10 C 199/2024

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl soudcem Janem Chudobou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A zastoupený advokátem Jméno advokáta B , sídlem tamtéž o zaplacení 37 764 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobou, datovanou , datum, a došlou soudu , datum, , se žalobce vůči žalovanému domáhal zaplacení celkem , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobce uplatnil vůči žalovanému dva nároky. První z nich odůvodnil tím, že z usnesení Okresního soudu v Klatovech č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -394 ze dne , datum, je zřejmé, že žalobce vynaložil náklady ve výši , částka, na vypravení pohřbu po paní , jméno FO, . , jméno FO, , narozené , datum, , zemřelé , datum, . Žalovaný je jediným závětním dědicem, který nabyl celé dědictví po zemřelé, takže mu vznikla povinnost vůči žalobci uhradit náklady vynaložené na vypravení pohřbu. Ohledně druhého žalobního nároku ve výši , částka, žalobce uvedl, že jde o pohledávku z titulu úhrady právních služeb, které byly poskytnuty žalovanému v souvislosti s projednáním dědictví. Mezi žalobcem a žalovaným pak bylo ujednáno, že žalobce uhradí z důvodu finanční nouze za žalovaného tyto právní služby. Žalovaný do dnešního dne pohledávku ovšem neuhradil, čímž se bezdůvodně obohatil. O pravosti pohledávky a původu vzniku je pak připraven v případě potřeby být vyslechnut přímo , tituly před jménem, , jméno FO, , který je o vymáhání pohledávky informován. Předžalobní výzva k úhradě dluhu zůstala ze strany žalovaného oslyšena.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl, aby soud žalobu zamítl. Stran nároku na úhradu nákladů ve výši , částka, vynaložených na vypravení pohřbu po paní , jméno FO, . , jméno FO, žalovaný vznesl námitku promlčení. Nárok věřitele pozůstalosti, který uhradil náklady na vypravení pohřbu, se promlčuje v obecné tříleté promlčecí době od okamžiku, kdy mohl být tento nárok uplatněn poprvé, což je v posuzovaném případě den úhrady pohřbu. K tomuto právnímu závěru došla judikatura již za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též „obč. zák.“), přičemž za zásadní rozhodnutí v tomto směru žalovaný pokládá rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2864/2009 ze dne , datum, . Ten je dle jeho názoru v řešených právních otázkách aplikovatelný i za účinnosti nového občanského zákoníku. Ten nepřiznivé následky spojené s promlčením upravil v § 643 tak, že přešla-li povinnost na dědice, skončí promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy bylo dědici nabytí dědictví potvrzeno. Smrt zůstavitele a dědické řízení nemají za následek stavení promlčecí lhůty. Žalobce mohl svoji tvrzenou pohledávku vůči žalovanému uplatnit ve lhůtě 6 měsíců ode dne právní moci usnesení o pozůstalosti. Právní moc usnesení nastala dne , datum, , promlčecí doba tvrzeného nároku žalobce skončila nejpozději dne , datum, . Žalobce však podal žalobu až dne , datum, . Žalovaný odmítl i druhý nárok na úhradu nákladů na poskytnuté právní služby, maje za to, že žalobce nedokládá, mimo jiné, že mezi účastníky řízení byla uzavřena dohoda o tom, že právní služby uhradí žalobce a že je následně žalovaný proplatí žalobci.

3. Žalovaný pro dokreslení vztahů mezi účastníky uvedl, že mezi nimi naopak existuje dohoda, vyjádřená v čestném prohlášení podepsaném žalobcem, dle které se žalobce zavázal, že v případě, že žalovaný uhradí žalobci díl nepominutelného dědice ve výši , částka, na bankovní účet č. , č. účtu, do dne , datum, a do poznámky uvede jméno žalobce, nebude mít žalobce vůči žalovanému jakékoli pohledávky z jakéhokoli důvodu. Předmětné čestné prohlášení žalobce lze dle názoru žalovaného právně kvalifikovat jako prominutí dluhu dle § 1995 občanského zákoníku. Žalovaný dle svých slov vyplatil žalobci díl nepominutelného dědice ve výši , částka, na shora uvedený bankovní účet dne , datum, , jak dokládají přiložené výpisy z účtu. Žalobce se nyní snaží ziskuchtivě a vypočítavě využít (zneužít) toho, že platby dílu nepominutelného dědice došly na předmětný bankovní účet o pouhý jeden den později, než je uvedeno v čestném prohlášení. Jednání žalobce je rozporné s dobrými mravy, a proto by nemělo požívat právní ochrany, bez ohledu na to, že nároky uplatněné žalobcem jsou nedůvodné a částečně promlčené.

4. Soud provedl dokazování, na jehož základě dospěl k následujícím poznatkům o skutkovém stavu.

5. Z elektronické (emailové) korespondence mezi účastníky z let 2023 a 2024 soud zjistil, že mezi účastníky, resp. žalovaným a právním zástupcem žalobce, probíhala výměna stanovisek ohledně úhrady nákladů na pohřeb, které jsou předmětem žaloby.

6. Z jednoduchého příjmového pokladního dokladu ze dne , datum, soud zjistil, že advokát , jméno FO, , sídlem , adresa, , přijal od , jméno FO, (, jméno FO, ), bytem v , adresa, , hotové peníze ve výši , částka, za blíže neuvedené právní služby.

7. Z usnesení zdejšího soudu č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -394 ze dne , datum, bylo zjištěno, že jím bylo rozhodnuto v pozůstalostním řízení po , tituly před jménem, , jméno FO, , zemřelé dne , datum, se zanecháním závěti, a to tak, že celé dědictví bylo potvrzeno, s výhradou soupisu, jedinému dědici ze závěti, a to , jméno FO, , narozenému , Datum narození žalovaného, , že pasiva pozůstalosti, mezi jiným, tvoří pohledávka pana , jméno FO, , narozeného , Datum narození žalobce, , bytem , adresa, , z titulu nákladů zůstavitelčina pohřbu ve výši , částka, . Předmětné usnesení nabylo právní moci dne , datum, .

8. Z čestného prohlášení, které učinil , Jméno žalobce, , narozený , Datum narození žalobce, , bylo zjištěno, že jmenovaný čestně prohlašuje, že souhlasí s vyplacením podílu neopomenutelného dědice , jméno FO, ve výši , částka, nejpozději ke dni , datum, a že připsáním této částky na blíže specifikovaný bankovní účet s tím, že do poznámky je třeba uvést , Jméno žalobce, , nebude mít z žádného právního titulu vůči , jméno FO, jiné pohledávky.

9. Z blíže nespecifikovaného přehledu plateb u peněžního ústavu , právnická osoba, . soud zjistil, že jde o přehled odchozích plateb s označením „Díl neopomenutelného dědice , jméno FO, “. Celkem se jedná o sedm plateb, z toho prvních pět ve výši , částka, , pátá platba ze dne , datum, je ve výši , částka, a šestá platba ještě z téhož dne je ve výši , částka, . Platby jsou poukázány na účet č. , č. účtu, , v pořadí pátá platba pak na účet č. , č. účtu, .

10. Z výpisu z bankovního účtu u peněžního ústavu , právnická osoba, . č. 5/2023 k č. ú. , č. účtu, soud zjistil, že dne , datum, došlo k bezhotovostní transakci v částce , částka, , jež byla poukázána na účet č. , č. účtu, . Bližší údaje o účelu transakce se z výpisu nepodávají.

11. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že se jedná o fakturu vystavenou příspěvkovou organizací , právnická osoba, znějící na částku , částka, se splatností dne , datum, . Fakturovány jsou blíže rozepsané pohřební služby v souvislosti s pohřbem shora vzpomenuté , tituly před jménem, , jméno FO, . Jako odběratel těchto služeb je uveden , Jméno žalobce, , bytem , adresa, . Úhradu této faktury má soud za prokázanou kopií ústřižku poštovní poukázky typu A ze dne , datum, .

12. Z jednoduchého příjmového pokladního dokladu ze dne , datum, soud zjistil, že obchodník , jméno FO, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , se sídlem v Klatovech, přijal od P. , jméno FO, , bytem , adresa, , hotové peníze ve výši , částka, , účelem platby je schránka na dvě urny.

13. Z účtenky vystavené obchodníkem , jméno FO, (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ) dne , datum, soud zjistil, že byla účtována útrata v restauračním zařízení ve výši , částka, za blíže rozepsanou stravu a nápoje (č. l. 131 dědického spisu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ).

14. Z protokolu o jednání před notářem jako soudním komisařem ze dne , datum, (č. l. 127 dědického spisu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) soud zjistil, že se v tomto protokolu uvádí, že pozůstalý syn , Jméno žalobce, byl vypravitelem zůstavitelčina pohřbu a hradil náklady spojené s pohřbem zůstavitelky. Předkládá doklady o výlohách pohřbu, které jsou ofoceny do spisu (již zmíněná faktura ve výši , částka, , schránka na urny , částka, a smuteční hostina , částka, ). Dále se uvádí, že , Jméno žalobce, prohlašuje, že uplatňuje do pasiv dědictví pohledávku z titulu těchto nákladů.

15. Z protokolu o jednání před notářem jako soudním komisařem ze dne , datum, (č. l. 359 dědického spisu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) soud zjistil, že se z jeho obsahu podává seznam aktiv a pasiv pozůstalosti s tím, že pasiva pozůstalosti tvoří, mimo jiné, pohledávka , jméno FO, , narozeného , Datum narození žalobce16. Z plné moci ze dne , datum, (č. l. 374 dědického spisu , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ) soud zjistil, že byla udělena , jméno FO, , narozeným , Datum narození žalovaného, , bytem , adresa, , který zmocňuje advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, , ev. č. ČAK 12512, aby jej obhajoval, respektive ve všech právních věcech zastupoval, tedy jako generální plná moc. Do předmětného dědického spisu byla založena jako došlá datová zpráva.

17. Soud neprovedl důkaz účastnickými výslechy podle § 131 o. s. ř., neboť to nepovažoval za účelné vzhledem ke shromážděným listinným důkazům a právnímu posouzení věci.

18. Soud zvážil argumentaci účastníků i výsledky provedeného dokazování a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

19. Soud se v prvé řadě k námitce vznesené žalovaným zabýval tím, zda nárok na úhradu nákladů pohřbu , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši , částka, je promlčen, a dospěl ke kladnému závěru. Již starší, žalovaným odkazovaná judikatura Nejvyššího soudu dovodila, že nárok věřitele pozůstalosti, který uhradil náklady na vypravení pohřbu, se promlčuje v obecné tříleté promlčecí době od okamžiku, kdy mohl být tento nárok uplatněn poprvé, tj. od okamžiku vynaložení (úhrady) těchto nákladů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2864/2009 ze dne , datum, ). Předchozí právní úprava, tj. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, běh promlčecí doby ve vazbě na probíhající dědické řízení neupravovala. Dědické řízení nemělo za následek stavení promlčecí doby, takže se mohlo přihodit, že k promlčení nároku mohlo dojít ještě v průběhu dědického řízení, kdy nebylo postaveno najisto, kdo je dědicem (univerzálním nástupcem) zůstavitele, a kdo tedy dle ustanovení § 470 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. odpovídá za pasiva dědictví. Dobová judikatura proto připouštěla, aby věřitel uplatnil své právo proti osobám, o nichž lze mít důvodně za to (zvláště na základě vývoje dědického řízení), že jsou zůstavitelovými dědici, a pro případ, že okruh dědiců dosud nebyl objasněn, aby podal žalobu proti neznámým dědicům zůstavitele, tj. ještě předtím, než bylo dědické řízení završeno pravomocným rozhodnutím o tom, kdo je dědicem po zemřelém (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věcech sp. zn. 21 Cdo 5145/2007, 26 Cdo 2660/2014 či 21 Cdo 1318/2015).

20. Jistou změnu přinesla platná právní úprava v novém občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb., dále též ve zkratce „o. z.“). Zde ustanovení § 643 odst. 1 o. z. nově stanoví, že přešla-li povinnost na dědice, skončí promlčecí lhůta nejdříve uplynutím šesti měsíců ode dne, kdy bylo dědici nabytí dědictví potvrzeno. Uvedené znamená, že po dobu, po kterou probíhá dědické řízení, nemůže nově k uplynutí promlčecí lhůty dojít. To dává věřitelům pozůstalosti dostatečný prostor pro to, aby vyčkali pravomocného skončení pozůstalostního řízení a teprve poté se domáhali svého nároku proti tomu, jemuž bylo nabytí dědictví potvrzeno, přestože možnost žalovat osoby, o nichž lze mít důvodně za to, že jsou zůstavitelovými dědici, popřípadě zažalovat neznámé dědice zůstavitele, zůstala nadále zachována. Podle § 1703 o. z. totiž platí, že dokud soud nepotvrdí dědici nabytí dědictví, mohou věřitelé vymáhat plnění vůči tomu, kdo spravuje pozůstalost, přičemž v souladu s § 1677 odst. 1 o. z. platí, že nepovolal-li zůstavitel správce pozůstalosti ani vykonavatele závěti, spravují pozůstalost dědici. Na tomto místě se sluší zdůraznit, že nadále však i za nové, platné právní úpravy platí, že v průběhu pozůstalostního řízení (resp. okamžikem jeho zahájení) nedochází k stavení promlčecí lhůty. Ta běží nadále, pouze dochází ke stanovení pevného nejdřívějšího možného konce jejího běhu, kdy ode dne pravomocného potvrzení nabytí dědictví dědici uplyne 6 měsíců (počítaných dle pravidel předvídaných v § 605 a § 607 o. z.). Smrt zůstavitele a dědické řízení tak nemají za následek stavení promlčecí lhůty.

21. V posuzované věci je z provedeného dokazování zřejmé, že poslední z nákladů na vypravení pohřbu (samotné pohřební služby) byl vynaložen dne , datum, , kdy došlo k úhradě výše uvedené faktury č. , hodnota, ze dne , datum, (náklady spojené s pořízením uren a uspořádáním smuteční hostiny byly vynaloženy již v průběhu měsíce února 2020). Jelikož se právo žalobce na úhradu těchto nákladů coby věřitele pozůstalosti promlčuje v obecné tříleté lhůtě (§ 629 odst. 1 o. z.), připadl by její konec na den , datum, (jelikož , datum, byla sobota). V té době však ještě nebylo pozůstalostní řízení skončeno. K tomu došlo až dne , datum, , kdy právní moci nabylo shora uvedené usnesení zdejšího soudu č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -394 ze dne , datum, . Došlo proto s ohledem na znění § 643 odst. 1 o. z. k posunutí konce běhu promlčecí lhůty na den , datum, (pátek). Uplatnil-li pak žalobce svůj nárok na úhradu nákladů spojených s pohřbem zůstavitelky , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši , částka, žalobou dne , datum, , stalo se tak zjevně po uplynutí promlčecí lhůty. Soud k tomuto promlčení přihlédl k výslovné námitce žalovaného (§ 610 odst. 1 o. z.).

22. K argumentaci žalobce je třeba uvést, že skutečnost, že sám žalobce v určité fázi pozůstalostního řízení vystupoval jako jeho účastník v postavení pravděpodobného dědice, nezakládá stavení promlčecí lhůty. Nejde o žádnou právním řádem předvídanou okolnost mající vliv na posouzení běhu promlčecí lhůty, a to tím spíše, uváží-li se, že i takovému „účastníku-věřiteli“ svědčí dobrodiní prodloužení konce promlčecí lhůty o 6 měsíců dle § 643 odst. 1 o. z. jako každému jinému věřiteli, takže nejde o případ, kdy by takový „účastník-věřitel“ byl nespravedlivě poškozen prostým faktem své účasti v pozůstalostním řízení. Stejně tak ani skutečnost, že žalobce v pozůstalostním řízení uplatnil svoji pohledávku jako pasivum pozůstalosti, není důvodem pro stavení promlčecí lhůty. Nejedná se totiž o případ uplatnění práva u orgánu veřejné moci a řádného pokračování v zahájeném řízení, jak má na mysli § 648 o. z. Pozůstalostní řízení není soudním řízením, jehož předmětem je autoritativní přiznání nároku, resp. v němž se rozhoduje o povinnosti konkrétní osoby splnit určitý závazek vůči jinému. Jeho předmětem je naopak určení pozůstalosti a její skladby a toho, kdo vstupuje do práv a povinností zůstavitele a v jakém rozsahu. Ostatně také výsledné rozhodnutí dědického soudu, v tomto případě výše připomenuté usnesení zdejšího soudu č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -394 ze dne , datum, , neobsahuje výrok o takové povinnosti, pouze zmínku v odůvodnění, pročež se z logiky věci ani nemohlo stát exekučním titulem, jak správně podotkl žalovaný v průběhu řízení. Nárok žalobce je naopak třeba uplatnit v klasickém sporném civilním řízení, jak žalobce také učinil, ovšem až po promlčení tohoto nároku.

23. Pokud jde o nárok na zaplacení částky , částka, jako nákladů na právní zastoupení žalovaného uhrazených žalobcem, který je požadován z titulu bezdůvodného obohacení, žalobce zde neunesl břemeno důkazní. Žalobce toliko tvrdil, že mezi účastníky řízení mělo být ujednáno, že žalobce za žalovaného uhradí z důvodu finanční nouze právní služby poskytnuté v souvislosti s projednáním dědictví. Jedinými důkazy, které se k tomuto nároku mohou (ale nemusejí) vztahovat, jsou jednak plná moc ze dne , datum, udělená žalovaným advokátovi , tituly před jménem, , jméno FO, , jednak jednoduchý příjmový pokladní doklad ze dne , datum, o přijetí částky ve výši , částka, jmenovaným advokátem za blíže neuvedené právní služby. Z těchto důkazů vůbec nevyplývá žalobcem deklarované ujednání o tom, že a popřípadě proč žalobce za žalovaného uhradí konkrétní právní služby a že žalovaný je posléze a do kdy uhradí žalobci. Žalobce byl v té spojitosti při jednání konaném dne , datum, podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzván, aby ve lhůtě 30 dnů doložil, na základě čeho, resp., na základě jakého právního jednání měl žalovaný hradit právní služby, které mu poskytl , tituly před jménem, , jméno FO, v rámci zastupování jeho osoby v dědickém řízení, právě žalobci, tj. aby předložil nějakou dohodu, smlouvu nebo jiným způsobem prokázal právní důvod vzniku tohoto svého nároku. Na tuto výzvu žalobce reagoval podáním ze dne , datum, tak, že částka byla žalobcem uhrazena za žalovaného, přičemž žalovaný tuto částku žalobci dosud nevrátil, čímž došlo k bezdůvodnému obohacení na straně žalovaného ve smyslu § 2991 o. z. K tomu žalobce doplnil, že se obrátil na , tituly před jménem, , jméno FO, s žádostí o vyjádření, zda byly poskytnuté právní služby skutečně určeny výlučně žalovanému a zda byly na základě dohody uhrazeny žalobcem pouze jako pomoc žalovanému v jeho tíživé finanční situaci. , tituly před jménem, , jméno FO, však odmítl poskytnout jakékoli vyjádření, odvolávaje se na advokátní mlčenlivost. Tímto postupem žalobce dle svých slov ztratil možnost doložit negativní skutečnost, tedy že právní služby, za které uhradil částku , částka, , nevyužil on sám, ale byly poskytnuty žalovanému. Žalobce proto navrhl, aby soud uložil žalovanému zprostit , tituly před jménem, , jméno FO, advokátní mlčenlivosti ve vztahu k této věci, jakož i to, aby v situaci, kdy nemá možnost doložit negativní skutečnost, došlo k přenesení důkazního břemene na žalovaného.

24. Soud dospěl k závěru, že žalobce nedostál uložené procesní povinnosti, tedy na výzvu soudu nedoložil právní podklad svého nároku na zaplacení částky , částka, . Návrh, aby soud uložil žalovanému zprostit , tituly před jménem, , jméno FO, advokátní mlčenlivosti, není přijatelný již proto, že by tím soud nutil žalovaného činit úkony, které mohou být v jeho neprospěch, a to ještě jen kvůli tomu, že žalobce není schopen svoji pohledávku důkazně dostatečným způsobem podložit. Takové procesní jednání není přípustné. Soud sám o sobě nedisponuje oprávněním zprostit advokáta jeho zákonné mlčenlivosti, k tomu je nadán toliko klient; současně nejde ani o případ, v němž advokát povinností mlčenlivosti vázán není (srov. § 21 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii). Z obdobných důvodů je též nemyslitelné, aby soud jaksi přesouval důkazní břemeno na stranu žalovaného jen proto, že žalobce se fakticky ocitl v důkazní nouzi. Pakliže žalobce nebyl schopen doložit existenci dohody, resp. obecněji ujednání mezi účastníky o tom, kdo komu je povinen plnit, kdy a proč, není na žalovaném, aby tu měl povinnost cokoli prokazovat.

25. Stejně tak žalobcova právní kvalifikace nároku jako bezdůvodného obohacení neobstojí. Zde je nutné zdůraznit, že tato kvalifikace je v rozporu s tvrzením žalobce o ujednání účastníků, že žalobce za žalovaného uhradí z důvodu finanční nouze právní služby poskytnuté v souvislosti s projednáním dědictví a že žalovaný tento dluh žalobci později splatí. Takové ujednání (dvoustranné právní jednání) vylučuje, aby na nárok bylo pohlíženo jako na bezdůvodné obohacení, neboť v takovém případě se nejedná o majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za někoho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 2 o. z.). Nárok totiž žalobce naopak opírá právě o právní důvod, kterým je dohoda účastníků. Skutečnost, že se žalobci nezdařilo přiblížit podstatné kontury takové dohody, neznamená, že se lze uchýlit k bezdůvodnému obohacení jako jisté „záchranné brzdě“, za niž lze zatáhnout v případě, že se nezdaří prokázat tvrzenou existenci a/nebo obsah právního titulu, od nějž žalobce svůj nárok dovozuje.

26. Ve světle shora řečených důvodů tudíž soud žalobu v plném rozsahu zamítl. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalovaného ve sporu. Žalobce je tudíž povinen nahradit žalovanému jeho soudní výlohy v plném rozsahu.

27. Náklady řízení právně zastoupeného žalovaného podle § 137 o. s. ř. tvoří odměna advokáta za zastupování v soudním řízení ve výši 15 720‬‬ Kč sestávající z 6 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, písemné vyjádření k žalobě ze dne , datum, , replika ze dne , datum, k doplnění vyjádření žalobce účast na 3 soudních jednáních) při sazbě mimosmluvní odměny , částka, za jeden úkon právní služby dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 a § 8 odst. 1 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po , částka, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném do , datum, ve výši , částka, a 3 režijních paušálů po , částka, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od , datum, ve výši , částka, . Dále pak náklady žalovaného tvoří cestovní výdaje advokáta vynaložené v souvislosti s cestou z místa svého sídla (, adresa, ) k třem soudním jednáním a zpět. Právní zástupce žalovaného k cestě použil osobní motorové vozidlo, jehož charakteristiky se podávají z doložené kopie technického průkazu (č. l. 73 soudního spisu). Při délce trasy 273 km (tam i zpět), průměrné spotřebě vozidla 6,1 l na 100 km, průměrné ceně pohonných hmot ve výši , částka, za 1 litr benzinu automobilového 95 oktanů a sazbě základní náhrady za použití silničního motorového vozidla ve výši , částka, (2024), resp. , částka, (2025) za 1 km jízdy [§ 157 odst. 4, § 158 odst. 3 zákoníku práce ve spojení s § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhlášek Ministerstva práce a sociálních věcí č. 398/2023 Sb. a č. 475/2024 Sb.] dosahují cestovní výdaje souhrnné výše 6 525‬‬ Kč. Advokátovi dále náleží náhrada za čas strávený cestou ze svého sídla do sídla Okresního soudu v Klatovech a zpět v rozsahu osmi půlhodin (při trvání cesty jedním směrem v délce 1 hodiny a 40 minut) ve výši , částka, podle § 14 advokátního tarifu ve znění účinném do , datum, (1 cesta v roce 2024) a v rozsahu 16 půlhodin ve výši , částka, podle § 14 advokátního tarifu ve znění účinném od , datum, (2 cesty v roce 2025). Celkem tedy náklady řízení žalovaného dosahují částky , částka, .

28. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložené povinnosti k náhradě nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.