10 C 78/2026

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl soudcem Janem Chudobou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 11 826 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 826 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 826 Kč od , datum, do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 815 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, .

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení 11 826 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 826 Kč od , datum, do zaplacení. K uplatněnému právu uvedla, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi obchodní společností , právnická osoba, . (původní věřitel) a obchodní společností De Vries , právnická osoba, . a navazující smlouvy o postoupení pohledávek, již žalobkyně uzavřela s posledně jmenovanou obchodní společností dne , datum, . Žalobkyně přiblížila, že původní věřitel poskytl žalovanému finanční prostředky v souhrnné výši 29 200 Kč z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným dne , datum, . Uvedené prostředky, splatné , datum, , žalovaný vzdor výzvě dosud nevrátil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby má soud za osvědčenou smlouvami o postoupení pohledávek ze dne , datum, a ze dne , datum, (včetně jejich příloh v podobě seznamu postupovaných pohledávek), na jejichž základě byla na žalobkyni postoupena shora popsaná pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno, jak soud zjistil z dopisu původního věřitele ze dne , datum, .

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi původním věřitelem a žalovaným dne , datum, soud zjistil, že původní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému finanční prostředky s úvěrovým limitem ve výši 14 600 Kč s možností opakovaného čerpání. Žalovaný se zavázal hradit úvěr v podobě měsíčních splátek, popřípadě minimální platby představující 10 % jistiny s veškerými úroky a penále přirostlé během doby čerpání úvěru, nejméně však 500 Kč. Původní věřitel přikročil k okamžitému zesplatnění úvěru elektronickým dopisem ze dne , datum, , jímž zároveň vyzval žalovaného k vrácení celého dluhu, jak bylo zjištěno z obsahu dopisu.

5. Z předložených potvrzení o provedených transakcích bylo zjištěno, že původní věřitel poskytl žalovanému celkem 29 200 Kč, a to ve 2 platbách po 14 600 Kč (dne , datum, a dne , datum, ) převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , uvedený ve zmíněné úvěrové smlouvě. Platby byly identifikovány variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby, jak soud zjistil z obsahu dopisu žalobkyně, sepsaného již v právním zastoupení, ze dne , datum, (doloženo podacím lístkem).

6. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

7. Z výše vyložených listinných důkazů i právního posouzení věci je zřejmé, že žaloba byla podána důvodně. Provedenými listinnými důkazy bylo postaveno najisto, že žalovanému byly původním věřitelem poskytnuty peněžní prostředky v souhrnné výši 29 200 Kč, které byly v důsledku vyvolání okamžité splatnosti celého úvěru splatné ke dni , datum, . Žalovaný nárok žalobkyně nijak nezpochybnil, neprokázal, že by byl zapůjčené prostředky vrátil, byť i jen zčásti, a ani neuvedl jiné důvody, pro které by nebylo namístě žalobě vyhovět. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala toliko jistinu úvěrové pohledávky, tj. vrácení prostředků dříve poskytnutých žalovanému, soud žalobě vyhověl. Právo na zákonný úrok z prodlení vychází z ustanovení § 1970 občanského zákoníku a jeho výše se podává z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

8. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalobkyně ve sporu. Žalovaný je tedy povinen nahradit žalobkyni její soudní výlohy v plném rozsahu.

9. Náklady řízení žalobkyně dle § 137 o. s. ř. tvoří soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, odměna advokáta za zastupování žalobkyně v soudním řízení ve výši 1 200 Kč sestávající ze 3 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění a podání samotné žaloby, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) při sazbě mimosmluvní odměny 400 Kč za 1 úkon právní služby dle § 14b odst. 1 advokátního tarifu, náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po 100 Kč ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu, jakož i náhrada za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % ve výši 315 Kč, počítaná z odměny advokáta za zastupování a náhrady jeho hotových výdajů. Celkem náklady řízení žalobkyně dosahují částky 2 815 Kč.

10. Jelikož soud v nynější věci nevydal k návrhu žalobkyně elektronický platební rozkaz, nýbrž v řízení pokračoval, je povinností soudu doměřit navrhovateli soudní poplatek do výše, v níž by byl vybrán za standardní návrh na zahájení řízení (položka 2 bod 2 ve spojení s položkou 1 Sazebníku poplatků tvořícího přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soudní poplatek v daném případě činí 1 000 Kč. Žalobkyně zaplatila soudní poplatek z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši 800 Kč. Žalobkyni tak stíhá povinnost zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku z návrhu ve výši 200 Kč. Soud zde při svém rozhodování vycházel z ustanovení § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích, dle něhož splatnost poplatku nastává uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé.

11. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložených povinností se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.