7 C 67/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Jarmilou Tůmovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa , obec zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa , obec a číslo zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa žaloba na vyloučení věcí ze soupisu,

I. Z exekuce vedené proti povinnému [jméno] [příjmení], narozenému [datum], bytem [adresa žalobkyně], ve prospěch oprávněné společnosti [právnická osoba], [IČO], nařízené podle usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č.j.: [číslo jednací], které nabylo právní moci [datum], prováděné JUDr. [jméno] [příjmení], soudním exekutorem, [exekutorský úřad] – [anonymizováno], se sídlem [adresa], potažmo ze soupisu dle protokolu o jiném soupisu ze dne [datum rozhodnutí] č.j.: [číslo jednací] je vyloučen osobní automobil tovární typ Škoda Fabia, tovární značka Škoda, vin: [anonymizováno], [registrační značka], barva bílá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 12 460,45 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, do rukou právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala vyloučení osobního automobilu označeného ve výroku I. tohoto rozsudku z exekuce, která byla nařízena na základě vykonatelného elektronického platebního rozkazu vydaného [název soudu] pod čj.: [číslo jednací] dne [datum rozhodnutí], jenž nabyl právní moci [datum]. Oprávněným byl [právnická osoba] a povinným [příjmení] [příjmení], [datum narození], tedy manžel žalobkyně. Dne [datum] byl soudním exekutorem JUDr. [jméno] [příjmení] proveden soupis movitých věcí, jmenovitě označeného osobního automobilu, přičemž tento automobil pokládá žalobkyně za své výlučné vlastnictví pořízené z jejích výlučných finančních prostředků. Žalobkyně proto podala [datum] návrh na vyškrtnutí uvedené věci ze soupisu, ale usnesením soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] byl její návrh zamítnut. Žalobkyně však dokládá své výlučné vlastnictví na základě toho, že manželství bylo uzavřeno [datum] a brzy po uzavření manželství se krátce po sobě narodily manželům dvě děti, o něž žalobkyně pečovala, a v tu dobu nevěděla, že by její manžel měl mít problémy finančního rázu pocházející z podnikání. Manželé dne [datum] ve formě notářského zápisu zúžili zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů, notářský zápis sepsala JUDr. [jméno] [příjmení] pod číslem [spisová značka], [spisová značka]. V roce 2014 byl na majetek manžela žalobkyně, tedy na majetek [jméno] [příjmení], prohlášen konkurs, který byl v roce 2016 zrušen pro nedostatek majetku. Insolvenční řízení bylo vedeno pod spisovou značkou [insolvenční spisová značka]. Pohledávku, která je vymáhána v exekuci dle výše zmíněného elektronického platebního rozkazu, uplatnil žalovaný i v konkursním řízení. Předmětný osobní automobil zakoupila žalobkyně kupní smlouvou ze dne [datum] za kupní cenu 147 000 Kč ze svých výlučných prostředků, odkazuje přitom na notářský zápis a dovozuje tudíž, že osobní automobil není vlastnictvím [jméno] [příjmení], navíc žalobkyně namítá hrubý nepoměr mezi cenou osobního automobilu a částkou vymáhanou v exekuci vedené na základě řízení Okresního soudu v Kladně pod čj.: [spisová značka], tedy v řízení vedeném JUDr. [jméno] [příjmení] pod čj.: [spisová značka].

2. Soud vyzval žalovanou usnesením ve smyslu ustanovení § 114b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. – občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) k vyjádření k žalobě a stanovil k tomu lhůtu 30 dnů. Žalovaná se při zachování stanovené lhůty k věci vyjádřila záporně, namítla především to, že notářský zápis o zúžení SJM je datován [datum], přičemž exekuční titul byl vydán [datum] a je zřejmé, že samotnému vydání exekučního titulu předcházelo minimálně zaslání předžalobní výzvy, takže je podle žalované zcela zřejmé, že ke zúžení SJM došlo právě z důvodů probíhajících řízení vedených proti povinnému. Žalovaná v té souvislosti poukázala na to, že pohledávka, jejíž splnění je vymáháno v exekuci, vznikla předtím, než bylo notářským zápisem zúženo společné jmění manželů žalobkyně a povinného, a tedy žalobkyně odpovídá za dluhy svého manžela i svým majetkem. Dále poukázala žalovaná na to, že případným prodejem automobilu v dražbě by pak byl celý dluh zcela jistě beze zbytku uhrazen, přičemž jiný postižitelný majetek povinného nebyl zjištěn a toto je jediná možnost, jak dosáhnout vymožení celé dlužné částky.

3. K nařízenému jednání se právní zástupce žalované omluvil a souhlasil s projednáním věci bez své osobní přítomnosti, soud tedy za přítomnosti právní zástupkyně žalobkyně při jednání vyšel především z provedených listinných důkazů.

4. Důkaz byl proveden především obsahem spisu zdejšího soudu [spisová značka] včetně dokladu o právním nástupnictví na straně oprávněného, jímž byla původně pojišťovna [právnická osoba] [část názvu právnické osoby], ale pohledávka byla postoupena smluvně a usnesením soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí] č.j.: [číslo jednací] byla připuštěna změna na straně oprávněného, kterým je nyní současná žalovaná v tomto řízení, a povinným zůstal [příjmení] [příjmení] – manžel žalobkyně v současném sporném řízení. Dále byl k důkazu proveden notářský zápis [spisová značka], [spisová značka] sepsaný dne [datum rozhodnutí] notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů, přičemž jde právě o manžele [příjmení] a SJM manželů [příjmení] bylo tímto zápisem významně zúženo. [příjmení] jiné se dohodli manželé tak, že předmětem SJM nebudou do budoucna jakékoli závazky, které vzniknou za trvání manželství pouze v důsledku právního úkonu jednoho z účastníků nebo v důsledku protiprávního jednání jednoho z účastníků. V článku VI. téhož zápisu se konstatuje, že účastníci se mohou vůči jiné osobě na tuto smlouvu odvolat jen tehdy, jestliže této osobě je tato smlouva známa, a účastníci byli poučeni o skutečnosti, že vůči třetím osobám, zejména v podnikatelských a úvěrových vztazích se mohou dovolat této smlouvy, jen je-li těmto osobám obsah smlouvy znám, a zavazují se dbát na plnění své informační povinnosti vůči těmto osobám. Dále se deklaruje v tomto článku VI. notářského zápisu, že účastníci byli poučeni zejména ve smyslu ustanovení § 262a zákona č. 99/1963 Sb. – o.s.ř., že při výkonu rozhodnutí ohledně vymáhané pohledávky, která existovala v době sepisu této smlouvy, a ve smyslu ustanovení § 42 zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech se ke smlouvě o zúžení SJM nepřihlíží.

5. Dále byly dokazováním stvrzeny skutečnosti, které nebyly mezi účastníky sporné, zejména šlo o tzv. velký technický průkaz vozidla dokládající parametry sepsaného osobního automobilu, k tomu byla provedena faktura a kupní smlouva, kde kupující smluvní stranou je výlučně žalobkyně a je skutečně doložena kupní cena 147 000 Kč, proveden byl obsah elektronického exekučního soupisu, zejména jde o jeho položku [číslo] kterou je právě onen označený osobní automobil, provedena byla výzva k vydání motorového vozidla, sdělení aktuální výše vymáhané pohledávky podle sdělení soudního exekutora ze dne [datum], podle nějž zbývá k tomuto dni uhradit částku 29 176,50 Kč, a mezi účastníky nebylo sporu ani o tom, že žalobkyně podala dne [datum] návrh na vyškrtnutí věcí ze soupisu s prakticky obdobným odůvodněním, jako se uvádí v této žalobě, a že svým usnesením ze dne [datum] soudní exekutor tento návrh zamítl. Zamítavé rozhodnutí odůvodnil především tím, že, jak vyplývá přímo z notářského zápisu, nepřihlíží se k takové listině pro účely výkonu rozhodnutí či exekuce pohledávky, která vznikla před zúžením SJM, exekutor současně připouští možnost prokázat ve sporném řízení opak. Pro úplnost byl proveden i základní obsah nalézacího spisu, na jehož základě byl vydán exekuční titul, tedy elektronický platební [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí] čj.: [číslo jednací], byť ani tato skutečnost nebyla mezi účastníky tohoto řízení sporná.

6. Za zásadní důkaz je ale třeba označit obsah spisu [název soudu] sp.zn.: [insolvenční spisová značka] a z něj zejména obsah usnesení na č.l. [anonymizováno] (prohlášení konkursu), které nabylo právní moci [datum], a obsah usnesení na č.l. [anonymizováno], které nabylo právní moci [datum] (zrušení konkursu pro nedostatek majetku). Vzhledem k tomu, že konkurs byl zrušen pro nedostatku majetku, nelze zatížit oprávněného důsledky případného nepřihlášení pohledávky do insolvence, byť ani v tomto bodě nebylo mezi účastníky sporu, když sama žalobkyně tvrdila, že žalovaná svou pohledávku do insolvenčního řízení přihlásila.

7. Podle § 268 insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb. prohlášením konkursu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela. Po prohlášení konkursu se provede vypořádání společného jmění manželů, které zaniklo podle odstavce 1, nebo bylo zúženo smlouvou nebo rozhodnutím soudu a do prohlášení konkursu nebylo vypořádáno.

8. Účinky zrušení konkursu upravuje § 312 insolvenčního zákona, který v odstavci 1 stanoví, že zrušením konkursu zanikají účinky prohlášení konkursu s výjimkou účinků, u kterých je možné jejich navrácení do stavu před prohlášením konkursu. Platnost a účinnost právních úkonů, které byly provedeny během konkursu, tím není dotčena.

9. Podle § 726 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o.z.“) zaniklo-li společné jmění na základě zákona, soud je na návrh manžela obnoví, pokud je to v zájmu obou manželů.

10. V návaznosti na to soud při jednání vyzval postupem podle § 118a o.s.ř. právní zástupkyni žalobkyni ke sdělení, zda některý z manželů [příjmení] požádal od roku [rok] (kdy byl konkurs zrušen) o obnovení SJM. Zánik SJM by totiž dle sděleného právního názoru soudu bez obnovení SJM měl za následek, že na majetek žalobkyně nelze nahlížet jako na postižitelný majetek ze SJM v důsledku fikce bezúčinnosti zápisu o zúžení SJM pro účely exekuce. Právní zástupkyně žalobkyně doplnila tvrzení v tom smyslu, že rozhodně žádný z manželů [příjmení] nepožádal soud o obnovení SJM.

11. Na základě provedeného dokazování tedy bylo zjištěno, že je vedena exekuce na majetek povinného – manžela žalobkyně, tato je vedena na základě řádného exekučního titulu vydaného ohledně pohledávky, která nepochybně vznikla dříve, než bylo notářským zápisem zúženo SJM manželů [příjmení], a nadále měl každý i své oddělené příjmy. Zároveň však, jak argumentoval soudní exekutor ve svém zamítavém rozhodnutí ohledně vyškrtnutí věci ze soupisu, nebylo možno přihlížet k účinkům notářského zápisu ohledně takové již existující pohledávky a manželé byli o tom přímo v notářském zápisu poučeni. [příjmení] zde však ještě další skutečnost, a to prohlášení konkursu na majetek povinného manžela žalobkyně, s právní mocí dne [datum]. Zánik SJM podle ustanovení § 268 odst. 1 insolvenčního zákona nastupuje ze zákona a je tedy co do svého účinku„ silnější“ než účinky § 262a odst. 3 o.s.ř., podle nějž se nahlíží na majetek jako na dosud společný v důsledku fikce konstruované pro případ pohledávek vzniklých před zúžením SJM. V dané věci soud nárok posoudil tak, že z hlediska vedeného exekučního řízení se na pohledávku proti povinnému [jméno] [příjmení] nahlíželo jako na pohledávku spadající stále do SJM a bylo na ni takto možno nahlížet až do [datum], kdy i tato fikcí založená část SJM zanikla na základě právní moci usnesení o prohlášení konkursu. Po dobu tří let počítanou od [datum] by mělo být SJM vypořádáno v rámci konkursu, ten ovšem byl zrušen s právní mocí [datum], obnovil se běh lhůt a bylo by možné na základě ustanovení § 726 odst. 2 o.z. obnovit SJM toliko na návrh některého z manželů. Přitom z obsahu ustanovení § 726 odst. 2 o.z. i z komentářové literatury je současně zřejmé, že ani v takovém případě soud žádosti nevyhoví automaticky, ale zkoumá, zda při obnovení společného jmění manželů zaniklého na základě zákona (v tomto případě zaniklého v souvislosti s řízením insolvenčním) se má řídit soud hodnocením zájmu manželů, tedy zvážit, zda obnovení společného jmění manželů, které takto ze zákona zaniklo, je v zájmu obou manželů.

12. Tato úvaha je ale nyní hypotetická, faktem zůstává, že o obnovení SJM po jeho zániku ze dne [datum] nikdo z manželů nepožádal, tedy jestliže žalobkyně nabyla předmětný osobní automobil nezpochybněnou smlouvou kupní ze dne [datum] a podle daňového dokladu z téhož dne také zaplatila plnou kupní cenu 147 000 Kč, je více než zřejmé, že zaplatila kupní cenu z vlastních výlučných prostředků, nikoli z prostředků SJM, a důsledky exekučního řízení vedeného proti jejímu manželovi nelze na tento majetek vztáhnout. Tomu odpovídá též ustanovení § 708 odst. 1 o.z., podle nějž to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů. To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Soud tedy uzavřel, že, byť zde soudní exekutor uplatnil fikci nezúžení SJM notářským zápisem při naplnění podmínek podle § 262a o.s.ř., což jako skutkové zjištění nebylo nijak popíráno ani ze strany žalobkyně, nastoupila zde překážka daná zákonem, tedy úplný zániku SJM i v té tzv. zbytkové části, tedy i v části, kdy se na SJM jako na nezúžené pohlíží. Pak by bylo možno obnovit SJM jen na základě rozhodnutí soudu, které by musel předcházet návrh některého z manželů. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo, nemůže sepsaný osobní automobil spadat do SJM, je výlučným majetkem žalobkyně, která tím svůj nárok prokázala. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

13. Výrokem II. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobkyně prokázala vznik nákladů na soudní poplatek 2 000 Kč a na právní zastoupení, které její právní zástupkyně řádně vyúčtovala třemi úkony podle § 9 odst. 3 písm.a) advokátního tarifu, tedy s hodnotou úkonu po 2 500 Kč, dále 3 paušály po 300 Kč a k tomu též 21 % DPH, neboť právní zástupkyně žalobkyně doložila, že je plátcem této daně. Vedle toho rovněž s připočtením DPH doložila jízdné na trase [obec] – [obec] a zpět [anonymizována dvě slova], kdy při sazbě 7 Kč na 1 km a vzdálenosti [obec] – [obec] a zpět vychází jízdné celkem na 245 Kč. Celkové náklady řízení tak dosáhly částky 12 460,45 Kč a podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna nahradit žalobkyni tyto náklady do rukou její právní zástupkyně.