4 C 149/2015

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Štětinovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o obnovu řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví k návrhu žalované,

I. Žaloba na obnovu řízení, podaná žalovanou [celé jméno žalované] dne [datum], se zamítá.

II. Žalovaná [celé jméno žalované] je povinna zaplatit žalobkyni [celé jméno žalobkyně] náklady řízení v částce [částka] na účet advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto usnesení. 1. [anonymizováno] [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] ve spojení s rozsudkem [název soudu] č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], oba v právní moci dne [datum], bylo zrušeno a vypořádáno podílové spoluvlastnictví účastnic k pozemku [anonymizována dvě slova], jehož součástí je stavba domu [adresa] v k.ú. [obec] [anonymizována dvě slova], a to tak, že nemovitost byla přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyně se současným uložením povinnosti žalobkyni zaplatit žalované vypořádací podíl v částce [částka]. Dále byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni z titulu investic do společné věci částku [částka] a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit žalované podíl na výnosech společné věci částku [částka]. Ve věci dále rozhodoval [název soudu] o dovolání žalované, které usnesením č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] odmítl.

2. Dne [datum] podala žalobkyně návrh na obnovu řízení, který doplnila podáním ze dne [datum]. Uvedla, že všechna rozhodnutí soudu byla učiněna na podkladě nepravdivého znaleckého posudku a křivé výpovědi znalce [celé jméno znalce]. Dne [datum] podala žalovaná na znalce [anonymizováno] oznámení na [anonymizována tři slova] v [obec], v té době však ještě nevěděla, že metoda znalce je zákonně nepřípustná. Teprve po dlouhé internetové rešerši se žalovaná dověděla v období od [datum] do [datum] z dizertační práce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], že od [datum] cenu zjištěnou výnosovou metodou již nelze označit jako cenu obvyklou. V daném období byla platná vyhláška č. 441/2013 Sb., z níž žalovaná zjistila, že pronajaté či částečně pronajaté nemovitosti se oceňují podle platné vyhlášky pouze kombinací nákladové a výnosové metody. Nedokončené stavby (tedy rizality) se oceňují pouze nákladovou metodou sníženou o míru opotřebování. Znalec záměrně a zřejmě za úplatek oklamal soud a tím zajistil značnou finanční výhodu žalobkyni. Dále žalovaná našla po přestěhování své kanceláře do nového archivu dokumenty, o kterých si myslela a o kterých si její sestra myslela, že už jsou zlikvidované. Tyto doklady usvědčují sestru žalované [jméno] [příjmení] z křivé výpovědi ve prospěch její dcery (žalobkyně). Dále žalovaná našla korespondenci s [jméno] [příjmení] a švagrem [příjmení] [příjmení], která dokládá, že se žalovaná finančně podílela na investicích do nemovitosti. Sestra žalované křivě vypovídala opakovaně i u notářů při projednání dědictví. Dále žalovaná našla dokumenty, které usvědčují žalobkyni, že křivě vypovídala, že se žalovaná nehodlala podílet na investicích do nemovitosti. Žalovaná se na těchto investicích podílela od smrti matky částkou [částka]. Žalovaná vyčíslila škodu, která jí měla vzniknout na podkladě křivých výpovědí žalobkyně, sestry a znalce a nepravdivého znaleckého posudku na částku cca [částka]. Žalovaná uvedla, že z původně pronajaté kanceláře se vystěhovala na začátku března 2020, pak měla veškeré dokumenty uloženy ve sklepě, od poloviny června si mohla pronajmout nový archiv, na přestěhování archivu však v té době neměla čas a dostala se k tomu až [datum], kdy veškeré dokumenty našla. Žalovaná dále podrobně popsala, v čem žalobkyně a sestra křivě vypovídaly a jaký je dle žalované skutečný stav investic do nemovitosti.

3. Žalobkyně s návrhem na obnovu řízení nesouhlasila. Uvedla, že veškeré důkazy, které nyní žalovaná navrhuje, mohla označit v řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Dokumenty, na které žalovaná odkazuje, měla po celou dobu ve svém vlastním archivu, mohla je tedy kdykoli použít. Pokud jde o znalecký posudek, ze strany policie bylo zjištěno, že se znalec [příjmení] [celé jméno znalce] nedopustil žádného [anonymizováno] činu ani přestupku, polemika se závěry znalce měla být uplatněna v nalézacím řízení. Dále nebyla zachována subjektivní lhůta 3 měsíců pro podání návrhu na obnovu řízení.

4. Dle § 228 odst. 1 o.s.ř. žalobou na obnovu řízení účastník může napadnout pravomocný rozsudek nebo pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé: a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnutí nebo důkazy, které bez své viny nemohl použít v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním řízení před soudem prvního stupně nebo za podmínek § 205a a 211a též před odvolacím soudem, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve věci.

5. Dle § 233 odst. 1 o.z. žaloba na obnovu řízení musí být podána ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy ten, kdo obnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit; běh této lhůty však neskončí před uplynutím tří měsíců od právní moci napadeného rozhodnutí.

6. Soud se nejprve zabýval prvým žalovanou tvrzeným důvodem pro obnovu řízení – křivou výpovědí a nepravdivým znaleckým posudkem znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který v nalézacím řízení nemovitosti oceňoval. Žalobkyně uvádí, že dne [datum] podala na znalce [příjmení] [celé jméno znalce] trestní oznámení pro křivou výpověď a nepravdivý znalecký posudek, v té době však ještě nevěděla o nezákonnosti metodiky ocenění znalce, o níž se dověděla až v období od 25. 10. - [datum], v témže období našla i vyhlášku č. 441/2013 Sb.. Z vyrozumění [anonymizována tři slova] v [obec] ze dne [datum] soud zjistil, že trestní oznámení žalované na znalce [příjmení] [celé jméno znalce] bylo dále prověřováno [stát. instituce], [anonymizováno] odbor [obec]. Z [anonymizována tři slova], [anonymizováno] [anonymizováno] [obec], [anonymizována tři slova] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že policie trestní věc podezření ze spáchání [anonymizováno] křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek, jehož se měl dopustit [celé jméno znalce], odložila, neboť nejde o podezření z trestného činu a není na místě věc vyřídit jinak. V odůvodnění policejní orgán osvětlil své závěry, proč nebylo jednání znalce [příjmení] [celé jméno znalce] možno shledat jako naplňující znaky skutkové podstaty trestného činu, také v návaznosti na stanovisko odborného konzultanta – jiného znalce [příjmení] [jméno] [příjmení]. Z rozhodnutí policejního orgánu také vyplývá, že žalovaná odůvodnila své trestní oznámení tím, že znalecký posudek [anonymizováno] [celé jméno znalce] neodpovídá platné legislativě, obsahuje nepravdivé a zavádějící závěry, nesprávné a nepřesné technické informace a nepřesné ceny a odhady.

7. Napadený rozsudek ve věci vypořádání podílového spoluvlastnictví nabyl právní moci dne [datum], dne [datum] pak nabylo právní moci usnesení [název soudu] o odmítnutí dovolání. Pokud žalobkyně podala trestní oznámení na znalce pro křivou výpověď a nepravdivý znalecký posudek dle svého vlastního tvrzení dne [datum] (tehdy ještě dle svých slov nevěděla o nezákonnosti oceňovací metody) a následně pak návrh na obnovu řízení s odkazem na své trestní oznámení až dne [datum], pak tak neučinila v zákonem stanovené tříměsíční subjektivní lhůtě, když o důvodech, které ji vedly k podání [anonymizováno] oznámení (nepravdivé a zavádějící závěry, nesprávné a nepřesné technické informace, ceny a odhady) se dověděla již tehdy, když se se znaleckým posudkem seznámila. Skutečnost, že tyto důvody znala, z obsahu spisu zcela jednoznačně vyplývá, když žalovaná vyjadřovala se závěry a oceněním znalce opakovaně nesouhlas, specifikovala výhrady ke znaleckému posudku (viz. protokol ze dne [datum] na [číslo listu]), kladla znalci kritické dotazy při jeho výslechu (protokol ze dne [datum] na č.l. 295). Veškeré výhrady žalobkyně k posudku vždy byly pouze subjektivního rázu, žalobkyně měla možnost podložit své výhrady objektivním odborným názorem, k čemuž jí byl soudem poskytnut značný časový prostor. Dne [datum] soud žalované sdělil, že revizní znalecký posudek nebude soudem zadáván, neboť pro to nejsou dány důvody ([číslo listu]), žalované však byla poskytnuta lhůta 6 týdnů k případnému doložení oponentního znaleckého posudku, další jednání se konalo až [datum], do této doby žalovaná oponentní posudek nepředložila a na tomto jednání bez bližšího zdůvodnění sdělila, že jej ani nepředloží.

8. Lze shrnout, že žalovaná jednak, pokud tvrdila důvody pro znalcovo trestní stíhání, měla pro tyto důvody návrh na obnovu řízení uplatnit ve lhůtě 3 měsíců od právní moci rozhodnutí dovolacího soudu (za užití § 235odst. 2 o.s.ř.), tj. do [datum]. Co je však dále podstatné, žalovanou tvrzené skutečnosti o nesprávnosti a nepravdivosti znalcova ocenění nejsou způsobilé založit přípustnost žaloby na obnovu řízení ve smyslu § 228 odst. 1 písm. a) o.s.ř., neboť nejde o skutečnosti či důkazy, které nemohla žalobkyně uplatnit v původním řízení – naopak – žalobkyně je v původním řízení uplatňovala, avšak z pohledu soudů dvou instancí a soudu dovolacího nedůvodně a ve výsledku neúspěšně. Pokud jde o následné trestní oznámení na znalce, pak je podstatné, že trestní stíhání znalce [příjmení] [celé jméno znalce] nebylo vůbec zahájeno, pravomocným rozhodnutím policejního orgánu nebyly shledány podmínky pro posouzení znalcova jednání jako naplňujícího znaky skutkové podstaty trestného činu křivé výpovědi či nepravdivého znaleckého posudku, ani v této souvislosti zde proto není dán důvod pro obnovu řízení ve smyslu § 228 odst. 1 o.s.ř..

9. Pokud dále žalovaná tvrdila, že v období od [datum] do [datum] se dozvěděla o nezákonnosti metodiky ocenění znalce, kdy objevila dizertační práci [anonymizováno] [příjmení] a vyhlášku č. 441/2013 Sb., pak v tomto směru je žaloba na obnovu řízení jednak opožděná a jednak nepřípustná. Žalovaná měla veškeré své aktivity týkající se zpochybňování znalcova ocenění soustředit do doby, kdy toto ocenění probíhalo ([anonymizováno] [rok]), resp. do skončení původního prvoinstančního řízení. Nelze nyní s úspěchem uplatňovat, že žalovaná po čtyřech letech od podání znaleckého posudku (po třech letech od skončení řízení) objevila na internetu číkoli dizertační práci o účincích vyhlášky č. 441/2013 Sb. a objevila také tuto vyhlášku. Předmětná vyhláška byla v platnosti od r. 2014 (dizertační práce je z r. 2015). Žalovaná opět měla možnost touto vyhláškou (popř. i dizertační prací) argumentovat v původním řízení. Závěr je ten, že se jednak opět nejedná o skutečnosti či důkazy způsobilé založit přípustnost žaloby na obnovu řízení ve smyslu § 228 odst. 1 písm. a) o.s.ř., neboť nejde o skutečnosti či důkazy, které nemohla žalobkyně uplatnit v původním řízení a jednak ani ve vztahu k těmto tvrzením nebyla dodržena tříměsíční lhůta pro podání žaloby počítaná od právní moci dovolacího rozhodnutí.

10. Pro úplnost soud nad rámec uvedeného dodává, že ani skutečnost, že by po skončení řízení byl vyhotoven znalecký posudek stanovující cenu věci jinou částkou, než jakou byla oceněna v nalézacím řízení, není důvodem k obnově řízení (viz rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]).

11. Žalovaná dále jako důvod pro obnovu řízení uvedla, že při stěhování své vlastní kanceláře dne [datum] objevila množství listin, které svědčí o křivých výpovědích žalobkyně a její matky [jméno] [příjmení] ohledně investic do nemovitostí a které pro ni mohou přivodit příznivější rozhodnutí. U jednání žalovaná upřesnila, že pracuje jako daňová poradkyně v [anonymizováno] a pro tyto účely si zde pronajímala kancelář včetně archivu již od r. 2004, počátkem března 2020 nájem skončil a žalovaná si v březnu 2020 přestěhovala veškeré dokumenty do svého sklepa, dne [datum] pak do nově pronajaté kanceláře, a při této příležitosti listiny objevila. Dle judikatury [název soudu] (viz např. [spisová značka], [spisová značka]) ani poznatek o tom, že účastník o určité skutečnosti nevěděl, není sám o sobě postačující k právnímu závěru, že jde o skutečnost novou ve smyslu § 228 odst. 1 písm. a) o.s.ř.. Skutečnosti a důkazy jsou nové v intencích tohoto ustanovení, jestliže účastník, ačkoliv v době původního řízení objektivně vzato existovaly, je nemohl bez své viny použít, zejména proto, že o nich nevěděl a ani jinak z procesního hlediska nezavinil, že nesplnil svou povinnost tvrzení nebo důkazní. Právě zodpovězení otázky, zda se účastník mohl při aktivitě, kterou lze očekávat od účastníka řízení při uplatňování jeho práv, dozvědět o tom, kde se důkazní prostředek nachází, je pro rozhodnutí o obnově řízení určující. V daném případě je situace taková, že žalovaná měla předmětné dokumenty po celou dobu uloženy ve svých vlastních prostorech, které po léta užívala. Žalovaná si po dobu dvouletého soudního řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví byla vědoma toho, že se zde projednávají investice do společných nemovitostí, že se tyto investice budou vypořádávat, byla právně zastoupena, u výslechu žalobkyně a [jméno] [příjmení] byl přítomen její zástupce, který vždy následně obdržel protokol z jednání, s nímž se žalovaná mohla seznámit. Žalovaná si ve vztahu k předmětu řízení měla být vědoma toho, že se v její výlučné dispozici mohou nacházet či nacházejí listiny, které může v tomto řízení použít jako důkaz, který by mohl vyvrátit pravdivost jí sporovaných výpovědí a podpořit její verzi o stavu investic (kterou však v předmětném řízení ani neprezentovala). Uvedené platí o to spíš, že žalovaná v návrhu popisuje, že dělala své matce účetnictví a nalezla pořadač s tímto účetnictvím, kde je přesně zaevidováno, kdo a kolik do nemovitostí investoval. Za této situace si tedy žalovaná měla být dvojnásob vědoma stavu investic, jakož i existence účetních dokumentů ve svém vlastním archivu. Pokud tedy žalovaná v průběhu původního řízení předmětné listiny nedohledala, skutečnosti z nich plynoucí netvrdila a k důkazu je nenavrhla, přičemž k prohlídce a roztřídění dokumentů se dostala až o mnoho let později v podstatě náhodou v důsledku stěhování, pak jde pouze o její liknavost ve vztahu k plnění povinnosti tvrzení a důkazní v rámci občanskoprávního sporu. To, že žalovaná listiny nedohledala v době, kdy řízení probíhalo, nezapříčinil nikdo další, jedná se o zavinění žalované. Lze tak dospět pouze k závěru, že se nejedná o skutečnosti či důkazy, které žalovaná bez své viny nemohla použít v původním řízení (§ 228 odst. 1 písm. a) o.s.ř.) a žaloba na obnovu řízení tedy není ani ohledně tohoto tvrzeného důvodu přípustná.

12. S ohledem na shora uvedené soud neshledal přípustnost žaloby na obnovu řízení, neboť nebyly splněny podmínky § 228 odst. 1 o.s.ř.. Návrh na obnovu řízení byl proto zamítnut.

13. K důkazu nebyly provedeny listiny na č.l. 556-699, které žalovaná objevila ve svém archivu a soudu předložila, neboť žaloba na obnovu řízení není přípustná z důvodu, že tyto listiny mohla žalovaná předložit v původním řízení, nejedná se tedy o důkazy„ nové“. Soud se proto nemá důvod zabývat obsahem těchto listin (tj. případně ani otázkou zda nemohou přivodit pro žalovanou příznivější rozhodnutí). Žádný závěr stran investic, natož pak důvodů obnovy řízení, nemůže být vyvozen ani z fotografie na [číslo listu].

14. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud za současného konstatování, že byly splněny podmínky § 142a odst. 1 o.s.ř., přiznal procesně úspěšné žalobkyni na nákladech soudního řízení odměnu za 2 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, účast na jednání) dle § 7 bodu 6. vyhlášky č. 177/96 Sb. po [částka] (tj. [částka]), 2x režijní paušál po [částka] dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky (tj. [částka]) a 21 % DPH v částce [částka] dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř.. Cestovní náklady zástupce žalobkyně neúčtoval. Celkem činí náklady žalobkyně částku [částka]. Pro úplnost soud uvádí, že vycházel z tarifní hodnoty [částka], což je výše vypořádacího podílu, který byla žalobkyně povinna vyplatit žalované. Tento postup, tj. stanovení tarifní hodnoty u mimořádných opravných prostředků dle předmětu řízení, v němž bylo vydáno napadené rozhodnutí, má oporu např. v rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] Náklady řízení je žalovaná povinna zaplatit na účet zástupce žalobkyně v zákonné třídenní lhůtě (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).