8 C 4/2024
č. j. 8 C 4/2024-39
V PLATNOSTIOkresní soud v Kladně vyloučil polovinu bytové jednotky z výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti, protože žalobkyně získala právně platné vlastnické právo k celému bytu na základě kupní smlouvy uzavřené v roce 2022 a zapsané v katastru. Soud se opřel o § 150 odst. 1 a § 3028 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, podle nichž platná smlouva o převodu nemovitosti nabývá účinnosti vkladem do katastru. I přes vědomí povinného o výkonu rozhodnutí v době uzavření smlouvy nebyla smlouva neplatná kvůli porušení inhibitoria, protože výkon rozhodnutí byl zahájen až po uzavření smlouvy. Soud rozhodl, že žalobkyně je vlastníkem bytu jako celku, a proto jej vyloučil z výkonu rozhodnutí.
Plný text
Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Zelenkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Anonymizováno IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno vylučovací žaloba
I. Z výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí, vedeném Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. 8 E 9/2022 je vyloučen spoluvlastnický podíl o velikosti ½ bytové jednotky č. 1637/1, vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb. o vlastnictví k bytům – byt, umístěný v domě č. p. Anonymizováno, stojící na parcele st. p. č. hodnota, přičemž k této jednotce přísluší spoluvlastnický podíl o velikosti 643/11134 na společných částech budovy č.p. Anonymizováno – bytový dům, stojící na parcele st. p. č. hodnota, a podíl ve výši 643/11134 na pozemku parc. č. hodnota – zastavěná plocha a nádvoří, vše zapsané na listu vlastnictví č. hodnota pro k. ú. adresa, obec adresa u právnická osoba pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště adresa.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se svým návrhem domáhá vyloučení ½ bytu z výkonu rozhodnutí, vedeném proti jejím bývalému manželovi s odůvodněním, že tento na ni převedl vlastnické právo k uvedenému bytu již několikrát, poprvé v roce 2010 a poté ještě kupní smlouvou, když bylo zjištěno, že smlouva o vypořádání SJM nebyla vložena do katastru nemovitostí.
2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že bývalý manžel žalobkyně dluží peníze finančnímu úřadu, svůj dluh řádně nesplácí, přestože se k tomu splátkovým kalendářem zavázal. Polovinu bytu převedl na žalobkyně až v době, kdy věděl o podání návrhu na výkon rozhodnutí, a tudíž i pokud by byla nemovitost platně převedena, jednání je neplatné pro rozpor s dobrými mravy.
3. Z podání žalobkyně, výpisu z katastru nemovitostí, rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 2. 5. 2011 č. j. 17 C 20/2010-15 a dohody o vypořádání SJM vzal soud za prokázané, že žalobkyně a tituly před jménem jméno FO, povinný ve výkonu rozhodnutí byli manželé, jejich manželství bylo uzavřeno dne 16. 8. 2003 a rozvedeno uvedeným rozsudkem, který nabyl právní moci dne 2. 5. 2011. Pro případ rozvodu uzavřeli účastníci dohodu o vypořádání SJM dne datum, dle této dohody uvedli, že za trvání manželství nabyli mimo jiné uvedenou bytovou jednotku č. hodnota o velikosti 3+1 v domě č.p. Anonymizováno, Anonymizováno ulice, adresa. Dle jejich dohody měl celý byt jako celek připadnout do výlučného vlastnictví žalobkyně.
4. Ze spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. 21 C 49/2023 soud zjistil, že uvedenou žalobou, doručenou soudu dne 30. 11. 2023 se žalobkyně domáhala určení, že je výlučným vlastníkem shora uvedeného bytu s odkazem na uvedenou smlouvu o vypořádání SJM a na kupní smlouvu, kterou uzavřeli se svým bývalým manželem. Z výpisu z katastru nemovitostí, LV č. hodnota pro k.ú. adresa bylo zjištěno, že vlastnické právo k celé bytové jednotce je zapsáno pro žalobkyni na základě kupní smlouvy ze dne 8. 3. 2001 a k druhé polovině nemovitosti na základě kupní smlouvy ze dne 19. 9. 2022. Z této smlouvy založené ve spise bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena mezi žalobkyní a povinným – bývalým manželem žalobkyně dne 14. 7. 2022 a povinný převedl svoji část nemovitosti na žalobkyni za kupní cenu ve výši 150 000 Kč. Z kupní smlouvy ze dne 8. 3. 2001 bylo zjištěno, že jméno FO a adresa, žalobkyně ještě před uzavřením manželství jako svobodní koupili uvedený byt do podílového spoluvlastnictví každý ½. Uvedené řízení skončilo tak, že rozsudkem ze dne 11. 4. 2024 č. j. 21 C 49/2023-96 byla žaloba na určení vlastnictví zamítnuta z důvodu nedostatku naléhavého právního zájmu.
5. Ze spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. 8 E 9/2022 bylo zjištěno, že ½ poloviny uvedené nemovitosti je předmětem výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti proti povinnému tituly před jménem jméno FO pro pohledávku Finančního úřadu pro Ústecký kraj na základě trestního rozsudku, dlužná pohledávka činí 5 741 259 Kč. Ve věci byla nařízena dražba, která vzhledem k podání vylučovací žaloby byla odročena.
6. Po provedeném dokazování vzal soud skutkově za prokázané, že žalobkyně a jméno FO zakoupili uvedený byt ještě před uzavřením manželství, byt byl v jejich podílovém spoluvlastnictví až do roku 2022, kdy na základě smlouvy ze dne 19. 9. 2022, uzavřené ještě před nařízením výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti, převedl tituly před jménem jméno FO svoji polovinu bytu na žalobkyni. Vlastnické právo dle této smlouvy bylo řádně vloženo do katastru nemovitostí.
7. Podle § 3028 odst. 1 občanského zákoníku se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.
8. Podle § 3028 odst. 2 občanského zákoníku není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.
9. Podle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. O tom ale z obsahu spisu nic nevyplývá, smlouva o vypořádání společného jmění manželů byla uzavřena 15. 2. 2010, proto soud věc posoudil podle právních předpisů ve znění do 31. prosince 2013.
10. Podle § 143 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. starý občanský zákoník (dále jen obč.zák.) společné jmění manželů tvořil za a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství a nebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, a za b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.
11. Podle § 149 odst. 1 obč. zák. společné jmění manželů zaniká zánikem manželství.
12. Podle odst. 2 tohoto ustanovení zanikne-li společné jmění manželů, provede se vypořádání, při němž se vychází z toho, že podíly obou manželů na majetku patřícím do jejich společného jmění jsou stejné.
13. Podle § 150 odst. 1 obč. zák. dohoda o vypořádání společného jmění manželů musí mít písemnou formu. Jestliže do společného jmění manželů náleží též nemovitost, nabývá dohoda účinnosti vkladem do katastru nemovitostí.
14. Podle odst. 4 tohoto ustanovení nedošlo-li do tří let od zániku společného jmění manželů k jeho vypořádání dohodou nebo nebyl-li do tří let od jeho zániku podán návrh na jeho vypořádání rozhodnutím soudu, platí ohledně movitých věcí, že se manželé vypořádali podle stavu, v jakém každý z nich věci ze společného jmění manželů pro potřebu svou, své rodiny a domácnosti výlučně jako vlastník užívá. O ostatních movitých věcech a o nemovitých věcech platí, že jsou v podílovém spoluvlastnictví a že podíly obou spoluvlastníků jsou stejné; totéž platí přiměřeně o ostatních majetkových právech, pohledávkách a závazcích manželům společných.
15. Podle § 47 odst. 1, 2, zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník platný do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.) jestliže zákon stanoví, že ke smlouvě je třeba rozhodnutí příslušného orgánu, je smlouva účinná tímto rozhodnutím. Nebyl-li podán do tří let od uzavření smlouvy návrh na rozhodnutí podle odstavce 1, platí, že účastníci od smlouvy odstoupili.
16. Protože dohoda o vypořádání SJM žalobkyně a jejího bývalého manžela nebyla řádně vložena do katastru nemovitostí, její platnost po uplynutí zákonem stanovené lhůty zanikla. Žalobkyně a její bývalý manžel, povinný, však nikdy neměli uvedený byt ve společném jmění. Jak vyplývá z nabývacího titulu, kterým je kupní smlouva ze dne 8. 3. 2021, zakoupili tuto nemovitost ještě před uzavřením manželství a stali se tak podílovými spoluvlastníky, každý jednou polovinou. Manželství uzavřeli až dne 16. 8. 2003. Uvedený byt tedy nemohl být předmětem smlouvy o vypořádání SJM.
17. Povinnému bývalému manželovi žalobkyně tak svědčilo vlastnické právo k polovině nemovité věci až do uzavření smlouvy kupní ze dne 19. 9. 2022, neboť na základě smlouvy z 10. 6. 2021 nebylo vlastnické právo zapsáno, katastrální úřad svým rozhodnutím ze dne 9. 9. 2021 návrh na vklad zamítl. Ani další kupní smlouva nebyla zapsána, řízení o povolení vkladu vlastnického práva pro žalobkyni podle kupní smlouvy ze dne 20. 7. 2022 bylo zastaveno, když vzali žalobkyně a její bývalý manžel návrh na vklad zpět.
18. Výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci k návrhu žalovaného byl zahájen 19. 4. 2022 doručením návrhu Okresnímu soudu v Litoměřicích. Tento pak byl postoupen zdejšímu soudu a ten dne 29. 8. 2022 vydal usnesení č. j. 8 E 9/2022, kterým nařídil prodej nemovité věci – spoluvlastnického podílu bývalého manžela žalobkyně. Usnesení bylo doručeno povinnému uložením, do jeho dispoziční sféry se dostalo dne 30. 9. 2022. Rozhodnutí nabylo právní moci 12. 10. 2022.
19. S nařízením výkonu rozhodnutí jsou v prvé řadě spojeny účinky speciálního inhibitoria, povinnému je proto přímo v textu usnesení zakázáno, aby s postiženou nemovitou věcí disponoval. Vzhledem ke skutečnosti, že u výkonu rozhodnutí toto inhibitorium platí až od okamžiku doručení usnesení o nařízení prodeje nemovité věci, k němuž u obou účastníků smlouvy došlo až po podpisu a uzavření kupní smlouvy, není tato smlouva z důvodu porušení inhibitoria neplatná.
20. Podle § 267 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.) právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.
21. Žalobkyně řádně uplatnila své vlastnické právo vylučovací žalobou a soud na základě shora uvedených důkazů a právního zhodnocení dospěl k závěru, že kupní smlouva o převodu nemovitosti byla platná, katastrální úřad řádně vlastnické právo žalobkyně zapsal a stala se tak v souladu s právními předpisy vlastníkem uvedeného bytu jako celku. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a polovina bytu včetně spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a pozemku byla z výkonu rozhodnutí vyloučena.
22. Žalovaná namítala, že uvedená kupní smlouva je absolutně neplatná pro rozpor s dobrými mravy, neboť v době převodu povinný i žalobkyně věděli, že uvedená nemovitost je postižena výkonem rozhodnutí, když jim oběma bylo doručeno usnesení Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 13. 6. 2022 č. j. 16 E 4/2022. Toto je pravda, ale soud při své úvaze o platnosti smlouvy vycházel ze zjištění, že povinný a žalobkyně se vztahy k uvedenému bytu snažili vyřešit již od rozvodu manželství v roce 2010, vždy tak, aby uvedený byt byl ve výlučném vlastnictví žalobkyně. Pouhou neznalostí práva došlo k tomu, že již po rozvodu, tedy v době, kdy povinný ještě nedlužil, nebyla polovina vlastnicky patřící povinnému, na žalobkyni řádně převedena.
23. O nákladech řízení bylo rozhodnuto za situace, kdy ve věci úspěšná žalobkyně náhradu nákladů řízení nepožadovala. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.