4 C 103/2026

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Štětinovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 62 343,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 2. 8. 2025 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 36 343,48 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení v částce 2 057,05 Kč, co do úroku 8 % ročně z částky 27 948,46 Kč od 22. 2. 2025 do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 29 255,14 Kč od 22. 2. 2025 do 1. 8. 2025, z částky 3 255,14 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 26 000 Kč od 2. 8. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Návrhem ze dne , datum, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 62 343,48 Kč s příslušenstvím. Podání návrhu odůvodnila žalobkyně tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž podkladě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal společně s úrokem a poplatky v částce 25 776 Kč splatit v 14 měsíčních splátkách po 3 984 Kč. S účinností ke dni , datum, byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovaný uhradil žalobkyni doposud částku 4 000 Kč.K ústnímu jednání dne , datum, se žalovaný nedostavil, předvolání se žalobou mu byly řádně doručeny dne 18. 5. 2026. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 o.s.ř..Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi ní a společností , právnická osoba, dne , datum, . Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne , datum, . Z listiny označené jako smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč, žalovaný se zavázal tuto částku splatit společně s úroky a poplatky v celkové výši 25 776 Kč, celkem tedy zaplatit částku 55 776 Kč. Z tvrzení žalobkyně i z tabulky umoření (čl. 27) je zřejmé, že žalovaný uhradil na pohledávku celkem částku 4 000 Kč. Žalovaný byl upomínán žalobkyní o úhradu dluhu dopisem ze dne , datum, .Soud se zabýval listinou označenou jako „Smlouva o úvěru“ a dospěl k závěru, že toto právní jednání je nutné hodnotit jako absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 o.z.. Žalovaný obdržel od právního předchůdce žalobkyně (dále jen „věřitel“) částku 30 000 Kč a zavázal se zaplatit věřiteli úrok a poplatky v celkové částce 25 776 Kč. Soud pokládá za zcela neadekvátní, aby věřitel nad rámec přiměřené odměny za zapůjčení finančních prostředků, jíž má být přiměřený úrok, svou odměnu nadále navyšoval o další poplatky, až tyto společně s úrokem tvoří téměř 86 % půjčené jistiny. Jakékoli případné poplatky sjednávané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků mají mít pouze vedlejší charakter a v bankovní praxi je obvyklé, že takové poplatky tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky. V projednávané věci není zřejmé, jak byly poplatky určeny, proč byly určeny právě v této výši, co mají pokrývat a jaký je skutečný zisk věřitele z předmětné transakce. Za této situace vztažmo k výši poplatků a jejich nejasnému vymezení a účelu soud pokládá tyto poplatky za rozporné s dobrými mravy. Soud v návaznosti na to uzavřel, že neplatná je celá smlouva o úvěru, neboť požadované poplatky nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání. Soud při svém rozhodování měl na zřeteli rozhodnutí Krajského soudu v Plzni např. č. j. 25 Co 169/2017 – 64 ze dne 26. 7. 2017, čj. 25 Co 335/2018-80 ze dne 30. 1. 2019, čj. 25 Co 107/2020-80 ze dne 21. 4. 2020, která se zabývají problematikou neúměrného navyšování odměn za půjčování finančních prostředků a tím i navyšování počtu osob, které se dostávají do dluhových pastí a dopadají na zcela shodnou problematiku poplatků u žalobcem odkupovaných pohledávek. Názor krajského soudu na problematiku poplatků a neplatnost smluv byl v těchto rozhodnutích zřetelně prezentován a soud nemá důvod se od tohoto názoru odchylovat ani v předmětné věci.S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru soud uzavřel, že částka věřitelem poskytnutá žalovanému ve výši 30 000 Kč představuje bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor právního předchůdce žalobkyně (dnes žalobkyně) ve smyslu § 2991 a § 2993 o.z.. V daném případě žalovaný žalobkyni na pohledávku již zaplatil částku 4 000 Kč, zbývá mu tedy doplatit částku 26 000 Kč. Soud proto výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 26 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení, nikoli však ve výši a od data požadovaného žalobkyní, ale až od okamžiku, kdy žalobkyně učinila vůči žalovanému výzvu k plnění. V dané věci je nutno za výzvu k plnění považovat předžalobní upomínku ze dne , datum, , kterou dle předloženého podacího lístku věřitel odeslal dne 17. 7. 2025 a poskytl ve výzvě žalovanému lhůtu k plnění do 1. 8. 2025. Za užití § 573 o.z. je zásilka pokládána za doručenou dne 22. 7. 2025, s ohledem na lhůtu k plnění se žalovaný ocitl v prodlení dnem 2. 8. 2025, od tohoto data je proto povinen platit úrok z prodlení, a to na podkladě § 1970 o.z., jehož výše k touto dni činila 11,5 % ročně dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.. Žalovaný je povinen zaplatit dlužnou částku ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru nebyly žádné další tvrzené nároky žalobkyně předmětem platných smluvních ujednání účastníků.O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o.s.ř., převážný procesní úspěch měl v tomto řízení žalovaný, jemuž však žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení nárok.