4 C 211/2019

Plný text

název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobce a žalobkyně oba zastoupeni advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro: splnění povinnosti pronajímatele

I. Žalovaný je povinen odstranit vady bytové jednotky [číslo] ve zvýšeném přízemí domu – objektu bydlení [adresa], na pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], obci [obec], projevující se vznikem a existencí plísní v kuchyni, ložnici a obývacím pokoji bytové jednotky obývané žalobci, objevujících se v místech styku obvodové konstrukce domu s podlahovou konstrukcí bytu, v důsledku výrazného podchlazování obvodové konstrukce domu a podchlazení podlahy bytu žalobců, ve lhůtě 3 měsíců od právní moci rozsudku.

II. V rozsahu, v němž se žalobci domáhali odstranění plísní konkrétním způsobem – sanací postižených míst v bytě a odstraněním tepelných mostů v domě, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náklady řízení v částce [částka] na účet advokáta [anonymizováno] [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit [země] na účet [název soudu] náklady řízení v podobě znalečného v částce [částka] do 30 dnů od právní moci rozsudku. Návrhem ze dne [datum], ve znění návrhu na změnu žalobního petitu ze dne [datum] (připuštěného [anonymizováno] na [číslo listu]), se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost odstranit vady bytové jednotky [číslo] ve zvýšeném přízemí domu – objektu bydlení [adresa], na pozemku parc. [číslo] vše v [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova], obci [obec], projevující se vznikem a existencí plísní v kuchyni, ložnici a obývacím pokoji bytové jednotky obývané žalobci, objevujících se v místech styku obvodové konstrukce domu s podlahovou konstrukcí bytu, v důsledku výrazného podchlazování obvodové konstrukce domu a podchlazení podlahy bytu žalobců, a to sanací plísní postižených míst v bytové jednotce a odstraněním tepelných mostů v domě. Žalobci uvedli, že jsou společnými nájemci předmětného bytu ve vlastnictví žalovaného, jedná se rohový přízemní byt situovaný nad nevytápěnými sklepy, který již v minulosti byl a stále je napaden plísněmi. Žalovaný již v r. 2011 instaloval do sklepa systém Hydropol, který měl odvlhčit zdivo, avšak stav bytu se nijak nezměnil, změna nenastala ani po instalaci plastových oken po r. 2012 Ani větrání a dostatečné vytápění žalobců nemá na výskyt plísní žádný vliv. Žalobci si v r. 2017 obstarali zkoušku měření koncentrace plísní u autorizované hygienické laboratoře [právnická osoba] a obdrželi závěr, že byt je kontaminovaný plísněmi. Žalobci uplatnili na žalovaném slevu z nájemného a požadovali řešení otázky zdravotní závadnosti jejich bytu v podobě izolace domu, žalovaný se slevou nesouhlasil, žádné kroky stran odstranění vady nepodnikl a sdělil žalobcům, že jim bude nabídnut jiný byt, což se v únoru 2018 stalo. Žalobci v tomto směru vysvětlili žalovanému svůj věk, zdravotní stav ([anonymizováno] [role v řízení]), poukázali na vlastnictví garáže u domu a nabídli žalovanému možnosti stavebně-technických řešení izolace objektu. Žalovaný na uvedené opět nereagoval. V srpnu 2018 si nechali žalobci vypracovat [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] mikrobiologickou analýzu odebraných vzorků plísní se závěrem, že nejsou splněny požadavky na zdravotně nezávadný byt, plísně mohou ohrozit zdraví lidí, zvláště se sníženou imunitou, což je případ obou žalobců. Žalobci seznámili s výsledky analýzy žalovanému a požádali jej o provedení cenově dostupných sanačních prací dle nabídky [právnická osoba] a [anonymizováno] staveb [právnická osoba]. Žalovaný uvedené odmítl a opětovně sdělil žalobcům, že jim bude nabídnut jiný byt. K tomu žalobci uvádějí, že žalobce trpí revmatoidní [anonymizována dvě slova] stupně a pro jeho mobilitu je významné, že byt je situován v přízemí, je vybaven madly a úchyty, aby si žalobce zajistil základní hygienu a obslužnost a důležitý je rovněž fakt, že vedle domu vlastní žalobce garáž, do které je schopen o francouzských holích dojít. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Uvedl, že příčinou výskytu plísní je skutečnost, že žalobci v předmětném bytě nevětrají a v tomto směru jej užívají nestandartním způsobem. Žalovaný provedl v domě šetření a zjistil, že v žádném z jiných bytů se plísně nevyskytují, jde o výhradní problém bytu žalobců a nemůže tak být zapříčiněn stavebně technickým stavem domu. Účastníci vedou soudní i mimosoudní spory ohledně kvality bytu již od r. [rok], žalovaný od té doby provedl zateplení stropů ve sklepě pod bytem, osadil u žalobců radiátor v předsíni, odvlhčil zdivo systémem [anonymizováno], provedl výměnu oken, vchodových dveří a výměnu střešního pláště. Žalovaný v r. [rok] prostřednictvím firmy [anonymizováno] [právnická osoba] provedl měření vlhkosti ve sklepě a některých bytech, vlhkost zjištěna nebyla, proto se žalovaný postavil k požadavkům žalobců zamítavě a v zájmu vyřešení sporu jim nabídl jiný byt, který však žalobci odmítli. Odmítavý postoj žalobců pokládá žalovaný za neodůvodněný a výkon jejich práva shledává šikanózním a v rozporu s dobrými mravy. Výpisem z katastru nemovitostí bylo zjištěno vlastnické právo žalovaného k domu [adresa] v [ulice] ulici v [obec]. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se stala k tomuto datu na dobu neurčitou nájemkyní bytové jednotky specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku, po sňatku se žalobcem se oba žalobci stali společnými nájemci bytu (mezi účastníky nesporné). Ze zprávy [právnická osoba] s.r.o. ze dne [datum] bylo zjištěno, že mikrobiologická měření v bytové jednotce žalobců prokázala kontaminaci bytu plísněmi, měření je zdokumentováno protokoly o zkoušce a doklady o odběru vzorků vyhotovenými laboratoří na č.l. 6-9. Z protokolů o zkoušce vyhotovených [anonymizována dvě slova] se sídlem v [obec] (č.l. 13-25) bylo zjištěno, že dne [datum] proběhl odběr vzorků v bytě žalobců, provedena jejich mikrobiologická analýza se závěrem o existenci plísní, kdy tato analýza byla následně vyhodnocena [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] se závěrem, že v bytě žalobců lze hodnotit ovzduší jako znečištění plísněmi ve stupni nízkém až středním s tím, že nejsou splněny požadavky na zdravotně nezávadný byt (zpráva č.l. 12 p.v.). Z korespondence účastníků ([číslo listu], [číslo]) je zřejmé, že žalobci žalovaného na výskyt plísní opakovaně upozorňovali, požadovali slevu z nájemného, sdělovali žalovanému termíny odběru vzorků a výsledky vyhodnocení analýz vzorků se současnými návrhy stavebně-technického řešení problému formou sanačních prací konkrétní firmy. O opakovaných výhradách žalobců k plísním (nacházejících se rovněž ve sklepních prostorech) svědčí i korespondence na [číslo listu]. Dopisem ze dne ze dne [datum] žalovaný nabídl žalobcům náhradní byt v ulici [ulice] v [obec], žalobci tuto nabídku odmítli s poukazem na zdravotní stav žalobce. Svědek [jméno] [příjmení], zaměstnanec společnosti [právnická osoba], uvedl, že v r. [rok] bylo v budově osazeno zařízení na odvlhčení zdiva [právnická osoba] za částku [částka] (doloženo protokolem na [číslo listu]) a byl proveden protiplísňový nátěr sklepa a výměna sklepního okna pod bytem žalobců. Po osazení odvlhčovacího zařízení se vlhkost zdiva výrazně snížila. Z vyjádření společnosti [právnická osoba], bylo zjištěno, že dne [datum] se uskutečnilo kontrolní měření vlhkosti ve sklepních prostorech a v bytě [číslo] u p. [příjmení], vlhkost naměřena nebyla. V bytě žalobců měření neproběhlo. Firma [anonymizováno] ve svém vyjádření uzavřela, že případná vlhkost či zatuchlý zápach v bytě žalobců je důsledkem špatného užívání bytu (nedostatečné větrání). Žalobce ve své účastnické výpovědi uvedl, že k měření [právnická osoba] vůbec nebyli přizváni a nebylo jim ani oznámeno. Pokud jde o plísně, žalobce poukázal na neměnnou mnohaletou situaci, na kterou opakovaně žalovaného upozorňovali a vyzývali jej bezvýsledně k nápravě. Ani po provedené izolaci stropu ve sklepě v r. 2007 a 2008 plísně nezmizely. Dle § 2265 odst. 1 o.z. pronajímatel odstraní poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil. Soud realizoval místní šetření, na němž zjistil, že v bytě žalobců se vyskytuje plíseň v rozích místnosti v kuchyni, obývacím pokoji i ložnici, rovněž na stěně skříně a kuchyňské skříňky. Plíseň se v mnohem menší míře vyskytovala v bytě nad žalobci v prvním patře, v bytě ve druhém patře již přítomná nebyla, dle nájemců zde byla v minulosti a odstranili ji speciálním nátěrem. V bytě naproti žalobcům se plíseň nevyskytovala. Soud pro účely zjištění příčiny výskytu plísní a možností jejich účinného odstranění jmenoval k návrhu účastníků znalcem z oboru stavebnictví se specializací na hydroizolaci staveb a sanaci vlhkého zdiva [název znalkyně]. Znalecký ústav podal znalecký posudek ve znění jeho dodatku, v němž zkonstatoval, že s nejvyšší mírou pravděpodobnosti je hlavní příčinou vzniku plísní v bytě žalobců příliš nízká teplota povrchu v interiéru (nezateplený objekt) a v kombinaci s případným zvýšením relativní vlhkosti vzduchu v interiéru pak dochází ke vzniku kondenzačních zón a růstu plísní. Jako způsob trvalého odstranění plísní označil optimálně zateplení vnějšího pláště domu difúzně otevřeným systémem [anonymizováno] a dále interiérové úpravy spočívající v odstranění poškozených omítek, provedení protiplísňových postřiků zděné konstrukce, aplikaci tepelně izolačního a vysoce porézního omítkového vápenného souvrství, výmalbě barvou na minerální bázi s přídavkem aktivního stříbra, opravě připojovací spáry u okenních otvorů, aplikaci tepelně izolační barvy, osazení funkční digestoře, zajištění funkčního odvětrávání prostor k zamezení vzniku relativní vlhkosti, nepřistavování nábytku ke zdivu a osazení vhodné rekuperační větrací jednotky. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] při svém výslechu u jednání vysvětlil, že plíseň se zcela logicky ve velké míře nachází právě v bytě žalobců, neboť jejich byt leží nad sklepem, jehož strop tvoří železobetonový věnec, který podchlazuje byt odspodu. Ostatní byty ve vyšších podlažích jsou pak zespoda přitápěny z bytu žalobců, proto se v nich plísně vyskytují jen minimálně či vůbec. Znalec doporučil rovněž instalaci tzv. tepelných rohoží do podlahy či pod omítku s tím, že tyto mají velmi dobrou účinnost. Uvedl, že shora popsaná interiérová opatření v kombinaci s tepelnými rohožemi mají značnou účinnost a je dosti pravděpodobné, že sama o sobě k odstranění plísní postačí bez toho, aby se muselo realizovat zateplení obvodového zdiva. Soud po provedeném dokazování dospěl k následujícím závěrům: Žalobci prokázali, že se v jimi obývaném bytě, který užívají na podkladě platné nájemní smlouvy, vyskytují plísně v takovém rozsahu, který indikuje zdravotní závadnost bytu. Plísně se vyskytují ve všech obytných místnostech. Příčinou vzniku a existence těchto plísní je dle znaleckého posudku příliš nízká teplota povrchu v interiéru zapříčiněná absencí zateplení budovy, jedná se tedy o příčinu na straně pronajímatele, nikoli nájemců. Nájemci se proto po opakovaných bezvýsledných výzvách na podkladě § 2265 o.z. nápravy tohoto závadného stavu uložením povinnosti pronajímateli odstranit vady bytové jednotky spočívající v existenci plísní. Na podkladě shora uvedených skutečností soud žalovanému výrokem I. uložil, aby konkrétně popsané a specifikované vady odstranil v přiměřené tříměsíční lhůtě počítané od právní moci rozsudku. Soud se neztotožnil se žalobci ohledně žalobního požadavku, aby žalovaný odstranil plísně konkrétně vymezeným způsobem (sanací postižených míst v bytě a odstraněním tepelných mostů v domě). Dle názoru soudu ust. § 2265 o.z. umožňuje nájemcům požadovat, aby pronajímatel vadu v přiměřené době odstranil, nikoli však volit si i konkrétní způsob, jakým má odstranění vady proběhnout. Je na pronajímateli, jakým způsobem vadu odstraní (obdobně viz např. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka]). Nelze se přitom však ztotožnit s názorem žalobců v tom smyslu, že takto obecně formulované rozhodnutí soudu dává žalovanému libovůli volit si neúčinné metody a postupy. Naopak, žalovaný musí na podkladě rozhodnutí soudu postupovat efektivně, aby splnění povinnosti ve lhůtě soudem stanovené dostál a předešel tak vykonávacímu řízení. Žalovaný sám v tomto řízení navrhoval znalecký posudek, jímž bude nejen zjištěna příčina vzniku plísní, ale rovněž navržen efektivní stavebně - technický postup k jejich odstranění. Sám žalovaný tedy evidentně usiloval o to, aby správný postup zjistil. Finančně nákladný posudek žalovaný zálohoval a v konečném rozhodnutí mu byla uložena povinnost k plné náhradě nákladů znalečného. Soud nemá žádný důvod domnívat se, že by žalovaný měl v úmyslu volit jakékoli jiné postupy, než navržené znaleckým ústavem a vynakládat zbytečně finanční prostředky na jiné neefektivní metody či náklady výkonu rozhodnutí. Soud neuložil žalovanému splnění povinnosti konkrétním žalobci požadovaným způsobem také z následujícího důvodu. Znalec výslovně sdělil, že je značně pravděpodobné, že k odstranění plísní budou dostačovat interiérová opatření, která ve svém posudku podrobně popsal, aniž by se muselo přistupovat k zateplení obvodového pláště budovy, přičemž těmito interiérovými opatřeními je nutno začít. Za této situace soud ani nemůže žalovanému uložit povinnost k „ odstranění tepelných mostů v domě“, jednak jde o pojem značně neurčitý, jehož vykonatelnost by byla velmi problematická, a jednak jde o činnost jednoznačně směřující k zateplení obvodového pláště budovy. Pokud však znalec s vysokou mírou pravděpodobnosti připouští, že po interiérových opatřeních nebude již zateplení zapotřebí, je tento požadavek žalobců předčasný a ke dni vyhlášení rozsudku tedy také nedůvodný. Po realizaci interiérových opatření se až v určitém časovém horizontu projeví, zda tato byla účinná či zda případně bude nutno realizovat další činnosti. Ze všech shora uvedených důvodů soud zamítl žalobu v rozsahu, v jakém se žalobci domáhali konkretizace způsobu odstranění vady (výrok II.). Pokud jde o námitku žalovaného, že do výroku rozsudku by měla být promítnuta také povinnost žalobců nepřistavovat nábytek blízko ke zdem, soud se s tímto pojetím neztotožňuje. Jak bylo zjištěno ze znaleckého posudku, hlavní příčinou vzniku plísní je stavebně-technický stav domu (podchlazení), nikoli poloha nábytku. Nábytek blízko u zdi může již existující plíseň případně zhoršit (omezit cirkulaci vzduchu v rozích), nicméně sám o sobě ji nezapříčiní. Odborně navržený postup k odstranění vady tkví prioritně v realizaci interiérových opatření pod bodem 3.3. písm. b) ad a.-h. znaleckého posudku. Pokud je zde v závěru zmíněno nepřistavování nábytku ke zdivu, pak je tím bezpochyby míněno nečinit uvedené poté, co dojde k odstranění vady. [příjmení] nábytku nemůže nijak přispět k odstranění vady. Uvedené bude mít svůj význam poté, co bude vada odstraněna, není proto důvod ve výroku o uložení povinnosti k odstranění vady pojednávat o dodržování nutných opatření po odstranění vady. Je zřejmé, že po odstranění vady budou žalobci muset správně větrat, adekvátně vytápět a mj. též nepřistavovat nábytek ke zdi, jak bylo navrženo znalcem. Soud nemá důvod se domnívat, že žalobci budou kýžené výsledky sanace plísní jakkoli mařit. Nelze přisvědčit ani námitce žalovaného, že nárok žalobců je v rozporu s dobrými mravy, pakliže odmítli náhradní byt. Soud vychází ze stavu, který je zde v době vydání rozhodnutí, kdy žalobci jsou platnými nájemci bytové jednotky na podkladě platné nájemní smlouvy. Pakliže tato nájemní smlouva nebyla žádným zákonným způsobem ukončena, žalovaného stíhá povinnost zajistit bezvadnost pronajaté jednotky. Skutečnost, že se žalobci odmítají přestěhovat do náhradního bytu a nájemní smlouvu tedy dohodou ukončit, nemůže být ve vztahu k odpovědnosti žalovaného za bezvadnost bytu relevantní. O rozporu s dobrými mravy nemůže být uvažováno tím spíše, že žalobci mají pro setrvání v bytě opodstatněné důvody, spočívají ve zdravotním stavu žalobce. Ten doložil ([číslo listu]), že trpí revmatoidní artritidou (pohybuje se s námahou o francouzských holích) a pobírá příspěvek na péči ve výši [částka] měsíčně. Žalovaný vlastní v přímé blízkosti domu garáž (nesporné), přičemž automobil nutně ke své mobilitě potřebuje (vozí jej manželka), ke garáži v takovéto blízkosti je ještě schopen dojít. Tento stav věcí svědčí pro závěr, že odmítnutí jiného bytu žalobci není jejich svévole, nýbrž opodstatněné rozhodnutí. Pro úplnost soud uvádí, že nevyvodil žádné relevantní závěry ze znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze spisu [spisová značka], který mapuje plísně v r. [rok]. Lze pouze konstatovat, že již tehdy se v bytě plísně vyskytovaly, znalec to připisoval nedostatečné izolaci objektu vůči vzlínání spodních vod do zdiva. Soud neprovedl důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení], zpracovatele analýzy [anonymizována dvě slova] v [obec], neboť návrh na jeho výslech vzali žalobci zpět ([číslo listu]). Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud přiznal procesně úspěšným žalobcům na nákladech soudního řízení odměnu za 16 úkonů právní služby (specifikovány na č.l. 258) dle § 7 a § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/96 Sb. po [částka] (tj. [částka]), 16 x režijní paušál po [částka] dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky (tj. [částka]), dále cestovné zástupce žalobců k pěti jednáním soudu z [obec] do [obec] a zpět v celkové částce [částka] a cestovné zástupce žalobců ke třem místním šetřením (1x soud a 2x znalec) z [obec] do [obec] a zpět v celkové částce [částka] (obojí os. [značka automobilu] [anonymizováno] o průměrné spotřebě benzínu [anonymizována dvě slova] / [anonymizována dvě slova]), dále žalobcům náleží náhrada za ztrátu času jejich zástupce stráveného na cestě k soudu a místním šetřením v rozsahu celkem [anonymizována dvě slova] po [částka] dle § 14 odst. 1, 3 vyhlášky (celkem tedy [částka]) a soudní poplatek ve výši [částka] Celkem činí náklady žalobců částku [částka] Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit žalobcům na účet jejich zástupce v zákonné lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Pro úplnost soud uvádí, že náklady řízení byly přiznány v plné výši, neboť zamítavý výrok II. souvisí pouze s vymezením způsobu odstranění vady a vzhledem k podstatě a smyslu sporu jej nelze pokládat za částečný procesní neúspěch. Výrokem IV. byla procesně neúspěšnému žalovanému uložena povinnost zaplatit [země] náklady řízení dle § 148 odst. 1 o.s.ř.. Jedná se o náklady znalečného, které celkem činily [částka], žalovaný zaplatil zálohu [částka], zbytek v částce [částka] hradil stát. Tyto náklady je žalovaný povinen státu nahradit v přiměřené lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.