8 C 85/2024

Plný text

Okresní soud v Kladně rozhodl samosoudkyní JUDr. Danou Zelenkovou ve věci žalobce: Česká republika - Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované toho času Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno stanovení výživného pro zletilou

I. Žalovaná , Jméno žalované, , narozená , Datum narození žalované, , narozenou , datum, za dobu od 1. 8. 2024 do 28. 2. 2025 v částce 1 200 Kč měsíčně k rukám Úřadu práce ČR-krajská pobočka v , adresa, .

II. Dlužné výživné za dobu od 1. 8. 2024 do 28. 2. 2025 ve výši 8 400 Kč je žalovaná povinna uhradit na účet žalobkyně ve splátkách po 500 Kč, měsíčně splatných vždy do každého 15. dne v měsíci počínaje 15. 4. 2025, po ztrátou výhody splátek.

III. Co do částky 1 800 Kč měsíčně za dobu od 1. 8. 2024 do 28. 2. 2025 se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal stanovení výživného počínaje 1. 8. 2024 částkou 3 000 Kč měsíčně s odůvodněním, že počínaje tímto datem začal být vyplácen příspěvek dceři žalované , jméno FO, ve výši 9 961 Kč měsíčně. Žalovaná žádným výživným nepřispívá. V průběhu řízení oznámil žalobce, že dcera žalované ukončila studium a ke dni 1. 3. 2025 bude výplata příspěvku ukončena.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že v současné době její výdělkové možnosti stanovení výživného ve výši 3 000 Kč neumožňují, neboť nemá žádný příjem ze zaměstnání, ale pouze z péče o známého.

3. Z výpovědi žalované soud zjistil, že v současné době není nikde zaměstnána, naposledy byla v pracovním poměru v roce 2017, pracovala jako sanitářka s příjmem asi 16 000 Kč měsíčně. Poté onemocněla, měla plicní embolii, stále se léčí, náklady na léky na embolii, cukrovku, cholesterol, deprese a atopický ekzém činí asi 1 000 Kč měsíčně. V současné době se celodenně stará o pana , jméno FO, , je to známý, který přišel o nohu a potřeboval péči, v současné době je ještě je po mrtvici a není schopen se o sebe postarat. Tuto péči vykonává oficiálně na základě rozhodnutí úřadu práce, dostává zato příspěvek na péči, který je panu , jméno FO, vyplácen ve výši 6 600 Kč měsíčně. Žije v samostatné místnosti v jeho bytě, protože on někdy potřebuje pomoc i v noci, neplatí nájem, vaří pro něj, takže i potraviny na vaření kupuje on a ona se s ním nají. Někdy se jídlo kupuje sama. Jinou vyživovací povinnost již nemá, další dcera je dospělá.

4. Z potvrzení úřadu práce ČR soud zjistil, že pro účely sociálního a důchodového zabezpečení tato organizace vydala potvrzení, že žalovaná celodenně pečuje o , jméno FO, , narozeného , datum, .

5. Ze spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. 42 P 467/2007, zejména z rozsudku ze dne 19. 11. 2007 č. j. 42 P 467/2007-80 soud zjistil, že tehdy nezletilá , jméno FO, , narozená , datum, byla svěřena do pěstounské péče manželů , jméno FO, .

6. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

7. Podle § 913 odst. 1, 2 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

8. Podle § 922 odst. 1 o. z. 1) výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného , právnická osoba, i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

9. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že zletilá dcera žalované pobírá od žalobkyně částku 9 961 Kč měsíčně, od 1. 1. 2025 ve výši 9 509 Kč měsíčně a za únor 2025 ve výši 9 683 Kč jako zaopatřovací příspěvek po nabytí zletilosti ke zmírnění nepříznivé sociální situace po zániku pěstounské péče nebo ústavní výchovy. Žalovaná dosahuje měsíčního příjmu ve výši 6 600 Kč, nehradí náklady na bydlení, a kromě , jméno FO, nemá žádnou další vyživovací povinnost.

10. Podle § 50b odst. 1 písm. a) zákona č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně dětí zletilá nebo plně svéprávná fyzická osoba má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak, a) byla do dne nabytí zletilosti nebo do dne nabytí plné svéprávnosti svěřena do pěstounské péče podle § 47a odst. 1 písm. a) nebo jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku včetně svěření do zařízení , právnická osoba, vyžadující okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen "péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek") a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň za 1. 3 let, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, pokud pěstounská péče nebyla zprostředkována orgány sociálně-právní ochrany, za 2. 12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, šlo-li o pěstounskou péči zprostředkovanou podle tohoto zákona nebo o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku.

11. Podle § 50u odst. 1, 2 zákona č. 359/1999 Sb. náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému. Je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.

12. Žalobkyně je tak oprávněna k návrhu na zvýšení výživného, které je placeno k jejím rukám. Výše výživného ve výši 1 200 Kč měsíčně odpovídá výdělkovým možnostem matky, soud vyšel ze skutečnosti, že v současné době není zaměstnaná v klasickém zaměstnání, neboť má zdravotní problémy a zdravotní omezení a celodenně se stará o pana , jméno FO, , ten jí vyplácí příspěvek na péči, který má ve výši 6 600 Kč měsíčně. Jiný příjem žalovaná nemá. , jméno FO, jí zdarma poskytuje bydlení a částečně stravu. Těmto výdělkovým možnostem dle názoru soudu odpovídá možnost platit výživné ve výši 1 200 Kč měsíčně, proto tato vyživovací povinnost byla stanovena.

13. S ohledem na stanovení výživného ve výši 1 200 Kč měsíčně soud do částky 1 800 Kč měsíčně žalobu zamítl, neboť majetkové poměry žalované stanovení výživného v této výši neumožňují.

14. Protože výživné bylo stanoveno počínaje 1. 8. 2024, kdy výplata příspěvku započala a je omezeno do 1. 3. 2025, , Anonymizováno, , jméno FO, ukončila studium a bude tak ukončena výplata příspěvku, vznikl žalované dluh na výživném v celkové výši 8 400 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaná v současné době není zaměstnána, jejím jediným příjmem je příspěvek na péči ve výši 6 600 Kč měsíčně, povolil soud splácení tohoto dlužného výživného ve splátkách po 500 Kč měsíčně s tím, že dlužné výživné je splatné od dubna 2025.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) za situace, kdy ani jednomu z účastníků náklady nevznikly.