4 C 185/2024

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Štětinovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Anonymizováno bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku p.č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba čp. , Anonymizováno, , rodinný dům, v katastrálním území , adresa, , se zrušuje a nařizuje se prodej nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude mezi spoluvlastníky rozdělen rovným dílem.

II. Návrh žalované na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitostem uvedeným ve výroku I. se zamítá.

III. Návrh žalované na přerušení řízení ze dne , datum, se zamítá.

IV. V řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

V. V řízení o návrhu žalované na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví je žalovaná povinna zaplatit žalobci náklady řízení v částce 43 777 Kč na účet zástupce žalobce , Jméno advokáta A, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem ze dne , datum, se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku a nařízení jejich prodeje ve veřejné dražbě. Uvedl, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí každý s podílem o velikosti ideální ½. Žalobce nabyl svůj spoluvlastnický podíl v dražbě soudního exekutora , tituly před jménem, , adresa, pravomocným a vykonatelným usnesením o příklepu čj. , Anonymizováno, ze dne , datum, . Žalobce vyzýval žalovanou k jednání, ta však na jeho výzvu nijak nereagovala a tak žalobce předpokládá, že o nemovitosti nemá zájem. O získání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví nemá zájem ani žalobce.

2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Obsáhle popsala okolnosti insolvenčního řízení vedeného na svého manžela , tituly před jménem, , jméno FO, , z něhož vzešla dražba jejího spoluvlastnického podílu na nemovitostech za účelem uspokojení věřitele společnosti , právnická osoba, a následné nabytí podílu žalobcem. Poukázala na neexistenci pohledávky uvedeného věřitele za jejím manželem, vadný postup insolvenčního soudu, insolvenčního správce i soudního exekutora a četné aktivity manžela , tituly před jménem, , jméno FO, , kterými se snažil na okolnosti insolvence opakovaně upozorňovat orgány činné v trestním řízení. Vyjádřila své přesvědčení o neplatnosti dražby, v níž žalobce spoluvlastnický podíl nabyl. Dále podrobila kritice činnost osob (mezi které zahrnula žalobce), které spekulativně skupují podíly na nemovitostech za nízké ceny a obratem je se ziskem prodávají, čímž provozují výnosný byznys bez ohledu na morálku, dobré mravy a zkracování dlužníků. Takové jednání by nemělo požívat právní ochrany. Žalovaná v tomto řízení navrhovala, aby bylo rozhodnuto o odkladu zrušení podílového spoluvlastnictví na dobu , Anonymizováno, let. Jako důvody pro tento odklad označila svůj citový vztah k nemovitostem (žila zde od dětství), poukázala na charakter památkově chráněného komplexu nemovitostí , Anonymizováno, společně s domem , adresa, , jehož je výlučným vlastníkem a rovněž poukázala na skutečnost, že nemovitost nemá žádný jiný přístup, než přes její nemovitost čp. , Anonymizováno, .

3. Z výpisu z katastru nemovitostí byla zjištěna existence podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem s podílem každého z nich o velikosti ideální ½. Nabývacím titulem pro žalobce je usnesení soudního exekutora , tituly před jménem, , adresa, o příklepu čj. , Anonymizováno, ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, , a na jehož základě žalobce svůj spoluvlastnický podíl nabyl za částku , částka, v dražbě konané v rámci insolvenčního řízení manžela žalované , tituly před jménem, , jméno FO, , které od r. , Anonymizováno, až doposud probíhá u Krajského soudu v Plzni pod sp.zn. , Anonymizováno, . Ze znaleckého posudku společnosti , právnická osoba, – znalecká kancelář, zpracovaného v insolvenčním řízení, bylo zjištěno, že obvyklá cena spoluvlastnického podílu na nemovitostech, které jsou předmětem tohoto řízení, činila ke dni , datum, částku , částka, (srovnávací hodnota nemovitostí činila , částka, ). Z rozhodnutí , právnická osoba, ze dne , datum, bylo zjištěno, že předmětné nemovitosti označené jako soubor věcí náležejících k mlýnu čp. , Anonymizováno, „, Anonymizováno, “ s pozemky st. p.č. , Anonymizováno, a st. p.č. , Anonymizováno, u obce , adresa, jsou kulturní památkou.

4. Pokud jde o zpochybnění platnosti dražby a tím i spoluvlastnického práva žalobce žalovanou s odkazem na okolnosti nabytí podílu a okolnosti insolvenčního řízení vedeného na manžela žalované , tituly před jménem, , jméno FO, u Krajského soudu v Plzni , Anonymizováno, , pak soud uvádí následující Předně není úkolem soudu se v tomto řízení zabývat otázkou motivace žalobce k nabytí podílu na nemovitosti ani jinými jeho pohnutkami či charakterem jeho podnikatelské činnosti, ačkoli se žalovaná ve své úvaze o spekulativním jednání žalobce pravděpodobně nemýlí. Současně je ale nutno uvést, že dražba věcí v rámci insolvence či exekuce je zákonem řádně upravený postup při uspokojování věřitelů zadlužených osob a je zcela běžné, že se nemovitosti vydraží za mnohem nižší cenu, než je jejich skutečná hodnota, obzvlášť v případech, kdy se draží pouze spoluvlastnický podíl (tak tomu bylo i v tomto případě). Soud se v tomto řízení musí omezit pouze na okolnosti podstatné pro jeho předmět. Nabývací titul pro žalobce v podobě usnesení o příklepu byl již popsán shora. Z listin založených ve spise na čl. 26-29 (námitky insolvenčního dlužníka), čl. 31-34 (žádost ins.správce, usnesení insolvenčního soudu , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , jakož i z insolvenčního rejstříku z usnesení insolvenčního soudu (, Anonymizováno, a odvolacího Vrchního soudu v Praze (, Anonymizováno, ) bylo zjištěno, že insolvenční správce požádal dne , datum, insolvenční soud o udělení souhlasu s vydáním výtěžku dražby spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech zajištěnému věřiteli , právnická osoba, . Insolvenční soud vzal usnesením ze dne , datum, předložení tohoto návrhu na vědomí. Proti tomuto rozhodnutí podal insolvenční dlužník , tituly před jménem, , jméno FO, námitky, o nichž rozhodl Krajský soud v Plzni usnesením ze dne , datum, tak, že udělil souhlas s vydáním výtěžku zajištěnému věřiteli. Proti tomuto rozhodnutí podal dlužník odvolání, o němž rozhodl Vrchní soud v Praze dne , datum, tak, že rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil, námitkám dlužníka , tituly před jménem, , jméno FO, tedy nebylo vyhověno (obě rozhodnutí tak nabyla právní moci dne , datum, ). Tímto postupem tedy bylo s konečnou platností rozhodnuto i o výtěžku předmětné dražby bez toho, aby zde vznikly nějaké pochybnosti o dražbě samotné. Pro soud je v tomto řízení rozhodující, že usnesení o příklepu jakožto nabývací titul je platné, dražba nebyla zneplatněna ani žádné řízení o její neplatnosti neprobíhá a (spolu)vlastnické právo žalobce je řádně zapsáno v katastru nemovitostí. Za této situace soudu nepřísluší (spolu)vlastnické právo žalobce žádným způsobem zpochybňovat, pokládá jej za prokázané a aktivní věcnou legitimaci žalobce k podání této žaloby za danou.

5. Soud se následně zabýval skutečností, zda jsou dány důvody pro odklad zrušení podílového spoluvlastnictví tak, jak požadovala ve vzájemném návrhu žalovaná. Dle § 1155 o.z. lze zrušení spoluvlastnictví odložit tehdy, má-li být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka. Povinností tohoto spoluvlastníka je splnění uvedených podmínek tvrdit a prokazovat. Žalovaná byla u jednání dne , datum, dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění tvrzení a důkazů, jaká konkrétní její majetková ztráta by byla způsobena či jaký konkrétní chráněný zájem by byl vážně ohrožen v případě zrušení podílového spoluvlastnictví. Žalovaná na výzvu soudu reagovala podáním ze dne , datum, , v němž zmínila citový vztah k nemovitosti, její památkově chráněný charakter a absenci rozumného přístupu k nemovitosti. Dále polemizovala s vědomím žalobce o charakteru nemovitosti při nabytí jeho podílu, poukázala na blíže neurčený veřejný zájem a zmínila hrozbu devastace nemovitosti jako kulturní památky. Soud po zhodnocení argumentace žalované dospěl k závěru, že ani jedna ze dvou zákonných podmínek pro odklad zrušení spoluvlastnictví splněna nebyla. Pokud jde o zabránění majetkové ztrátě, žalovaná ani řádně netvrdila, k jaké ztrátě v její majetkové sféře by mělo dojít. V případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví se druhému spoluvlastníku dostává finančního ekvivalentu jeho spoluvlastnického podílu. Majetkové sféry spoluvlastníka se společná věc může dotýkat např. tím, že generuje zisk z pronájmu, čímž může sloužit spoluvlastníku k získání obživy či k zaplacení úvěru, nebo tím, že spoluvlastník do společné věci významně investoval, přičemž očekává adekvátní návratnost své investice (např. v podobě bezplatného bydlení), nebo tím, že společnou věc užívá k podnikání. Nic z uvedeného není v daném případě aktuální. Pokud jde o vážné ohrožení oprávněného zájmu, pak tímto lze rozumět jakýkoliv podstatný zájem spoluvlastníka odlišný od jeho majetkového zájmu, který je objektivně schopen ospravedlnit zásah do práva ostatních spoluvlastníků na zrušení spoluvlastnictví. Oprávněný zájem se může se dotýkat i spoluvlastníkovi blízkých osob. Zde může jít o důvody charakteru jak dočasného (např. krátkodobé zdravotní problémy), tak i trvalého (např. dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, vysoký věk spojený s potřebou obživy a bydlení…). U dlouhodobých okolností se však s poukazem na skutečnost, že odklad zrušení spoluvlastnictví nemá sloužit k zachování současného stavu, nýbrž má chránit oprávněné zájmy dotčeného spoluvlastníka, obvykle vyžaduje, aby k nim přistoupila určitá další okolnost, že např. ve lhůtě stanovené pro odklad může objektivně dojít k vyřešení ochrany oprávněného zájmu. Soud je nucen konstatovat, že nic z výše uvedeného v předmětném případě nenastalo. Nemovitost negeneruje žádný zisk a neslouží k uspokojování bytové potřeby žalované ani žádného z jejích rodinných příslušníků (dle žalované zde bezplatně bydlí osoba, která se o nemovitost stará). K argumentaci žalované je nutno uvést, že citovému vztahu k nemovitosti lze sice lidsky rozumět, nicméně sám o sobě nemůže být důvodem, který by svědčil odkladu zrušení spoluvlastnictví. I pakliže by byl odklad povolen, ničeho by to ve výsledku nevyřešilo, citový vztah žalované by i po uplynutí doby odkladu nadále trval, přičemž žalovaná současně neuvedla žádnou konkrétní okolnost, která by svědčila o tom, že by během doby odkladu reálně získala finanční prostředky na vyplacení podílu žalobce, kterými v době rozhodnutí soudu nedisponovala (viz. níže). Důvodem pro odklad spoluvlastnictví pak rozhodně nemůže být památkový charakter nemovitosti. Tato skutečnost samozřejmě zavazuje každého jejího vlastníka k dodržování specifických pravidel a zákonných povinností při pečování o nemovitost a nakládání s ní, ať již je tímto vlastníkem kdokoli. Žalovanou zmiňovaný nedostatečný přístup k nemovitosti (pouze přes její pozemek) soudu nepřísluší v tomto řízení řešit. Je věcí případného budoucího vlastníka nemovitosti, aby si přístup k nemovitosti ať již cestou smluvní či soudní zajistil. Ze všech výše uvedených důvodů soud shledal, že podmínky pro odklad zrušení podílového spoluvlastnictví ve smyslu § 1155 o.z. nejsou splněny, proto návrh žalované zamítl (výrok II.).

6. Dle § 1143 a násl. o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého z nich soud a rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Respektuje přitom posloupnost vypořádacích způsobů, kdy primárním způsobem vypořádáním je rozdělení společné věci (§ 1144 o.z.), sekundárním způsobem je přikázání společné věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu a posledním možným způsobem vypořádání je nařízení prodeje společné věci ve veřejné dražbě, k němuž soud přistoupí tehdy, když ani jeden z předcházejících způsobů nepřichází do úvahy (§ 1147 o.z.). Soud se tedy v tomto řízení nejprve zabýval tím, zda je možné reálné dělení nemovitostí. Ze sdělení samotné žalované jakož i ze znaleckého posudku společnosti , právnická osoba, – znalecká kancelář je zřejmé, že dům čp. , Anonymizováno, ve , Anonymizováno, je tvořen pouze jedinou obytnou místností a jednou koupelnou s toaletou a chemickým WC. Z uvedeného je nade vší pochybnost zřejmé a mezi účastníky nebylo žádného sporu o tom, že dům nelze reálně rozdělit, to vše o to spíše, že je součástí komplexu památkově chráněného , Anonymizováno, . Za této situace soud hodnotil, zda je možno nemovitosti přikázat do výlučného vlastnictví některého z účastníků. Žalobce jednoznačně uvedl, že o přikázání nemovitostí do svého vlastnictví nemá zájem, přičemž ze zákona se výslovně podává, že spoluvlastník musí s přikázáním společné věci do svého výlučného vlastnictví souhlasit. Žalovaná uvedla, že by zájem o nemovitost měla, nedisponuje však finančními prostředky k vyplacení žalobcova podílu. Solventnost spoluvlastníka je však dlouhodobě judikatorně dovozovanou podmínkou pro přikázání věci do výlučného vlastnictví, která má zajistit, aby spoluvlastník, jehož (spolu)vlastnické právo bylo rozhodnutím soudu zrušeno, dostal za svůj podíl přiměřenou náhradu. Solventnost spoluvlastníka má být dána již k okamžiku vydání soudního rozhodnutí, kdy spoluvlastník musí prokázat, že s potřebnými finančními prostředky disponuje nebo že je schopen si je opatřit (např. závazným příslibem zápůjčky či poskytnutím úvěru). Jen výjimečně lze společnou věc přikázat spoluvlastníkovi, přestože je momentálně nesolventní, a to za předpokladu, že z dokazování vyplyne jednoznačný závěr o tom, že spoluvlastník potřebné finanční prostředky v přiměřené době získá, např. probíhá-li dědické řízení či má-li finanční prostředky po omezenou dobu fixované na spořicím účtu či dluhopisovém listu (srov. např. II. ÚS 494/03, NS 22 Cdo 793/2018 či NS 22 Cdo 1942/2016). Žádný z uvedených případů však v dané věci nenastal. Žalovaná jednoznačně uvedla, že finančními prostředky na vyplacení žalobcova podílu nedisponuje (případná půjčka od rodiny by spíše také nebyla možná), a to se navíc vyjadřovala k částce , částka, , která byla stanovena znaleckým posudkem v r. , Anonymizováno, za samotný spoluvlastnický podíl, srovnávací hodnota celé nemovitosti však dle téhož posudku činila , částka, . Soudu tedy v daném případě s ohledem na shora uvedené nezbylo, než přistoupit ke třetí variantě vypořádání podílového spoluvlastnictví, jímž je prodej nemovitostí ve veřejné dražbě, o čemž také bylo výrokem I. rozhodnuto se současným stanovením pravidel pro rozdělení výtěžku dražby tak, že každý z účastníků obdrží jeho jednu polovinu.

7. Pokud jde o návrh žalované na přerušení řízení a opakovaně namítaná nelegálnost insolvenčního řízení vedeného na , tituly před jménem, , jméno FO, , pak žalovaná (ani , tituly před jménem, , jméno FO, v insolvenčním řízení) nepředložili ke svým tezím žádné důkazy. Soud nemůže vycházet z podezření prezentovaných žalovanou a jejím manželem stran jakéhosi spolčení subjektů vystupujících v insolvenčním řízení, pakliže pro to neexistuje žádný relevantní důkaz. K tomu se dodává, že z trestního oznámení , tituly před jménem, , jméno FO, (čl. 37) jakož i ze sdělení Krajského státního zastupitelství v Plzni (čl. 44) a ze sdělení Krajského ředitelství Policie Plzeňského kraje (čl. 51) plyne, že insolvenční dlužník , tituly před jménem, , jméno FO, činil v průběhu insolvence opakovaná podání adresovaná orgánům činným v trestním řízení i dalším subjektům, přičemž předmětná podezření , tituly před jménem, , jméno FO, byla řešena Policií ČR a následně ukončena bez zahájení úkonů trestního řízení dle § 158/3 trestního řádu. Z insolvenčního rejstříku je zřejmé, že insolvenční řízení bylo rovněž z popudu dlužníka sledováno Krajským státním zastupitelstvím v Plzni, a to již od , datum, , uvedené nepřineslo žádné relevantní poznatky, které by probíhající insolvenci či úkony v jejím rámci činěné jakkoli zpochybnily. Skutečnost, že Krajské státní zastupitelství v Plzni opětovně do insolvenčního řízení vstoupilo dne , datum, (viz. čl. 141), tak nemůže bez dalšího vést k závěru, že zde existuje důvodné podezření o naplnění skutkové podstaty trestného činu blíže neurčenými subjekty, jak prezentuje žalovaná, a nemůže bez dalšího opodstatnit přerušení řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Nebyla zjištěna ani tvrzena existence jakéhokoli řízení (trestního či jiného), kde by byla řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu (§ 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř.) ani rozhodnutí v tomto řízení nezávisí na otázce, kterou není soud oprávněn v tomto řízení řešit (§ 109 odst. 1 písm. b) o.s.ř.). Soudu není zřejmé, o jakou konkrétní předběžnou otázku by se mělo jednat, žalovaná ji nijak nevymezila. Z těchto důvodů soud zamítl návrh žalované na přerušení řízení (výrok III.).

8. Soud neprovedl důkaz místním šetřením, neboť v něm nevidí žádný přínos. O nemožnosti nemovitost reálně dělit není žádných pochyb, o památkově chráněném charakteru nemovitosti rovněž ne. Soud neprovedl k důkazu dotaz na , právnická osoba, , neboť pro účely tohoto řízení rozhodně není třeba znát konkrétní výčet povinností, které musí (budoucí) vlastník nemovitosti dodržovat. Je na něm, aby si své povinnosti po nabytí nemovitosti zjistil a tyto plnil. Soud neprovedl k důkazu ani účastnický výslech žalované. Žalovaná se u jednání dne , datum, k různým otázkám vyjádřila, její účastnický výslech pokládá soud za nadbytečný, pakliže má prokazovat pouze její citový vztah k nemovitosti (popř. citový vztah rodinných příslušníků). Soud nemá o citovém vztahu žalované k nemovitosti pochybnosti, ale jak již bylo uvedeno výše, tento sám o sobě nemůže být důvodem odkladu zrušení spoluvlastnictví.

9. O nákladech řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bylo rozhodnuto ve shodě s nálezem Ústavního soudu sp.zn. , Anonymizováno, ze dne , datum, , podle něhož si v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nese každý z účastníků náklady řízení sám, vycházeje z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Soud proto rozhodl postupem dle § 142 odst. 2 o.s.ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

10. V řízení o vzájemném návrhu žalované na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví je však již situace odlišná a je nutno hovořit o procesním úspěchu žalobce, který má dle § 142 odst. 1 o.s.ř. vůči žalované nárok na náhradu nákladů řízení. Žalobci byly přiznány náklady v podobě odměny za 3 úkony právní služby dle § 8 odst. 5 vyhlášky č. 177/96 Sb. vypočtené z tarifní hodnoty odpovídající polovině tržní hodnoty nemovitostí dle znaleckého posudku (tj. 2 734 000 : 2 = 1 367 000 Kč), odměna tedy činí 3 x 13 780 Kč, tj. 41 340 Kč, dále žalobci náleží 3 x režijní paušál po 450 Kč (tj. 1 350 Kč), cestovné zástupce žalobce za cestu k jednání soudu a zpět na trase , adresa, a zpět v částce 487 Kč (vzdálenost 61 km, cena benzínu 35,8 Kč/l, náhrada 5,8 Kč/km dle vyhl.č. 475/2024 Sb.), a náhrada za ztrátu času v rozsahu 4 půlhodin po 150 Kč dle § 14 advokátního tarifu (tj. 600 Kč). Celkem tedy představují náklady žalobce částku 43 777 Kč, kterou je žalovaná povinna zaplatit žalobci na účet jeho zástupce v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).