4 C 17/2025

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Štětinovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o náhradu ztráty na výdělku

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 56 565 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech soudní poplatek v částce 2 829 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. Návrhem ze dne , datum, ve znění jeho doplnění ze dne , datum, se žalobce na žalovaném domáhal náhrady ztráty na výdělku v částce 56 565 Kč. Uvedl, že byl žalovaným dne , datum, napaden a zraněn, jeho pracovní neschopnost trvala od 29. 9. 2023 do 5. 1. 2024, v té době pracoval jako řidič u společnosti , právnická osoba, . Tento zaměstnavatel vyčíslil ztrátu na výdělku žalovaného ve výši žalované částky.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k ústnímu jednání konanému dne , datum, se nedostavil, předvolání se žalobou mu byly řádně doručeny do vlastních rukou dne 4. 4. 2025 do věznice , adresa, , kde si odpykává trest odnětí svobody.Z rozsudku Okresního soudu v Klatovech čj. , Anonymizováno, ze dne , datum, , který nabyl právní moci dne , datum, , bylo zjištěno, že žalovaný byl uznán vinným, že dne , datum, napadl žalobce a způsobil mu , Anonymizováno, a s tímto související vznik , Anonymizováno, , s utrpěným zraněním byl po dobu jednoho dne , datum, hospitalizován na chirurgickém oddělení , právnická osoba, ., pracovní neschopnost trvala od 29. 9. 2023 do 5. 1. 2024. Žalovaný uvedeným jednáním spáchal , podezřelý výraz, ublížení na zdraví dle § 146 odst. 1 trestního zákona v jednočinném souběhu s , podezřelý výraz, výtržnictví dle § 358 odst. 1, 2 trestního zákona a společně s dalšími trestnými činy, za které byl již dříve odsouzen, byl shora citovaným rozsudkem odsouzen k souhrnnému trestu odnětí svobody v trvání 26 měsíců, k jehož výkonu byl zařazen do věznice s ostrahou. Z potvrzení společnosti , právnická osoba, soud zjistil, že žalobce v době napadení byl u této společnosti zaměstnán a dosahoval průměrného hrubého výdělku v částce 2 035,05 Kč denně, přičemž v důsledku zranění zameškal v zaměstnání celkem 71 dní, což představuje celkový výdělek v částce 144 489 Kč. Jak bylo dále zjištěno z potvrzení , právnická osoba, , za dobu pracovní neschopnosti bylo žalobci na nemocenských dávkách vyplaceno celkem 77 728 Kč, dalších 10 196 Kč bylo na nemocenskou vyplaceno přímo zaměstnavatelem žalobce.Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že žalovaný způsobil žalobci škodu na zdraví výše popsaného rozsahu, kdy za toto jednání byl pravomocně odsouzen. Po právní stránce soud hodnotí nárok žalobce jako nárok na náhradu škody ve smyslu § 2910 o.z., která se v případě škody na zdraví nahrazuje mj. v rozsahu ztráty na výdělku dle § 2962 odst. 1 o.z. tak, že se po dobu pracovní neschopnosti poškozeného hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu. V daném případě bylo potvrzením zaměstnavatele a , právnická osoba, prokázáno, že za dobu pracovní neschopnosti, v níž byl žalovaný od 29. 9. 2023 do 5. 1. 2024, by u svého zaměstnavatele dosáhl hrubého výdělku v částce 144 489 Kč, zatímco pobíráním nemocenských dávek dosáhl pouze příjmu ve výši 87 924 Kč (77 728 Kč od České správy sociálního zabezpečení a 10 196 Kč od zaměstnavatele). Rozdíl mezi průměrným výdělkem žalovaného a nemocenskými dávkami tak představuje ztrátu na výdělku, která činí 56 565 Kč. Za současného konstatování, že žalobce svůj nárok prokázal, soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost žalovanou částku žalobci zaplatit v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).Na náklady řízení se vztahuje § 142 odst. 1 o.s.ř., procesně úspěšnému žalobci však žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.Výrokem III. soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit státu soudní poplatek postupem dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 sb. o soudních poplatcích rovněž v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Poplatek činí dle položky č. 1 bodu 1 písm. b) přílohy téhož zákona částku 2 829 Kč.