8 C 4/2025

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Zelenkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zaplacení částky 241 155,55 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 173 245 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 173 245 Kč od 28. 11. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 67 910,55 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 67 910,55 Kč od 4. 2. 2021 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 42 397,20 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se svým návrhem domáhal zaplacení částky 241 155,55 Kč s tím, že žalovaný pro něj pracoval na základě smlouvy o dílo, žalobce mu za to vyplatil částku 173 245 Kč na účet, který mu žalovaný sdělil. Žalovaný byl v tu dobu v insolvenčním řízení a částka měla být zaplacena nikoli přímo jemu, ale do insolvenční podstaty. Žalovaný tam tuto částku nepřevedl a insolvenční správce požadoval uvedenou částku po žalobci znovu. Žalobce jí dobrovolně neuhradil a insolvenční správce podal žalobu, rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 12. 10. 2020 č. j. 122 , právnická osoba, /2020-58 bylo žalobci uloženo uvedenou částku zaplatit ve prospěch majetkové podstaty včetně úroku z prodlení. V souvislosti s tímto řízením vznikly žalobci náklady ve výši 52 911,80 Kč a dále uhradil z dlužné částky úrok, který ke dni zaplacení činil 14 998,75 Kč. Veškeré tyto platby jsou dle názoru žalobce v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného, tento byl za toto jednání uznán vinným přečinem podvodu a poškození věřitele rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 23. 4. 2022 č. j. 4 T 9/2022-162.

2. Žalovaný uvedl, že si je vědom své povinnosti částku žalobci uhradit, v minulosti za účasti svého zaměstnavatele uzavřel dohodu, kterou se zavázal zaplatit celou částku v měsíčních splátkách po , částka, , částky nebyly hrazeny, protože u tohoto zaměstnavatele přestal pracovat. V současné době nejsou jeho výdělkové možnosti takové, aby byl schopen splátky v této výši hradit.

3. Ze spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. 122 C 5/2020 bylo zjištěno, že insolvenční správce zažaloval žalobce o zaplacení částky 173 245 Kč s příslušenstvím, předžalobní výzva nebyla podávána, protože informace o tomto nároku získal správce konkurzní podstaty až těsně před jeho promlčením, proto byla rovnou podána žaloba. Žaloba byla spolu s platebním rozkazem, který byl vydán doručena žalobci dne 20. 4. 2020. proti tomuto platebnímu rozkazu podal odpor a rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 12. 10. 2020 č. j. 122 C 5/2020-58 bylo žalobci uloženo uvedenou částku zaplatit ve prospěch majetkové podstaty včetně úroku z prodlení. Zároveň bylo žalobci uloženo uhradit náklady řízení ve výši 30 346,80 Kč a soudní poplatek. proti výrokům o nákladech řízení a soudním poplatku podal žalobce odvolání, Krajský soud v Praze rozhodnutím ze dne 13. 1. 2021 č. j. , spisová značka, odvolání žalobce o výroku o soudním poplatku odmítl, výrok o nákladech řízení potvrdil a uložil zaplatit insolvenčnímu správci částku 5 239 Kč na nákladech odvolacího řízení.

4. Podle § 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

5. Podle § 2909 o. z. škůdce, který poškozenému způsobí škodu úmyslným porušením dobrých mravů, je povinen ji nahradit; vykonával-li však své právo, je škůdce povinen škodu nahradit, jen sledoval-li jako hlavní účel poškození jiného.

6. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

7. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

8. Obecným předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu je protiprávní jednání, škoda a příčinná souvislost mezi touto škodou a jednání škůdce. V daném případě se žalovaný dopustil protiprávního jednání, přečinu podvodu, kdy finanční prostředky vydělané prací v průběhu insolvence neodvedl do insolvenční podstaty, ale ponechal si je pro svoji potřebu. Za toto své jednání byl pravomocně odsouzen. V důsledku tohoto jednání vznikla žalobci škoda ve výši 173 245 Kč, tedy ve výši ceny díla, kterou musel na základě rozhodnutí soudu znovu uhradit za provedené dílo do insolvenční podstaty žalovaného. Proto soud žalobě v této části vyhověl.

9. Soud zároveň přiznal žalobci z této částky úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené vládním nařízením č. 351/2013 Sb. od doby, kdy měl žalobci finanční prostředky vrátit.

10. Pokud jde o další částku ve výši 52 911,80 Kč za náklady soudního řízení, kterým bylo na základě žaloby insolvenční správkyně žalobci uloženo cenu díla uhradit do insolvenční podstaty, a pokud jde o úrok z prodlení z této částky, který žalobci vznikl, soud žalobu zamítl. Uvedená škoda nevznikla v souvislosti s podvodným jednáním žalovaného, který nemohl nijak ovlivnit skutečnost, kdy žalobce do insolvenční podstaty peněžní prostředky složí. Žalobce sám v žalobě přiznává, že věděl, že žalovaný je v insolvenčním řízení, ale o své povinnosti složit finanční prostředky znovu do konkursní podstaty se dozvěděl nejpozději dne 20. 4. 2020, kdy mu byla doručena žaloba ve věci OS Kladno sp. zn. 122 C 5/2020. Pokud by v tuto chvíli byly peněžní prostředky složeny, nevznikla by škoda na náhradě nákladů řízení, neboť správkyně konkursní podstaty si byla vědoma absence předžalobní výzvy a soudu sdělila, že pokud budou finanční prostředky uhrazeny po doručení žaloby, popřípadě po vydání platebního rozkazu, nepožaduje náhradu nákladů řízení. Shodně tak do data doruční žaloby byly zamítnuty rozhodnutím v tomto sporu i úroky z prodlení. K této škodě tak nedošlo v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného, ale v souvislosti s tím, že žalobce nesplnil včas svoji povinnost, danou mu insolvenčním zákonem v § 249 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný do 72 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 397,20 Kč, přičemž tato částka představuje 72 % z jejich celkové výše 58 885 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 12 058 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 241 155,55 Kč sestávající z částky 9 300 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 39 000 Kč ve výši 8 190 Kč.