8 C 52/2023

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Zelenkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B , Anonymizováno oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta žaloba o nahrazení projevu vůle I. Návrh žalobce, aby soud nahradil projev vůle žalovaných , jméno FO, a , Jméno žalované B, jako prodávajících a , Jméno žalobce, jako kupujícího k uzavření kupní smlouvy na prodej spoluvlastnického podílu pozemků , Anonymizováno, m², zapsaný na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, ve výši 41/960, parc. , Anonymizováno, ², zapsaný na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, ve výši , Anonymizováno, a pozemky parc. , Anonymizováno, m² zapsaných na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, ve výši , Anonymizováno, , obec , adresa, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , se zamítá, AnonymizovánoII. Žalobce je povinen uhradit žalovaným na nákladech řízení částku , částka, , do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalovaných.

1. Žalobce se svým návrhem domáhá, aby soud nahradil projev vůle žalovaných na kupní smlouvě, kterou by na něj žalovaní převedli svůj spoluvlastnický podíl k pozemkům , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zapsaný na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, m², zapsaný na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, a pozemky parc. č. , Anonymizováno, ² zapsané na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , obec , adresa, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , neboť jako vlastník staveb na těchto pozemcích umístěných má podle ustanovení § 3056 o.z. předkupní právo k těmto pozemkům. Pozemky jsou ve vlastnictví několika vlastníků, jeden z nich, paní , jméno FO, svůj spoluvlastnický podíl převedla na žalované, aniž by mu podíl na pozemku nabídla k odprodeji. Kontaktoval proto žalované, kteří odmítli svoje spoluvlastnické právo na něj převést. Svoje spoluvlastnické právo odvozuje od § 3056 občanského zákoníku, neboť je vlastníkem stavby umístěné na pozemku st. , Anonymizováno, , která mu byla vydána v restituci jako náhradní plnění, nebyl mu ale vydán pozemek pod touto stavbou, tento byl vydán původním vlastníkům. Pokud jde o ostatní pozemky na těchto jsou umístěny vedlejší stavby, které jsou rovněž nutně potřeba k využití spolu se stavbou na st. , Anonymizováno, anebo jde o manipulační plochy a příjezdovou cestu k uvedené stavbě, bez nichž by nebylo možno tuto zemědělskou stavbu používat.

2. Žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby, neboť žalobce nijak neprokázal, že na pozemcích stavby existují, že se jedná o stavby postavené v souladu se zákonem, že by nešlo oddělit části pozemků pod těmito stavbami tak, aby žalobci bylo přiznáno předkupní právo výlučně k těm částem pozemku, na kterých stavby stojí a aby nebylo přiznáno ke stavbám liniovým, na které se uvedené ustanovení nevztahuje.

3. Ve věci bylo provedeno přípravné jednání, během tohoto jednání žalobce uvedl, že stavba byla vydána v restituci, on se už 30 let snaží vyřešit vlastnické vztahy k pozemkům, ale tyto jsou ve vlastnictví mnoha spoluvlastníků, kteří mají neshody i mezi sebou, a proto už nevidí jiné řešení než vše řešit soudní cestou. Nechal vypracovat katastrální plán na zaměření vedlejších staveb, protože je nikdo nikdy nezaměřoval a nebylo zřejmé, na které pozemky zasahují. Od začátku 90. let, kdy mu byla stavba vydána, užíval pozemky v tomto rozsahu, vlastníci jej nikdy neobhospodařovali, neudržovali, on vyklidil černou skládku na části pozemku a pozemky seká a udržuje. Jednání bylo odročeno za účelem ohledání na místě samém, při kterém by soud zjistil skutečný stav pozemků a zda na nich existují stavby. Toto ohledání se z důvodu omluvy žalobce neuskutečnilo a poté žalobce přestal se soudem zcela komunikovat.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí, pozemkové mapky, ortomapy, rozhodnutí , právnická osoba, ze dne , datum, č. j. SPU , č. účtu, , SPU , č. účtu, ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že pozemky tak, jak jsou uvedeny v žalobě parcelním číslem a výměrou již neexistují, spoluvlastníci včetně žalovaných pozbyli k původním pozemkům vlastnické právo a stejným rozhodnutím jim bylo přiznáno vlastnické právo k pozemkům po pozemkové úpravě jinak označeným a o jiné výměře. Takto jsou pozemky již v současné době uvedeny v katastru nemovitostí.

5. Vzhledem k tomu, že žalobce na písemné dotazy soudu a výzvy soudem zasílané nijak nereagoval ani přes uložení pořádkové pokuty, nařídil soud ve věci jednání, při kterém chtěl žalobce poučit, že musí procesně reagovat na vzniklé přečíslování pozemků a upravit žalobu a dále jej poučit o skutečnostech, že soud nemá za prokázané umístění staveb na pozemcích tak, jak tvrdí. Žalobce se však bez omluvy k jednání nedostavil, vzdal se tak možnosti na poučení soudu reagovat, žalobu upravit, dotvrdit potřebné skutečnosti a navrhnout k nim důkazy.

6. Podle přechodných ustanovení, dle § 3054 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, přestává být dnem nabytí účinnosti tohoto zákona samostatnou věcí a stává se součástí pozemku, měla-li v den nabytí účinnosti tohoto zákona vlastnické právo k stavbě i vlastnické právo k pozemku táž osoba.

7. Podle § 3056 o. z. vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby. K ujednáním vylučujícím nebo omezujícím předkupní právo se nepřihlíží.

8. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení lze-li část pozemku se stavbou oddělit, aniž to podstatně ztíží jejich užívání a požívání, vztahuje se předkupní právo jen na část pozemku nezbytnou pro výkon vlastnického práva ke stavbě.

9. V daném případě se žalobce domáhá svého předkupního práva ke spoluvlastnickému podílu ve výši 1/48 vzhledem k celku s tím, že žalovaní tyto části nabyli od předchozí spoluvlastnice paní , jméno FO, , aniž by jemu jako vlastníku stavby na pozemcích umístěné byl spoluvlastnický podíl nabídnut. Žaloba byla podána na pozemky parc. č. , hodnota, , , Anonymizováno, k. ú. , adresa, . V mezidobí od podání žaloby však došlo v uvedeném katastru k pozemkovým úpravám, v současné době dle pozemkových map existuje reálně ve stejných hranicích a o stejné výměře jako před těmito úpravami pouze pozemek st. , Anonymizováno, jako stavební pozemek pod budovou. Ostatní pozemky neexistují a spoluvlastníci včetně žalovaných pozbyli k původním pozemkům vlastnické právo dle rozhodnutí , právnická osoba, ze dne , datum, č. j. SPU , č. účtu, .

10. Protože žalobce přes opakované výzvy soudu i uložení pořádkové pokuty žalobu neupravil, bylo prokázáno, že žalovaní již nejsou spoluvlastníky části pozemků parc. č, Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, o velikosti 1/48, soud žalobu ohledně těchto pozemků zamítl.

11. Předkupní právo k celému pozemku (tedy jako k samostatné části zemského povrchu, která je právně oddělena od jiných částí povrchu např. tím, že je jako samostatná nemovitost evidována v katastru nemovitostí) má vlastník stavby jen výjimečně, nelze-li část pozemku, kterou vlastník stavby nezbytně potřebuje pro výkon svého vlastnického práva ke stavbě, oddělit od ostatního pozemku takovým způsobem, aby to podstatně ztížilo užívání jak pozemku, tak stavby. Přitom je třeba mít na mysli zejména užívání zbytku pozemku, protože výkon vlastnického práva ke stavbě je zabezpečen tím, že vlastník stavby se stane vlastníkem pozemku pod stavbou a cesty, která zabezpečuje průchod, případně průjezd k pozemku (viz níže). Předmětem úvahy tedy zejména bude, zda vlastník pozemku může pozemek účelně využívat i poté, co od pozemku bude oddělena jeho část zatížená předkupním právem. Zohlední se zejména velikost a tvar pozemku, dosavadní způsob jeho využití, jakož i poměry vlastníka pozemku a vlastníka stavby (srov. s § 1029 týkajícím se zřízení práva cesty, jež lze přiměřeně využít s odkazem na § 10 odst. 1). Jde o zohlednění objektivní, nikoliv o zjištění subjektivního a s objektivním stavem nekorespondujícího postojem vlastníka pozemku nebo stavby (viz komentář ASPI k § 3056 o. z.).

12. Dle rozhodnutí NS ČR ze dne , datum, sp. Zn. , spisová značka, , ve kterém se soud zabýval nabytím spoluvlastnického podílu za skutkově shodných okolností jako v tomto případě, NS dospěl k závěru, že soudům rozhodujícím v nalézacím řízení lze přisvědčit, že i nabývání podílů tam, kde nedojde k okamžitému sjednocení vlastnictví stavby a pozemku, může (avšak nemusí) ke sjednocení vést postupně, v budoucnosti. To by však vyžadovalo dát přednost předkupnímu právu podle § 3056 odst. 1 o. z. před předkupním právem spoluvlastníka (§ 1124 o. z.) a komplikovalo by to dosažení dalšího cíle sledovaného zákonným předkupním právem spoluvlastníka – sjednocení vlastnictví k věci (domu nebo pozemku). I když výklad zákona, ke kterému soudy přistoupily, není zcela nepřiměřený, dovolací soud po zvážení všech okolností zaujal jiný právní názor.

13. Jestliže je tedy předmětem převodu spoluvlastnický podíl k pozemku nebo ke stavbě na něm zřízené za situace, že by jeho nabytí vlastníkem pozemku či stavby nevedlo ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby, pak jejich vlastníkům předkupní právo podle § 3056 odst. 1 o. z. nenáleží.

14. Protože v dané věci ohledně stavebního pozemku st. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , shodně jako ve věci řešené v rozhodnutí NS by v důsledku nabytí spoluvlastnického podílu žalobcem nedošlo ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby a stavba by se nestala součástí pozemku, neboť žalobce by se stal spoluvlastníkem pouze malého spoluvlastnického podílu o velikosti 1/48, nesvědčí žalobci překupní právo ke spoluvlastnickému podílu žalovaných a nebylo by možno žalobě vyhovět ani ohledně tohoto pozemku, který stále reálně existuje. Vzhledem k této judikatuře však žalobce nemůže být úspěšný ani v případě, že by nezůstal ve věci nečinný.

15. V neposlední řadě soud poukazuje na skutečnost, že žalobce celý užívá jen pozemek st. 183, ostatní pozemky užívá jen částečně, jsou na nich umístěny stavby pomocné (vodárna), nebo na nich nejsou umístěny stavby vůbec (hnojiště). Žalobce ani netvrdil, ani neprokazoval, že by bylo možno části pozemků oddělit a za v jakém rozsahu, i užívání těchto pozemků zůstalo v rovině neprokázaného tvrzení.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 78 148 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 000 Kč sestávající z částky 3 700 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada podle § 13 a. t. v celkové částce 1 854,20 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, 33 932,46 Kč za zastupování druhého žalovaného, odměna snížená o 20% a 1 800 Kč za promeškaný čas. Žalovaní se domáhali náhrady nákladů ve výši 132 403,28 Kč s tím, že požadovali náhradu nákladů a paušální náhradu celkem za 14 úkonů. Soud má za to, že některé z těchto úkonů (místní šetření s klientem, písemné závěrečné vyjádření či porada s klientem za situace, kdy ve věci nedošlo z důvodu nečinnosti žalobce k žádné změně) nelze podřadit pod úkony dle § 11a. t. Soud se ztotožňuje s názorem žalovaných, že předmět řízení lze ocenit jen s obtížemi a zřejmě by k tomu byl třeba znalecký posudek, proto byla odměna přiznána z penězi neocenitelného předmětu řízení.17.