10 C 259/2024

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl soudcem jméno FO ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o ochranu z rušené držby I. Žaloba, aby žalovaní byli povinni zdržet se jakéhokoli zamezování či omezování přístupu žalobkyně k pozemkům parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. ev. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ležícím v katastrálním území , adresa, , komunikací umístěnou na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v témže katastrálním území, odstranit závory z pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v témže katastrálním území, kterými může být zamezen přístup na komunikaci umístěnou na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v témže katastrálním území, odstranit kamerový systém umístěný na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v témže katastrálním území, in eventum, aby žalovaní byli povinni zdržet se užívání kamerového systému umístěného na pozemcích parc. č. st. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , hodnota, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v témže katastrálním území ke sledování pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. ev. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v témže katastrálním území, se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám právního zástupce žalovaných , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Žalobkyně se žalobou na ochranu z rušené držby domáhala, aby byla žalovaným uložena povinnost zdržet se ve výroku specifikovaného jednání. Žalobu odůvodnila tím, že je vlastníkem nemovitostí v katastrálním území , adresa, zapsaných na listu vlastnictví , Anonymizováno, , a to pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. ev. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Dům č. ev. , Anonymizováno, je stavbou pro rodinnou rekreaci. Žalovaní jsou vlastníky nemovitostí v katastrálním území (dále též „k. ú.“) , adresa, zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, , a to pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o celkové výměře 119 289 m2, přičemž přes zcela nepatrné části pozemků parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 60 281 m2 (orná půda), parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 29 662 m2 (orná půda), parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 1 339 m2 (orná půda), parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 899 m2 (ostatní plocha) a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 676 m2 (ostatní plocha) v k. ú. , adresa, vede veřejně přístupná účelová komunikace ve vlastnictví obce , adresa, , která slouží mj. k přístupu k nemovitosti ve vlastnictví žalobce (dále též „pozemky žalovaných“). , jméno FO, žádném z pozemků žalovaných se nenachází žádná trvalá stavba. Žalovaní nejpozději dne , datum, umístili na pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, u zvoničky a turistického rozcestníku „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ závory, kterými zablokovali přístup na veřejně přístupnou účelovou komunikaci, která vede od zvoničky přibližně severovýchodním směrem k nemovitostem žalobkyně. Tím zasáhli do pokojného užívání této cesty za účelem příchodu a příjezdu k nemovitostem žalobkyně.

2. Žalovaní rovněž nejpozději dne , datum, umístili na pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, kamerový systém, kterým bez jakéhokoli oprávněného důvodu sleduje nemovitosti žalobkyně, veřejně přístupnou účelovou komunikaci k těmto nemovitostem a veškeré fyzické osoby, které se v těchto prostorách pohybují. Jedná se o nejméně 5 kamer vybavených motorickým natáčením, motorizovaným zaostřením a přiblížením, které disponují připojením k internetu a snímají obraz i zvuk. Kamery mají přisvícení a umožňují rozpoznávání osob pomocí funkce tzv. deep learning. Kamery jsou schopny velkého zvětšení a snadného záznamu detailů i na velkou vzdálenost přes 100 m a jsou schopny sledovat i dění uvnitř domu. Všechny kamery jsou nasměrovány na nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně. Tím dochází ke zcela nepřiměřenému zásahu do pokojné držby nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně a zásahu do soukromí osob, které je užívají.

3. Žalobkyně je přesvědčena, že v případě obou zásahů do její pokojné držby nemovitostí, byli žalovaní motivováni zavrženíhodnými důvody. Žalovaní nikdy žádným způsobem, ani mlčky, ani výslovně, neprojevili nesouhlas s umístěním účelové pozemní komunikace jako veřejně přístupné komunikace ve stávající stopě, i kdyby zasahovala do pozemků žalovaných. Žalovaní nikdy na svých pozemcích nehospodařili. Zřejmě je zakoupili ze spekulativních důvodů s cílem vytvořit z nich stavební pozemky za účelem zisku, a to bez ohledu na to, že se již v době jejich koupě jednalo o pozemky v Národním parku Šumava, kde nebylo povoleno umisťovat novostavby pro bydlení z důvodů jak ochrany přírody, tak i z důvodů, že dle platného územního plánu obce , adresa, na pozemcích žalovaných žádná taková výstavba nebyla přípustná. Žalovaní se již od roku 1997 domáhají, aby na jejich pozemcích byla umožněna výstavba. Za tím účelem žádali opakovaně o výjimky z ochrany přírody a krajiny, o změnu územního plánu o zařazení jejich pozemků do ploch určených pro výstavbu v územním plánu obce , adresa, . V těchto svých snahách však dosud nebyli úspěšní, a to především proto, že tyto snahy jsou v přímém rozporu s ochranou přírody a krajiny, která je v Národním parku Šumava naprosto klíčová a má přednost před spekulativním developmentem za účelem zisku., právnická osoba, průběhu letních měsíců začali žalovaní ztěžovat užívání pozemní komunikace v rozporu s jejím charakterem veřejně přístupné účelové komunikace tím, že na ni svévolně a bez jakéhokoli povolení umístili několik balíků sena. Zároveň začali obtěžovat veřejnost, která užívala veřejně přístupnou účelovou komunikaci, pořizováním audiovizuálních záznamů. Dopisem ze dne , datum, pak žalovaní požádali žalobkyni o podporu při změně územního plánu obce , adresa, , kterou by byla umožněna výstavba rodinných domů na pozemcích žalovaných. V tomto dopisu žalovaní žalobkyni dle jejích slov v podstatě vydírali, když fakticky uvedli, že pokud nebude s takovou změnou souhlasit, znemožní přístup k jejím nemovitostem znemožněním užívání veřejně přístupné účelové komunikace vedoucí přes jejich pozemky. Zároveň v něm však rovněž potvrdili, že s užíváním problematické komunikace nevyslovili nikdy žádný nesouhlas. Žalobkyně sdělila v odpovědi ze dne 22. 10. 20204 na uvedený dopis žalovaných, že komunikace, jejímž znepřístupněním žalovaní de facto hrozili, je veřejně přístupnou účelovou komunikací, a uvedla základní argumenty pro toto své přesvědčení. Dále vyzvala žalované, aby se zdrželi blokování uvedené veřejně přístupné účelové komunikace, a sdělila žalovaným, že nesouhlasí se změnou územního plánu obce , adresa, dle požadavků žalovaných, protože považuje tento záměr za nesouladný s ochranou přírody a krajiny v Národním parku Šumava. Následně dne , datum, žalobkyně zjistila, že žalovaní pravděpodobně v reakci na její dopis ze dne , datum, učinili shora popsané kroky, jimiž zasahují do držby nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně. Tuto svoji argumentaci žalobkyně v žalobě podrobněji rozvedla.

5. Žalovaní se na výzvu soudu vyjádřili k žalobě podáním ze dne , datum, , v němž vyjádřili s podanou žalobou zásadní nesouhlas. Dle žalovaných k žádnému zásahu do držby nemovitostí žalobkyně nedošlo. Uvádí-li žalobkyně, že žalovaní závory umístili na „veřejně přístupnou účelovou komunikaci“, pak tím mělo dojít k umístění překážky na takovou komunikaci, což však vylučuje, aby se jejího odstranění domáhala žalobkyně v občanskoprávním řízení vedeném dle občanského soudního řádu (dále též „o. s. ř.“). Případný zásah do užívání veřejně přístupné účelové komunikace je totiž předmětem ochrany veřejného práva a o odstranění překážky z takové komunikace je příslušný rozhodovat příslušný silniční správní úřad, a to podle ustanovení § 29 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, což v rámci své rozhodovací praxe opakovaně potvrdil i Nejvyšší správní soud. Pokud tedy žalobkyně opakovaně tvrdí a podrobně zdůvodňuje, že žalovaní umístili nepovolené pevné překážky (závory) na veřejně přístupnou účelovou komunikaci, nemůže se s požadavkem na ochranu svého práva obracet na soud, který může rozhodovat o ochraně jejich soukromého práva, ale pouze na příslušný správní úřad, neboť se jedná o ochranu užívání veřejné komunikace, která je předmětem veřejného práva.

6. K instalaci závor žalovaní uvedli, že byly instalovány pouze na jejich pozemku, na kterém se žádná veřejně přístupná účelová komunikace nenachází a nikdy předtím nenacházela. Veřejně přístupná účelová komunikace, tedy obecní cesta, se nachází pouze na pozemku parc. č. , hodnota, , která je ve vlastnictví obce , adresa, . Žalobkyně však během výstavby svého domu ev. č. , hodnota, zablokovala tuto obecní cestu, která je skutečně veřejně přístupnou veřejnou komunikací, kameny a jinými překážkami, čímž donutila veřejnost využívat sousední pozemky žalovaných. Žalovaní proto museli přijmout opatření k ochraně svých pozemků před neoprávněným užíváním, přičemž tato opatření byla dle jejich slov zcela v souladu s jejich vlastnickým právem.

7. Žalobkyně dle žalovaných provedla v březnu 2024 zcela nepovolené a rozsáhlé terénní úpravy na sousedních pozemcích žalovaných parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , a to zcela bez souhlasu žalovaných. Tyto nepovolené úpravy spočívaly v provádění rozsáhlých terénních úprav spočívajících v sejmutí orniční i podorniční vrstvy do hloubky cca 0,5 m, následné realizaci melioračních opatření a úpravu terénu zakončenou vrstvou štěrku. Tyto práce byly prováděny i na pozemcích obce , adresa, (parc. č. , hodnota, ) a dotčeném pozemku, a to bez povolení jejich vlastníků. Zpevněný povrch, který žalobkyně označuje za veřejně přístupnou účelovou komunikaci, se totiž na těchto pozemcích žalovaných v současné době nachází jen proto, že žalobkyně v rozporu se zákonem a bez jakéhokoliv povolení provedla uvedené rozsáhlé terénní úpravy na těchto pozemcích, a veřejně přístupnou účelovou komunikaci tím fakticky částečně posunula na sousední pozemky žalovaných. Je spíše více než zarážející postup žalobkyně, která se snaží domáhat ochrany prostřednictvím žaloby z rušené držby ve vztahu k užívání částí pozemků žalovaných, na kterých jen krátce předtím provedla neoprávněně rozsáhlé terénní úpravy, a tyto se nyní snaží vydávat za veřejně přístupnou účelovou komunikaci, která se nachází částečně na pozemcích žalovaných. Za této situace se žalovaní nemohli dopustit jakéhokoliv zásahu do držby nemovitosti žalobkyně, protože žalovaní jsou pouze vlastníky pozemků, které sousedí s pozemkem parc. č. , hodnota, , který je ve vlastnictví obce , adresa, a na kterém se skutečně nachází veřejně přístupná účelová komunikace, kterou je žalobkyně, stejně jako ostatní veřejnost, oprávněna využívat pro přístup k jejím nemovitostem. Motivem jednání žalobkyně je podle žalovaných zjevně skutečnost, že fakticky nemá okolo svého pozemku parc. č. st. 159 fakticky žádný okolní pozemek, neboť dům postavený na tomto pozemku by přímo sousedil s pozemkem parc. č. , hodnota, ve vlastnictví obce , adresa, , na kterém se nachází veřejně přístupná účelová komunikace. Proto tuto situaci žalobkyně řešila tím, že část svého domu vysunula až do pozemku parc. č. , hodnota, , a tím omezenou šíři veřejně přístupné účelové komunikace se pokusila přesunout na pozemky ve vlastnictví žalovaných za pomoci zcela neoprávněně provedených rozsáhlých stavebních úprav a k tomu se nyní ještě snaží své protiprávní jednání legitimizovat podáním žaloby z rušené držby.

8. Žalovaní z tohoto důvodu jako vlastníci dotčených pozemků dali stavebnímu úřadu podnět k zahájení řízení o odstranění stavby. Tento podnět ze dne , datum, byl doručen , právnická osoba, v , adresa, , stavebnímu odboru, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a obci , adresa, . Žalovaní dosud nebyli informováni o výsledku šetření tohoto podnětu týkajícího se protiprávního jednání žalobkyně. Žalovaní také s ohledem na uvedené zjevně protiprávní jednání žalobkyně podali dne , datum, , podezřelý výraz, oznámení. Toto oznámení bylo předáno k dalšímu zpracování územnímu odboru , adresa, , obvodnímu oddělení , adresa, . K dnešnímu dni nemají žalovaní žádnou zprávu o tom, v jakém stavu se prověřování tohoto , podezřelý výraz, oznámení v současné době nachází.

9. Žalovaní dále odmítli, že by měli v úmyslu vybudovat na pozemcích parc. č. st. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, tři domy. Žalovaní mají zájem vybudovat jen hospodářské stavení určené k zemědělskému podnikání. Ve svých žádostech o povolení tohoto záměru pouze zmiňují 3 možná místa, na která může být toto stavení umístěno, s tím, že z těchto bude pro výstavbu vybráno pouze jedno konkrétní místo, které bude jako nejvhodnější posouzeno ze strany příslušných správních úřadů. Dále žalovaní plánují výstavbu seníku na pozemku parc. č. 1638/1 za účelem skladování sena, které je základním prvkem zemědělského hospodaření na jejich pozemcích. Tyto záměry nelze rozhodně označit za spekulativní development, jak tvrdí žalobkyně. Naopak, jde o logický a nezbytný krok pro udržení a rozvoj zemědělské činnosti na 12 hektarech pozemků, které žalovaní dlouhodobě, 29 let, vlastní a obhospodařují. Žalobkyně ve svém žalobním návrhu zcela účelově a bez jakéhokoliv důkazu naznačuje, že žalovaní zakoupili své nemovitosti jen ze spekulativních důvodů. To je dle jejich mínění zcela nepravdivé tvrzení, kterým se žalobkyně zjevně snaží jen naznačit, že žalovaní mají jakési zavrženíhodné důvody k vlastnictví a užívání svých nemovitostí, které však užívají k jejich základnímu účelu, tedy k provozování zemědělské činnosti. Pozemky pro provozování zemědělské výroby do roku 2023 pronajímali třetí osobě a v současné době na nich hospodaří sami.

10. K instalaci kamerového systému žalovaní uvedli, že tento systém slouží výhradně ke sledování jejich vlastních pozemků. Důvodem instalace bylo opakované narušování hranic pozemků žalovaných, ke kterému docházelo zejména během výstavby prováděné žalobkyní. Kamerový systém je umístěn v souladu s právními předpisy a sleduje pouze majetek žalovaných. Tvrzení žalobkyně, že systém zasahuje do jejích práv, není a ani nemůže být ničím podložené. Ostatně ani sama žalobkyně ke svým tvrzením o údajném účelu instalování kamer a jejich způsobu užívání neuvádí žádné relevantní důkazy. Tato tvrzení žalobkyně mají prokazovat fotografie instalovaných kamer a informace o jejich typu. Z těchto skutečností však nelze jakkoliv dovozovat, jakým způsobem jsou kamery užívány a pro jaký účel byly na pozemku žalovaných instalovány. Navíc, protože kamery nejsou užívány k účelům tvrzeným žalobkyní, nemůže žalobkyně ani žádné důkazy k prokázání svých tvrzení předložit, neboť takové důkazy neexistují.

11. Výše uvedenou argumentaci žalovaní ve svém vyjádření podrobněji přiblížili. Závěrem zdůraznili, že jakékoli záměry týkající se jejich pozemků byly vždy v souladu s jejich charakterem a způsobem užívání. Požadavky na změnu územního plánu, instalace závor a kamerového systému nebo plánované stavby hospodářského stavení a seníku mají přímou vazbu na zemědělskou činnost žalovaných. Žádný z těchto kroků dle jejich názoru nelze považovat za nelegitimní, svévolný nebo zasahující do práv žalobkyně. Z těchto důvodů navrhli, aby soud podanou žalobu v plném rozsahu zamítl, případně částečně odmítl, a současně uložil žalobkyni povinnost nahradit žalovaným náhradu nákladů řízení.

12. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni , datum, vzal soud za prokázané, že žalovaní jsou vlastníky pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zapsaných v katastru nemovitostí pro obec a katastrální území , adresa, na listu vlastnictví č. , hodnota, . Žalovaní mají dotčené nemovitosti ve společném jmění manželů. Z výpisu z katastru nemovitostí pro list vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, vzal soud za prokázané, že žalobkyně je vlastníkem pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. ev. , Anonymizováno, (stavba pro rodinnou rekreaci), parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

13. Ze snímků obrazovky (č. l. 8 a 9) pořízených v prostředí internetových stránek mapy.cz bylo zjištěno, jak žalobkyně označuje přístupovou cestu k nemovitostem ve svém vlastnictví ve vazbě na její tvrzený průběh v mapě. Z leteckých měřických snímků z let 1959, 1965, 1975 a 1996 soud pouze zjistil, že jsou na nich v různé kvalitě zobrazeny různé cesty („vyježděné koleje“).

14. Z dopisu datovaného dnem , datum, , neopatřeného žádnými podpisy, soud zjistil, že má jít o žádost žalovaných adresovanou obci , adresa, stran zařazení pozemků do nového územního plánu této obce. Z obsahu žádosti se podává, že žalovaní konkrétně navrhují výměnu části pozemkových ploch, vyznačených na snímcích vložených do textu žádosti, na pozemcích parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, za vyjednání a udělení stavebního povolení a všech dalších kroků nutných k výstavbě RD k trvalému bydlení o výměře 120 až 170 m2 zastavěné plochy na uvedených parcelách. Žalovaní v dopise přibližují důvody svého návrhu a v závěru poukazují na to, že pro případ, že by návrh akceptován nebyl, přistoupí k oplocená svých pozemků, což ve svém důsledku opět negativně ovlivní přístup ke stavbám na těchto pozemcích umístěných a dle jejich názoru negativně ovlivní i komfort bydlení. K tomuto dopisu je připojena listina nadepsaná „Stručný přehled našich aktivit , Anonymizováno, ÚP , adresa, “, v níž jsou v chronologickém pořadí sepsány milníky či události ohledně vývoje pozemků žalovaných a jejich snahy vybudovat „hospodářské stavení“. Obdobný postoj žalovaných pak plyne i z dopisu ze dne , datum, , označeného „Výzva k podpoře výstavby a současně projevení zájmu rozšíření obecní komunikace“.

15. Z fotodokumentace předložené žalobkyní (č. l. 16, 19 až 24) bylo zjištěno, že jde o snímky zachycující žalobkyní naříkané překážky (závory a balíky slámy) i kamerový systém, a to i se zřetelem k jejich umístění z ptačí perspektivy.

16. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, soud zjistil, že jím reagovala na dopis (výzvu) žalovaných ze dne , datum, . Vyjádřila stanovisko, že komunikace, jejímž znepřístupněním žalovaní hrozili, je veřejně přístupnou účelovou komunikací, přičemž v terénu je stálá již od roku 1949 a slouží ke spojení pozemků s veřejnou komunikací. Dále vyzvala žalované, aby se zdrželi blokování uvedené veřejně přístupné účelové komunikace, a sdělila žalovaným, že nesouhlasí se změnou územního plánu obce , adresa, dle požadavků žalovaných, protože považuje tento záměr za nesouladný s ochranou přírody a krajiny v Národním parku Šumava. Postup žalovaných označila žalobkyně za nepokryté vydírání, kterému se v žádném případě nehodlá podvolit.

17. Z dopisu ze dne , datum, nadepsaného „Výzva k odstranění kamer a zprůjezdnění komunikace v lokalitě Horní Hrádky, obec , adresa, “ soud zjistil, že jde o dopis žalobkyně adresovaný žalovaným a vyzývající je k odstranění kamer, které měli žalovaní instalovat za účelem obtěžování sousedů, a k odstranění závor, které znemožňují jediný příjezd k nemovitostem žalobkyně, a to vše do 3 dnů.

18. Z podnětu k prošetření stavu věci ze dne , datum, soud zjistil, že , tituly před jménem, , jméno FO, , zplnomocněný zástupce dotčeného vlastníka pozemku parc. č. 1641/1 v k. ú. , adresa, , podal k , právnická osoba, , adresa, jako stavebnímu úřadu, Správě Národního parku Šumava a obci , adresa, podnět k prošetření činnosti žalobkyně, jež má spočívat v provádění stavby vrtané studny, nepovolených rozsáhlých úpravách spočívajících v zahrnutí pozemků vrstvou štěrku. Současně se v podnětu upozorňuje na skutečnost, že vlastník dotčeného pozemku nebyl přizván ke geometrickému zaměření. Podnět v případě provádění stavby vrtané studny vyzývá k zahájení řízení o odstranění stavby, popř. k učinění kroků nezbytných k nápravě stavu, aby dotčený vlastník (tj. žalovaní) mohl uplatňovat svá práva ve stavebním řízení. V případě tvrzených nepovolených rozsáhlých úprav spočívajících v zahrnutí pozemků vrstvou štěrku se vedle výzvy k zahájení řízení o odstranění stavby apeluje na Správu Národního parku Šumava, aby podnikla nezbytné kroky k nápravě stavu, kdy podle přesvědčení žalovaných mělo úpravami dojít ke změně vodního režimu na pozemcích v rozporu s § 16 odst. 1 písm. h) zákona č. 114/1992 Sb.

19. Z potvrzení o přijatém oznámení , právnická osoba, , Krajského ředitelství policie Plzeňského kraje, územního odboru , adresa, , obvodního oddělení , adresa, ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že žalovaná před policejním orgánem učinila oznámení ohledně zabrání obecní cesty Horní Hrádky, obec , adresa, .

20. Z oznámení o dokončení obnovy katastrálního operátu a jeho vyložení k veřejnému nahlédnutí ze dne , datum, soud zjistil, že , právnická osoba, pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , zpravil žalovaného o vyložení k veřejnému nahlédnutí katastrálního operátu obnoveného přepracováním na katastrální mapu digitalizovanou v katastrálním území , adresa, I v prostorách , právnická osoba, , adresa, a v určených termínech s možností uplatnění námitek proti jeho obsahu.

21. Z rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, č. j. , č. účtu, /SU ze dne , datum, soud zjistil, že jím byl schválen stavební záměr žalobkyně na stavbu „Novostavba objektu pro rodinnou rekreaci na st. p. č. , hodnota, v k.ú. , adresa, , právnická osoba, rozhodnutí byly stanoveny blíže specifikované podmínky pro provedení stavby, mezi jiným i požadavek, aby žalobkyně jako stavebník prokazatelně oznámila vlastníkům pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (tj. žalovaným) a pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Tento požadavek je v rozhodnutí stavebního úřadu zmíněn i v rámci vypořádání námitek žalovaných jako účastníků řízení.

22. Podle § 1003 občanského zákoníku (dále též „o. z.“) není nikdo oprávněn držbu svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

23. Podle § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

24. Podle § 177 odst. 1 o. s. ř. platí, že domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.

25. Podle § 178 o. s. ř. se soud v řízení omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

26. Soud zvážil argumentaci účastníků a jimi předložené listinné důkazy a dospěl k závěru, že není namístě žalobě vyhovět.

27. Soud nejprve zkoumal včasnost podané žaloby. Dle žalobních tvrzení měli žalovaní uskutečnit naříkané rušební činy nejpozději dne , datum, , resp. toho dne získala žalobkyně poznatek o zřízení závor a instalaci kamerového systému. Žalovaní tato tvrzení nerozporovali, pročež soud vyšel ze dne , datum, jako dne, kdy se žalobkyně vskutku dozvěděla o tvrzeném svémocném rušení své držby ze strany žalovaných. Byla-li žaloba podána dne , datum, , stalo se tak v zákonem stanovené šestitýdenní lhůtě.

28. Další otázkou, jíž se soud musel zaobírat, bylo zjištění poslední držby žalobkyně. Držba se ve smyslu § 1003 o. z. musí týkat práva majetkové povahy, které držbu umožňuje. Takovým právem je bezpochyby vlastnické právo k nemovité věci. Existence jeho držby žalobkyní v tomto případě bez dalšího prokazuje zápis v katastru nemovitostí pro list vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, , dle něhož je žalobkyně vlastníkem pozemků parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č. ev. , Anonymizováno, (stavba pro rodinnou rekreaci), parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Ohledně pokojnosti držby soud s přihlédnutím k listinným důkazům naznal, že žalobkyně do doby, než došlo k tvrzeným rušebním činům, vybudovala (poměrně nedávno) na pozemku parc. č. st. 159 stavbu pro rodinnou rekreaci (č. ev. 90), k jejímuž zřízení měla k dispozici odpovídající rozhodnutí stavebního úřadu, tj. stavbu s přilehlými pozemky aktivně užívala.

29. Třetí otázka, jíž se soud zabýval, je samotné svémocné rušení držby, které žalobkyně spatřuje v realizaci dvou rušebních činů ze strany žalovaných.

30. Prvním rušebním činem má být umístění závor na pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, u zvoničky a turistického rozcestníku „Horní Hrádky“, kterými žalovaní zablokovali přístup na veřejně přístupnou účelovou komunikaci, která vede od zvoničky přibližně severovýchodním směrem k nemovitostem žalobkyně. Tím zasáhli do pokojného užívání této cesty za účelem příchodu a příjezdu k nemovitostem žalobkyně. Žalovaní v té spojitosti nerozporovali, že by žalobkyně nepoužívala k příchodu a zejména příjezdu ke svým nemovitostem právě v terénu viditelnou cestu, která vede od zvoničky u turistického rozcestníku „Horní Hrádky“ přibližně severovýchodním směrem k nemovitostem žalobkyně. Z listinných důkazů vyplynulo, že si žalovaní byli vědomi, že právě tuto spojnici žalobkyně užívá pro účely přístupu ke svým nemovitostem, když ve svých dopisech zmiňovali mimo jiné řešení otázky komfortního přístupu k nemovitostem ve vlastnictví žalobkyně i vlastníků dalších sousedních pozemků a staveb.

31. Soudu je nicméně známo, že nyní závorami zahrazená cesta, přes kterou měl být žalobkyni znemožněn či podstatně ztížen přístup k jejím nemovitostem, není cestou slepou, jež by končila u obytných budov žalobkyně a stavby jejích sousedů. Tato cesta pokračuje dále (turisticky značena žlutě) a začleňuje se do jiné cesty, a sice cesty vedoucí od silnice III/, Anonymizováno, spojující obec , adresa, s obcí , adresa, ke stavením č. ev. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , k nimž je po této cestě zajištěn příjezd. Nejde přitom o cestu pro pěší, ale lze tudy i projet. O tom ostatně svědčí i skutečnost, že v prostředí žalobkyní užívaných internetových stránek mapy.cz existuje pro tuto náhradní cestu panorama, tj. snímky okolí z projíždějícího vozu (k průběhu cesty viz obrázek níže). Z hlediska kvality provedení (zvláště zpevnění) tato náhradní cesta, jak je ostatně patrné i z žalobkyní předložených leteckých snímků, resp. ortofotosnímků, zásadně nevybočuje z kvality kratší cesty, jež byla zahrazena v lokalitě zvoničky Horní Hrádky. Alternativní cesta je v průměru asi o 4 minuty delší při chůzi pěšky a o 20 sekund delší při jízdě autem. Žalobkyně se o této alternativní cestě vůbec nezmiňuje, pouze tvrdí, že zahrazená cesta představuje jedinou příjezdovou komunikaci. Pokud ovšem k nemovitým věcem ve vlastnictví žalobkyně existuje více použitelných příjezdových tras, a to ještě nikoli zásadně výrazně odlišných co do kvality a délky, nelze s úspěchem hovořit o rušené držbě, a to ani kdyby počínání rušitele bylo nesouladné s právem, lhostejno zda soukromým či veřejným, z jiných důvodů, tedy i kdyby šlo o žalobkyní deklarovaný „naschvál“ žalovaných, jejich způsob vendety za to, že žalobkyně nemíní vyslovit souhlas se zahrnutím pozemků žalovaných do ploch určených pro výstavbu. Žalobkyně současně netvrdí, že by nebylo možné alternativní cestu toho času z vážných (relevantních) důvodů užívat. Soud proto dospěl k závěru, že přístup k nemovitostem žalobkyně zajištěn nadále je, byť může být o něco méně pohodlný.

32. Druhým rušebním činem má být instalace kamerového systému na pozemku žalovaných parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Žalobkyně zde tvrdí, že kamerový systém bez jakéhokoli oprávněného důvodu sleduje její nemovitosti, veřejně přístupnou účelovou komunikaci k těmto nemovitostem a veškeré fyzické osoby, které se v těchto prostorách pohybují. Žalovaní se tak dopouští tzv. obtěžování pohledem jako svého druhu imateriální imisí.

33. Obecně nelze vyloučit, že instalace kamerového systému bude zasahovat do držby tím, že držiteli naruší jeho právo nerušeně užívat nemovitost, zejména obytnou stavbu, tedy že půjde o nepřiměřeně invazivní zásah do soukromí držitele a osob s ním zde žijících. Žalobkyně k instalovanému kamerovému systému uvedla řadu podrobností, které se však z předložených důkazů, snad s výjimkou otáčivosti (polohovatelnosti) kamer, nepodávají. Soudu není zřejmé, z čeho žalobkyně usuzuje na konkrétní vlastnosti kamer, včetně funkce tzv. deep-learningu. Však také žalobkyně v žalobě uvedla, že pravděpodobně se jedná o kamery HIK Vision a UNV. Především však žalobkyně neprokazuje, že by žalovaní kamerový systém užívali pro účely narušování soukromí žalobkyně, přesně řečeno fyzických osob, které nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně jako právnické osoby užívají s jejím souhlasem. Pochopitelně to nelze vyloučit, ale soud nemůže ani v řízení na ochranu z rušené držby rozhodovat na základě domněnek. Z listinných důkazů, konkrétně dopisu žalobkyně ze dne , datum, , přitom vyplynulo, že žalobkyně se domnívá, vzhledem k jednání žalovaných z poslední doby, že žalovaní kamerami sledují i dění za okny domu žalobkyně. Pro soud ovšem nejsou nabízené důkazy přesvědčivé.

34. Sama o sobě okolnost, že kamery jsou polohovatelné, nasměrovatelné, a že proto jsou schopny snímat nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně a sledovat jejich prostor, ještě nepředstavuje zásah do držby, resp. rušební čin. Soud se neztotožňuje s názorem, dle něhož tím, že kamerový systém kdykoli může začít neoprávněně sledovat dění v nemovitostech žalobkyně, jde o neoprávněné zasahování do osobních údajů uživatelů žalobčiných nemovitostí, resp. s tím, že i kdyby byly kamery vypnuty, jednalo by se o svémocný zásah do pokojné držby, neboť k jejich spuštění může dojít kdykoli, resp. že jen samotná instalace takového kamerového systému představuje protiprávní výhrůžku zásahu do držby nemovitostí, a jako taková je rovněž způsobilým rušením držby, jehož zdržení se lze domáhat prostřednictvím posesorní žaloby podle § 1003 o. z. Tato teze by v podstatě bez dalšího vedla k právní diskvalifikaci většiny kamerových systémů jen z důvodu potenciality, že mohou případně zasahovat do práv jiných (namísto sledování jejich legitimního cíle), aniž by bylo postaveno najisto, že se tak skutečně děje nebo k tomu došlo.

35. Žalovaní ve svém vyjádření přitom dali najevo, že tento systém slouží výhradně ke sledování jejich vlastních pozemků s tím, že důvodem instalace bylo opakované narušování hranic pozemků žalovaných, ke kterému mělo docházet zejména během výstavby prováděné žalobkyní. Soud zcela nesdílí úvahu žalobkyně, že jelikož se na pozemcích žalovaných nenacházejí žádné stavby, nemají žalovaní žádný legitimní důvod „sofistikovaně“ monitorovat svůj pozemek, který je loukou, kamerovým systémem. Je pravdou, že žalovaní na to, že si takto „střeží“ louku, zvolili poměrně důmyslný kamerový systém, nicméně jako důvod jeho instalace uvedli údajné narušování hranic pozemku při stavebních pracích prováděných žalobkyní, resp. zkušenost s těmito zásahy, což, bez ohledu na to, zda k narušování hranic pozemku opravdu docházelo nebo ne, není neopodstatněný důvod s přihlédnutím k tomu, že zde nebydlí, takže možnost kontroly toho, co se s jejich pozemkem děje, je jinak omezená. Soudu neuniklo, že žalobkyně v případě kamerového systému také vytýká, že kamery mají mít přisvícení, které vytváří světelný smog a je rušivé při nasměrování do oken stavby žalobkyně. Pro tato tvrzení ale nenabídla žádné důkazy. Soudu je také zřejmé, že žalobkyně je z povahy věci omezena v možnosti prezentovat, co, kdy a jak kamery snímají, neboť kamerový systém přirozeně ovládají žalovaní a jen ti mají přístup k jeho funkcím. V podstatě je s ohledem na komplikovanost technologií kamerového systému vyloučeno, aby v řízení o žalobě na ochranu z rušené držby, které se odehrává v procesně významně omezeném (okleštěném) rámci a které (až pošetile) klade zvýšený důraz na rychlost ochrany držby, byla tato problematika uspokojivě, natož důkladně vyšetřena. Jiný úroveň ochrany již představuje klasická petitorní žaloba, řízení o níž nabízí adekvátní prostor pro řešení nastíněných sporných otázek.

36. Ve světle řečeného tudíž soudu nezbylo než žalobu v celém rozsahu zamítnout, když nevyšlo najevo, že by žalovaní umístěním závor a instalací kamerového systému kvalifikovaným způsobem zasáhli do držby nemovitostí žalobkyní. Závěrem se sluší doplnit, že soud nezkoumal, zda žalovaní zmíněným umístěním závor porušili předpisy práva veřejného, tj. umístili překážku na veřejně přístupnou účelovou pozemní komunikaci, neboť to přísluší povolanému správnímu orgánu.

37. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalovaných ve sporu. Žalobkyně je tedy povinna nahradit žalovaným jejich soudní výlohy v plném rozsahu.

38. Náklady řízení právně zastoupených žalovaných dle § 137 o. s. ř. tvoří odměna advokáta za zastupování žalovaných v soudním řízení ve výši , částka, sestávající z 2 úkonů právní služby (převzetí zastoupení a vyjádření k žalobě) při sazbě mimosmluvní odměny , částka, za 1 úkon právní služby dle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7 a § 9 odst. 1 advokátního tarifu, jakož i náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 2 režijních paušálů po , částka, ve výši , částka, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Celkem náklady řízení žalovaných dosahují částky , částka, .