4 C 20/2019

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl anonymizováno celé jméno řešitele ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený anonymizováno údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená anonymizováno údaje o zástupci pro: zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemkům p. [číslo] o výměre [výměra] a p. [číslo] o výměře [výměra] v k.ú. [obec] u [část obce] se zrušuje a pozemky se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na vypořádání podílového spoluvlastnictví částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech náklady řízení v částce [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech náklady řízení v částce [částka] do 3 dnů od právní moc rozsudku.

1. Návrhem ze dne [datum] se žalobce domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům p. [číslo] v k.ú. [obec] u [anonymizováno]. Uvedl, že každý z účastníků vlastní ideální [anonymizováno] pozemků, žalobce dále vlastní pozemky p. [číslo] st. [parcelní číslo], jehož součástí je stavba [adresa] určená k [anonymizováno]. Pozemky p. [číslo] jsou jedinou přístupovou cestou k domu žalobce [adresa] a [anonymizováno] pozemkům a žalobce je pro tyto účely využívá (stejně jako jeho předchůdci od r. [rok]). Žalovaná však s tímto užíváním žalobce nesouhlasí a všemožně mu brání jak v [anonymizováno] k domu, tak v [anonymizováno] cesty. Ze sousedních pozemků žalované se navíc na předmětné pozemky dlouhodobě [anonymizována dvě slova], čímž dochází k [anonymizována dvě slova]. Vztahy účastníků jsou velmi vyostřené. Žalobce navrhl, aby mu pozemky byly přikázány do výlučného vlastnictví se současnou povinností vyplatit vypořádací podíl žalované, neboť jedině takové uspořádání je účelné a možné, když pozemky představují jedinou přístupovou cestu k domu žalobce. Žalovaná souhlasila se zrušením podílového spoluvlastnictví, nikoli však s [anonymizováno] pozemků žalobci. Uvedla, že tyto pozemky v žádném případě nejsou jedinou [anonymizováno] cestou k domu žalobce [adresa] a rovněž není pravda, že představují cestu, která by byla využívána od r. [rok]. Pozemky jsou [anonymizováno]. Žalovaná dále uvedla, že [anonymizováno] [obec] má připravenou [anonymizováno] dokumentaci na vybudování [anonymizováno] cesty k domu žalobce [adresa] po svých pozemcích, avšak žalobce toto řešení odmítá. Dále uvedla, že pod předmětnými pozemky se nachází [anonymizována dvě slova] pro [anonymizováno] žalované, který by mohl být užíváním pozemků jakožto cesty poškozen. Pokud by žalobce získal pozemky do svého vlastnictví, žalovaná by přišla jak o [anonymizována dvě slova] do svého domu, tak o [anonymizováno] do svého domu.

2. Okresní soud v Klatovech již jednou ve věci rozhodl rozsudkem čj. 4C 20/2019-314 ze dne 1. 3. 2021 tak, že pozemek p. [číslo] přikázal žalované a pozemek p. [číslo] rozdělil, část přikázal žalované a část žalobci, přičemž žalobci zřídil pro přístup ke svému domu a pozemkům [anonymizována dvě slova] po pozemcích přikázaných žalované. Krajský soud v Plzni k odvolání obou účastníků rozsudek soudu prvního stupně zrušil a soudu vrátil k dalšímu řízení s pokynem, aby se soud zabýval otázkou, zda rozdělení pozemků nebrání ustanovení § 1142 odst. 1 o. z.

3. Dle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Dle § 1144 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Dle § 1142 odst. 1 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.

4. Výpisem z katastru nemovitostí bylo zjištěno podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětným pozemkům, a to každého v rozsahu [anonymizováno] Žalobce nabyl svůj podíl na pozemcích na podkladě smlouvy [anonymizováno] ze dne [datum] (č. l. 38 - 39) od své babičky [jméno] [příjmení], která jej koupila dne [datum] od [anonymizováno] [obec] (č. l. 7-9). Žalovaná nabyla svůj spoluvlastnický podíl na pozemcích na podkladě [anonymizováno] smlouvy s právními účinky vkladu ke dni [datum] (viz výpis z katastru nemovitostí).

5. Na místním šetření zjistil soud následující skutečnosti:

6. Přístup k domu žalované [parcelní číslo] je realizován z veřejné komunikace [číslo] ve vlastnictví [anonymizováno] [obec]. Přístup k domu žalobce [adresa] je realizovatelný pouze po pozemcích p. [číslo] jiná možnost přístupu fakticky neexistuje. Předmětné pozemky jsou zcela evidentně jako přístupová cesta k domu žalobce využívány, a to pro průjezd [anonymizováno] (viz fotografie z místního šetření na č. l. 86). Soud obhlédl žalovanou namítanou možnost alternativního přístupu žalobce ke svému domu tzv.„ [anonymizováno]“ z veřejné komunikace [číslo] po pozemku [parcelní číslo] ve vlastnictví [anonymizováno] [obec]. Nájezd z veřejné komunikace zde není, veřejnou komunikaci od pozemku odděluje příkop a poté je zde patrná zaniklá bývalá cesta vedoucí k ruinám bývalé stavby (v mapě označené jako [parcelní číslo]), poté je zde [anonymizována tři slova] (zachyceno na fotografiích [číslo] – 41) až k pozemkům žalobce. Lze konstatovat, že vjezd ze silnice k domu žalobce by zde fakticky velmi pravděpodobně bylo možné vybudovat, pakliže by k tomu opravňovala příslušná povolení.

7. Z vyjádření [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (č. l. 25) a z její svědecké výpovědi soud zjistil, že v r. [rok] byl žalobci učiněn návrh na vybudování tohoto alternativního vjezdu pro žalobce (obnova [anonymizována dvě slova] cesty) na náklady [anonymizováno], která si nechala zpracovat i projektovou dokumentaci [anonymizováno] [příjmení], jednala přitom i s [anonymizována dvě slova]. Dle odhadu [anonymizováno] by se mohlo jednat o náklady do [částka]. Žalobce však sdělil, že o takový vjezd nestojí a stejně by tudy nejezdil. [anonymizováno] nyní vyčkává výsledku sporu.

8. Co se týče tvrzeného [anonymizována dvě slova] pod pozemky p. [číslo] soud provedl k jeho existenci a poloze šetření. Dotazem na zhotovitele [anonymizována dvě slova] [země], s.p., bylo zjištěno, že nedisponují jakoukoli dokumentací k [anonymizováno] a ani žádnými informacemi o jeho poloze či technickém provedení. Ze sdělení [právnická osoba] s.r.o. soud zjistil, že v předmětném území nemá ve správě žádné sítě a o [anonymizováno] nemá žádné informace. Soud se proto obrátil na [právnická osoba] s.r.o. se žádostí o trasování [anonymizováno]. Společnost učinila pokus o trasování a zjistila, že [anonymizováno] není z trasovatelného materiálu, nýbrž z [anonymizováno] a jediným řešením by tak bylo provedení [anonymizováno], nejlépe [anonymizováno] (viz č.l. 93). Žalovaná k dotazu soudu sdělila, že s realizací jakýchkoli sond (a to ani [anonymizováno]) v žádném případě nesouhlasí (č. l. 98, 109) a poukázala přitom na stanovisko znalce [příjmení] [příjmení] ohledně možnosti poškození jejího domu. Pokud jde tedy o [anonymizováno], závěr soudu je pouze takový, že tento existuje v [anonymizováno] provedení k zásobování obou domů účastníků, nikdo však neví, kudy vede (tedy ani pod kterými pozemky) ani v jaké leží hloubce. Veškeré informace o poloze či hloubce [anonymizováno], které má soud k dispozici, jsou jen ničím nepodloženými tvrzeními účastníků, přičemž soudu nebylo umožněno objektivně ověřit (prostřednictvím [anonymizováno], jiná možnost neexistuje), zda [anonymizováno] skutečně vede pod p. [číslo] když je stejně dobře možné, že vede jinudy. Soud proto nemohl k takovéto stavbě přihlížet ani ji jakkoli zohlednit při vypořádání podílového spoluvlastnictví jakožto [anonymizováno] síť.

9. Žalovaná v tomto řízení opakovaně argumentovala tím, že v případě zřízení cesty na pozemcích, které jsou předmětem řízení, by došlo k ohrožení domu žalované. V této souvislosti k důkazu předložila odborné vyjádření [anonymizováno] [jméno] [příjmení], znalce v oboru [anonymizováno], dle něhož dům [adresa] byl vystavěn na počátku [anonymizována dvě slova], přičemž hranice společných pozemků jsou od základů domu vzdáleny jen [anonymizováno] m. Základy jsou vystavěny bez [anonymizováno] pouze ze sbíraného místního [anonymizováno], v případě stavebních úprav pozemků (budování komunikace) a přejezdů motorovými vozidly dojde k porušení stability základové spáry domu, k sesedání základu obvodového [anonymizováno] a následnému popraskání svislých [anonymizována dvě slova]. Při svém výslechu (č. l. 128) [anonymizováno] [jméno] [příjmení] uvedl, že pro průjezd osobními vozidly tak, aby dům [adresa] nebyl ohrožen, by se musel povrch pozemků zpevnit [anonymizováno] do hloubky cca [anonymizováno] cm, za této situace by přicházel bez vedlejších účinků na dům do úvahy průjezd vozidel o hmotnosti do [hmotnost].

10. Soud po provedeném důkazním řízení dospěl k následujícím závěrům: Především je nutno konstatovat, že ke dni vyhlášení rozhodnutí neexistuje k domu žalobce [adresa] jiný přístup z veřejné komunikace, než po pozemcích účastníků p. [číslo]. Je zcela vyloučeno, aby soud při svém rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví bral do úvahy možnost budoucího zřízení přístupu k domu žalobce po pozemcích jiného vlastníka, který není účastníkem tohoto řízení. Žádný takový přístup v současné době neexistuje ani není budován, přičemž jeho zřízení nelze v tomto řízení nikomu ukládat. Jinými slovy je nutno vycházet ze situace, jaká je tu v době rozhodování soudu, a sice že žalobce se ke svému domu může dostat pouze po pozemcích p. [číslo].

11. Vzhledem tedy k tomu, že předmětné pozemky mají charakter přístupové cesty a žalobci k tomuto účelu také slouží, jejich reálné rozdělení neumožňuje § 1142 odst. 1 o. z. a v úvahu, tak nepřipadá. Za situace, kdy rozdělení pozemků není možné, přikáže je soud za přiměřenou náhradu jednomu z účastníků (§ 1147 odst. 1 věta prvá o. z.) Krajský soud v Plzni doplnil dokazování o zprávu [stát. instituce], který uvedl, že nemá námitek k využívání pozemků jako cesty pro [anonymizována tři slova] do [hmotnost] za předpokladu nepoškozování těchto pozemků jakýmikoli zásahy do jejich [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]. [anonymizována dvě slova] parku [anonymizováno] pak uvedla, že pozemky leží na území [anonymizováno] zóny odstupňované [anonymizována tři slova], průjezd vozidel zde naráží na § 26 odst. 1 písm. c) zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně [anonymizováno] a [anonymizováno].

12. Soud po uvážení situace dospěl k závěru, že na místě je přikázat pozemky do výlučného vlastnictví žalobce, neboť žalobce je tím, kdo je pro účely přístupu ke svým nemovitostem (na rozdíl od žalované) nezbytně potřebuje. Je na žalobci, aby při užívání svého vlastnictví dodržoval veškerou platnou legislativu a aby se choval tak, že bude předcházet škodám na majetku žalované. Pokud zákon o ochraně [anonymizováno] a [anonymizováno] zapovídá vjezd vozidel na předmětné pozemky, pak je na žalobci, aby si případně zajistil výjimku, kterou § 26 odst. 1 písm. c) také připouští (viz„ místa vyhrazená se souhlasem orgánu [anonymizována dvě slova]“). Ze stanoviska [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v rámci e-mailové komunikace se žalobcem (založeno na č. l. 82 - 83) se dá předpokládat, že příslušný orgán vjezd vozidlem na pozemky žalobci povolí, současně se ve zprávě konstatuje, že zpevnění cesty závozem neodporuje charakteru pozemků jakožto chráněného území a nevyžaduje ze strany [anonymizováno] žádné zvláštní povolení.

13. Pokud jde o argumentaci žalované ohledně poškozování jejího domu, pak jak již bylo výše řečeno, [anonymizováno] [příjmení] jednoznačně uvedl, že po zpevnění [anonymizováno] by průjezd vozidel do [hmotnost] neměl na dům žalované žádné negativní účinky. Přesto je nutno připomenout, že žalobce je povinen počínat si tak, aby dům žalované neohrozil (prevenční povinnost dle § 2900 o. z.) a měl by se tedy zdržet vjezdu vozidel těžších, která by již dům ohrozit mohla (viz. vyjádření znalce na čl. 128 p.v.).

14. Pokud jde o [anonymizováno] vypořádání, soud vycházel ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který ocenil pozemek p. [číslo] částkou [částka] a pozemek p. [číslo] částkou [částka], celkem tedy oba pozemky mají tržní cenu [částka], žalobce je tak povinen zaplatit žalované [anonymizováno], tj. [částka], jak mu bylo uloženo výrokem II. rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

15. Soud neprovedl k důkazu výslechy účastníků, které byly žalobcem navrženy v úvodu řízení, neboť žalobce na nich následně netrval a žalovaná je rovněž nepožadovala (viz č. l. 305), přičemž stanoviska účastníků byla dostatečně zřejmá z veškerých jejich vyjádření v průběhu řízení, tyto výslechy by proto byly i nadbytečné. Soud dále neprovedl výslech svědka [jméno] [příjmení], který měl vypovídat k ježdění po společných pozemcích v minulosti. Skutečnost, zda byly v minulosti pozemky užívány jako cesta, kdy, kým a v jakém rozsahu, není podstatná pro toto řízení, neboť soud hodnotí situaci, jaká je zde v době jeho rozhodování. Dále soud neprovedl žalovanou navržený výslech svědků [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] žalované, kteří měli vypovídat k okolnostem postupu [role v řízení] [celé jméno znalce] při svolávání místního šetření (kontaktování žalované a nikoli její advokátky). Tato skutečnost je pro řízení naprosto bezvýznamná za situace, kdy znalec vyrozuměl oba spoluvlastníky, a místní šetření znalce za účasti žalované proběhlo. Soud dále nevyslechl žalobcem navržené svědky [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří se měli vyjadřovat k charakteru stávající [anonymizováno] cesty k domu žalobce a [role v řízení] [příjmení] [příjmení] rovněž k náročnosti vybudování jiného přístupu. Soud sám shledal a vyhodnotil stávající přístup po předmětných pozemcích jakožto v současnosti jediný možný, přičemž ohledně otázky vybudování nového vjezdu bylo vše již shora řečeno. Výslechy obou svědků byly proto shledány nadbytečnými.

16. Soud dále neprovedl důkaz znaleckým posudkem na stav domu žalované, neboť takové otázky již přesahují rámec řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Nic nenasvědčuje tomu, že by žalobce způsobil na domě žalované škody a pokud žalovaná takové skutečnosti tvrdí, pak je jejím právem uplatnit své tvrzené nároky v samostatném řízení. Jak již bylo shora řečeno, žalobce je povinen počínat si v budoucnu tak, aby škody nepůsobil (tj. především jezdit po cestě pouze vozidly do [hmotnost]).

17. Soud nevyvodil žádné závěry z listin na č. l. 19, 41, [číslo] (smlouvy o [anonymizována tři slova] žalovanou, žádost [anonymizováno] žalobce o převod [anonymizováno] pozemků), tyto s předmětem sporu přímo nesouvisí. Soud rovněž nevyvodil žádné závěry z fotografií na č. l. 49, 80, 118, 197, tyto pouze bez bližších souvislostí zachycují pozemky či jejich části v blíže neurčených obdobích, což nemá ve vztahu k rozhodování soudu žádnou výpovědní hodnotu. Pokud jde o zachycené [anonymizováno] domu žalované, pak není zřejmé, kdy byly pořízeny a jakým způsobem k jejich vzniku došlo, rozhodně z nich nelze dovodit odpovědnost žalobce za taková poškození. Soud dále nevyvodil žádné závěry z [anonymizováno] na č. l. 116 (Ing. [příjmení]) a na č. l. 125, resp. 271 ([anonymizováno] [obec]), týkajících se možného vybudování [anonymizováno] přístupu, dále z rozpočtu [anonymizováno] [obec] (č. l. 76-78), neboť všechny tyto listiny se vztahují k hypotetickému vybudování alternativního vjezdu přes pozemky [anonymizováno] [obec] (tj. jiného vlastníka), čímž se soud v tomto řízení nemůže zabývat, jak bylo shora vysvětleno. Žádné závěry nebyly učiněny ani z faktury na č. l. 5 vystavené žalobci firmou [právnická osoba], ani z faktur na č. l. 72 - 73 (faktury za [anonymizováno] vystavené [jméno] [příjmení] v r. [rok]), neboť tyto listiny s předmětem sporu vůbec nesouvisí. Soud dále nepřihlížel k výpisu z [anonymizováno] rejstříku žalobce na č. l. 121 - 124, neboť počet zapsaných [anonymizováno] žalobce nemůže mít žádný vliv na výsledek sporu. V řízení nevyšla najevo žádná taková skutečnost, že by se snad žalobce chystal ve svém domě realizovat jakoukoliv potenciálně nebezpečnou činnost, přičemž pokud se žalobce rozhodne ve své nemovitosti podnikat a bude při tom dodržovat veškeré platné předpisy, pak to není starostí žalované. Soud dále nebral v potaz korespondenci žalobce se [anonymizována dvě slova] [obec] (č. l. 247 a 258 p.v.), žalobcem navrhovaná [anonymizováno] pozemků nebyla akceptována a nebyla by ani realizovatelná bez souhlasu [anonymizováno] spoluvlastníků. Pokud jde o [anonymizováno] žalobce v [anonymizováno] [rok] ([anonymizováno] vozidla žalobce na cestě – viz fotografie č. l. 249 - 254), soud tuto událost registruje a plyne z ní závěr o nutnosti cestu zpevnit, jak uvedeno shora. Žádné podstatné závěry soud nevyvodil z rozsáhlé korespondence účastníků a z úředního záznamu o podání vysvětlení žalobce na [stát. instituce], veškeré tyto listiny pouze dokládají velmi špatné, vyostřené vztahy účastníků. Pro úplnost soud dodává, že nepřikládá žádný větší význam výpisu z účtu žalobce na č. l. 17, zjišťování [anonymizováno] účastníků nebyla věnována zvláštní pozornost s ohledem na [anonymizováno] ceny pozemků a tedy i [anonymizováno] částku, která jsou předmětem finančního vyrovnání.

18. Výrokem III. soud rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení na podkladě § 142 odst. 2 o. s. ř., když jednak úspěch účastníků v tomto řízení lze na obou stranách charakterizovat jakožto částečný. Především však jde o řízení, v němž se jedná o rovném vlastnickém právu obou spoluvlastníků, oba účastníci (spoluvlastníci) mají shodné procesní postavení žalobce i žalovaného a nemohou v něm předem přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu, a naopak každý z odlišných návrhů účastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ, je proto spravedlivým východiskem, aby každý z účastníků nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody (viz nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 572/19). V předmětné věci soud existenci žádných zvláštních důvodů neshledal a v intencích citovaného ústavního nálezu proto rozhodl tak, jak je ve výroku VI. uvedeno.

19. Výroky IV. a V. soud rozhodl o povinnosti účastníků podílet na nákladech státu (§ 148 odst. 1 o. s. ř.) Náklady státu představují náklady [právnická osoba] s.r.o. v částce [částka] a náklady znalců [příjmení] [příjmení] a [anonymizováno] [celé jméno znalce] v celkové částce [částka], celkem tedy [částka]. Na těchto nákladech by se měli účastníci podílet rovným dílem, tj. každý částkou [částka]. Žalobce již zaplatil zálohu [částka], z níž byla část nákladů státu ve výši [částka] pokryta (zbytek zálohy [částka] mu bude vrácen), zbývá mu tedy doplatit [částka]. Žalovaná zálohu neskládala, zaplatí tedy [částka]. Oba účastníci jsou povinni zaplatit náklady státu v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).