10 C 216/2024

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl soudcem Janem Chudobou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně Anonymizováno Anonymizováno Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozená Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 15 930 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši Anonymizováno,Anonymizováno Anonymizováno% ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku ve výši Anonymizováno,Anonymizováno % ročně z částky Anonymizováno Anonymizováno,Anonymizováno od datum do zaplacení, jakož i co do zákonného úroku z prodlení ve výši Anonymizováno,Anonymizováno % ročně z částky částka od datum do datum a ve výši Anonymizováno,Anonymizováno % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno domáhala na žalované zaplacení celkem částka s blíže specifikovaným příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřenou mezí ní a obchodní společností právnická osoba (původní věřitel) nabyla pohledávku za žalovanou. Žalobkyně přiblížila, že původní věřitel uzavřel s žalovanou dne datum smlouvu o Anonymizováno, na jejímž základě poskytl žalované finanční prostředky ve výši částka, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Anonymizováno měl být splacen nejpozději dne datum. Žalovaná nedodržela svůj závazek splatit poskytnutý Anonymizováno řádně a včas, když se dostala do prodlení s úhradou splátek. Výzva k zaplacení dluhu z Anonymizováno zůstala ze strany žalované bez odezvy, pročež se žalobkyně obrátila se svým nárokem na soud.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby má soud za osvědčenou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum (včetně její přílohy v podobě seznamu postupovaných pohledávek), na jejímž základě byla na žalobkyni postoupena shora popsaná pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno, jak soud zjistil z dopisu původního věřitele ze dne datum.

4. Ze smlouvy o Anonymizováno č. hodnota, uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou dne datum, soud zjistil, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalované Anonymizováno Anonymizováno ve výši částka. Žalovaná se zavázala splatit úvěr formou Anonymizováno pravidelných Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ve výši částka. Úroková sazba byla sjednána ve výši Anonymizováno,Anonymizováno % ročně. Žalovaná se tedy zavázala za poskytnutí Anonymizováno zaplatit věřiteli celkem částka. Úvěr měl být dle smlouvy zcela splacen nejpozději k datum.

5. Žalobkyně upomínala a vyzývala žalovanou k úhradě dluhu. Naposledy se tak stalo předžalobní výzvou ze dne datum.

6. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a § 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále též „obč. zák.“).

7. Při hodnocení důvodnosti uplatněného nároku žalobkyně se soud zabýval v prvé řadě obsahem samotné smlouvy o Anonymizováno, přičemž dospěl k závěru, že tuto smlouvu je nutné shledat absolutně neplatnou, a sice pro její rozpor s dobrými mravy podle ustanovení § 39 obč. zák., podle něhož je neplatným právní úkon, který se příčí dobrým mravům. Toto ustanovení představuje zákonný korektiv, jehož účelem je odstranit nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. K neplatnosti právního úkonu, který se zjevně příčí dobrým mravům, přitom soud přihlédne i bez návrhu (§ 40a obč. zák. a contrario), tj. z úřední povinnosti. Právním následkem ujednání, které se příčí dobrým mravům, je pak absolutní neplatnost tohoto úkonu. Dle již ustálené judikatury dobré mravy ztělesňují souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Tento korektiv dobrých mravů musí být posuzován podle okolností konkrétního případu v daném čase a místě a ve vzájemné souvislosti, ve vztahu k obecně uznávanému mínění o tom, jaký obsah jejich jednání je z uvedených hledisek přijatelný a jaký nikoliv. Aplikace tohoto korektivu nastupuje tedy po zjištění, že sice právní úkon zákonu neodporuje, ale jeho obsah je s ohledem na okolnosti případu nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují.

8. V souzené věci je z obsahu dané smlouvy patrné, že žalovaná v závazkovém vztahu vystupovala v pozici spotřebitele podle ustanovení § 52 odst. 3 obč. zák. Smlouva samotná byla koncipována nevyváženě, v neprospěch spotřebitele, neboť ten se zavázal vrátit Anonymizováno částku představující přibližně Anonymizováno % samotného Anonymizováno. Takovýmto ujednáním nepochybně dochází k neúměrnému navyšování dlužné částky, kdy původní věřitel zřejmě kalkuloval i s tím, že půjčená částka nebude dlužníkem uhrazena včas. Soud je toho názoru, že při zohlednění celkové koncepce smlouvy nemůže takovéto jednání věřitele požívat právní ochrany s odkazem na autonomii vůle účastníků (subjektů) závazkového vztahu. Ani autonomie vůle totiž nemůže být bezbřehá, usměrňují ji korektivy předvídané právním řádem.

9. Ve světle řečeného tedy soud dospěl k závěru o neplatnosti předmětné Anonymizováno o Anonymizováno pro její rozpor s dobrými mravy, neboť tím dochází k celkovému neúměrnému navyšování prostředků, které je dlužník povinen věřiteli v souvislosti s poskytnutím Anonymizováno vrátit. Nárok žalobkyně tak bylo třeba po právní stránce posoudit jako nárok z bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 451 obč. zák. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná přijala od původního věřitele peněžité plnění ve výši částka, aniž tu však byl platný závazek, a proto má žalobkyně, na niž byla pohledávka postoupena, vůči žalované nárok na vrácení toho, oč se žalovaná případně obohatila. V řízení přitom vyšlo najevo, že žalovaná ve prospěch úvěru uhradila celkem částka (jež byly započítány dílem na příslušenství, dílem na jistinu, jak vyplývá z žalobního tvrzení o vyčíslení nároku původním věřitelem ze dne datum). Žalovaná v průběhu řízení relevantním způsobem neprokázala, že by byla veškerý dluh z bezdůvodného obohacení uhradila (vyrovnala), nárok žalobkyně nezpochybnila, resp. neuplatnila jakoukoliv procesní obranu. Žalobkyně má proto právo na úhradu rozdílu mezi poskytnutým (částka) a vráceným plněním (částka) ve výši částka. Potud soud žalobě vyhověl a ve zbytku ji jako nedůvodnou zamítl. Ohledně příslušenství pohledávky soud přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení až ode dne, kdy byla žalovaná požádána o vrácení poskytnutého plnění. Tak se dle listinných důkazů stalo až předžalobní výzvou ze dne datum, podanou k poštovní přepravě následujícího dne. Jelikož byla žalovaná vyzvána splnit dluh do datum, ocitla se dne datum již v prodlení se splněním své povinnosti.

10. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., tj. na převážném procesním úspěchu žalované. Při zjišťování převážného úspěchu ve věci soud vycházel rovněž z žalovaného příslušenství, jež bylo předmětem žaloby, a to ke dni vyhlášení rozhodnutí, tj. ke dni datum. V tomto směru se soud řídil právním názorem vysloveným v nálezu Anonymizováno Anonymizováno sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno ze dne datum (Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno). Žalované však v řízení žádné náklady nevznikly, pročež soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

11. Jelikož soud v nynější věci nevydal k návrhu žalobkyně Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, nýbrž v řízení pokračoval, je povinností soudu doměřit navrhovateli soudní poplatek do výše, v níž by byl vybrán za standardní návrh na zahájení řízení (položka 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soudní poplatek v daném případě činí částka. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ve výši částka. Žalobkyni tak stíhá povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši částka. Soud zde při svém rozhodování vycházel z ustanovení § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, dle něhož splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.

12. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách. Proti tomuto rozsudku lze do 15 dnů od jeho doručení podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem ve stanovené lhůtě splněna, může se oprávněný domáhat po právní moci rozsudku jeho výkonu nebo exekuce.