8 C 33/2021

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Zelenkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o odpůrčí žalobě

I. Návrh žalobkyně na určení, že právní jednání [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa žalovaného], spočívající v odmítnutí dědictví po zůstaviteli [příjmení] [příjmení] [příjmení], [datum narození], posledně bytem [adresa žalovaného], zemřelém dne [datum], učiněném dne [datum], na jehož základě nabyl žalovaný do svého vlastnictví podíl o velikosti 1/8 na pozemku parc. č. St. 183, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa žalovaného], bydlení, pozemku parc. [číslo] zahrada, pozemku parc. [číslo] zahrada, pozemku parc. [číslo] zahrada, pozemku parc. [číslo] zahrada, pozemku parc. [číslo] zahrada, pozemku parc. [číslo] zahrada, pozemku parc. [číslo] zahrada, pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, to vše zapsáno v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Otvovice, obec Otvovice a podíl o velikosti ¼ na pozemku parc. [číslo] ostatní plocha, zapsaného v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Kladno na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Otvovice, obec Otvovice, není vůči žalobci právně účinné, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhá určení, že právní jednání [jméno] [příjmení], kterým odmítl dědictví po zůstaviteli [příjmení] [příjmení] [příjmení] je vůči žalobci neúčinné. Svoji žalobu odůvodnil tím, že vůči [jméno] [jméno], který je bratrem žalovaného, má pohledávku, původně přiznanou ve výši 626 289,36 Kč rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 29. 4. 2019 č. j. 219 C 39/2019-46. Na základě tohoto rozsudku je vedena exekuce, část pohledávky byla uhrazena z prodeje spoluvlastnického podílu povinného na nemovitosti, část pohledávky však stále zůstává neuhrazena. Zůstavitel [příjmení] [příjmení] [příjmení] vlastnil spoluvlastnický podíl o velikosti 1/8 na pozemku parc. č. st. 183, jehož součástí je stavba [adresa] a přilehlé pozemky, vše zapsané na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec]. V průběhu dědického řízení ale [jméno] [příjmení] odmítl dědictví, připravil se tak o majetek ze kterého by mohla být pohledávka věřitele uspokojena a věřitele tím zkrátil.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že dům je historicky majetkem jeho rodiny, bydlel v něm jako dítě. Matka se po smrti otce znovu vdala a narodil se mu nevlastní bratr, který nadělal dluhy a díl domu, který zdědil po matce, prodal v dražbě exekutor. Vůbec o dluzích bratra nevěděl, dozvěděl se to až od starosty, který ho informoval, že má na obecním úřadu vyvěsit dražební vyhlášku. Část domu nemohl koupit, neboť na to neměl peníze v hotovosti a nechtěl se zadlužovat. Po smrti nevlastního otce měl bratr zdědit další část domu, ale musel by zaplatit dluhy zůstavitele, neměl na to, proto dědictví přenechal jemu, aby dluhy zaplatil. Jednalo se o dluhy u banky a také za elektriku, neboť elektrika byla psaná ještě na jeho matku a on si nechal oba elektroměry přepsat na sebe. Administrativní chybou došlo k tomu, že musel zaplatit z jednoho z nich i neoprávněný odběr. Když veškeré dluhy vyrovnal, dalo to dohromady téměř celou cenu spoluvlastnického podílu, který zdědil. [příjmení] vyřešit i veškeré náležitosti s příbuznými nevlastního otce v Bulharsku a zaplatit notářské poplatky.

3. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 29. 4. 2019 č. j. [číslo jednací], vyrozumění o zahájení exekuce soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 28. 8. 2019 č. j. [číslo jednací], usnesení Okresního soudu v Kladně ze dne 13. 7. 2021 č. j. [číslo jednací] a celého dědického spisu, výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] a [list vlastnictví] pro k.ú. [obec], výzvy žalobkyně, zpráva [právnická osoba] ze dne [datum], zprávy [anonymizována dvě slova] ze dne [datum], faktury [právnická osoba] [číslo] dokladů o zaplacení a znaleckého posudku vzal soud za prokázaný následující skutkový děj: [jméno] [příjmení] jako dlužník uzavřel smlouvu o úvěru se [právnická osoba], která mu poskytla překlenovací úvěr ve výši 760 000 Kč. Dlužník nesplácel úvěr řádně, došlo k zesplatnění pohledávky, dlužník však ani poté své závazky neplnil. Shora uvedeným rozsudkem proto bylo rozhodnuto o jeho povinnosti zaplatit částku 626 289,36 Kč spolu s příslušenstvím a zákonným úrokem z prodlení a nákladů řízení ve výši 83 580,57 Kč žalobci, na kterého stavební spořitelna pohledávku převedla. Protože dlužník i nadále své závazky nesplácel, byla na návrh žalobkyně zahájena exekuce, ve které je uvedená pohledávka vymáhána. Část pohledávky byla splacena prodejem spoluvlastnického podílu dlužníka na domě a pozemcích v [obec]. [příjmení] pohledávky je splácen srážkami ze mzdy [jméno] [příjmení], dosud nebyla celá vymáhaná pohledávka uhrazena. Dle sdělení exekutora v současné chvíli činí dluh [jméno] [příjmení] částku 271 400 Kč, pohledávka je vymáhána srážkami ze mzdy, dlužník splácí měsíční splátky v rozmezí 5 000 Kč až 8 000 Kč měsíčně.

4. Otec dlužníka [jméno] [příjmení] – zůstavitel [příjmení] [příjmení] [příjmení] zemřel dne [datum] bez zanechání závěti. Dědicem po něm by byl [jméno] [příjmení], který ale při jednání před notářem dne [datum] do protokolu své dědictví odmítl. Dědictví v čisté hodnotě 78 287,65 Kč připadlo žalovanému. Součástí projednání pozůstalosti byl i dluh zůstavitele u [právnická osoba] z titulu kreditní karty k účtu č. [bankovní účet] ve výši 30 102,57 Kč a dluh i téže společnosti z titulu kreditní karty k účtu č. [bankovní účet] ve výši 51 077,03 Kč. Z potvrzení [právnická osoba] bylo zjištěno, že žalovanému, který za tento dluh z titulu nabitého dědictví odpovídal, byla vyčíslena celková částka dluhu ve výši 32 486 Kč a 51 077 Kč, žalovaný tuto částku uhradil. Podle usnesení Okresního sudu v Kladně ze dne 13. 7. 2021 č. j. [číslo jednací] v dědictví vystupovali celkem 2 dědici, kteří dědictví neodmítli, a to žalovaný a [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], pozůstalá neteř zůstavitele, která se zůstavitelem uzavřela dohodu o rozdělení pozůstalosti, podle které veškerý majetek získal žalovaný a ona nepožadovala určení ani výplatu svého dědického podílu. Žalovaný zastupoval na základě plné moci ostatní dědice, součástí dědického spisu je i sdělení žalobce, že mají za bratrem žalovaného pohledávku a žalovaný byl při projednání dědictví poučen do protokolu dne [datum] o možnosti věřitelů podat proti němu odpůrčí žalobu, pokud bratr dědictví odmítne. Matka žalovaného a jeho bratra se jmenovala [jméno] [příjmení], zemřela [datum] a dědictví po ní bylo vypořádáno usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 24. 1. 2013 č. j. [spisová značka].

5. Dále bylo zjištěno, že v odběrném místě po zůstaviteli byl zaznamenán dluh z titulu dodávky elektřiny, ačkoli elektriku odebíral zůstavitel [jméno] [příjmení], elektroměr byl stále psán na [jméno] [příjmení], jeho manželku, zemřelou již v roce 2012. Celková výše úhrady byla vyčíslena na částku 27 076,01 Kč a žalovaný tuto částku splatil [datum], což bylo prokázáno poštovní poukázkou. Žalovaný dále [právnická osoba] Prodej zaplatil další platby dne [datum] ve výši 6 750 Kč, dne [datum] ve výši 10 200 Kč, dne [datum] ve výši 3 400 Kč, dne [datum] ve výši 6 750 Kč a dne [datum] ve výši 11 100 Kč, jedná se o platby s variabilním symbolem za neoprávněný odběr ze smlouvy uzavřené s žalovaným. Celkově žalovaný na úhradu dluhů zůstavitele zaplatil částku 148 839,01 Kč, přičemž pohledávka zůstavitele ve výši 65 276,01 Kč nebyla do dědictví přihlášena. pokud by v dědictví byly vypořádány veškeré dluhy zůstavitele, činila by čistá hodnota dědictví částku 13 011,64 Kč.

6. Z rozhodnutí soudního exekutora JUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 3. 7. 2020 č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že na dluh [jméno] [příjmení] byl vydražen spoluvlastnický podíl nemovitosti na [list vlastnictví] pro k.ú. [obec] za nejvyšší podání ve výši 673 333 Kč. Tato rozdělovaná podstata byla rozhodnutím ze dne 8. 9. 2020 č. j. [číslo jednací] rozdělena tak, že částka 115 639,20 Kč připadla na pohledávku soudního exekutora na náklady exekuce a částka 557 693,80 Kč připadla na úhradu jistiny žalobkyni. Pro účely prodeje nemovitosti, kterou vydražitel prodal vydražený spoluvlastnický podíl, byl tento spoluvlastnický podíl oceněn na částku 1 931 000 Kč a to znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Pro účely dražby exekutora byl stejný podíl na nemovité věci oceněn znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] částkou 1 010 000 Kč. Ze zprávy exekutora ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že dosud nevymožená pohledávka oprávněného (žalobce) činí 271400 Kč a je splácena formou srážek ze mzdy povinného [jméno] [příjmení], zaměstnavatelem je strhávaná měsíční splátka ve výši 5 000 Kč – 8 000 Kč.

7. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je nevlastním bratrem žalovaného. Když otec zemřel, už byl zadlužený, vlastnil půlku domu, kterou mu exekutor prodal v dražbě. Nechtěl, aby i další část domu byla vydražena soudním exekutorem, proto dědictví odmítl. Vůbec netušil, že když má dluhy, nemůže dědictví odmítnout. Věděl, že dluhy po tátovi by nebyl schopen zaplatit, proto přenechal dědictví bratrovi, o kterém věděl, že se o to postará. Kromě tohoto dluhu má ještě jednu exekuci, řádně pracuje a splácí dluh srážkami ze mzdy, zbytek mzdy mu jde na účet, ze kterého rovněž exekutor peníze strhává. Nezůstává mu tak vůbec nic, neboť zaměstnavatel mu odmítl vyplácet zbývající část platu po srážce v hotovosti. Žalovaný vůbec netušil, že má nějaké dluhy, dozvěděl se to, až když část nemovitosti byla prodávána v dražbě. Žalovaný mu umožnil v domě bydlet, jinak by se po prodeji své poloviny domu ocitl na ulici.

8. Podle § 589 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno.

9. Podle odst. 2 tohoto ustanovení neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba).

10. Podmínkou úspěchu odpůrčí žaloby je, aby existovala vymahatelná pohledávka, což v tomto případě bylo prokázáno, neboť žalobce vede proti svému dlužníku [jméno] [jméno] exekuční řízení. Podle zprávy exekutora dosud nebyla pohledávka zcela uspokojena.

11. Podle § 590 o. z. věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, za b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, nebo za c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

12. Ustanovení § 591 písm. o. z. stanoví, že neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka se může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech, což neplatí, jedná-li se o za a) plnění povinnosti uložené zákonem, nebo za d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

13. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 1943/2004 vyslovil, že žalující věřitel je povinen mimo jiné tvrdit a prokázat, má-li být jeho žaloba úspěšná, že dlužníkův odporovaný právní úkon, tedy právní úkon napadený odpůrčí žalobou, objektivně zkracuje uspokojení jeho vymahatelné pohledávky, tedy odporovatelný právní úkon dlužníka, zejména vede ke zmenšení majetku dlužníka a že v důsledku něho nastalé zmenšení majetku dlužníka má současně za následek, že věřitel nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky z jeho majetku, ačkoli nebýt těchto úkonů by se z majetku dlužníka uspokojil. V daném případě bylo zjištěno, že předmětem dědictví, jehož se dlužník žalobce vzdal, byl spoluvlastnický podíl k nemovitostem, které měly hodnotu 170 083 Kč, čistá hodnota dědictví činila 78 287 Kč. Kromě toho existovaly ještě další pohledávky za zůstavitelem z titulu smlouvy o dodávkách elektrické energie, které nebyly věřitelem přihlášeny do dědictví a které žalovaný rovněž uhradil. Odpovědnost za dluhy zůstavitele je povinnost daná zákonem, bratr žalovaného jako dlužník přenechal dědictví po svém otci žalovanému, protože věděl, že se o zaplacení jeho dluhů postará, protože on by neměl prostředky na jejich zaplacení. Je sice pravdou, že odmítnutím pozůstalosti se majetek bratra žalovaného zmenšil, vzhledem k hodnotě pozůstalosti a dluhům zůstavitele ne o velkou část, neboť zůstavitel měl i dluhy, které žalovaný uhradil, které ale nebyly přihlášeny do projednání pozůstalosti.

14. V rozhodnutí NS ČR sp. zn. 30 Cdo 1606/2004 vyslovil soud názor, že ke zkrácení pohledávky věřitele nemůže dojít, jestliže dlužník navzdory odporovanému úkonu a případným dluhům vlastní majetek, který postačuje, aby se z něj věřitel uspokojil; v takovém případě není úkon dlužníka odporovatelný. V daném případě bylo prokázáno, že dlužník sice nedisponuje přímo zabavitelným majetkem, ze kterého by dluh byl uspokojen nyní, pracuje ale a každý měsíc je pohledávka žalobce částečně uspokojována nezanedbatelnou částkou ve výši 5 000 Kč – 8 000 Kč. Je tedy pravděpodobné, že žalobcův dluh bude uspokojen jiným způsobem než prodejem spoluvlastnického podílu na nemovitosti.

15. Po zhodnocení veškerých důkazů dospěl soud k závěru, že skutkově i právně jsou dány všechny podmínky pro vyslovení odporovatelnosti daného právního jednání, kterým [jméno] [příjmení] jako dlužník žalobce, odmítl dědictví. Stalo se tak ve lhůtě stanovené zákonem, dne [datum] v notářské kanceláři soudního komisaře, který pozůstalostní řízení vedl. V době odmítnutí dědictví dluh existoval a žalovaný o tomto dluhu věděl, věděl i to, že dluh je vymáhán exekučně, neboť již před tímto datem proběhla dražba dalšího spoluvlastnického podílu bratra žalovaného na nemovité věci, o tomto kroku byl žalovaný písemně informován exekutorem doručením dražební vyhlášky. Navíc byl notářem poučen o tom, že v době dědického řízení je tato exekuce stále v běhu a byl výslovně do protokolu poučen i o možnosti věřitele podat tuto žalobu. I přes toto poučení dědictví jako obecný zmocněnec svého zadluženého bratra odmítl a sám jej přijal, poté, co dědictví odmítli další příbuzní zůstavitele, dědící ve stejné dědické skupině a dědička, která dědictví neodmítla, nežádala z dědictví ničeho. Udělal to proto, aby mohl zaplatit dluhy zůstavitele, který byl jeho nevlastním otcem, neboť bratr ve svém zadlužení není schopen otcovy závazky vyrovnat. Toto se také stalo, na dluhy zůstavitele uhradil částku téměř 150 000 Kč a zaplatil náklady soudního komisaře. To vše jen proto, aby zachránil rodinný majetek, jehož část již byla prodána na úhradu bratrových dluhů.

16. Podle § 2 odst. 3 o. z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti a bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. 17. [obec] mravy jsou dle ustálené judikatury (např. rozhodnutím NS ČR sp. zn. 33 Cdo 2248/2009, popř. 33 Cdo 27776/2008, a zejména sp. zn. 33 Cdo 4900/2010) interpretovány jako kategorie obecně uznávaného souhrnu společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních, jako takové jsou tedy měřítkem etického hodnocení konkrétní situace z pohledu poctivého jednání a slušnosti. Podstatou dobrých mravů je jejich zásadní neměnnost v čase. Je zřejmé, že z hlediska obecného chápání korektivu dobrých mravů by bylo ve značném rozporu s dobrými mravy, pokud by soud měl dospět k závěru, že předmětný úkon je odporovatelný.

18. Totéž platí o kategorii spravedlnosti tak, jak je obecně vnímána. Je pravdou, že pro odporovatelnost jsou dány všechny zákonem stanovené podmínky, žalovaný ale z právního jednání dlužníka neměl téměř žádný majetkový prospěch. Žalovaný dostál své zákonné povinnosti uhradit veškeré dluhy zůstavitele, bylo prokázáno, že dlužníka zejména toto k odmítnutí dědictví vedlo, neboť sám by dluhy otce vzhledem k jejich výši nebyl schopen zaplatit. Pokud by nyní soud žalobě vyhověl, exekutor by mohl prodejem další části nemovitosti dosáhnout toho, že žalovaný by nad nemovitostí ztratil kontrolu a musel by se vystěhovat z domu, ve kterém žil již se svojí matkou a přišel by o své vlastní finanční prostředky, které investoval do úhrady dluhů zůstavitele. Na druhé straně žalobce je společnost, která s odkupem pohledávek podniká, odkoupením pohledávky od banky získala pohledávku, která je dlužníkem postupně splácena. I když k úhradě dojde zřejmě pomaleji, než při případném prodeji nemovitosti, žalobce o své peníze nepřijde a neutrpí tak finanční újmu. Pohledávka žalobce je jako první v pořadí a podle zprávy exekutora je na ní vymoženo 5 000 Kč až 8 000 Kč měsíčně. Naproti tomu žalovaný by se peněz, které jako dědic uhradil za dluhy zůstavitele, po zadluženém bratrovi nedomohl. Ze všech uvedených důvodů má soud za to, že vyslovení relativní neúčinnosti právního jednání by bylo v rozporu s dobrými mravy, vedlo by ke krutosti vůči žalovanému, a nespravedlnosti v uspořádání vzájemných majetkových poměrů účastníků a bratra žalovaného.

19. Proto soud žalobu vzhledem k okolnostem případu, nulovému majetkovému prospěchu žalovaného i jeho bratra z odporovatelného právního jednání, i z morálního hlediska, kdy žalovaný dostál veškerým svým zákonným závazkům vůči věřitelům zůstavitele, v plném rozsahu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu za situace, kdy ve věci úspěšný žalovaný se náhrady nákladů řízení vzdal.