10 C 108/2024

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl soudcem Janem Chudobou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemkům parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (trvalý travní porost), parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (trvalý travní porost), parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (ostatní plocha) a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (ostatní plocha), ležícím v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, , a zapsaným v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, se ruší a tyto nemovité věci se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované vypořádací podíl ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen uhradit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech náklady státu ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou datovanou dnem , datum, , podanou k soudu dne , datum, , se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem specifikovaným shora ve výroku pod bodem I. Svůj návrh odůvodnil tím, že účastníci jsou bývalí manželé, jejichž vztahy nejsou již řadu let dobré, neshodnou se ohledně správy a hospodaření s nemovitostmi. S ohledem na svůj důchodový věk by se žalobce rád přestěhoval na chalupu nastálo. V současné době žije v , Anonymizováno, v nájemním bytě u svých známých, nicméně tato možnost v dohledné době skončí, a byl by tak nucen hledat si nové bydlení za tržní nájemné. Naproti tomu žalovaná žije v družstevním bytě, který nabyla spolu se sestrou v rámci dědického řízení. S ohledem na nedobré vztahy mezi účastníky není možné realizovat trvalé přestěhování na chalupu za současného spoluužívání s žalovanou, a proto nezbývá než podílové spoluvlastnictví zrušit a vypořádat. Na tomto vypořádání se však účastníci dosud nedokázali shodnout. Žalobce navrhl žalované, že její spoluvlastnický podíl odkoupí, a pro tyto účely si nechal zpracovat znalecký posudek od znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , který stanovil obvyklou cenu nemovitostí ve výši , částka, . Následně se obrátil na žalovanou s tím, že její podíl vypořádá za cenu vyšší, než byla stanovena znaleckým posudkem, konkrétně za částku , částka, . Žalovaná souhlasila s vypořádáním spoluvlastnictví za náhradu s tím, že si nechala zpracovat vlastní znalecký posudek od znalce , tituly před jménem, , jméno FO, na obvyklou cenu nemovitostí ve výši , částka, . S ohledem na tak významný rozdíl ve stanovení obvyklé ceny se žalobce obrátil na svého znalce s žádostí o vyjádření ke znaleckému posudku zpracovanému na žádost žalované. Ve svém vyjádření znalec , tituly před jménem, , jméno FO, podal podrobné vysvětlení k použitým koeficientům i k rozporům stran užitné plochy, přičemž po těchto revizích konstatoval, že by měla cena nemovitostí v takovém případě činit částku ve výši , částka, . Žalovaná pak nepřistoupila na novou nabídku žalobce ohledně vypořádání ve výši , částka, , neboť i tato částka se jí zdála nepřiměřeně nízká. Z těchto důvodů se žalobce obrátil na soud, aby ve věci rozhodl.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě souhlasila s navrženým způsobem vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků, tedy že nemovitosti by měly být přikázány do výlučného vlastnictví žalobce s výplatou vypořádacího podílu žalované. Tento způsob není mezi účastníky sporný. Spornou tak zůstává jediná, byť ne nepodstatná, skutečnost, a tou je výše částky, jež bude žalované za polovinu nemovitostí vyplacena. Žalovaná navrhla, aby soud ustanovil soudního znalce se zvláštní specializací pro oceňování nemovitostí, který by stanovil obvyklou cenu předmětných nemovitých věcí. Žalovaná je přesvědčena, že věc ještě nebyla zralá pro podání žaloby a strany nevyčerpaly všechny možnosti mimosoudního smíru, které se nabízely. Pokud jsou totiž již k dispozici dva znalecké posudky, mohly strany, přes odlišné názory, dále jednat o kompromisu a ústupku každé ze stran o , Anonymizováno, % rozdílu mezi obvyklou cenou stanovenou ve znaleckých posudcích. Částka k vypořádání zrušeného spoluvlastnictví by při tomto kompromisu činila , částka, . Takový soudní smír by byla žalovaná připravena uzavřít. Nato navrhla, aby byl žalobce v rámci zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k daným nemovitostem zavázán povinností zaplatit žalované , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

3. Soud ve věci provedl důkaz znaleckými posudky předloženými účastníky podle § 127a o. s. ř. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, číslo položky , č. účtu, ze dne , datum, soud zjistil, že byl vypracován podle stavu ke dni , datum, . Jde o znalecký posudek objednaný (zadaný) žalobcem a jeho účelem je podat odhad obvyklé ceny nemovitostí, které jsou předmětem tohoto řízení. Znalec v rámci znaleckého zkoumání provedl šetření spočívající v prohlídce se zaměřením, a to dne , datum, . Znalecký posudek obsahuje výčet podkladů, z nichž znalec vycházel, uvedení způsobu ocenění a popis postupu při sběru či tvorbě dat. V rámci popisu nemovitostí a jejich místopisu znalec zmínil, že , adresa, jako část města , adresa, se nacházejí na severním okraji , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jde však o město s omezenou technickou infrastrukturou a základní občanskou vybaveností. Nemovitosti účastníků, resp. rodinný dům, jsou napojeny pouze na elektřinu, voda je svedena samospádem ze dvou studánek. Rozvod plynu ani kanalizace není ve , Anonymizováno, k dispozici. Znalec blíže popsal vnější vlastnosti i vnitřní dispozici objektu k bydlení a jeho technický stav. Za silné stránky označil klidnou, ale jinak vyhledávanou lokalitu na kraji , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , udržovanost stavby a absenci omezení či tzv. právních vad. Jako slabé stránky znalec zmínil nemožnost napojení na veřejnou kanalizaci, minimální občanskou vybavenost, těsné sousedství okolních staveb, jakož i to, že pozemky netvoří se stavbou funkční celek, když jsou od ní odděleny pozemkem veřejné komunikace. Za použití řady indexů (polohy, trhu s nemovitostmi, omezujících vlivů aj.) a koeficientů, jakož i porovnávací metody, pak znalec dospěl k závěru o ceně nemovitostí v čase a místě obvyklé ve výši , částka, .

4. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, číslo položky , č. účtu, ze dne , datum, soud zjistil, že byl vypracován podle stavu ke dni , datum, . Jde o znalecký posudek objednaný (zadaný) žalovanou a jeho účelem je podat odhad obvyklé ceny (tržní hodnoty) nemovitostí, které jsou předmětem tohoto řízení. Znalec v rámci znaleckého zkoumání provedl šetření spočívající v prohlídce se zaměřením, a to dne , datum, . Snímkování se uskutečnilo dne , datum, . Znalecký posudek obsahuje výčet podkladů, z nichž znalec vycházel (mezi nimi je i prvně zmíněný znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ), uvedení způsobu ocenění a popis postupu při sběru či tvorbě dat. V rámci popisu nemovitostí a jejich místopisu znalec zmínil, že nemovitosti účastníků, resp. rodinný dům, je napojen pouze na elektřinu, zásobování vodou se děje z tzv. „německých studní“ samospádem, možná přípojka na veřejnou vodovodní síť nebyla údajně cíleně zřízena. Odpady jsou sváděny do septiku. Rozvod plynu ani kanalizace není v obci k dispozici. Znalec blíže popsal vnější vlastnosti i vnitřní dispozici objektu k bydlení a jeho technický stav. Za silné stránky označil lokalitu v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Jako slabé stránky znalec zmínil nemožnost napojení na veřejnou kanalizaci, neexistenci přípojky na veřejný vodovod, těsné sousedství okolních staveb, příjezd do garáže po toliko částečně zpevněné komunikaci, jakož i to, že pozemky netvoří se stavbou funkční celek, když jsou od ní odděleny pozemkem veřejné komunikace. Za použití řady indexů (polohy, omezujících vlivů aj.) a koeficientů, jakož i porovnávací metody, pak znalec dospěl k závěru o ceně nemovitostí v čase a místě obvyklé ve výši , částka, .

5. Soud k důkazu dále provedl vyjádření, resp. komentář znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ke znaleckému posudku číslo položky , č. účtu, ze dne , datum, z pera , tituly před jménem, , jméno FO, . Toto vyjádření bylo učiněno na žádost žalobce o vyjasnění velkého rozdílu mezi obvyklou cenou vypořádávaných nemovitostí zjištěnou původním znaleckým posudkem , jméno FO, ze dne , datum, a obvyklou cenou týchž nemovitostí zjištěnou právě znaleckým posudkem , jméno FO, . Znalec , jméno FO, se v dotčeném komentáři obsáhle vyjádřil k nemovitým věcem porovnávaným v posudku znalce , jméno FO, , resp. k samotné porovnávací metodě a užitých vzorků. V té spojitosti vyzdvihl, že u použitých vzorků (srovnatelných prodávaných nemovitostí) jde nikoli o realizované prodeje, nýbrž o inzerované nabídky realitních kanceláří, což je pro stanovení tržní hodnoty přípustné. Znalec , jméno FO, za další odchylku, vyskytující se v posudku znalce , jméno FO, , označil vyšší hodnoty uvažované užitné plochy nemovitostí (a sice 190 m2); v té spojitosti zjistil jistý vnitřní rozpor komentovaného posudku v tom, že současně obsahuje orientační odhad této užitné plochy pomocí aplikace Valuo v rozsahu 170 m2. Znalec , jméno FO, závěrem svého komentáře uvedl, že při použití stejných porovnávaných vzorků (realizovaných prodejů srovnatelných nemovitostí) z posudku znalce , jméno FO, a zároveň dle názoru znalce , jméno FO, objektivnějších koeficientů odlišností K1 až K7 by tržní hodnota oceňovaných nemovitých věcí dosahovala částky , částka, .

6. S ohledem na významně odlišné obvyklé ceny nemovitostí, zjištěné každým ze shora jmenovaných znalců, soud přikročil k ustanovení „vlastního“, účastníky neosloveného soudního znalce, konkrétně , jméno FO, , znalkyně z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování nemovitostí, se sídlem v , adresa, , aby provedla ocenění předmětných nemovitostí. Tak se stalo znaleckým posudkem č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , který byl vypracován podle stavu ke dni , datum, . Znalkyně v rámci znaleckého zkoumání provedla šetření spočívající v prohlídce se zaměřením, a to dne , datum, . Znalecký posudek obsahuje výčet podkladů, z nichž znalkyně vycházela, uvedení způsobu ocenění a popis postupu při sběru či tvorbě dat. V rámci popisu nemovitostí a jejich místopisu znalkyně zmínila, že nemovitosti účastníků, resp. rodinný dům, je napojen pouze na elektřinu, zásobování vodou se děje prostřednictvím ze společné místní studny pro více obyvatel. Odpady jsou sváděny do septiku bez přepadu. Rozvod plynu ani kanalizace není v obci k dispozici. Znalkyně blíže popsala vnější vlastnosti i vnitřní dispozici objektu k bydlení a jeho technický stav. Za silnou stránku nemovitostí znalkyně označila udržovanost stavby. Jako slabé stránky znalkyně hodnotila umístění nemovitostí v centru části obce , adresa, , nemožnost napojení na veřejnou kanalizaci, existenci pouhé vodovodní přípojky ze společné studny, těsné sousedství okolních staveb z 3 světových stran, tj. s omezeným výhledem jen na jednu světovou stranu, výškové úrovně v objektu (schodiště), jakož i to, že pozemky netvoří se stavbou funkční celek, když jsou od ní odděleny pozemkem veřejné komunikace. Za použití řady indexů (polohy, omezujících vlivů aj.) a koeficientů, jakož i porovnávací metody, pak znalkyně dospěla k závěru o ceně nemovitostí v čase a místě obvyklé ve výši , částka, .

7. Soud neprovedl výslechy znalců , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť se spokojil s jejich písemnými posudky, když žádné pochybnosti o jasnosti, úplnosti nebo správnosti jimi podaných posudků neměl. A shodně ani účastníci těmto posudkům nic věcně nevytýkali. Nebylo proto nutné, aby své závěry byli tito znalci nuceni ústně před soudem obhajovat. K tomu je dobré poznamenat, že jejich výslech by nemohl sloužit ani případnému zpochybnění znaleckého posudku zhotoveného soudem ustanovenou znalkyní, jelikož žádný ze znaleckých posudků nebyl vůči druhým posudkům posudkem přezkumným. Soud k důkazu neprováděl korespondenci mezi účastníky o vyjednáváních stran odkupu spoluvlastnického podílu, když zde zcela vyšel ze shodných tvrzení účastníků, která vzal za svá skutková zjištění (§ 120 odst. 3 o. s. ř.).

8. Podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku (dále též „o. z.“) nemůže být nikdo nucen setrvat ve spoluvlastnictví. Podle § 1140 odst. 2 o. z. může každý ze spoluvlastníků kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

9. Podle § 1143 o. z. platí, že nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

10. Soud zvážil argumentaci účastníků i výsledky provedeného dokazování a dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu a o jeho právním hodnocení.

11. Soud v prvé řadě vyšel z nesporných, přesněji řečeno shodných tvrzení a postojů účastníků. V tomto ohledu účastníci shodně tvrdili, že jsou bývalými manžely a podílovými spoluvlastníky ve výroku pod bodem I specifikovaných nemovitých věcí, každý s podílem o výši jedné poloviny. Účastníci se dále shodli v tom, že by uvedené podílové spoluvlastnictví mělo být zrušeno a vypořádáno s tím, že způsob vypořádání není mezi účastníky rovněž sporný, tedy že nemovitosti by měly být přikázány do výlučného vlastnictví žalobce za současného stanovení mu povinnosti k výplatě vypořádacího podílu žalované. V tomto směru se soud již nezabýval pořadím způsobů zrušení podílového spoluvlastnictví dotčených nemovitých věcí, tj. nezkoumal jejich možné reálné rozdělení. Potud soud vyšel z nesporných (shodných) tvrzení a postojů účastníků, pročež rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem a o jejich přikázání do výlučného vlastnictví žalobce dle ustanovení § 1143 o. z. (výrok I).

12. Ve shodě však účastníci nebyli, pokud jde o výši vypořádacího podílu, který má žalobce z titulu zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zaplatit žalované. Oba účastníci v řízení předložili znalecké posudky, které stanovily výrazně odlišné výše obvyklé ceny vypořádávaných nemovitostí, jak je zřejmé z výše provedené rekapitulace a zjištění jejich obsahu. Rozdíl dosahuje částky , částka, , tj. výše vskutku nikoli zanedbatelné. Jak je patrné z porovnání vstupních hodnot, použitých v každém ze zmíněných znaleckých posudků a jak též vyplynulo z komentáře znalce , Anonymizováno, . , jméno FO, , odchylka je způsobena převážně různým výběrem vzorků v rámci porovnávací metody, tj. volbou jiných srovnávaných nemovitostí s nemovitostmi oceňovanými a dále použitím poněkud odlišných koeficientů odlišností v porovnávací metodě. Vzhledem k výrazně odlišným výším obvyklé ceny zjištěným posudky předloženými účastníky žalovaná ve vyjádření k žalobě navrhla, aby soud ustanovil příslušného znalce k ocenění vypořádávaných nemovitostí. S tímto postojem se ztotožnil i žalobce.

13. Soud tedy měl při rozhodování o výši vypořádacího podílu pro žalovanou k dispozici celkem , hodnota, znalecké posudky, z nichž všechny jsou relevantní pro určení výše vypořádacího podílu. Soud nicméně za základ svého rozhodnutí zvolil právě znalecký posudek z dílny , jméno FO, , tj. znalkyně ustanovené soudem, k čemuž soud vedly následující důvody.

14. Za prvé, jedná se o posudek, jehož zadavatelem je soud, tj. subjekt, který nemá zájem, přirozeně na rozdíl od účastníků, na konkrétním výsledku řízení, tj. zda spor skončí příznivěji pro žalobce nebo naopak žalovanou. Soudem ustanovený znalec proto objektivně nemá důvod „uzpůsobit“ svoji práci objednávce soukromé osoby (budoucího účastníka řízení). Není žádným , podezřelý výraz, , že mnohé znalecké posudky vypracované na objednávku účastníků řízení (ať už v průběhu soudního řízení nebo ještě před jeho zahájením), které jsou předkládány jako důkazy svědčící ve prospěch jejich tvrzení nebo argumentace, často dospívají k závěrům méně či více odlišným od závěrů, k nimž dospívají znalci či znalecké ústavy ustanovené soudem (např. v rámci revizního znaleckého posouzení), což je soudu dobře známo z rozhodovací činnosti. Ostatně znalecké posudky s nepříznivými závěry pro účastníky nemají tito zapotřebí předkládat, to je vcelku přirozené. To jistě bez dalšího neznamená, že účastníky zadané a předložené znalecké posudky jsou vědomě nepravdivé a nutně straní svým objednatelům. Znalci však mají k dispozici jistý „manévrovací“ prostor, poněvadž ne všechny vstupní údaje (hodnoty), významné pro zjištění obvyklé ceny, lze exaktně stanovit (číselně vyjádřit) či dovodit (viz např. opakovaně vzpomenuté koeficienty odlišností), ve znalcově zkoumání jsou nevyhnutelně přítomny jisté prvky úvahy, byť odborně založené. Jinak řečeno, znalecké posudky objednané účastníky za účelem ocenění věcí, zvláště nemovitých, nezřídka akcentují přednosti nebo naopak nevýhody těchto věcí podle toho, jaký postoj ten který objednatel jako účastník řízení zastává, resp. jaký je jeho zájem na výsledku soudní pře. Však také nynější účastníci víceméně počítali s tím, že soud by měl „rozetnout“ výrazné rozdíly obvyklé ceny zjištěné v účastníky objednaných a předložených znaleckých posudcích právě tím, že sám vybere a ustanoví znalce z odpovídajícího oboru, odvětví a s patřičnou specializací, jenž nemovitosti ocení. Tak se také stalo.

15. Za druhé, a to je důvod významnější, soud zvolil za základ svého rozhodnutí o výši vypořádacího podílu posudek z pera , jméno FO, zejména proto, že jde o posudek ze všech nejmladší, nejvíce aktuální, který byl ke dni rozhodování soudu k dispozici. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, byl vyhotoven podle stavu ke dni , datum, , znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, podle stavu ke dni , datum, a znalecký posudek , jméno FO, podle stavu ke dni , datum, . Nejde přitom o zanedbatelné časové odstupy, neboť realitní trh, jako řada jiných trhů, se vyznačuje jistou proměnlivostí. S tím pak úžeji souvisí i otázka výběru vzorků v rámci opakovaně zmiňované porovnávací metody. Znalkyně , jméno FO, vybrala vzorky srovnatelných nemovitostí v časovém rozpětí od , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , Anonymizováno, , znalec , Anonymizováno, uvedl, že v dané lokalitě se pro určení obvyklé ceny nepodařilo v době vypracování posudku pro účely porovnání zjistit sjednané ceny stejných nebo obdobných nemovitostí v adekvátním rozsahu a časovém období. Srovnatelné nemovité věci tak pocházejí z inzerovaných nabídek, a nikoli realizovaných prodejů. V případě posudku znalce , jméno FO, pak použité vzorky vycházejí z realizovaných prodejů, ovšem v nepřiměřeném časovém období, konkrétně z , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Obecně se proto v tomto ohledu jeví logickým vycházet z nejvíce aktuálního porovnání, tedy ze znaleckého posudku , jméno FO, . Jeho věcné závěry, potažmo způsob, jímž znalkyně došla k vyčíslení ceny obvyklé, navíc zůstaly v řízení nezpochybněny.

16. Soud samozřejmě nepřehlédl výhrady žalované, které vznesla vůči způsobu provedení „místního šetření“ znalkyní , jméno FO, a které spočívaly v tom, že žalovaná nebyla přítomna tomuto šetření, na rozdíl od žalobce. K tomu soud uvádí následující. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu i judikatury Ústavního soudu platí, že „místní šetření znalce na rozdíl [od] ohledání na místě samém (§ 125, § 130 odst. 2 o. s. ř.) není zvláštním důkazním prostředkem. Provede-li tedy znalec místní šetření za účelem získání podkladů pro podání znaleckého posudku, nejde o provádění dokazování a účastníci, respektive jejich zástupci, nemají procesní právo takového ohledání se účastnit, a to ani tehdy, jestliže soud znalci uloží o termínu šetření účastníky vyrozumět. Účastníkům zákon v § 123 o. s. ř. přiznává jen právo vyjádřit se k návrhům na důkazy a ke všem důkazům, které byly provedeny, tedy i ke znaleckému posudku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , nebo usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, )“ (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, ). V usnesení sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, k tomu Ústavní soud dodal, že „znalec, ustanovený soudem v řízení podle § 127 o. s. ř., k posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, které soud zpravidla nemá, je pouze osobou na řízení zúčastněnou, která soudu na základě svých znalostí ústně (při výslechu znalce) nebo písemně (formou znaleckého posudku) sděluje subjektivní výsledek tohoto posouzení. Podle § 127 odst. 2 o. s. ř. je pak možné účastníkovi řízení, ale i jiné osobě uložit, aby znalci poskytl součinnost potřebnou k tomu, aby znalec získal údaje, na základě kterých může požadovaný závěr o věci učinit. Výčet toho, co může být účastníkům nebo třetím osobám soudem uloženo, je v § 127 odst. 2 o. s. ř. demonstrativní, tedy soud může rovněž usnesením uložit účastníkům, aby zpřístupnili znalci věc, kterou mají ve svém vlastnictví nebo v držení, včetně věci nemovité. Prohlédnutí věci znalcem však není ohledáním na místě, tedy formou provedení důkazu, jak ji zná občanský soudní řád (§ 130 odst. 2 o. s. ř.; termín ‚místní šetření‘ občanský soudní řád nezná). Ohledání na místě je důkazním prostředkem, který soudu, nikoliv znalci, umožňuje získat poznatky o skutečnostech vnímaných jeho smysly a k ohledání, tedy k provedení důkazu je třeba předvolat všechny, kteří se jinak předvolávají k jednání. U šetření znalce, jež je podkladem pro zpracování znaleckého posudku jako dalšího důkazního prostředku, však taková nutnost nevyvstává, neboť zde nedochází k provedení důkazu (tím je až výslech znalce nebo podání znaleckého posudku před soudem, kde se k němu má právo účastník vyjádřit). Postup znalce v takové situaci nelze směšovat ani s ohledáním podle § 130 o. s. ř., a přítomnost jakýchkoliv osob při tom, když si znalec prohlíží věc (nebo ji zkoumá), je v zásadě irelevantní“ (bod 18 cit. usnesení Ústavního soudu).

17. Nepřítomnost žalované při ohledání nemovitostí ze strany znalkyně , jméno FO, tedy není důvodem, pro který by bylo znalecké posouzení touto znalkyní nepoužitelné či procesně vadné. Na tomto místě je vhodné podotknout, že kdyby tomu tak mělo být, znamenalo by to, že ani k účastníkům zadaným znaleckým posudkům, předloženým podle § 127a o. s. ř., by nebylo lze přihlížet, neboť ty ze své povahy zpravidla nevycházejí z šetření (obhlídek) věci za přítomnosti osob, které připadají v úvahu jako budoucí účastníci řízení, anebo které v tomto procesním postavení dokonce již takto vystupují. Bylo by potom neopodstatněnou diferenciací klást odlišné podmínky na znalecké posudky účastníků dle § 127a o. s. ř. a znalecké posudky soudu dle § 127 o. s. ř., když zákon zde nepředvídá žádnou formální nerovnost znaleckých posudků, ba naopak, výslovně stanoví, že při provádění účastníky předložených znaleckých posudků splňujících požadavky dle § 127a o. s. ř. je třeba postupovat stejně, jako kdyby šlo o znalecké posudky vyžádané soudem. Formální důkazní síla tak zůstává stejná. Soud v daném případě ani znalkyni neuložil, aby provedla šetření v místě nemovitostí (jejich obhlídku) jen za účasti obou účastníků, nýbrž k výslovné žádosti žalované o vyrozumění takového šetření (viz podání na č. l. 94) uvedl, že nejde o šetření nařízené a prováděné soudem, ale o sběr podkladů znalce pro vypracování znaleckého posudku, s tím, že o obhlídce nemovitostí budou účastníci vyrozuměni znalkyní samotnou (č. l. 96), neboť vycházel z předpokladu, že znalkyně bude kontaktovat účastníky jako první. Z výslechu znalkyně a vyjádření žalobce při jednání konaném dne , datum, vyplynulo, že žalobce se jal sám dříve kontaktovat znalkyni, když se dle svých slov řídil povinností uloženou mu v usnesení o ustanovení znalkyně, a sice poskytnout znalkyni veškerou součinnost. Kontakt na znalkyni našel v Sušických novinách, s ní se poté dohodl na konkrétním termínu obhlídky („místního šetření“), znalkyni na místo přivezl a zase ji pak odvezl zpět, neboť ta dle svých slov neměla tehdy k dispozici auto. Za těchto okolností neměla znalkyně důvod dále kontaktovat žalovanou, což jí soud ani neukládal. Ani tyto skutečnosti tedy nejsou podle názoru soudu způsobilé přivodit procesní vadu spočívající v nepoužitelnosti závěrů vyřčených v dotčeném znaleckém posudku. Nadto žalovaná měla možnost rovněž znalkyni kontaktovat (nejde o žádný soudem či zákonem zapovězený kontakt).

18. Ze všech shora uvedených důvodů se proto soudu jevilo přiměřeným, aby za této situace právě znalecký posudek , jméno FO, vzal za základ svého rozhodování, tj. ocenění vypořádávaných nemovitostí v částce , částka, . Odtud by vypořádací podíl pro žalovanou představoval částku , částka, . Soud ovšem při rozhodování dále přihlédl k ochotě žalobce uhradit žalované z titulu zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví částku ve výši , částka, (viz podání žalobce ze dne , datum, učiněné již v právním zastoupení na č. l. 150 soudního spisu), tj. částku vyšší, než která by náležela dle znaleckého posudku , jméno FO, . Tuto částku žalobce osvětlil jako polovinu z průměru plynoucího ze všech 3 znaleckých posudků, které byly provedeny k důkazu (tj. 3 162 000 + 5 246 660 + 3 970 000 / 3 = 4 126 220, z toho polovina 2 063 110). Takový přístup pokládá soud za rozumný, neboť zohledňuje také výstupy z účastníky předložených znaleckých posudků. Bylo-li v té spojitosti žalovanou namítáno, že , tituly před jménem, , jméno FO, měl korigovat své původní závěry, k nimž dospěl v posudku číslo položky , č. účtu, ze dne , datum, , tak, že obvyklá cena předmětných nemovitostí činí , částka, , soud toto mínění nesdílí. Ve vzpomenutém komentáři znalec , jméno FO, nerevidoval závěry, k nimž dospěl ve svém vlastním znaleckém posudku ze dne , datum, , nýbrž korigoval dle něj ne zcela objektivní koeficienty odlišnosti K1 až K7 uvažované v posudku znalce , jméno FO, , to ale na pozadí vzorků ze znaleckého posudku tohoto znalce, nikoli na pozadí nějakých svých nových, popř. těch, které znalec , jméno FO, použil ve svém vlastním posudku. O žádnou (vlastní) revizi se nejedná, jde o korekci kalkulace řady koeficientů odlišností aplikovaných ve vztahu k „cizímu“ znaleckému vzorku. Není proto namístě uvažovat o jakémsi nahrazení částky , částka, částkou , částka, pro účely „zprůměrování“ obvyklých cen zjištěných v jednotlivých znaleckých posudcích.

19. Soud při rozhodování o výši vypořádacího podílu pro žalovanou zohlednil také skutečnost, že žalobce se v rámci své nabídky smírného řešení přihlásil k úhradě nákladů státu představovaných znalečným, tj. k úhradě částky , částka, , již by jinak nesli účastníci ze svého poměrným dílem. Bez povšimnutí konečně nelze ponechat ani to, že žalovaná ve svém vyjádření k žalobě zmínila připravenost, resp. ochotu jednat o kompromisu a ústupku každé ze stran o , Anonymizováno, % rozdílu mezi obvyklou cenou stanovenou ve znaleckých posudcích, kdy částka k vypořádání zrušeného spoluvlastnictví by při tomto kompromisu činila , částka, . Polovina z této částky činí , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ‬ Kč. Vypořádací podíl ve výši , částka, , přiznaný žalované soudem, se od očekávání (vyjednávací pozice) žalované, a to i s přihlédnutím k ušetření nákladů na část znalečného, zásadně neliší.

20. Ve světle řečeného tudíž soud žalobě v základu vyhověl, podílové spoluvlastnictví účastníků zrušil, dotčené nemovité věci přikázal do výlučného vlastnictví žalobce, kterého současně zavázal povinností zaplatit žalované z titulu zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví částku ve výši , částka, jako vypořádací podíl.

21. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., dle něhož platí, že měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V případě řízení o žalobě na vypořádání podílového spoluvlastnictví jde o tzv. iudicium duplex, tj. řízení, v němž je každý z účastníků oprávněn podat žalobu, tj. může v něm vystupovat jako žalobce nebo žalovaný v závislosti na tom, kdo z nich podá žalobu dříve. Ústavní soud ve svém stanovisku sjednotil dosud ne zcela jednotnou judikaturu soudů (včetně své vlastní) týkající se rozhodování o náhradě nákladů řízení v těchto druzích sporů a uzavřel, že v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, -st. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , vyhlášené ve Sbírce zákonů pod č. 302/2023 Sb. V dané věci žaloba zamítnuta nebyla a soud žádné zvláštní důvody (např. obstrukční přístup některého z účastníků apod.) neshledal, pročež rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

22. Ohledně nákladů státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. Náklady státu tvoří znalečné ve výši , částka, , o němž bylo rozhodnuto usnesením č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, ze dne , datum, , jež nabylo právní moci dne , datum, . S ohledem na zásady ovládající rozhodování o nákladech řízení mezi účastníky, jak jsou nastíněny v předchozím odstavci, by bylo namístě uložit každému z účastníků úhradu znalečného v poloviční výši. Vzhledem k tomu, že žalobce se při jednání soudu přihlásil k tomu, že náklady na vypracování znaleckého posudku uhradí (jako součást nabídky případného smírného vyřešení pře), soud tuto skutečnost vzal v potaz, pročež právě jej zavázal povinností nahradit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech zmíněné náklady státu.

23. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné relevantní okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.