10 C 82/2026

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl soudcem Janem Chudobou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 40 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku ve výši 40 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 40 000 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala na žalovaném zaplacení 40 000 Kč s blíže specifikovaným příslušenstvím. K uplatněnému právu uvedla, že pohledávku za žalovaným nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezí ní a obchodní společností Anonymizováno Anonymizováno, registrační číslo: hodnota, sídlem Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno, Anonymizováno-Anonymizováno, Anonymizováno, která ji dříve nabyla smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne datum se společností právnická osoba, IČO IČO (dále též „původní věřitel“). Žalobkyně přiblížila, že mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem 40 000 Kč v platbách 15 000 Kč dne datum a 25 000 Kč dne datum, a to bankovním převodem na účet žalovaného č. č. účtu. V poznámkách k platbám byly uvedeny variabilní symboly 403058. Žalovaný se tak na úkor původního věřitele bez spravedlivého důvodu obohatil, a proto musí žalobkyni vydat, oč se obohatil. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi původním věřitelem a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru týkající se poskytnutí předmětných finančních prostředků.

2. Žalovaný se ve věci vyjádřil v rámci podaného odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu. Namítl, že s původním věřitelem uzavřel smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které čerpal spotřebitelský úvěr v celkové výši 40 000 Kč (jistina 15 000 Kč ze dne datum a 25 000 Kč ze dne datum). Na tento úvěr postupně uhradil celkem 40 395,19 Kč. Původnímu věřiteli dne datum poslal prostřednictvím datové schránky návrh na smírné řešení, v němž oznámil, že se domnívá, že úvěrová smlouva je neplatná vzhledem k neprověření jeho úvěruschopnosti v době uzavření smlouvy a že se jedná o neplatnost absolutní. Vzhledem k tomu, že společnost nijak nereagovala, podal návrh na zahájení řízení před finančním arbitrem. V rámci řízení pak byla dne datum podepsána dohoda o narovnání, na základě které se původní věřitel zavázal uhradit mu přeplatek na jistině ve výši 395,19 Kč a on měl požádat finančního arbitra o zastavení řízení. Ačkoliv svou povinnost z dohody o narovnání splnil a řízení u finančního arbitra č. j. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno-11 bylo dne datum usnesením zastaveno, dne datum mu byla Jméno advokátky zaslána e-mailem výzva k úhradě závazku ve výši 24 230,91 Kč vůči nynější žalobkyni, který měl vzniknout odkoupením údajné pohledávky od původního věřitele. Na tuto výzvu reagoval zasláním uzavřené dohody o narovnání s původním věřitelem. Jméno advokátky a původního věřitele ještě e-mailem ohledně této věci kontaktoval. Dne datum mu původní věřitel na jeho bankovní účet vrátil přeplatek na jistině ve výši 395,19 Kč.

3. Aktivní legitimaci žalobkyně k podání žaloby má soud za osvědčenou smlouvami o postoupení pohledávek ze dne datum a ze dne datum (včetně seznamů postupovaných pohledávek), na jejichž základě byla na žalobkyni postoupena shora popsaná pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno, jak soud zjistil z dopisu původního věřitele ze dne datum.

4. Z výpisů z bankovního účtu č. č. účtu za měsíce květen a říjen 2024 vzal soud za prokázané, že původní převedl peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč dne datum a ve výši 25 000 Kč dne datum na bankovní účet č. č. účtu.

5. Žalobkyně upomínala a vyzývala žalovaného k úhradě dluhu před podáním žaloby, jak bylo prokázáno předžalobní výzvou ze dne datum (doloženo podací stvrzenkou).

6. Z návrhu smírného řešení sporu u finančního arbitra ze dne datum soud zjistil, že se původní věřitel obrátil na žalovaného s návrhem na urovnání pře mezi nimi. Původní věřitel v tomto návrhu mimo jiné potvrdil, že úvěr již byl zcela splacen, když žalovaný na tento úvěr zaplatil celkem 40 395,19 Kč.

7. Z žalovaným předložené dohody o narovnání soud zjistil, že byla uzavřena dne datum mezi původním věřitelem a žalovaným. Na jejím základě se strany dohodly nahradit mezi nimi sporná práva z dřívějšího závazku, a sice smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne datum, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 40 000 Kč, novým závazkem tak, že jakákoli práva související se zmíněnou úvěrovou smlouvou uzavřením dohody o narovnání zanikají a jsou v plném rozsahu nahrazena závazkem smluvních stran, dle něhož se původní věřitel zavázal uhradit žalovanému částku ve výši 395,19 Kč do 15 dnů ode dne uzavření dohody o narovnání.

8. Z výpisu z prostředí mobilního bankovnictví žalovaného soud zjistil, že částka ve výši 395,19 Kč sjednaná v dohodě o narovnání byla původním věřitelem žalovanému uhrazena dne datum.

9. Z usnesení finančního arbitra ze dne datum soud zjistil, že žalovaný (v postavení navrhovatele) vzal svůj návrh o určení neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru zpět, a proto bylo řízení o tomto návrhu před finančním arbitrem zastaveno.

10. Soud zvážil argumentaci účastníků a výsledky provedeného dokazování a dospěl k závěru, že žaloba není opodstatněná.

11. Jak je zřejmé z provedených důkazů, nejen že mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale taková smlouva byla skutečně uzavřena a na jejím základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky v souhrnné výši 40 000 Kč, a to v částkách a ve dnech, které se shodují s tím, co uváděla žalobkyně. O tom ostatně nebylo mezi účastníky řízení sporu. Nicméně z jednání mezi původním věřitelem a žalovaným zřetelně vyplynulo, že žalovaný tyto prostředky již původnímu věřiteli zcela vrátil, což původní věřitel výslovně potvrdil v dopisu, jímž oslovil žalovaného v souvislosti s probíhajícím řízením u finančního arbitra. Již odtud je zřejmé, že vrátil-li žalovaný nyní žalobou požadované bezdůvodné obohacení dříve, než tuto pohledávku měla nabýt žalobkyně, nemůže mít už z toho důvodu žaloba šanci na úspěch. Zde se sluší podotknout, že žalovaný se o postoupení pohledávky mohl dozvědět nejdříve z dopisu původního věřitele ze dne datum, tedy z dopisu zaslaného až dva měsíce poté, co bylo původním věřitelem stvrzeno, že žalovaný zapůjčené finanční prostředky vrátil. Krom toho, původní věřitel uzavřel s žalovaným dohodu o narovnání dne datum, tedy ještě předtím, než žalovanému oznámil údajné postoupení pohledávky, v jejímž důsledku došlo k nahrazení původního závazku novým, který ale už na nikoho postoupen nebyl. Naopak je zřejmé, že původní věřitel se (nakonec) podle dohody o narovnání zachoval a svůj (nový) závazek vůči žalovanému splnil. Stejně tak z chování žalovaného je zřejmé, že ten ve vazbě na narovnání vzal svůj návrh u finančního arbitra zpět a řízení bylo zastaveno.

12. Jinak řečeno, původní věřitel žalovanému neoznámil cesi pohledávky z původně uzavřené úvěrové smlouvy na nového věřitele Finlogic SIA (a v řízení ani nevyšlo najevo, že by snad tento nový věřitel takové oznámení učinil sám), k níž došlo už na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, nýbrž se choval, jako kdyby k postoupení bylo vůbec nedošlo a sám s žalovaným urovnal předmětný závazek dohodou o narovnání. Prosadí se tu proto ustanovení § 1882 občanského zákoníku, podle něhož platí, že dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. Tak se také do oznámení postoupení pohledávky zjevně stalo. Ve světle řečeného tedy soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

13. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalovaného. Náklady řízení právně nezastoupeného žalovaného dle § 137 ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. tvoří paušální náhrada ve výši 900 Kč (2 × 450 Kč) podle § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. za dva úkony, a to vyjádření k žalobě ve spojitosti s podáním odporu a účast na jednání konaném dne datum. K odchylné výši paušální náhrady oproti výši předvídané citovanou vyhláškou srov. body 21 až 24 usnesení Nejvyššího soudu č. j. 28 Cdo 2638/2025-615 ze dne datum.

14. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem uložené povinnosti k náhradě nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách. Proti tomuto rozsudku lze do 15 dnů od jeho doručení podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem ve stanovené lhůtě splněna, může se oprávněný domáhat po právní moci rozsudku jeho výkonu nebo exekuce.