4 C 210/2017

Plný text

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní Mgr Alenou Štětinovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného anonymizováno 5 slov , IČO sídlem adresa žalované pro: nahrazení projevu vůle

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhá nahrazení souhlasu žalovaného s dohodou, která je obsahem žalobního návrhu, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení v částce [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít se žalobkyní smlouvu o bezúplatném převodu pozemku p.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], v k.ú. [obec], a to na podkladě zákona č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi. Konstatovala, že je právnickou osobou [anonymizována dvě slova], evidovanou v [anonymizováno] [stát. instituce] vedeném podle zákona č. 3/2002 Sb. o církvích a náboženských společnostech a je oprávněnou osobou ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb.. Žalovaný je jako organizační složka státu povinnou osobou ve smyslu § 4 písm. c) zákona č. 428/2012 Sb. Předmětný pozemek je dalším z areálu bývalého kláštera v [obec] – p.č. st. [číslo] s budovou [adresa], který již byl žalobkyni vydán rozhodnutím [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a s nímž tvoří funkční celek.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Jednak uvedl, že žalobkyně nedoložila, že pozemek sloužil k duchovním účelům a jako obydlí duchovních, rovněž nebylo doloženo, že pozemek sloužil pastoračním, charitativním, zdravotnickým, vzdělávacím, administrativním účelům. Pozemek je dále částečně zastavěn budovou vybudovanou zaniklým Okresním úřadem [obec] po převzetí majetku státem v souladu se stavebním zákonem. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o výpůjčce, na jejímž podkladě nemovitost užívala [ulice] škola [obec], [ulice a číslo], která ji částečně užívá doposud. V závěru řízení žalovaný poukázal na prekluzi nároku ve smyslu § 10 odst. 4 zákona č. 428/2012 Sb., když výzva k vydání majetku byla žalovanému doručena [datum], lhůta k uzavření dohody o vydání uběhla dnem [datum] a žaloba měla být podána v tříleté prekluzivní lhůtě, tj. nejpozději do [datum].

3. Z výpisu z Rejstříku evidovaných právnických osob vedeného Ministerstvem kultury a Dekretu bylo zjištěno, že žalobkyně je právnickou osobou [anonymizována dvě slova] Smlouvou o bezplatném převodu vlastnictví ze dne [datum] bylo prokázáno, že [anonymizována dvě slova] v [obec] jako správa majetkových podstat, řádů a kongregací uzavřela s [anonymizována dvě slova] tuto smlouvu, na jejímž základě byly bezplatně převedeny z majetkové podstaty [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] v [obec] do vlastnictví [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] mimo jiné nemovité věci zapsané ve vložce [číslo] pozemkové knihy [katastrální uzemí], a to rovněž parcela p. [číslo] – zahrada. Z knihovní vložky [číslo] pozemkové knihy [katastrální uzemí] a z porovnání parcel dřívější pozemkové evidence s parcelami katastru nemovitostí bylo zjištěno, že v knihovní vložce [číslo] byl evidován pozemek p. [číslo] z něhož vznikla mj. parcela p.č. st. [anonymizováno], když v oddílu B knihovní vložky je jako nabývací titul uvedena smlouva o směně ze dne [anonymizováno] [číslo], na jejímž základě bylo zapsáno vlastnické právo pro [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] (de [příjmení] [příjmení]) v [obec]. Výpisem z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že pozemek, který je předmětem sporu, je ve vlastnictví žalovaného s právem hospodaření pro [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Z výzvy k vydání majetku - věcí a jiných majetkových hodnot dle zákona č. 428/2012 Sb. bylo zjištěno, že tato byla učiněna žalobkyní a doručena [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] dne [datum], jejím předmětem bylo mimo jiné vydání pozemku [anonymizováno] [číslo] v k.ú. [obec], dle výzvy veškeré nemovitostí výzvou nárokované tvořily areál kláštera oprávněné osoby (žalobkyně) a jedná se o nemovitosti, které sloužily oprávněné osobě k duchovním účelům a jako obydlí duchovních podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb..

4. Z připojeného spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalobkyně již dne [datum] zahájila řízení o nahrazení souhlasu žalované s uzavřením dohody o vydání pozemků p.č. st. [číslo] se stavbou bez čp/če, p. [číslo] p. [číslo] se stavbou bez č.p./č.e., p. [číslo] se stavbou bez č.p./č.e., p. [číslo] se stavbou bez č.p./č.e., p. [číslo] se stavbou bez č.p./č.e., p. [číslo] se stavbou bez č.p./č.e., p. [číslo] se stavbou bez č.p./č.e., p. [číslo] se stavbou bez č.p./č.e., p. [číslo] se stavbou bez č.p./č.e., p. [číslo] se stavbou bez č.p./č.e., p. [číslo] se stavbou bez č.p./č.e., p. [číslo] se stavbou bez č.p./č.e., p. [číslo] se stavbou bez č.p./č.e., p.č [číslo] se stavbou bez č.p./č.e., vše v k.ú. [obec]. Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], bylo konstatováno, že veškeré pozemky v žalobě nárokované tvořily historicky areál kláštera a tedy funkčně souvisí s pozemkem p. [číslo] s budovou kláštera [adresa], jehož již byla žalobkyně vlastnicí, což je splněnou podmínkou pro vydání těchto pozemků žalobkyni ve smyslu § 7 odst. 1 písm. a) ZMV. Na podkladě tohoto závěru bylo rozhodnuto o vydání části pozemků, a to p.č. st. [číslo] se stavbou bez č.p./č.e., p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] p. [číslo] v k.ú. [obec] žalobkyni. Žaloba však byla zamítnuta ohledně pozemků p. [číslo] přičemž důvodem pro nevydání této části pozemků byla existence překážky dle § 8 odst. 1 písm. a) ZMV, kdy pozemky byly zastavěny stavbami a ke dni účinnosti zákona (tj. ke dni [datum]) byly užívány třetí osobou na podkladě platného právního důvodu.

5. V předmětném řízení, týkajícího se pozemku p.č. st. [anonymizováno], jehož součástí je budova [adresa] v k.ú. [obec], soud dospěl k následujícím závěrům: Soud má za prokázané, že žalobkyně je oprávněnou osobou dle § 3 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb. a že jí v minulosti náležela nemovitost, která je předmětem tohoto řízení. Předmětná nemovitost se společně s dalšími stala předmětem majetkové křivdy v období od [datum] do [datum], kdy byla z majetku církve neoprávněně bezúplatně převedena na stát smlouvou ze dne [datum]. Nemovitost je nyní ve vlastnictví státu – České republiky s právem hospodařit příslušejícím [anonymizováno 7 slov] (viz výpis z katastru nemovitostí). Žalovaná je ve vztahu k předmětné nemovitosti osobou povinnou ve smyslu § 4 písm. c) zákona č. 428/2012 Sb.. Žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k vydání předmětné nemovitosti výzvou, která byla žalovanému, konkrétně [anonymizováno 7 slov], doručena dne [datum] ([číslo listu]). Jak bylo zjištěno výpisem z katastru nemovitostí, v době realizace této výzvy byl osobou s právem hospodaření [anonymizována tři slova] [příjmení] [anonymizováno]. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný, konkrétně [anonymizováno 7 slov], ohledně výzvy k vydání nemovitosti nepostupoval v souladu s § 11 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb. a výzvu žalobkyně nikdy nepostoupil povinné osobě, tj. osobě oprávněné hospodařit s předmětným majetkem - [anonymizována tři slova] [příjmení] [anonymizováno]. Dle názoru soudu pak je nutno analogicky dle § 11 odst. 5 písm. b) zákona č. 428/2012 Sb. uzavřít, že lhůta pro uzavření dohody dle § 10 odst. 2 téhož zákona počíná běžet až dnem doručení výzvy spolu s doklady povinné osobě (tedy [příjmení] [příjmení] [anonymizováno]). Za situace, že však k postoupení, tedy k doručení výzvy [anonymizováno] nikdy nedošlo (a nebylo tudíž postupováno ani dle § 11 odst. 6 ZMV), je nutno pokládat za počátek běhu lhůty pro uzavření dohody den, kdy se stal [anonymizováno 7 slov] osobou oprávněnou hospodařit s příslušným majetkem, k čemuž došlo dne [datum], teprve tehdy se výzva skutečně dostala do sféry oprávněné osoby a odstartovala šestiměsíční lhůtu k uzavření dohody dle § 10 odst. 2 ZMV, tato tedy započala dne [datum] a skončila dne [datum], žaloba podaná dne [datum] byla proto ve vztahu k § 10 odst. 4 ZMV včasná a nárok prekluzí nezanikl. Pakliže žalovaný v této souvislosti poukazoval na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], pak tento jednak dopadal na poněkud jinou situaci, ale především byl zrušen nálezem Ústavního soudu ČR sp. zn. [ústavní nález] ze dne [datum] pro příliš formalistický výklad zákona.

6. Vycházeje z notářských zápisů ze dne [datum], [datum] a [datum] ([číslo listu]), zachycujících prohlášení tří řeholních sester působících v předmětném areálu kláštera, lze uzavřít, že klášter jako celek byl tvořen nejen pozemkem p. [číslo] s budovou [adresa], kde žily [anonymizována dvě slova] v klauzuře, nýbrž i dalšími budovami a pozemky, které sloužily k výkonu činnosti [anonymizována dvě slova] jako škola a mateřská škola, květinová a zeleninová zahrada, skleník, ovocný sad, stodoly a chlévy, přičemž celý areál byl obehnán zdí a opatřen uzamykatelnými vraty. Jak již uzavřely Okresní soud v Klatovech a Krajský soud v Plzni v řízení [spisová značka], všechny nemovitosti, které byly předmětem řízení [spisová značka], tvořily jeden funkční celek (areál kláštera), tj. funkčně souvisely s pozemkem p. [číslo] jehož součástí je budova [adresa], která již je ve vlastnictví žalobkyně (viz podrobně rozsudek Krajského soudu v Plzni č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum]). Z katastrální mapy ([číslo listu]) je pak zcela zjevné, že i předmětný pozemek (dnes p.č. st. [anonymizováno]) byl součástí tohoto areálu kláštera jako součást bývalé parcely PK [číslo] a s pozemkem p. [číslo] s budovou kláštera [adresa] tedy rovněž historicky funkčně souvisel. Tuto skutečnost ostatně žalovaný v tomto řízení ani nečinil spornou. V tomto směru tedy soud shledal splnění podmínek § 7 odst. 1 pís. a) zákona č. 428/2012 Sb..

7. Soud se však dále zabýval skutečností, zda zde není dána existence překážky pro vydání nemovitosti ve smyslu § 8 odst. 1 písm. a) zákona č. 428/2012 Sb., spočívající v zastavění nemovitosti stavbou, která je užívána. Dle rozsudku Krajského soudu v Plzni č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], je rozhodným datem pro posouzení užívání nemovitosti datum účinnosti zákona č. 428/2012 Sb., tj. datum [datum]. Z kolaudačního rozhodnutí [stát. instituce] čj. [číslo] [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], bylo zjištěno, že na pozemku p.č. st. [anonymizováno] byla v roce [rok] vystavěna dle stavebního povolení a schválené projektové dokumentace stavba s označením [adresa] a povoleno její užívání jako skladu civilní obrany. Ze smlouvy o výpůjčce nemovitostí, uzavřené dne [datum] mezi [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno] jako půjčitelem a [ulice] [anonymizováno] [obec], [ulice a číslo], jako vypůjčitelem bylo zjištěno, že střední škola byla oprávněna pozemek p.č. st. [anonymizováno] s budovou p. [číslo] bezplatně užívat pro účely vzdělávání po dobu 8 let. Ze sdělení žalovaného ze dne [datum] ([číslo listu]) je pak zřejmé, že žalovaný i nadále umožnil [ulice] [anonymizováno] [obec] užívání předmětných nemovitostí, ovšem bez uzavřené smlouvy, kdy s ohledem na zahájení tohoto řízení nyní s nemovitostmi nemůže smluvně nakládat. Tutéž skutečnost sdělila soudu i [ulice] [anonymizováno] [obec] s tím, že smlouva o výpůjčce byla v platnosti po dobu 8 let, nyní užívají nemovitost bezesmluvně. Žalobkyně v tomto řízení namítala, že smlouva o výpůjčce ze dne [datum] je absolutně neplatným právním úkonem dle § 39 občanského zákona č. 40/1964 Sb., když jejím uzavřením bylo porušeno ustanovení § 27 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky, neboť vypůjčitel se v době uzavření smlouvy zabýval podnikáním, což přenechání budovy do bezplatného užívání vylučuje. Ze živnostenského rejstříku bylo zjištěno, že ke dni uzavření smlouvy o výpůjčce měla [ulice] [anonymizováno] [obec] zapsány následující živnosti: provozování autoškoly, hostinská činnost, opravy silničních vozidel, opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů, poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost, výroba potravinářských a škrobárenských výrobků, vydavatelská činnost, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce, výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, povrchové úpravy a svařování kovů, údržba motorových vozidel, ubytovací služby, pronájem a půjčování věcí movitých, příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce, reklamní činnost, marketing a mediální zastoupení, návrhářská, designérská, aranžérská činnost a modeling, fotografické služby, mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, lektorská činnost, provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti, výroba, obchod a služby jinde nezařazené. Z internetových stránek školy a ze svědecké výpovědi ředitele školy [titul]. [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že [ulice] [anonymizováno] [obec] nabízí studijní obory grafický design, gastronomie, ŠVP Food design, podnikání, aranžérství, ŠVP propagační výtvarník, cukrář, kuchař-číšník, opravář zemědělských strojů, v minulosti zde byl vyučován i obor zahradnictví. Svědek [titul]. [příjmení] potvrdil, že do r. [rok] v budově [adresa] probíhala výuka intenzivně, poté již pouze příležitostně. Ze zřizovací listiny ze dne [datum] ve znění pozdějších dodatků školy bylo zjištěno, že se jedná o příspěvkovou organizaci zřízenou [příjmení] krajem, jejímž hlavním účelem je vzdělávání v režimu školského zákona č. 561/2004 Sb. se současným oprávněním vykonávat i tzv. činnost doplňkovou (v jednotlivých dodatcích zřizovací listiny vždy konkrétně vymezenou), přičemž rozsah doplňkové činnosti je stanoven v objemu nevyužité kapacity školy tak, aby neohrozil plnění úkolů zajišťovaných v rámci činnosti hlavní. Jak bylo zjištěno z výkazu zisku a ztráty [ulice] školy [obec] pro r. [rok] ([číslo listu]), výsledek hospodaření po zdanění v hlavní (tedy vzdělávací) činnosti školy byl záporný a činil – [částka], výsledek hospodaření v činnosti hospodářské byl kladný a činil [částka]. Pokud jde o rok [rok] ([číslo listu]), výsledek hospodaření po zdanění v hlavní činnosti školy byl opět záporný a činil – [částka], výsledek hospodaření v činnosti hospodářské byl kladný a činil [částka]. Ustanovení § 27 odst. 3 zákona č. 219/2020 účinné ke dni uzavření smlouvy o výpůjčce sice stanoví, že bezúplatné užívání státního majetku lze sjednat„ jen s osobami které se nezabývají podnikáním“, nicméně soud má za to, že toto ustanovení nelze vykládat jen přísně gramaticky a formalisticky, nýbrž že je nutno přihlédnout k jeho sledovanému účelu a konkrétním okolnostem případu. V daném případě bylo bezúplatné užívání sjednáno se střední školou, jež je příspěvkovou organizací a jejíž hlavním účelem je bezesporu vzdělávací činnost vymezená školským zákonem. Je sice pravdou, že škola měla a má zapsáno v živnostenském rejstříku (a to v souladu se zřizovací listinou) několikero živností, nicméně ze seznamu studijních oborů a z bližšího vysvětlení ředitele školy svědka [titul]. [příjmení] v rámci jeho svědecké výpovědi vyplynulo, že z drtivé většiny se jedná o předměty činnosti, jejichž evidence v živnostenském rejstříku je nutností pro realizaci výuky předmětných studijních oborů po stránce praktické a jsou tedy provozovány v rámci činnosti hlavní – tedy vzdělávací. Pokud jde o přivýdělek z této činnosti, jakož i o poskytování stravovacích a ubytovacích služeb a pronájem tělocvičny tzv.„ nestudentům“, jedná se o zcela marginální přivýdělek (dle svědka např. [částka] na noc ubytování pouze o prázdninách, [částka] měsíčně z pronájmu tělocvičny apod.), přičemž tento přivýdělek je vždy užit opětovně pro provoz školy. Jedinou vyšší sumou v tomto přivýdělku zůstává částka z pronájmu části dílen, která mohla činit dle svědka cca [částka] ročně. Pronájem nemovitostí však bez dalšího není dle § 3 odst. 3 písm. ah) živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o výpůjčce) živností, a v tomto případě tedy nemůže být ani podnikáním ve smyslu § 2 odst. 1 a odst. 2 písm. b) obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb. platného a účinného ke dni uzavření smlouvy o výpůjčce. Z výkazu zisku a ztráty je pak navíc patrné, že škola z doplňkové činnosti, která vykazovala kladný hospodářský výsledek, do značné míry dotovala činnost hlavní – vzdělávací, která byla naopak ztrátová. Příjmy ze zcela minimálních výdělečných aktivit školy nebyly určeny pro účely dosahování zisku organizace či jejích členů, nýbrž pro účely sanace ztrátového hospodaření v oblasti hlavní, tedy vzdělávací činnosti. Pokud jde o samotné znění zákona, dle přesvědčení soudu pak úmyslem zákonodárce nebylo vylučovat z bezplatného užívání státního majetku subjekty, jako jsou školy, pokud by jakousi minimální podnikatelskou činnost s minimálními příjmy vykazovaly, nýbrž účelem bylo vyloučit subjekty ryze podnikatelského charakteru. Pro tento závěr ostatně jednoznačně svědčí novela zákona č. 219/2020 účinná k 1. 3. 2016, v jejímž rámci došlo mj. ke změně znění § 27 odst. 3 v tom směru, že bezúplatné užívání lze sjednat jen s osobami,„ jejichž hlavním účelem není podnikání“, což by [ulice] škola [obec] beze zbytku splnila. Soud z uvedených důvodů po zhodnocení širších souvislostí nepokládá smlouvu o výpůjčce za neplatné právní jednání, které by odporovalo zákonu, což odůvodňuje závěr, že k datu [datum] byla nemovitost užívána [ulice] školou [obec] na podkladě řádného smluvního vztahu a tudíž je zde dána existence překážky pro vydání tohoto majetku žalobci dle § 8 odst. 1 písm. a) ZMV. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobu zamítl.

8. Pro úplnost soud uvádí, že závěrečná námitka žalobkyně o tom, že stavba [adresa] nebyla a není užívána v souladu s účelem dle kolaudačního rozhodnutí, je irelevantní. Ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 428/2012 Sb. stanoví jako podmínku existence překážky pro vydání 1) zastavění stavbou v souladu se stavebním zákonem 2) její užívání (bez dalšího). O užívání v souladu s účelem dle kolaudačního rozhodnutí zákon nehovoří, splnění takovéto podmínky neukládá.

9. Dále soud pro úplnost dodává, že nerealizoval místní šetření pro nadbytečnost, neboť nevyvstaly žádné pochybnosti o skutečnosti, že pozemek p.č. st. [anonymizováno] byl součástí historického areálu kláštera a bylo dále prokázáno, že v r. [rok] byl užíván [ulice] školou [obec], rozsah užívání v současnosti ani stav nemovitosti není pro toto řízení podstatný.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto na podkladě § 142 odst. 1 o.s.ř. a byly přiznány procesně úspěšnému žalovanému. Náklady představují dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. paušální náhradu ve výši 4 x [částka], tj. [částka] (účast na dvou jednáních soudu a dvě písemná vyjádření ve věci samé). Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalovanému ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).