7 C 53/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zrušení vyživovací povinnosti ke zletilému dítěti

I. Vyživovací povinnost žalobce , Jméno žalobce, vůči žalované , Jméno žalované, , , Anonymizováno, , , tituly za jménem, se zrušuje dnem 1. 9. 2025.

II. Návrh žalobce, aby soud zrušil jeho vyživovací povinnost vůči žalované i za období od 1. 7. 2024 do 31. 8. 2025, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou domáhal zrušení vyživovací povinnosti k žalované s odůvodněním, že je jeho zletilá dcera schopna se sama živit, a to již ode dne 1. 7. 2024, kdy měla v červnu 2024 dokončit dvouleté studium na , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, v oboru , Anonymizováno, , Anonymizováno, a současně kdy již dovršila 28 let, je tudíž schopna sama se živit. Další studium žalované žalobce již nepovažoval za soustavnou přípravu na budoucí povolání, zdůraznil, že mu není znám profesní cíl, ke kterému žalovaná svým studiem směřuje. Byl přesvědčen, že žalovaná mohla pokračovat ve studiu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , který soustavně studovala předchozích sedm let. V oboru , Anonymizováno, byla žalovaná úspěšná, navazující magisterský , Anonymizováno, obor si však bezdůvodně nevybrala a začala studovat nový nesouvisející obor - , Anonymizováno, . Žalobce tak hodnotil žalovanou jako tzv. věčného studenta, kdy je již plně kvalifikovaná se živit. Žalobce v té souvislosti poukázal na to, že ho dcera nijak neinformovala o přerušení svého studia (což se dozvěděl z vyjádření k žalobě), tím spíše tak je důvod zrušit vyživovací povinnost, když dcera aktuálně nestuduje.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že jednak podle občanského zákoníku (§ 911) není dosažený věk důvodem k zániku vyživovací povinnosti, rozhodující je, zda se dítě soustavně připravuje na budoucí povolání, dále že v roce 2022 zahájila magisterské studium oboru , Anonymizováno, , Anonymizováno, na , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Standardně opravdu mělo studium skončit v červnu 2024, studium však musela prodloužit, což svému otci sdělila již při dřívějším soudním jednání. Důvody prodloužení dle žalované byly: Žaloba podaná žalobcem v roce 2022, tedy hned na počátku jejího studia, která ji psychicky i časově zatížila a znemožnila jí věnovat se plně výuce, skutečnost, že se musela po celou dobu studia finančně zajišťovat sama, neboť výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně ji zdaleka neuživilo a navíc otec (žalobce) svou povinnost neplnil řádně, v důsledku nutnosti pracovat i při studiu nemohla dokončit všechny povinnosti v řádném termínu a na závěr studia se přidaly psychické obtíže, které vyústily v nesložení jedné státní zkoušky. Přitom zdůraznila, že ostatní státní zkoušky složila s výborným nebo velmi dobrým výsledkem a studiu se věnuje svědomitě. Otcova tvrzení, že studuje jen proto, aby nemusela pracovat, jsou zcela nelogická a nepravdivá – žalovaná pracovat musí a pracuje, a to i kdyby otec výživné platil řádně, protože jeho výše ji nikdy nemohla finančně zajistit. Přestože by podle zákona vyživovací povinnost otce náležela až do skutečného ukončení studia, požaduje žalovaná její plnění pouze do 1. 9. 2025, tedy do okamžiku, kdy měla své studium za běžných okolností dokončit.

3. Žalobce se k jednání nedostavil ani neomluvil, ač byl řádně předvolán, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb. („o.s.ř.“) a jednal v jeho nepřítomnosti, vyšel zejména z předložených listin a doplňujících vyjádření žalované.

4. Mezi účastníky řízení byly dle jejich písemných podání a doložených listin nesporné následující skutečnosti. Žalobce je otcem žalované, kterému byla stanovena vyživovací povinnost vůči žalované ve výši 2 000 Kč měsíčně rozsudkem Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Žalovaná je studentkou prezenčního studia na , Anonymizováno, , Anonymizováno, studijního programu v oboru , Anonymizováno, s původně předpokládaným zakončením v akademickém roce 2023/2024; o studiu na , Anonymizováno, i o jeho přerušení žalovaná žalobce předem informovala e-mailem. Okresním soudem v , Anonymizováno, bylo pravomocně rozhodnuto o zamítnutí návrhu žalobce na zrušení vyživovací povinnosti k žalované, kdy soud nepřisvědčil argumentaci žalobce, že studiem na umělecké škole v oboru , Anonymizováno, , Anonymizováno, žalovaná nenavázala na studium na , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , a že se tak jedná o koníček žalované, nikoli o přípravu na její budoucí profesní uplatnění. Od roku 2014 bylo vedeno proti žalobci ve věci vymáhání dlužného výživného exekuční řízení, v rámci kterého byl pravomocně zamítnut návrh na jeho zastavení. Okresní soud v , Anonymizováno, zamítl rozsudkem ze dne , datum, čj. , spisová značka, obdobný žalobcův návrh na zrušení vyživovací povinnosti, když tehdy ještě neuplynula plánovaná doba studia žalované.

5. Mezi účastníky řízení však bylo sporné, zda studium magisterského studijního programu žalované navazuje na předchozí studia žalované, zda je toto studium přípravou na její budoucí povolání, když mělo původně skončit v r. 2024, resp. zda je důvodný odklad jeho skončení.

6. Ke zjištění skutkového stavu věci bylo provedeno následující dokazování. Z potvrzení o průběhu celého studia žalované na , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , jméno FO, , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ze 3. 9. 2025, přehledu téže školy o výsledcích studia, kreditech a absolvovaných zkouškách i z rozhodnutí děkana téže fakulty ze dne 23. 4. 2025 a 1. 9. 2025 bylo soudem shodně zjištěno, že magisterské studium má žalovaná téměř dokončené, zbývá jí pouze složit jednu státní závěrečnou zkoušku, vše ostatní absolvovala s velmi dobrými výsledky a ze zdravotních důvodů, které vůči vedení fakulty doložila, jí bylo povoleno přerušení studia od 3. 9. 2025 do 14. 6. 2026. Kontinuita studia žalované byla prokázána v řízení před , Anonymizováno, , Anonymizováno, sp. zn. , spisová značka, v rozsudku ze dne , datum, , kterým byl stejný návrh otce (žalobce) vůči žalované zamítnut, tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ze dne , datum, čj. , spisová značka, , který nabyl právní moci 22. 4. 2024. Tato rozhodnutí byla rovněž provedena k důkazu a doplněna vyjádřením žalované, že skutečně uznává zrušení otcovy vyživovací povinnosti od doby přerušení studia, resp. od 1. 9. 2025, kdy získala vyšší přivýdělek než z předchozích brigád a když už odevzdala a na výbornou obhájila svou diplomovou práci.

7. Na základě provedeného dokazování a nesporných skutečností dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobce je otcem zletilé žalované, jemuž byla v roce 2005 soudem uložena povinnost přispívat na výživu žalované 2 000 Kč měsíčně. Žalobce žalované na výživném dlužil, proti žalobci bylo vedeno exekuční řízení. Žalovaná ukončila 1.6.2022 dosažením bakalářského titulu své čtyřleté studium na , Anonymizováno, v oboru , Anonymizováno, a od září 2022 nastoupila na obor , Anonymizováno, , Anonymizováno, na , Anonymizováno, v prezenční formě studia, o tomto studiu žalovaná žalobce informovala e-mailem. Jedná se o magisterský studijní program, přičemž studium žalované je koncipováno jako dvouleté s předpokladem zakončení v akademickém roce 2023/2024, rozhodnutím děkana však bylo žalované povoleno přerušení studia z doložených zdravotních důvodů od 1. 9. 2025. Žalovaná zde úspěšně absolvovala téměř vše včetně obhajoby diplomové práce (když veškeré zkoušky tohoto studia až na jednu závěrečnou , Anonymizováno, složila s výborným prospěchem). Magisterským studiem žalovaná navázala na bakalářské studium se specializací na , Anonymizováno, , Anonymizováno, v ateliéru , Anonymizováno, , které absolvovala na , Anonymizováno, dne 14. 6. 2022.

8. V projednávané věci bylo klíčové posouzení, zda je žalovaná schopna se sama živit, tj. zda je připravená na to, aby si výhradně vlastní prací (vlastním přičiněním) získávala prostředky k uspokojování všech svých potřeb. Zodpovězení této otázky je totiž stěžejní pro posouzení věci samé, zda ještě trvá (má trvat) vyživovací povinnost žalobce vůči nezletilé, a pokud již netrvá (nemá trvat), tak odkdy (tj. zda a kdy vyživovací povinnost žalobce zanikla, příp. zda má být soudem zrušena). Podstatou argumentace žalobce bylo, že žalovaná je již schopna se sama živit a že konkrétní způsob studia žalované již není přípravou na její budoucí povolání, nýbrž jen zájmovou činností žalované, to však žalovaná popírala.

9. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost a právo na výživné nejsou součástí rodičovské odpovědnosti; jejich trvání nezávisí na nabytí zletilosti ani svéprávnosti (§ 859 občanského zákoníku). Výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit (§ 911 občanského zákoníku). Pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného (§ 913 odst. 1 občanského zákoníku). Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte (§ 915 odst. 1 občanského zákoníku). Dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací (§ 923 odst. 1 věta první občanského zákoníku).

10. Po právní stránce soud tak věc posoudil následovně. Vyživovací povinnost rodičů k dětem je dána přímo ze zákona a je projevem rodinné solidarity. Základním hmotněprávním kritériem pro vznik práva na výživné oprávněného je jeho potřebnost (tzv. stav odkázanosti na výživu). Kritérium neschopnosti sám se živit je třeba definovat tak, že oprávněný nedisponuje žádným vlastním příjmem, event. příjmem tak nízkým, že nepostačuje ke krytí všech jeho potřeb. Korektivem jsou tu však dobré mravy, jak u výkladu hmotněprávní úpravy obsažené v občanském zákoníku konstatoval i Ústavní soud, a to například v nálezu ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. II. ÚS 2121/14, který je na nyní projednávanou věc aplikovatelný.

11. Jakkoli dosažení zletilosti (svéprávnosti) dítěte nemá pro trvání vyživovací povinnosti rodiče hmotněprávní význam, vzal soud v daném případě do úvahy žalobcem namítanou skutečnost, že žalovaná v roce 2025 dovršila 29 let, dospěl však k závěru, že žalovaná pro soustavnou přípravu na budoucí povolání studiem na vysoké škole není dosud schopna sama se živit, resp. rozhodně tomu tak nebylo před datem 1. 9. 2025 (přerušení studia a nástup výdělku).

12. V řízení bylo totiž prokázáno, že se žalovaná je formálně stále studentkou prezenčního studia magisterského programu , Anonymizováno, (kdy nejprve během bakalářského studia působila v , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , návazně při magisterském studiu působila v , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, na , Anonymizováno, ). Na základě závěrů rozsudku ze dne , datum, , kterým byl stejný návrh otce (žalobce) vůči žalované zamítnut (tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, ze dne , datum, čj. , spisová značka, ), pak pokládá soud též za prokázané, že studium žalované do 31. 8. 2025 nepochybně sloužilo k prohlubování jejího předchozího vzdělání, což by mělo vést k lepším budoucím vyhlídkám žalované na trhu práce – aby v budoucnu lépe získávala prostředky pro uspokojování svých životních potřeb prací. Žalovaná přehledem svých výborných studijních výsledků obhájila, že se magisterskému studiu na , Anonymizováno, věnovala svědomitě, že je nadaná a úspěšná. Její magisterské studium na , Anonymizováno, proto soud hodnotí jako navazující na předchozí bakalářské studium na , Anonymizováno, , tj. jako soustavné, účelné a racionální vzdělávání za účelem přípravy na budoucí povolání minimálně do 31. 8. 2025.

13. Soud tak nepřisvědčil argumentaci žalobce, že žalovaná vykazuje znaky tzv. věčného studenta, tj. že je její magisterské studium pouze studiem pro studium či studiem z důvodu jejího volnočasového zájmu, jak tvrdil v předchozím řízení. Skutečně vážný zájem o zvolený obor žalovaná bezpochyby prokázala svými výbornými studijními výsledky i realistickou vizí do budoucna. Protože je magisterské studium žalované koncipováno jako dvouleté a prezenční, je akceptovatelné, aby se žalovaná po tuto dobu intenzivně připravovala na své budoucí povolání, aniž by současně byla nucena živit se sama samostatnou výdělečnou činností vedle zvoleného studia, jehož těžiště koneckonců tkví v práci (ve výuce) v ateliéru. Žalovaná nestuduje nepřiměřeně dlouhou dobu (když všechna její předchozí studia na sebe bez prodlevy navazují a nadstandardní délka jejího studia je dána tím, že po středoškolském vzdělávání navázala studiem na vyšší odborné škole a až po jejím ukončení navázala studiem vysokoškolským). Byl zde reálný předpoklad, že dokončí své studium v akademickém roce 2023/2024, ale ze zdravotních důvodů došlo k prodloužení a následně přerušení studia. Statutu studenta (ani vůči žalobci) nezneužívá.

14. Soud uzavřel, že vyživovací povinnost žalobce vůči žalované do 31. 8. 2025 nezanikla a že zde v uvedeném období nebyl důvod ani pro její zrušení soudem. Žaloba byla proto zamítnuta, pokud jde o období do 31. 8. 2025, naopak na zrušení od 1. 9. 2025 se účastníci shodli a nebylo to ani v rozporu se zjištěnými skutečnostmi, proto bylo žalobě pro následné období vyhověno.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl tak, že ji žádnému z účastníků nepřiznal, neboť procesně více úspěšné žalované žádné náklady nevznikly, resp. žalovaná jejich náhradu nežádala.