ve výroku II. bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), kdy žalobkyně byla ve věci zcela úspěšná a má tak právo na náhradu nákladů řízení. Šlo o zaplacený soudní poplatek [částka] a dále o náklady právního zastoupení. Právní zástupce žalobkyně vyúčtoval 9 úkonů právní služby za převzetí věci, předžalobní výzvu, podání žaloby, účast u dvou jednání (přičemž jedno jednání trvalo přes 2 hodiny), označení důkazů a dvě vyjádření ve věci včetně 9 režijních paušálů. Z vyúčtovaných úkonů právní služby soud neuznal označení důkazů, neboť jde o povinnou součást ať již žaloby, nebo věcného vyjádření, náklady tak byly zohledněny snížené o 1 úkon+1 paušál. Bylo řádně doloženo jízdné ve výši [částka] a účtována náhrada za ztrátu času ve výši [částka], dále právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem DPH, proto k náhradě nákladů řízení náleží i [částka] jako 21 % DPH z nákladů právního zastoupení. Celkově tak náklady řízení dosáhly u žalobkyně částky [částka] a podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen poukázat tuto částku do rukou právního zástupce žalobkyně.